ONLINE: Rozsáhlý ruský noční útok na Kyjev. Nejméně čtyři mrtví a dvacet zraněných

Ruské ministerstvo obrany prohlásilo, že ruské síly 17. března obsadily vesnici Stepove v Záporožské oblasti. Mluvčí jižních obranných sil Ukrajiny Vladyslav Vološin toto tvrzení popřel.

Stepove, kde před válkou žilo 118 obyvatel, se nachází 5 km od obcí Pjatychatky a Mali Ščerbaky v Záporožské oblasti. Všechny tři osady byly v letech 2022 a 2023 pod ruskou okupací.

Obrazem: Ukrajinská armáda v Doněcké oblasti

„Tiskový orgán ruské vlády přímo srovnává (budoucího) kancléře Merze s Hitlerem,“ tweetuje politický geograf Michael Romancov, „neboť se prý chystá použít ‚nacistické metody k podpoře ekonomiky‘… Tohle se soudruhům moc ‚povedlo‘.“

"Rádio Svobodná Evropa nejen díky tradici, ale tím co dělá dnes, je velmi důležité, a myslím, že by byla škoda, kdyby muselo omezovat svoji činnost nebo končit. My se v této věci snažíme o určitou iniciativu v rámci Evropské unie, naši ministři to vznáší na příslušných radách, i já jsem v kontaktu s některými kolegy a budeme se snažit tu situaci řešit tak, aby Rádio Svobodná Evropa mohlo dál pokračovat," řekl novinářům premiér Petr Fiala.

Německá armáda vytváří domobraneckou divizi, kterou nasadí při přírodních katastrofách, ale také k ochraně územní celistvosti a klíčové infrastruktury. Bundeswehr, jak se německá armáda jmenuje, to oznámil na svém webu s tím, že divize bude zformována k 1. dubnu. Armáda uvedla, že vzhledem ke změněné bezpečnostní situaci po ruském útoku na Ukrajinu nabyla vnitřní ochrana země na významu, proto je nezbytné ji posílit.

Běloruský soud uložil japonskému občanovi Nakanišimu Masatošimu trest sedm let vězení za špionáž, oznámila podle běloruské agentury Belta a ruských tiskových agentur prokuratura. Masatoši byl zatčen loni pro podezření, že pro japonskou zpravodajskou službu fotografoval vojenskou a civilní infrastrukturu na hranicích s Ukrajinou.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie na summitu EU, který začíná ve čtvrtek, vyzvou Rusko, aby ukázalo skutečnou politickou vůli ukončit válku proti Ukrajině. Vyplývá to z návrhu závěrů summitu, který má ČTK k dispozici. Účastníci schůzky rovněž zdůrazní důležitost navýšení vojenské podpory napadené země. Česko bude na jednání zastupovat premiér Petr Fiala.

„Evropská rada znovu vyjadřuje podporu komplexnímu, spravedlivému a trvalému míru založenému na zásadách Charty OSN a mezinárodního práva a vítá veškeré úsilí o dosažení takového míru,“ stojí v předběžném návrhu závěrů, o kterém dnes později odpoledne budou diskutovat velvyslanci členských států EU, a text tedy ještě může doznat změn.

K takzvané koalici ochotných, tedy skupině zemí připravených zúčastnit se případné mírové mise na Ukrajině po zastavení bojů, by se mohlo přidat přes 30 států. Dnes to podle agentury Reuters prohlásil mluvčí britského premiéra Keira Starmera. Poznamenal, že z těchto zemí by značná část poskytla také vojáky. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi.

„Možnosti přispění se budou lišit, ale bude to značná síla, značný počet zemí, které vojáky poskytnou,“ řekl mluvčí.

Jižní Korea přijme severokorejské vojáky zajaté ukrajinskou armádou, pokud projeví přání do Jižní Koreji odejít. Dnes to v telefonickém rozhovoru řekl jihokorejský ministr zahraničí Čo Te-jul svému ukrajinskému protějšku Andriji Sybihovi, píše s odvoláním na jihokorejskou diplomacii agentura Reuters.

