ONLINE: Děsivá bilance ruských útoků na Ukrajinu. Nejméně 13 mrtvých! A běží velká výměna zajatců

Ruský soud dnes odsoudil ke 3,5 až 5,5 letům vězení tři právníky opozičního vůdce Alexeje Navalného, který loni zahynul ve vězeňském táboře. O rozsudku soudu ve Vladimirské oblasti informoval nezávislý server Mediazona. Obhajoba se míní odvolat. Soud za členství v extremistické organizaci odsoudil Vadima Kobzeva k 5,5 roku, Alexeje Lipcera k pěti letům a Igora Sergunina k 3,5 roku v trestanecké kolonii. Soudní proces se odehrával za zavřenými dveřmi, tedy s vyloučením médií a veřejnosti.

„Kluci, jste hrdinové! Jsme na vás hrdí, jste nejlepší lidé Ruska!“ volali na odsouzené diváci, kterým se podařilo dostat do soudní síně pouze na vynesení rozsudku. „Co by se dalo říci, vše dopadlo podle očekávání,“ poznamenal k novinářům Lipcer. „Díky všem, kdo přišel,“ dodal Kobzev. Soud vyzval všechny přítomné k odchodu ze síně vzápětí poté, co kdosi vykřikl: „Hanba juntě!“, dodala Mediazona. Policie podle portálu zadržela čtyři novináře a jednoho diváka, které posléze propustila bez sepsání protokolů a bez vysvětlení. Nicméně si od nich vyžádala písemné objasnění, proč k soudu přijeli.

Prezident Vladimír Putin a íránský prezident Masúd Pezeškján podepsali dohodu o partnerství mezi Ruskem a Íránem. Dohoda podle Kremlu pokrývá všechny oblasti od obchodu přes vojenskou spolupráci až po vědu, vzdělávání a kulturu, napsala agentura AP. Podle listu Kommersant úmluva, která nahradí smlouvu z roku 2001, klade důraz na spolupráci obou zemí v bezpečnosti a obraně.

Podle agentury Interfax ve smlouvě stojí, že pokud bude jeden ze signatářů napaden, druhý nepomůže agresorovi, ale bude podporovat urovnání sporů na základě Charty OSN a mezinárodního práva. Dále se ve smlouvě hovoří mimo jiné o spolupráci v oblasti energetiky včetně té jaderné. Moskva a Teherán také chtějí vytvořit platební systém nezávislý na třetích zemích.

Putinova válečná ekonomika běží na výpary, tvrdí komentátor pro The Kyiv Independent. Krize se podle něj prohlubuje ve vícero směrech: inflace roste, vládne nedostatek pracovních sil, docházejí rezervy a zhoršují se technologické možnosti. „Do podzimu 2025 může dojít ke kritickému rozpočtovému schodku,“ uvádí. 

Bidenova administrativa tajně financovala ukrajinský průmysl dronů, uvádí prestižní americký server The New York Times a ukrajinský Kyiv Independent. Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena odtajnila dříve nezveřejněné snahy o podporu ukrajinského průmyslu dronů, včetně finančních prostředků ve výši 1,5 miliardy dolarů zaslaných v září 2024, informoval 17. ledna The New York Times s odkazem na anonymní úředníky. Američtí zpravodajští důstojníci údajně pomáhali při zlepšování schopností ukrajinských dronů a pomáhali navrhovat novou generaci dronů určených k revoluci v moderní válce.

Velvyslanectví Francie, Německa a Spojených států na Slovensku se ve společném prohlášení ohradili proti výrokům místopředsedy slovenské sněmovny Andreje Danka, že jejich země vytvářejí konflikty mezi středoevropskými státy.

Danko během nedávné návštěvy Moskvy v rozhovoru s ruskou státní tiskovou agenturou TASS tvrdil, že konflikty mezi Slováky, Čechy, Poláky a Maďary vytváří Západ: „Němci, Francouzi a Američané se radují, vydělávají na tom,“ uvedl.

„Komentáře pana Danka jsou nekorektní a nepravdivé a neodrážejí přátelské vztahy, které má Slovensko s ostatními členy EU a se svým americkým partnerem,“ napsali velvyslanci v prohlášení, které ambasády zveřejnily na sociální síti.

Předseda nejsilnějšího slovenského opozičního hnutí Progresivní Slovensko (PS) Michal Šimečka se dnes sešel v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, se kterým mimo jiné jednal o energetice. Šimečka to oznámil na sociální síti X a v tiskové zprávě PS. Uvedl také, že slovenský premiér Robert Fico je v Kyjevě vítán a může tam přijet vyjednávat. Reagoval tak na Zelenského dřívější výzvu adresovanou Ficovi, aby dnes přicestoval do Kyjeva jednat o pozastavených dodávkách plynu z Ruska přes ukrajinské území.

