ONLINE: Rozsáhlý ruský noční útok na Kyjev. Nejméně čtyři mrtví a dvacet zraněných

„Posílení Ukrajiny, tlak na Rusko v zájmu míru a koordinace společných bezpečnostních kroků - to byla hlavní témata setkání evropských lídrů v Paříži. Evropa jednoznačně ví, jak se bránit, a společně pracujeme na zajištění větší bezpečnosti pro naši zemi i pro všechny evropské národy,“ napsal ukrajinský prezident na sociální síť X. 

Ukrajina získala těla 909 vojáků, kteří byli zabiti při obraně země před ruskou agresí, oznámil dnes ukrajinský koordinační štáb. Ruští novináři informují o převzetí 43 těl: 35 zabitých ruských vojáků a osmi civilistů z Kurské oblasti, napsal server Meduza. V Kurské oblasti na západě Ruska se ruské jednotky snaží vytlačit ukrajinské síly, které tam pronikly loni v srpnu. Ukrajinci nyní drží několik posledních míst z asi stovky obcí, které loni v létě ovládly při překvapivé ofenzívě.

Ukrajinský koordinační štáb poděkoval Mezinárodnímu výboru Červeného kříže za spolupráci. Kriminalisté se nyní ve spolupráci s experty pokusí co nejdříve identifikovat padlé, dodal.

Už před týdnem štáb informoval, že za tři roky, co se Ukrajina brání ruské agresi, se podařilo vrátit z ruského zajetí do vlasti 4306 Ukrajinek a Ukrajinců, dalších 469 osob se vrátilo mimo rámec výměn zajatců. Za války štáb repatrioval více než 7000 těl zabitých vojáků, napsala agentura Interfax-Ukrajina. Výměna těl padlých se uskutečňuje v souladu s ženevskou úmluvou, podotkl server Ukrajinska pravda.

Spojené státy se snaží získat kontrolu nad všemi budoucími velkými investicemi do infrastruktury a do těžby nerostných surovin na Ukrajině. Ve čtvrtek to napsala agentura Bloomberg. Server Ukrajinska pravda dnes uvedl, že tato nová verze americko-ukrajinské dohody o využití strategických surovin by vážně narušila ekonomickou suverenitu Ukrajiny a mohla by být překážkou na cestě Ukrajiny do Evropské unie.

„Mohli bychom samozřejmě diskutovat se Spojenými státy, dokonce i s evropskými zeměmi a samozřejmě s našimi partnery a přáteli, pod záštitou OSN o možnosti zřízení přechodné správy na Ukrajině," prohlásil Putin během návštěvy Murmansku. „Toto by se mohlo dít s cílem uspořádat (na Ukrajině) demokratické volby a zajistit schopnou vládu, která má podporu lidí, a pak zahájit jednání o mírové dohodě," uvedl Putin. Jeho mluvčí Dmitrij Peskov později podle agentury TASS řekl, že o podrobnostech vnější správy Ukrajiny je zatím předčasné mluvit.

„Putin nemá zájem o ukončení války," napsal na telegramu Kovalenko. „Aby Putin narušil snahy o ukončení konfliktu, předkládá neustále nějaké bláznivé nápady a požadavky," uvedl také. Zúžit Rusku manévrovací prostor je podle něj možné tak, že proti Moskvě budou zavedeny tvrdé ekonomické sankce a bude posílena Ukrajina.

Maďarsko očekává, že letos dostane plynovodem TurkStream 7,5 až osm miliard metrů krychlových ruského plynu. S odvoláním na maďarskou diplomacii o tom dnes informovala agentura RIA Novosti. Ruská vláda ve středu uvedla, že Rusko loni Maďarsku dodalo 8,6 miliardy metrů krychlových plynu, píše agentura Reuters. Dovoz ruského plynu do Evropské unie se loni podle analýzy institutu Ember zvýšil o 18 procent, a to navzdory plánu dodávky fosilních paliv z Ruska postupně ukončit. Podíl na růstu měly hlavně Itálie, Česká republika a Francie.

„Jestliže počítám současný průměrný denní objem více než 20 milionů metrů krychlových, pak přes potrubí Turk Stream to bude někde mezi 7,5 a osmi miliardami metrů krychlových. To znamená, že jsme velmi blízko využití 100 procent kapacity tohoto potrubí,“ řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó, kterého cituje RIA.

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan dnes telefonicky hovořili o možnosti obnovení dohody o zabezpečení námořního provozu v Černém moři. Informoval o tom Kreml, který usiluje o možnost vývozu ruské zemědělské produkce. Podle Ankary by nová dohoda, od jejíž původní verze Moskva odstoupila předloni, pomohla k dojednání míru s Ukrajinou.

Spojené státy v úterý oznámily, že dosáhly s Ruskem a s Ukrajinou separátních dohod zahrnujících klid zbraní v Černém moři. Rusko však příměří podmínilo zrušením části západních sankcí, které by mu umožnilo vyvážet obilí či hnojiva. Zatímco USA tuto možnost nevylučují, evropské země chtějí uvolnit sankce až po odchodu ruských vojsk z Ukrajiny, kterou Rusko před více než třemi lety napadlo.