Americké ministerstvo spravedlnosti v tichosti informovalo evropské činitele, že Spojené státy opouštějí skupinu vytvořenou pro to, aby vyšetřovala lidi odpovědné za invazi na Ukrajinu, včetně ruského prezidenta Vladimira Putina. Na svých internetových stránkách o tom napsal americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na zdroje obeznámené s touto věcí. Deník uvádí, že tato zpráva naznačuje, že Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa se nebudou snažit pohnat Putina k odpovědnosti za zločiny spáchané na Ukrajině.

Členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci (NATO) je její nejúčinnější bezpečnostní zárukou a musí zůstat součástí budoucích mírových jednání, řekl dnes v rozhovoru pro server RBK Ukrajina ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.

„NATO nemůže být vypuštěno z agendy (vyjednávání), to je první pozice,“ řekl šéf ukrajinské diplomacie s tím, že to je zakotveno v ukrajinské ústavě. Rusko se dlouhodobě staví proti členství Ukrajiny v alianci a požaduje neutralitu země, kterou vojensky napadlo před více než třemi roky.

Americký prezident Donald Trump uvedl, že bude v úterý mluvit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možnostech ukončení války na Ukrajině. Putinův mluvčí Peskov potvrdil, že rozhovor s Trumpem se uskuteční v úterý a odmítl komentovat jeho obsah.

Česko podporuje nový balíček vojenské pomoci EU pro Ukrajinu, uvedl dnes v Bruselu ministr zahraničí Jan Lipavský. Návrh šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové by mohl mít letos hodnotu až 40 miliard eur (asi bilion korun). Měl by měl obsahovat vše od dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany. Cílem je ukázat podporu Ukrajině, která se již tři roky brání ruské invazi.

„Balíček vítáme, podporujeme ho. Je potřeba dořešit ještě určité nejasnosti, ale za Česko zazněla jasná zpráva, že potřebujeme dále podporovat Ukrajinu, vojensky, politicky i ekonomicky, takže tento balíček do toho zapadá,“ řekl Lipavský. „Česko je i aktivním účastníkem londýnského formátu koalice ochotných. Uvidíme, kam dojdeme v Evropské unii, pro nás je ale důležité, aby Evropa zůstala geopolitickým hráčem,“ dodal.

Elektrická transformační stanice u Osla se stala terčem sabotáže, do okolí uniklo až 60 tun oleje. Dnes to podle agentury Reuters oznámil provozovatel elektrárenské sítě Statnett, podle kterého do okolí uniklo 50 až 60 tun oleje. Vyjádření správce nezmiňuje, kdo by za incidentem mohl stát. V minulosti ale norská tajná služba varovala před útoky řízenými Ruskem.

Někteří ukrajinští vojáci přirovnali k hororovému filmu své zážitky při nynějším ústupu ze západoruské Kurské oblasti, do níž ukrajinská armáda vpadla v rámci ofenzivy v srpnu loňského roku. Napsala to dnes BBC s odvoláním na vyjádření pěti bojovníků, kteří se stanicí komunikovali pod podmínkou zachování anonymity prostřednictvím sociálních sítí. Ukrajinští vojáci popisovali nedostatek munice, jídla i vody, útočící roje dronů a desítky kilometrů dlouhý pěší ústup.

BBC připomněla, že Ukrajina zakázala novinářům cesty na kurskou frontu, a proto mají média jen omezenou možnost o dění v oblasti informovat.

Za žhářským útokem na obchod IKEA ve Vilniusu z loňského května stojí podle litevského prokurátora ruská vojenská rozvědka. Napsala to agentura Reuters s tím, že litevské úřady čin považují za terorismus. Údajně ho provedli dva ukrajinští občané, jeden z nich nezletilý. Jednoho z podezřelých zadržela policie v Polsku. Skupina měla mít na svědomí také žhářský útok v obchodním centru v Polsku.

Na pachatele, kteří nesou odpovědnost za požár v obchodě IKEA ve Vilniusu, podle prokurátora dohlíželi stejní lidé jako na devět lidí zadržených v Polsku.

