ONLINE: Už 21 mrtvých po tragickém útoku na Kyjev. A Němci chtějí zvýšit tlak na Putina

Do příprav mistrovství světa v hokeji (v Praze a Ostravě od 10. do 26. května) se zapojila i Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě či Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost. „Vnímáme, že v souvislosti s invazí Ruska na Ukrajinu, s děním v pásmu Gazy a v souvislosti s migračními vlnami je bezpečnostní situace podstatně více problematická,“ komentoval  to policejní prezident Martin Vondrášek.

Policie informace získává i prostřednictvím příslušné platformy Interpolu, která sdružuje 190 států světa, tedy nikoliv jen země, které se mistrovství zúčastní. „Nebyla indikována žádná rizika, která by znamenala konkrétní hrozbu pro tento šampionát,“ sdělil Vondrášek k prvotnímu vyhodnocení. Zmínil, že policie rizikové faktory analyzuje už téměř dva roky. Vyhodnocovat je bude ještě těsně před mistrovstvím a také v době jeho konání.

Více než dvě třetiny ekonomicky aktivních uprchlíků z Ukrajiny mají v Česku práci, vyplývá z průzkumu Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Mezivládní organizace sdružující 175 států dělala průzkum pomocí dotazníků mezi uprchlíky po celý loňský rok. Většinu lidí, kteří před ruskou invazí uprchli z Ukrajiny do Česka, tvoří podle průzkumu ženy. Často mají vysokou úroveň vzdělání a v České republice dokázali získat místo jen pod úrovní své předchozí kvalifikace.

Ukrajinu opustily podle údajů OSN miliony lidí, v České republice je podle posledních údajů ministerstva vnitra asi 339 000 běženců z Ukrajiny s dočasnou ochranou, která umožňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Mezi uprchlíky z Ukrajiny v Česku je podle průzkumu IOM 77 procent ekonomicky aktivních, což jsou lidé, kteří mají práci, nebo ji aktivně hledají. Z nich má práci 69 procent. „Najít si stabilní práci představuje problém zejména pro matky samoživitelky, respondenty starší 60 let nebo osoby se zdravotními problémy,“ sdělila Andrea Svobodová z analytického oddělení IOM.

Velkou roli hraje podle průzkumu znalost češtiny. Z migrantů, kteří češtinu ovládají, mají práci více než čtyři pětiny. Největší zaměstnanost je mezi těmi, kteří předtím na Ukrajině pracovali jako obsluha strojů, montéři, řidiči, řemeslníci nebo kvalifikovaní zemědělští dělníci. Neúspěšně hledají práci často uprchlíci starší 60 let. Téměř tři pětiny z těch, kteří nemají práci a ani si ji nehledají, uvedly, že musí pečovat o členy rodiny – děti, seniory nebo handicapované.

Poslanec Alternativy pro Německo (AfD) a dvojka stranické kandidátky pro volby do Evropského parlamentu Petr Bystroň říká, že odrazil podezření z úplatků od proruské sítě. Německá média k dnešnímu jednání AfD s odvoláním na své zdroje uvedla, že předsednictvo Bystroně skutečně podpořilo.

Podezření vyslovila česká Bezpečnostní informační služba (BIS). Mělo jít o nyní zablokovaný proruský portál Voice of Europe, kterému Bystroň v minulosti poskytoval rozhovory. „Nedovolíme, aby zahraniční tajné služby diktovaly naši volební kampaň skrze manipulativní obvinění. Nyní musí Fialova vláda vysvětlit, zda zveřejnění vzniklo tlakem ze zahraničí a jakou roli zde sehrály NATO a německá vláda,“ uvedl Bystroň k okolnostem zveřejnění své kauzy možného uplácení. 

Spolkový poslanec, který je českého původu, poznamenal, že je třeba se věnovat i důvěryhodnosti české kontrarozvědky BIS a možnému ovlivňování Čechů Německem. Již před týdnem ujistil vedení AfD, že žádné peníze od spolupracovníků Voice of Europe a ani od Rusů nebral. 

Britský ministr zahraničí David Cameron se chce během své návštěvy USA zasadit o uvolnění 60 miliard dolarů z amerického balíčku pomoci pro Ukrajinu. Při setkání s republikánským vůdcem Sněmovny reprezentantů Mikem Johnsonem hodlá Cameron varovat, že Spojené státy ohrožují bezpečnost Západu, pokud budou republikáni nadále blokovat finanční pomoc schválenou Senátem. Cameron to napsal ve společném článku se svým francouzským protějškem Stéphanem Séjourném, který zveřejnil list The Daily Telegraph.

