ONLINE: Rozsáhlý ruský noční útok na Kyjev. Nejméně čtyři mrtví a dvacet zraněných

Jeden člověk zahynul a čtyři další utrpěli zranění při explozi poblíž vojenského náborového střediska v západoukrajinské Chmelnycké oblasti. Informovala o tom dnes ukrajinská veřejnoprávní stanice Suspilne, podle níž zemřel muž, který u střediska ve městě Kamjanec-Podilskyj (Kamenec Podolský) výbušninu odpálil. Šéf ukrajinské policie následně z podobných útoků obvinil Rusko a jeho tajné služby. Moskva se k obvinění nevyjádřila.

Exploze dnes zazněla kolem 13:00 místního času (12:00 SEČ). Policie na facebooku uvedla, že příčiny a okolnosti výbuchu poblíž střediska pro nábor a sociální podporu zjišťuje a na místě působí záchranné složky i vyšetřovatelé. Suspilne s odvoláním na své zdroje píše, že mrtvý byl civilista. „Mezi zraněnými jsou dva lékaři - voják a žena, která je zaměstnankyní úřadu,“ řekl ukrajinské stanici vedoucí lékař místní nemocnice Borys Syrota.

 Další válečné zajatce si dnes vyměnily Rusko a Ukrajina, na kterou Rusko v únoru 2022 vojensky zaútočilo. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se do vlasti vrací 150 ukrajinských zajatců. Stejný počet osob propuštěných z ukrajinského zajetí hlásí podle agentury TASS také ruské ministerstvo obrany. Výměnu zajatců zprostředkovaly podobně jako v předchozích případech Spojené arabské emiráty (SAE).

„Jsou z různých sektorů fronty. Někteří z chlapců byli drženi v zajetí více než dva roky,“ citovala agentura Reuters z vyjádření Zelenského na Telegramu o propuštěných ukrajinských vojácích.

„V důsledku vyjednávacího procesu bylo vráceno 150 ruských vojáků z území kontrolovaného kyjevským režimem. Na oplátku bylo předáno 150 válečných zajatců ukrajinské armády,“ uvedlo podle agentury TASS ruské ministerstvo obrany.

S americkými spojenci je nutné v rámci Severoatlantické aliance (NATO) jednat o tom, jak bude zajištěna širší bezpečnost v Evropě i po válce na Ukrajině. Po dnešním jednání s portugalským protějškem Marcelem Rebelem de Sousou v Praze to uvedl prezident Petr Pavel. Obě hlavy států se podle něj shodují v podpoře Ukrajiny, která už téměř tři roky čelí ruské invazi.

Nejen že Česko i Portugalsko odsoudily ruskou agresi, ale zároveň začaly ihned Ukrajinu podporovat všemi dostupnými prostředky v souladu s mezinárodním právem, uvedl Pavel. V bezpečnostním zájmu Evropy podle něj je, aby nezvítězila politika síly, ale práva.

Kreml dnes označil prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že je připraven na přímá jednání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, za prázdná slova. Informovala o tom agentura AFP. Ukrajinský prezident v dřívějším rozhovoru uvedl, že by souhlasil s přímými rozhovory s Putinem o ukončení války, kterou před téměř třemi lety rozpoutala Moskva. Na jednání by podle něj měli být i další účastníci.

„Zatím to nelze považovat za nic jiného než za prázdná slova,“ řekl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov novinářům. Opakoval poté argument Ruska, že Zelenskyj nemůže mluvit s ruským prezidentem poté, co v roce 2022 podepsal dekret, který jednání s Putinem zakazuje.

Německo podezřívá ruské tajné služby ze sabotáže, spojuje s nimi téměř tři stovky poškozených aut po celém Německu, uvedl Der Spiegel.

Série ukrajinských útoků prostřednictvím dronů na ruská energetická zařízení v posledních dnech způsobila požáry významné rafinerie ve Volgogradské oblasti a závodu na zpracování plynu poblíž Astrachaně.

Gubernátor Astrachaňské oblasti Igor Babuškin uklidňoval obyvatele, aby nepropadali panice poté, co regionální metropoli zahalil oblak zemního plynu. „Zemní plyn není na otevřených prostranstvích zdraví škodlivý - v blízké budoucnosti se stav atmosférického vzduchu normalizuje,“ uvedl Babuškin. Plyn byl podle něj cítit v důsledku prací na obnovení produkce v plynárenském závodu. Podle zdrojů agentury Reuters podnik pravděpodobně na několik měsíců pozastaví výrobu motorových paliv.

Britský ministr zahraničí David Lammy dorazil do Kyjeva. Domácí protějšek Andrij Sybiha mu na ústředním náměstí ukázal výstavu ukořistěné ruské vojenské techniky i Pamětní zeď padlých obránců Ukrajiny.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že vítá dřívější vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že možný vstup Ukrajiny do NATO je pro Moskvu odůvodněným zdrojem obav. Možnost členství Ukrajiny v paktu je jedním z důvodů, kterým Rusko ospravedlňuje svou vojenskou agresi vůči Ukrajině. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Rusko je na ministerské úrovni v kontaktu s Trumpovou administrativou ohledně Ukrajiny a že tyto kontakty v poslední době nabraly na intenzitě.