Zelenskyj na síti X diskuzi se Šimečkou označil za konstruktivní a uvedl, že Ukrajina je připravena se Slovenskem vést vzájemně výhodný dialog o energetice.

„Důležitá schůzka s prezidentem Zelenským. Nesu od něho pro Slovensko jasný vzkaz. Ukrajina si váží naší podpory a má zájem na těch nejlepších vztazích a spolupráci - včetně energetiky. Je připravená jednat. Přesně k tomu nyní vyzývám Roberta Fica,“ napsal na sítí X Šimečka.

Nejméně 12 Indů sloužících v ruské armádě bylo zabito, oznámilo dnes podle agentury Reuters indické ministerstvo zahraničí. Podle něj v ruské armádě nadále slouží 18 indických občanů, přičemž 16 z nich Rusko označilo za pohřešované.

Íránský prezident Masúd Pezeškján a jeho ruský protějšek Vladimir Putin dnes v Kremlu podepsali novou dohodu o komplexním strategickém partnerství, oznámily tiskové agentury. Pakt, který vyvolává obavy na Západě a který zahrnuje vojenskou spolupráci, Moskva a Teherán uzavřely krátce před návratem Donalda Trumpa do Bílého domu.

Rusko zaútočilo na Kryvyj Rih. Podívejte se na aktuální snímky.

Německý kancléř Olaf Scholz neočekává, že by Spojené státy po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu zastavily vojenskou pomoc Ukrajině. Řekl to dnes na tiskové konferenci po setkání se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem. Oba předsedové vlád zdůraznili, že jejich země budou Ukrajině pomáhat v obraně proti ruské agresi, jak dlouho to bude nutné.

Íránský prezident Masúd Pezeškján a jeho ruský hostitel Vladimir Putin dnes v Kremlu zahájili společné jednání, při němž mají podepsat novou dohodu o strategickém partnerství, budící obavy na Západě. Pezeškján podle agentur na začátku schůzky označil dohodu za pevný základ rozvoje spojenectví mezi oběma státy a zdůraznil strategický význam vztahů Teheránu s Moskvou.

Vztahy Ruska s Íránem se utužily poté, co Putin v únoru 2022 nařídil vpád ruských vojsk na Ukrajinu. Kyjev a Západ obvinily Teherán, že poskytl Rusku stovky dronů přímo útočích na cíl, což Moskva a Teherán popíraly. V Rusku se mezitím rozběhla výroba dronů íránské konstrukce.

Nejméně tři mrtvé si vyžádal ruský útok na ukrajinské město Kryvyj Rih. Další lidé jsou zraněni, oznámil dnes na sociální síti Telegram Serhij Lysak, který stojí v čele správy Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodu Ukrajiny. Ruský útok poškodil vzdělávací zařízení a obytné domy, uvedl gubernátor, který zveřejnil záběry z místa zpustošeného výbuchem. 

Největší ruská banka Sberbank v loňském roce zvýšila čistý zisk o 4,6 procenta na rekordních 1,56 bilionu rublů (374 miliard Kč). Hospodaření banky podpořil růst firemních půjček a vysoké úrokové sazby, které na konci roku dosáhly 21 procent. Banka to uvedla v dnešní tiskové zprávě. Výsledky jsou podle ruských účetních standardů.

Nastal čas zrušit sankce Evropské unie proti Rusku, uvedl dnes ve státním rozhlase maďarský premiér Viktor Orbán. EU se podle něj bude muset přizpůsobit nové éře, až se zvolený americký prezident Donald Trump vrátí do Bílého domu, a měla by si vytvořit vztahy s Ruskem nepošramocené sankcemi, prohlásil Orbán podle agentury Reuters. Od Trumpova prezidentství si šéf maďarské vlády, která má velmi komplikované vztahy s Bruselem, slibuje zlatou éru americko-maďarských vztahů, poznamenala agentura.

Ukrajina i v noci na dnešek čelila náletům 50 ruských dronů, ruská vojska také odpálila dvě rakety Iskander-M. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila nad 11 oblastmi země 33 dronů, dalších devět dronů se zřítilo a jeden odletěl směrem do Rumunska, uvedlo ukrajinské letectvo podle médií. 

Ruský soud dnes odsoudil ke 3,5 až 5,5 letům vězení tři právníky opozičního vůdce Alexeje Navalného, který loni zahynul ve vězeňském táboře. O rozsudku soudu ve Vladimirské oblasti dnes informoval nezávislý server Mediazona.

Soud za členství v extremistické organizaci odsoudil Vadima Kobzeva k 5,5 roku, Alexeje Lipcera k pěti letům a Igora Sergunina k 3,5 roku v trestanecké kolonii. Soudní proces se odehrával za zavřenými dveřmi, tedy s vyloučením médií a veřejnosti.

