Znalec, který „nenašel“ další bitcoiny za miliardy: Najal si ho Jiřikovského advokát, namočil se do praní špinavých peněz?
Hrál klíčovou roli v celém bitcoinovém příběhu. Soudní znalec v oblasti kybernetiky Jiří Berger byl u „otevření“ kryptoměnové peněženky a jeho úkolem bylo zdokumentovat, kolik prostředků se zde nachází. Právě to je otázkou sporu, neboť v původní – Blažkově – verzi se mělo jednat o 3 miliardy, zatímco dle zjištění novinářů zde mělo být až 12,5 miliardy. Seznam zprávy nyní přišly se zjištěním, že daného znalce si najal advokát „kryptogaunera“ Tomáše Jiřikovského.
Brněnský advokát Jiřikovského Kárim Titz je právě tím, kdo kontaktoval ministerstvo s nabídkou daru pro stát ve výši 30 procent z toho, co bude v peněžence nalezeno. S ministrem spravedlnosti v demisi Pavlem Blažkem (ODS) se přitom zná. V rozhovoru pro Deník N Blažek uvedl, že zná Titze „jako stovky jiných advokátů celý profesní život“, ale zdůraznil, že spolu nebyli na dovolených ani nemají hlubší osobní vztah.
Deník N také uvedl, že dalším Titzovým přítelem je Blažkův ekonomický náměstek Radomír Daňhel, který byl taktéž u otevření a který nyní končí společně s ministrem. Daňhel zastupoval ministra, který byl tou dobou na jednání v Evropě.
„Podle popisu pracovníků ministerstva byl v sídle tohoto znalce přítomen jak ten budoucí dárce, tak onen znalec,“ vysvětloval souslednost Blažek v úterý pro web Info. Prý bylo důležité, že tento konkrétní člověk je uznáván Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Na základě zjištění znalce pak notář Lubomír Mika provedl záznam o celé operaci.
„ÚZSVM soudního znalce v žádném případě ministerstvu spravedlnosti nedoporučil,“ napsala Seznam Zprávám mluvčí úřadu Michaela Tesařová. A že si znalce neobjednávalo ministerstvo, uvedl pro portál mluvčí rezortu Vladimír Řepka s tím, že Jiřího Bergera najal, a tudíž i platil, Jiřikovského advokát Kárim Titz.
Notář z Brna
Ani v registru smluv, kde se povinně zveřejňují smlouvy uzavřené subjekty veřejného sektoru, žádný kontrakt se znalcem není – na rozdíl od smlouvy s notářem, který u převodu bitcoinů také asistoval a ministerstvo mu za to zaplatilo 150 tisíc. Podle portálu iDNES je navíc „taková odměna za podobný úkon vyšší, než by musela být“.
Role notáře je další sporné místo příběhu. Byť Blažek nejprve tvrdil, že jeho přítomnost zaručuje transparentnost celé akce, podle zjištění serveru iRozhlas notář Mika při samotném otevírání peněženky fyzicky přítomen nebyl.
Místo toho mu právě znalec Berger předal snímek obrazovky s údajem o počtu bitcoinů, který byl pořízen po otevření peněženky za přítomnosti Tomáše Jiřikovského a jeho advokáta Kárima Titze. Notář tedy pouze zaznamenal předložený „důkaz“ do notářského zápisu ze 7. března 2025, aniž by osobně dohlížel na proces otevírání. Mika pro média pouze uvedl, že jednal v souladu se zákonem.
Pracovali déle než den...
„Důležitá věc je, že znalec si vymínil, že pokud se toho má zúčastnit, dostane počítač zapečetěný Policií České republiky – tak, aby nemohl být již předtím otevřený,“ sdělil dále Blažek webu Info. Jak je ale nyní již známo, peněženka nebyla poprvé otevřena při onom setkání, ale odešly z ní dvě platby v řádu miliard korun již den předtím.
Zajímavá je také informace, jak dlouho otevírání peněženky trvalo. „Podle jeho (znalcova – pozn. red.) vyjádření 30 hodin pracoval na tom, aby se do těch počítačů vůbec dostal,“ sdělil Blažek webu Info. Jenže dle expertů by celý proces měl trvat řádově mnohem méně času, maximálně hodinu. Nyní již i Daňhel přiznává, že není jasné, jak to vše probíhalo.
„To, že k otevření té techniky a zjištění stavu té peněženky došlo dřív, než jsme se k tomu dostavili, to je zřejmé,“ uvedl končící náměstek pro Info. „Všechny děje se odehrály předtím, než jsme přišli. Když jsme na domluvené místo dorazili, bylo nám oznámeno, že se to podařilo zprovoznit a otevřít peněženku,“ doplnil s tím, že znalec to vysvětloval stářím techniky a snahou proces nezdržovat.
Jiří Berger nechce o celé záležitosti mluvit s odkazem na mlčenlivost. Ani advokát Titz na dotazy nereagoval.
Sám Titz se přitom mohl dopustit porušení zákona. Jeho postup začala prověřovat Česká advokátní komora (ČAK). S informací přišel server Seznam Zprávy,kterému to potvrdil tajemník komory Petr Čáp.
„Stížnost poukazuje na podezření, že JUDr. Titz napomáhal praní špinavých peněz tím, že zprostředkoval či zajišťoval převod bitcoinů pocházejících z nelegálního prostředí darknetu, kde se obchodovalo s drogami, prostitucí, dětským pornem, zbraněmi a kde finanční toky obcházely daňový systém,“ uvedla organizace European Justice Organization, která stížnost na Titze podala.
Problém je podle ní především v tom, že Titz transakci neoznámil Finančnímu analytickému úřadu (FAÚ), což je podle zákona proti legalizování výnosů z trestné činnosti a financování terorismu jeho povinností.
„Tím porušil povinnosti advokáta vyplývající z tohoto zákona a zároveň Etický kodex advokáta (zejména § 3 a § 7), které vyžadují neprodlené oznámení a zákaz pomoci klientovi ve spáchání trestné činnosti,“ uvedla organizace. Informoval o tom server iRozhlas.
Šéf ČAK Robert Němec si však není porušením zákona ze strany advokáta jistý. „Je rozdíl, jestli advokát radí klientovi třeba v soudním řízení, nebo jestli za něj dělá dispozici s majetkem. Ten zákon v tomto dost rozlišuje různé role, které advokáti mají. Takže se nedá úplně paušálně říct, že došlo k pochybení. Já z mediálních výstupů nejsem schopný říct, co tam přesně pan doktor dělal,“ řekl serveru.
Dle vyjádření, které ČTK zaslal šéf komory Robert Němec, je zatím předčasné hodnotit, zda Titz povinnou osobou byl, nebo nebyl. "Samotná kontrola a její vyhodnocení ze strany kontrolní rady, také v závislosti na nezbytné součinnosti ze strany advokáta, může trvat i několik měsíců. V případě porušení povinností ze strany advokáta podle AML předpisů může advokátovi hrozit sankce v podobě peněžních sankcí za přestupky na poli AML, případně kárné opatření," uvedl. Výzvu k součinnosti poslala komora Titzovi 3. června.
Celá organizovaná skupina do vazby, aby se nemohli domlouvat, a odebrání pasů.
Jiříkovský si musel dát dělat nový pas, narychlo. Vláda může zasedat i na Borech. No ne?