Trump v lednu vyjádřil pochopení pro ruský postoj, že Ukrajina by neměla být součástí NATO, a kritizoval končícího demokratického prezidenta Joea Bidena za to, co označil za změnu postoje Spojených států v otázce členství Ukrajiny v NATO.

„Najednou prezident Trump poprvé, v jednom ze svých prvních projevů, v němž kritizoval postoj Bidenovy administrativy k ukrajinské krizi, bez obalu řekl, že jednou z hlavních chyb by bylo zatažení Ukrajiny do NATO,“ řekl Lavrov. „Poprvé byl problém NATO označen za něco, o čem jsou Spojené státy připraveny vážně diskutovat,“ dodal.

„Je důležité, že jsme na Ukrajině začali více vyrábět,“ komentoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kapacity domácího zbrojního průmyslu a výzbroj armády. „Dohromady zhruba 40 procent k roku 2025 tvoří domácí výroba. A to dodává nikoliv klid, ale morálně větší jistotu, že nezůstaneme s prázdnýma rukama,“ uvedl podle agentury Unian v rozhovoru s britským novinářem Piersem Morganem.

Zelenskyj zdůraznil, že podpora partnerů je stále velmi důležitá. Dodávky zbrojní pomoci podle něj pokračují, byť za poslední rok či půl druhého roku se z různých důvodů zpožďovaly. „Ale časem dorazily, což umožnilo podpořit naši armádu (...) a bránit se nepříteli,“ dodal. Příspěvek USA na obranu Ukrajiny podle něj nyní dosahuje 30 procent.

Premiér Petr Fiala (ODS) věří tomu, že nastane posun u posílení podpory obranného průmyslu Evropskou investiční bankou (EIB). Mělo by to význam i pro soukromé financování, řekl dnes na jednání sněmovního evropského výboru. Premiéři dvou třetin unijních zemí, včetně Fialy, před pondělním neformálním unijním summitem opět navrhli takový krok, podle ministerského předsedy ale z jednání vyplynulo, že stejný postoj mají téměř všechny státy EU.

Z pondělního jednání má Fiala dojem, že s velkou pravděpodobností nastane posun. „To má paradoxně velký význam i pro soukromé financování obranného průmyslu. EIB je v tomto směru jakousi referenční institucí pro řadu soukromých bank, takže tento posun by určitě byl důležitý,“ poznamenal před poslanci.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) odložila plánované střídání svých pracovníků v Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárně, neboť jí Moskva neposkytla bezpečnostní záruky. 

„Není to poprvé, co Kreml použil vydírání jako nástroj k zastrašování mezinárodních expertů a podkopávání jejich nezávislosti,“ uvedl mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí. „Nedovolíme, aby Rusko ohrožovalo nezávislost a nestrannost agentury za účelem dosažení svých zločinných cílů,“ dodal.

Rusko se zmocnilo největší evropské jaderné elektrárny krátce po začátku své rozsáhlé invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Pracovníci MAAE působí v elektrárně od září téhož roku s cílem dohlížet na její bezpečnost.

Vítězství Ukrajiny v rusko-ukrajinské válce si přeje 44 procent Čechů, v Polsku 68 procent obyvatel a na Slovensku asi třetina, uvádí průzkum CEDMO. 

Ruské vítězství v konfliktu si nejčastěji z těchto tří zemí přejí Slováci, tam takovou variantu podporuje 17 procent obyvatel. V Česku vyjádřilo Rusku podporu sedm procent dotázaných a v Polsku čtyři procenta. Ukončení války formou dočasného míru, aniž zvítězí jedna strana, v Česku podporují téměř dvě pětiny lidí, na Slovensku třetina a v Polsku pětina respondentů.

Ukrajinský dronový útok v noci na dnešek způsobil požár skladu ropy v Krasnodarské oblasti. Oznámil to brzy ráno gubernátor jihoruského regionu. S plameny podle něj bojovalo 55 hasičů.

Série ukrajinských útoků s pomocí dronů na ruská energetická zařízení v posledních dnech způsobila požáry významné rafinerie ve Volgogradské oblasti a závodu na zpracování plynu poblíž Astrachaně.

„Požár byl zkrocen, nejsou žádné oběti,“ oznámil na platformě Telegram gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv. Neupřesnil však, který sklad se konkrétně vznítil, ani jak rozsáhlé jsou škody.

Přesun části výcviku ukrajinských vojáků na Ukrajinu je čistě politickým rozhodnutím, vojensky si ho ale náčelník generálního štábu Karel Řehka představit umí velmi jednoduše. Požadavek Ukrajinců na přesun části výcviku z jiných zemí na Ukrajinu chápe, chápe ale také legitimitu diskuse, která se musí před potenciálním rozhodnutím vést na politické i alianční úrovni. 

„To jsou všechno věci, které je potřeba na té vyšší úrovni, třeba i na té alianční úrovni a na té politické úrovni, promyslet. Ale za nás, za vojáky, úplně v pořádku prostě, pokud někdo rozhodne, tak my s tím problém nemáme,“ řekl. Česká armáda podle něj působila už v daleko horších podmínkách a nebezpečnějších prostředích.