„Došlo také na výměnu názorů o obnovení iniciativy v Černém moři,“ uvedl Kreml.

Spojené státy s Ukrajinou a Ruskem tento týden uzavřely dvě samostatné dohody, v nichž obě země souhlasily s přerušením vzájemných útoků na energetické objekty. Obě strany se však obviňují z porušování tohoto moratoria.

Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že Ukrajina pravděpodobně za použití salvového raketometu HIMARS zaútočila na součást plynovodné infrastruktury ve městě Sudža v Kurské oblasti, které ještě minulý měsíc kontrolovaly ukrajinské jednotky. Útok zničil plynovou měřící stanici, uvedl úřad.

Šéf ukrajinského centra pro boj proti dezinformacím Andrij Kovalenko však krátce po ruském oznámení uvedl, že za útokem na stanici je Rusko, které lokalitu nemá pod kontrolou.

Dronové útoky, které v noci na dnešek Rusko podniklo proti Ukrajině, způsobily škody v sedmi regionech napadené země. Informuje o tom ukrajinské letectvo, podle něhož ruská armáda nad ukrajinské území vyslala 163 dronů. Protivzdušná obrana jich 89 sestřelila, dalších 51 strojů, které vzdušné síly označují za atrapy útočných dronů, zmizelo z radarů a nezpůsobilo žádné škody. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že jeho protivzdušná obrana v noci na dnešek zneškodnila 78 ukrajinských dronů.

Letectvo uvedlo, že po nočních dronových útocích jsou blíže neurčené škody v Poltavské, Charkovské, Sumské, Dněpropetrovské, Oděské, Mykolajivské a Záporožské oblasti.

Podle agentury AFP šéf Kremlu Putin řekl, že ruská armáda ve válce na Ukrajině má iniciativu podél celé frontové linie a může ukrajinská vojska rozdrtit. „Mohli bychom samozřejmě diskutovat se Spojenými státy, dokonce i s evropskými zeměmi, a samozřejmě s našimi partnery a přáteli, pod záštitou OSN, o možnosti zřízení přechodné správy na Ukrajině,“ prohlásil Putin během návštěvy Murmansku. „Toto by se mohlo dít s cílem uspořádat (na Ukrajině) demokratické volby a zajistit schopnou vládu, která má podporu lidí, a pak zahájit jednání o mírové dohodě,“ uvedl.

Rusko na Putinův rozkaz Ukrajinu v rozporu s mezinárodním právem vojensky napadlo v únoru 2022 a tvrdí, že cílem takzvané speciální vojenské operace je sousední zemi „denacifikovat a demilitarizovat“.

„Naše vojska mají strategickou iniciativu podél celé linie dotyku a já jsem nedávno řekl, že je rozdrtíme,“ řekl Putin. Podle AFP v projevu k námořníkům z jaderné ponorky Archangelsk také dodal, že „Ukrajinci by sami měli pochopit, co se děje“.

Nejhorší situace na doněcké frontě panuje podle ukrajinských zdrojů  u Pokrovska, který je klíčovým logistickým centrem ukrajinské armády v oblasti. V Záporožské oblasti, kterou ruská vojska dobyla jen z asi 70 procent, zesílily ruské útoky na počátku března a Rusům se mezitím podle proválečných blogerů podařilo proniknout do ukrajinské obrany v šíři deseti kilometrů a hloubce pěti kilometrů a dobýt několik vesnic.

Ruský prezident Vladimir Putin navrhl zavedení přechodné správy Ukrajiny pod záštitou OSN, která by umožnila uspořádání „demokratických“ prezidentských voleb v zemi a následné vyjednání mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou, píše agentura AFP.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Ukrajinské železnice 27. března oznámily, že obnovily online prodej po „největším kybernetickém útoku, který kdy společnost zažila“. Webové stránky a aplikace společnosti se staly nedostupnými 23. března, důvodem byla prvotně údajná „technická závada“. Dne 24. března společnost uvedla, že se stala terčem „rozsáhlého a sofistikovaného kybernetického útoku“.

Agentura Spojených států pro globální média (USAGM) ve středu informovala Rádio Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL), že ruší své předchozí rozhodnutí o ukončení jejího financování, a dohoda o grantu na letošní fiskální rok tak opět platí. Stanice RFE/RL to oznámila v dnešní tiskové zprávě. Rádio nyní čeká na oficiální potvrzení ze strany USAGM, že financování opět rychle začne, uvedl generální ředitel stanice Stephen Capus.

Evropská unie dnes rozšířila sankční seznam o dalších 25 osob a sedm subjektů z Běloruska kvůli jejich podílu na pokračujících represích a porušování lidských práv v zemi. Oznámila to Rada Evropské unie, tedy členské státy bloku. Na seznamu přibylo mimo jiné devět soudců, kteří vynesli politicky motivované verdikty například vůči lidem protestujícím proti režimu autoritářského vůdce země Alexandra Lukašenka.