Cameron a Séjourné v článku zdůraznili, že Ukrajina musí vyhrát válku proti Rusku. „Pokud Ukrajina prohraje, prohrajeme všichni. Cena za to, že nyní Ukrajinu nepodpoříme, bude mnohem vyšší než cena za odražení Putina,“ uvedli.

Ukrajina vyšetřuje další případ, kdy ruští vojáci údajně zastřelili neozbrojené ukrajinské válečné zajatce. V neděli o tom podle Rádia Svoboda informoval úřad generální prokuratury. Případ se podle ní stal v obci Krynky v Rusy okupované části Chersonské oblasti.

V neděli bylo na jednom z telegramových kanálů zveřejněno video, na kterém ruský voják několika ranami zřejmě z útočné pušky zastřelil tři příslušníky ukrajinských ozbrojených sil. V popisku pod videem bylo uvedeno, že se to stalo nedaleko Krynek. Tato obec leží na levém, Rusy ovládaném břehu Dněpru. Podle úřadu generální prokuratury „představitelé Ruské federace znovu demonstrativně ignorují ustanovení Ženevské konvence o zacházení s válečnými zajatci, což svědčí o tom, že takové jednání podporuje nejvyšší velení ruských ozbrojených sil“.

„Zatímco na stovky systémů protivzdušné obrany po celém světě se jen práší, ukrajinští lidé každý den a noc trpí ruským leteckým terorem...“ apeluje ukrajinská poslankyně Kira Rudiková. „Znovu vyzýváme naše spojence: pomozte nám chránit naše města.“

Za poslední den ztratil protivník 890 lidí, 13 tanků, 24 obrněných vozidel, 40 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

„Okolo 10 000 našich dětí se už nachází v jiných regionech,“ informoval Vjačeslav Gladkov, gubernátor Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou, často ostřelované. „Dík patří všem, kteří nám pomáhají vypořádat se s tímto složitým problémem,“ napsal na sociální síti VKontaktě s tím, že je stále potřeba z příhraničních míst Belgorodské oblasti odvážet děti. V neděli o tom jednal se šéfy několika ruských oblastí, včetně Baškirska na jižním Urale. Úřady v Belgorodské oblasti se podle Gladkova dohodly na odvozu dětí do Severní Osetie ležící na Kavkaze. „Doufám, že se našim dětem bude líbit tamní příroda, kultura a památky a že si oblíbí nové přátele,“ napsal také Gladkov.

Dračí zuby. Protitankové bariéry v Doněcké oblasti.

Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová komentuje včerejší výbuch dronu v budově reaktoru Záporožské jaderné elektrárny: „Mluvčí ukrajinské rozvědky popřel, že by Ukrajina měla s drony v areálu jaderné elektrárny v Záporoží cokoli společného. Elektrárna je v pořádku, žádné zařízení důležité pro bezpečnost nebylo poškozeno,“ tweetuje ve svém pravidelném hlášení o radiační situaci.

Ukrajinská protiletecká obrana v noci na dnešek zničila 17 z 24 ruských útočných dronů a jednu raketu Ch-59. Informovalo o tom ukrajinské letectvo. V Oděské oblasti bylo zasaženo logistické centrum a čerpací stanice a v části Žytomyrské oblasti platí v důsledku ruského útoku varování před znečištěním ovzduší.

„V Oděské oblasti jsou bohužel zásahy. Poškozené je logistické centrum... Trosky sestřeleného dronu také poničily čerpací stanici,“ informovalo podle serveru Ukrajinska pravda jižní velitelství ukrajinských ozbrojených sil. Přesné následky nočních útoků, jejichž cílem byla podle ukrajinské armády kritická infrastruktura, se stále zjišťují. Nikdo neutrpěl zranění.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Prezident Petr Pavel dnes večer přijme na Pražském hradě předsedu vlády Petra Fialu (ODS). Diskutovat by mohli například o chystané Fialově cestě do Bílého domu, jednání na Hradě k důchodové reformě či české iniciativě ohledně nákupu dělostřelecké munice pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi. Tématem by mohlo být i jmenování nového českého velvyslance v Moskvě.