Některé evropské země se loni staly dějištěm žhářských útoků a podobných incidentů. Úřady varovaly, že může jít o provokaci ze strany Ruska, které se snaží vyvolat paniku u veřejnosti a přimět tyto země, aby omezily svoji pomoc Ukrajině. Na tu Rusko v únoru 2022 vojensky zaútočilo na rozkaz prezidenta Vladimira Putina.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Rusové útočili na Čuhujiv v Charkovské oblasti. Podívejte se na nové snímky.

Podmínky, které si klade Rusko pro souhlas s příměřím ve válce na Ukrajině, ukazují, že Moskva ve skutečnosti nechce mír, řekla novinářům šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová před dnešním jednáním ministrů zahraničí bloku v Bruselu. Česko na zasedání zastupuje ministr Jan Lipavský, který chce se svými protějšky probrat i téma dalšího vysílání rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), s jejímž financováním končí americká vláda.

Rusko v noci podniklo dronový útok proti energetické infrastruktuře v ukrajinské Poltavské a Oděské oblasti, informovaly úřady zasažených ukrajinských regionů. V ruské Astrachaňské oblasti podle jejího gubernátora Igora Babuškina utrpěl zranění jeden člověk při ukrajinském dronovém útoku na blíže neurčený energetický komplex. Ukrajinská protivzdušná obrana oznámila zneškodnění 90 ruských dronů, ruská 72 ukrajinských bezpilotních letounů.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli jmenoval novým náčelníkem generálního štábu ukrajinských ozbrojených sil Andrije Hnatova. Ukrajina bránící se ruské agresi se snaží restrukturalizovat a posílit svou armádu, zatímco se účastní bojů v ruské Kurské oblasti a čelí rostoucímu tlaku v Doněcké oblasti, píše agentura AP.

Hnatov nahradil Anatolije Barhylevyče, který tuto funkci zastával od února 2024. Jmenování oznámil generální štáb v neděli prostřednictvím svého kanálu na síti Telegram. „Systematicky transformujeme ozbrojené síly Ukrajiny, abychom zvýšili jejich bojovou efektivitu,“ uvedl ministr obrany Rustem Umerov.

Americký prezident Donald Trump uvedl, že bude v úterý mluvit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Informují o tom agentury Reuters a AP.

„V úterý budu mluvit s prezidentem Putinem. O víkendu se udělalo hodně práce,“ řekl Trump novinářům na palubě Air Force One během pozdního letu z Floridy zpět do Washingtonu. „Chceme zjistit, zda můžeme tuto válku ukončit. Možná můžeme, možná ne, ale myslím, že máme velmi dobrou šanci,“ řekl americký prezident.

Unijní ministři zahraničí budou dnes v Bruselu diskutovat o další vojenské pomoci Ukrajině i o vztazích mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Česko bude zastupovat šéf diplomacie Jan Lipavský, který chce se svými protějšky probrat i téma pokračování vysílání rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), s jejímž financováním vláda USA končí. Po skončení jednání ministrů se uskuteční již devátá bruselská konference na podporu Sýrie pořádaná EU. Sýrii bude zastupovat ministr zahraničí Asaad Šíbání.

Rusko odmítá, aby byly na Ukrajině po ukončení války rozmístěny jakékoliv zahraniční vojenské jednotky, nejen ze zemí NATO. V mírové smlouvě bude Moskva požadovat neutralitu Ukrajiny a vyloučení jejího přijetí do NATO. Podle agentury Reuters to uvedl náměstek ruského ministra zahraničí Gruško v listu Izvestija.

„Budeme požadovat, aby se součástí dohody staly železné bezpečnostní záruky (pro Rusko),“ řekl náměstek. Podle něj by součástí těchto záruk měl být závazek ze strany zemí Severoatlantické aliance, že Ukrajinu do paktu nepřijmou.

Děkujeme za pozornost, opět se přihlásíme v pondělí ráno. Dobrou noc.