„EU zařadila na seznam ústřední volební komisi, jejího místopředsedu a tajemníka a také její členy,“ uvedla Rada EU. Poznamenala, že komise zorganizovala letošní prezidentské volby, které ale nebyly spravedlivé a ani svobodné, neboť se konaly v prostředí represí a porušování lidských práv. Rovněž soudci zanesení na seznam, se podle Rady EU podílejí na útlaku občanské společnosti a demokratické opozice.

Geopolitická rivalita v Arktidě roste, ale spolupráce v tomto regionu je možná, a to i mezi Ruskem a západními státy. Podle agentur to dnes prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Je zřejmé, že Spojené státy budou i nadále systematicky prosazovat své geopolitické, strategické, politické a vojenské zájmy v Arktidě, míní Putin. Plány amerického prezidenta Donalda Trumpa převzít Grónsko jsou podle něho myšleny vážně.

Šéf Kremlu nařídil armádě, aby do roku 2030 prodloužila program obnovy uzavřených vojenských osad v Arktidě, počet ruských vojáků v této oblasti bude podle něho růst, napsala ruská státní agentura TASS. Rusko, které v únoru 2022 vojensky napadlo sousední Ukrajinu, podle svého prezidenta nikdy nikoho v Arktidě neohrožovalo, ale je připravené bránit své zájmy.

Estonský parlament 26. března odhlasoval změnu ústavy, která zbavuje občany zemí mimo EU, především Rusy a Bělorusy, volebního práva v místních volbách, informoval estonský veřejnoprávní rozhlas (ERR). V pobaltském státě žije přibližně 1,3 milionu obyvatel včetně asi 322 700 etnických Rusů, z nichž má podle údajů z roku 2022 asi 90 000 ruské občanství.

Plán vyslání vojáků evropských zemí na Ukrajinu vyvolal mnoho otázek a poskytl málo odpovědí, poznamenal po summitu v Paříži ukrajinský prezident Zelenskyj podle agentury AFP.

V projevu v Paříži ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že se nebojí žádného formátu jednání o ukončení tříleté války. Uvedl rovněž, že Ukrajina je připravena poskytnout USA důkazy o tom, že Rusko porušuje podmínky dojednaného 30denního příměří a očekává patřičnou reakci Washingtonu.

Ukrajina má legitimní vládu, která musí být respektována, reagoval generální tajemník OSN António Guterres na slova ruského prezidenta Vladimira Putina o tom. Ten mluvil o možnosti zavedení přechodné správy Ukrajiny pod záštitou OSN, která by umožnila uspořádání demokratických prezidentských voleb v zemi a vyjednání mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. 

K účasti „americké delegace na příští koordinační schůzce“ vyzvala po jednání v Paříži italská premiérka Giorgia Meloniová, píší agentury. Podle ní je důležité, aby zastavení útoků na energetickou infrastrukturu na Ukrajině bylo rozšířeno „na civilní infrastrukturu jako jsou školy a nemocnice s cílem dosáhnout úplného příměří“. Italská premiérka patří mezi evropské politiky, kteří nejvíce podporují amerického prezidenta Donalda Trumpa, vyhýbá se kritice jeho postojů a činů a zdůrazňuje význam bezpečnostních vazeb s USA.

Ruský prezident Vladimir Putin chce vrazit klín mezi Evropu a USA, řekl dnes na pařížském summitu tří desítek zemí podporujících Kyjev ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Postoj Spojených států vůči Rusku by měl být tvrdší, myslí si Zelenskyj, který rovněž uvedl, že se v blízké době do Washingtonu nechystá. Spojené státy podle něj také neustále mění podmínky dohody o nerostných surovinách.

Ukrajina ani Rusko od úterý nepodnikly žádný útok na energetickou infrastrukturu ve znepřátelené zemi, řekl dnes mluvčí ukrajinské diplomacie. Spojené státy v úterý oznámily, že s Ukrajinou a Ruskem uzavřely dvě samostatné dohody, ve kterých obě znepřátelené země souhlasily s přerušením vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu.

Finská pravicová vláda dnes požádala parlament, aby do konce roku 2026 prodloužil platnost zákona, který umožňuje odmítat žádosti o azyl od migrantů přicházejících z Ruska a posílat je zpět. Finsko svou hranici s Ruskem uzavřelo na konci roku 2023, připomíná agentura Reuters.

Finsko společnou hranici oficiálně uzavřelo, když na jeho území směřovalo stále více migrantů z třetích zemí. Migrace zesílila poté, co Finsko vstoupilo do NATO v reakci na ruské válečné tažení na Ukrajině.

Ruský soud dnes prodloužil o další rok a deset měsíců trest vězení novinářce Mariji Ponomarenkové, která si už od roku 2023 odpykává šestiletý trest za šíření falešných zpráv o válce na Ukrajině. Toho se dopustila tím, že ruské vzdušné síly obvinila z bombardování mariupolského divadla, v němž se skrývaly ženy a děti. Soud dnes sibiřské novinářce trest prodloužil kvůli údajnému napadení vězeňského personálu, uvedl podle agentury Reuters nezávislý internetový deník RusNews, pro něhož Ponomarenková pracovala.