Pavel s Fialou se takto setkají letos potřetí. Poobědvali spolu v polovině února, kdy podle prezidentské kanceláře jednali o ekonomickém výhledu České republiky nebo o bezpečnostní situaci na Blízkém východě a na Ukrajině. Podle Fialy se tehdy politici shodli na potřebě dodržování spojeneckých závazků v Severoatlantické alianci (NATO) a investování do bezpečnosti země. Počátkem roku spolu prezident s premiérem poobědvali i s manželkami, tehdy to ale bylo spíše společenské setkání.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Ukrajina popřela, že by měla cokoliv společného s provokacemi v areálu Záporožské jaderné elektrárny. Z útoku drony ji předtím obvinilo Rusko.

Generální prokuratura zahájila vyšetřování videa, které údajně zachycuje ruské vojáky střílející na tři zajaté a neozbrojené příslušníky ukrajinské armády poblíž Krynky v Chersonské oblasti.

Zahraniční partneři vyčlenili na odminování Ukrajiny více než 700 milionů dolarů, informovalo ministerstvo pro reintegraci. Mezi hlavní dárce patří USA, Švýcarsko, Norsko, země EU a Japonsko. Koalice pro odminování Ukrajiny zahrnuje přibližně 20 zemí.

Bývalý americký prezident Donald Trump v soukromí prohlásil, že by mohl ukončit válku s Ruskem tím, že bude tlačit na Ukrajinu, aby Moskvě postoupila Krym a Donbas, uvedl 7. dubna deník Washington Post s odvoláním na své zdroje. Trump opakovaně uvedl, že by v případě zvolení prezidentem mohl ukončit válku s Ruskem do 24 hodin, aniž by upřesnil kroky k dosažení mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou.

Ukrajinští pohraničníci odrazili ruský útok v oblasti Bachmutu. Skupina 23 Rusů, podporovaná tankem a 4 obrněnými transportéry, se pokusila proniknout na pozice ukrajinských obranných sil. Okupanti však byli poraženi a ustoupili.

Ukrajina prohraje válku s Ruskem, pokud pro ni americký Kongres neschválí další balík pomoci, varoval dnes podle agentury AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Bez podpory Kongresu podle něj bude pro bránící se zemi nejen těžké zvítězit, ale dokonce přežít. Schválení podpory ve výši 60 miliard dolarů (1,4 bilionu Kč) už několik měsíců brání především americké vnitropolitické spory.

„Pokud Kongres Ukrajině nepomůže, Ukrajina válku prohraje,“ citovala AFP Zelenského, který se tak vyjádřil během dnešní videokonference se zástupci platformy United24, prostřednictvím které mohou lidé přispívat zemi, už déle než dva roky vzdorující ruské agresi.

Rusové stále nejsou schopni obnovit provoz ropné rafinerie Syzran, na kterou bylo zaútočeno 16. března, píše The Insider. Zaměstnanci již nedostávají výplaty.

Rusko během ukrajinského útoku dronů na leteckou základnu Jeysk v Krasnodarském kraji ztratilo sedm vojenských letadel, uvedl 7. dubna zdroj z ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) pro deník Kyiv Independent. Ukrajinské síly zaútočily 5. dubna neidentifikovanými drony na tři ruská letiště. Společná operace vojenské rozvědky a ozbrojených sil zasáhla letiště Jeysk, Engels-2 a Kursk.

Rusko uvedlo, že nad příhraničními regiony zničilo 15 ukrajinských dronů. Nad Belgorodskou oblastí jich podle AFP bylo 12, zbylé nad Brjanskou.

Ukrajina potřebuje vyspělé systémy protivzdušné obrany, aby ochránila svou energetickou infrastrukturu před útoky ruských raket a dronů a zabránila tak výpadkům elektřiny. Poptávka po elektřině se v létě blíží zimní špičce, uvedl ministr energetiky German Galuščenko.

Při několikanásobném ruském raketovém útoku na Charkov, druhé největší ukrajinské město, byli 7. dubna zraněni čtyři lidé, informoval gubernátor Charkovské oblasti Oleh Syniehubov. Ruský útok zasáhl průmyslovou zónu a centrální park.

V areálu Záporožské jaderné elektrárny na jihu Ukrajiny, kterou mají pod kontrolou ruské jednotky, dnes explodoval dron. Uvedl to šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Správa elektrárny dosazená ruskými okupačními orgány předtím oznámila, že na území zařízení vybuchly ukrajinské bezpilotní letouny.

„Odborníci MAAE dostali informaci a výbuchu dronu v areálu Záporožské JE. Taková exploze odpovídá pozorováním MAAE,“ uvedla agentura. „Naléhavě vyzývám, aby se upustilo od akcí, které jsou v rozporu se zásadami MAAE a ohrožují jadernou bezpečnost,“ citovala pak agentura Grossiho, který nezmínil, kdo za explozí stojí.