Před potenciálním rozhodnutím je podle něj třeba vést debatu o všech eventualitách, například jaká by byla reakce a dopady, pokud by byli čeští nebo další alianční vojáci na ukrajinském území terčem ruského útoku. „Jak bychom reagovali, k jaké eskalaci to může vést a podobně, protože tohle jsou všechno legitimní věci, které se musí vydiskutovat předtím,“ dodal.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s britským novinářem Piersem Morganem uvedl, že by souhlasil s přímými rozhovory se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o konci války, kterou Moskva zahájila před téměř třemi lety. Na jednání by ale podle Zelenského měli být i další účastníci.

„Pokud je to jediné uspořádání, ve kterém můžeme přinést mír občanům Ukrajiny a neztrácet lidi, rozhodně se pro toto uspořádání rozhodneme,“ citovala z rozhovoru Zelenského s britským novinářem agentura AFP.

Dobré ráno, vážení čtenáři, vítejte zpět u online přenosu.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od středečního rána.

V bojích s Ruskem padlo dosud 45.100 ukrajinských vojáků a dalších 390.000 bylo zraněno, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru, který poskytl britskému novináři Piersi Morganovi. Ruské ztráty podle Zelenského slov dosahují 350.000 mrtvých a 600.000 až 700.000 zraněných. Mnoho dalších příslušníků ruských sil je nezvěstných, dodal. Z úryvků interview, které dnes Morgan zveřejnil, citovala agentura Reuters.

Ukrajinští vojáci na frontové linii v Doněcké oblasti.

Počet zraněných po ruském útoku na Izjum vzrostl na 55, zemřelo 5 lidí. Prokuratura upřesnila, že mezi oběťmi jsou tři muži ve věku 43, 61 a 68 let a dvě dívky ve věku 18 a 19 let. Dívky si přišly na úřad vyřídit doklady, starší z nich byla těhotná, uvedl náčelník policie Serhij Bolvinov. Rusové podle něj raketou Iskander-M zasáhli budovu městské správy a také vícepodlažní obytné domy. V daném místě podle něj nebyl ani jediný vojenský objekt.

Většina zraněných podle radnice pochází z řad pracovníků a pracovnic daňové správy a odboru péče o děti. Raketa podle úřadů také poškodila 170 bytů, ve kterých rozbila okna a dveře.

Atentát na zakladatele dobrovolnické jednotky ArBat bojující proti Ukrajině Armena Sarkisjana mohl podle upřednostňované vyšetřovací verze spáchat sebevražedný atentátník, napsala dnes agentura Interfax s odvoláním na nejmenovaný zdroj z bezpečnostních složek. Motivem atentátu pak mohlo být přerozdělení sfér vlivu v podsvětí, dodala.

Sarkisjan zahynul v pondělí při výbuchu v hale moskevského obytného komplexu Alyje parusa (Nachové plachty). Vyšetřovatelé pracují s verzí, podle které sebevražedný atentátník přivedl k výbuchu výbušné zařízení, které sám přinesl. „Prověřuje se verze, že sám (atentátník) byl Armén,“ uvedl zdroj.

Ukrajinské úřady zveřejnily snímky zachycující následky ruského úderu na Izjum. Vyžádal si nejméně pět obětí, zraněných jsou desítky.

Ukrajina je otevřena možnosti těžby vzácných kovů spolu s partnery, kteří ji pomáhají ve válce s Ruskem. Uvedl to dnes podle agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na pondělní vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, že chce, aby Ukrajina výměnou za americkou pomoc dodávala Spojeným státům vzácné kovy.

„Jsme otevřeni tomu, aby toto všechno (nerostné bohatství) bylo možné rozvíjet s našimi partnery, kteří nám pomáhají chránit naši zemi a zatlačit nepřítele zpět svými zbraněmi, svou přítomností, sankčními balíčky. A to je naprosto fér. Mluvím o tom, co jsem řekl už v září, kdy jsem se setkal s prezidentem Trumpem (v USA),“ prohlásil Zelenskyj před novináři podle agentury Unian.

EU, Ukrajina a 37 zemí daly právní základy pro vytvoření zvláštního tribunálu, který se má zabývat ruskou agresí na Ukrajině, uvedla Evropská komise.

Podezřelými z ubití ukrajinského bezdomovce v Bratislavě, který minulý týden zraněním podlehl, jsou členové soukromé bezpečnostní služby (SBS). Policejní inspekce vyloučila, že by se na fyzickém útoku podíleli policisté, informovala dnes ČTK její mluvčí Andrea Dobiášová. Navzdory tomu jsou uvedení policisté podezřelí ze zneužití pravomocí a vnitřních předpisů policie.

Slovenská televize TA3 v pondělí informovala, že z napadení bezdomovce v nákupním centru jsou podezřelí jak příslušníci SBS, tak policisté. Vyšetřování případu pak převzala policejní inspekce, která ho následně předala krajskému ředitelství policie v Bratislavě. To v případu vede stíhání pro podezření z trestného činu zabití.