Rumunsko uvedlo, že jeho vzdušný prostor byl v noci na dnešek narušen při ruském dronovém útoku na Ukrajinu. Odstartovaly kvůli tomu dvě stíhačky. Pravděpodobná zóna dopadu dronu se nachází v blízkosti hranic mezi Rumunskem a Ukrajinou u města Tulcea, oznámilo podle agentur ministerstvo obrany v Bukurešti.

Ruský prezident Vladimir Putin svou politikou a invazí na Ukrajinu usiloval o obnovení Varšavské smlouvy. Podle agentury AFP to řekl americký prezident Joe Biden v rozhovoru, který v noci na dnešek odvysílala stanice MSNBC. Podle Bidena Rusko zaznamenalo v bojích velké lidské ztráty, které končící americký prezident odhadl na více než 670 000 zraněných či mrtvých vojáků. Údaj nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Podle britského deníku The Mirror začali severokorejští vojáci vyhazovat seniory z jejich domovů, údajně proto, aby se skryli před ukrajinskými smrtícími drony. Důchodci tak byli vyhnáni do mrazu.

Severokorejští vojáci, kteří pomáhají Rusku bojovat v jeho válce proti Ukrajině, údajně vyhazují seniory z jejich obydlí.

Podle nových zpráv bojovníci vyhazují starší osoby, aby se mohli „skrýt před útoky ukrajinských dronů“. Krutý krok údajně způsobil, že nejzranitelnější byli vyhnáni do mrazů.

Záběry z dronu mají ukazovat, jak Severokorejci vyvádějí starší lidi z jejich domovů. K incidentům údajně došlo blízko frontové linie ve vesnici Machnovka v Kurské oblasti.
Telegramový kanál InformNapalm uvedl: „Severokorejští vojáci vyhnali místní obyvatele (Rusy) z jejich domů, aby se tam ukryli. Místní starší lidé zůstali v mrazu a jejich domovy se staly úkryty pro severokorejské vojáky." 

Dnes zveřejněná zpráva HRW kritizuje „zesílené represe“ v Rusku, Indii, Číně, Venezuele či Salvadoru a upozorňuje na dopady konfliktů v Pásmu Gazy, na Ukrajině nebo v Súdánu. Vedle praktik autoritářských režimů cílí i na „liberální demokracie“, které podle ní nejsou vždy spolehlivými obhájci lidských práv doma nebo ve světě. Mimo jiné uvádí, že čím dál víc evropských vlád používá ekonomické a bezpečnostní argumenty jako záminku k selektivnímu odepírání práv, například migrantům.

„Události minulého roku podtrhly důležitost obrany mezinárodních lidskoprávních norem a demokratických institucí tváří v tvář zbabělé neochotě mnohých vlád zakročit proti utrpení a utlačování,“ uvádí v předmluvě ke zprávě ředitelka HRW Tirana Hassanová. Dokument popisuje stav lidských práv v asi stovce zemí světa, Česko ani Slovensko mezi nimi nejsou.

Plánované ruské vojenské reformy, které by zvýšily počet ruských vojáků o 30 procent, představují hrozbu pro Severoatlantickou alianci a je třeba na ně reagovat ostražitě, uvedl dnes podle agentury Reuters šéf finské vojenské zpravodajské služby Pekka Turunen.

Finsko, které sdílí s Ruskem nejdelší hranici Evropské unie, vstoupilo do NATO v roce 2023; jeho severský soused Švédsko následoval Finy v březnu 2024. Obě země tak učinily v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.

Finská vojenská zpravodajská služba ve výročním přehledu, který byl dnes zveřejněn, upozornila, že Moskva oznámila plány na reformu své armády do konce roku 2026.

„Ano, jedná se o hrozbu pro NATO, zejména pokud bude plán realizován,“ řekl Turunen agentuře Reuters. Dodal, že si myslí, že Rusko může svých cílů reálně dosáhnout do roku 2030. Turunen uvedl, že ruské zvýšení počtu vojáků o 30 procent by znamenalo, že celková síla ruské armády by dosáhla 1,5 milionu vojáků. „Musíme být ostražití,“ dodal.

Poradci zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa připravují rozsáhlou strategii sankcí, která má pomoci vyřešit válku na Ukrajině, píše server Bloomberg. Podle zdrojů agentury Trumpův tým zvažuje dvě základní strategie uvalení sankcí. Debaty se účastní některé osobnosti z budoucí administrativy, bývalí úředníci z Trumpova působení a konzervativní think-tanky.

První přístup počítá se scénářem, kdy je řešení války na Ukrajině „na dohled“, a předpokládá určitá opatření ve prospěch sankcionovaných ropových „baronů“ v Rusku, což by mohlo pomoci uzavřít mírovou dohodu, uvádí se v článku.

Druhá varianta je založena na ještě větším tlaku sankcí a větším vlivu na Moskvu. Podle zdrojů Bloombergu jsou plány Trumpova týmu zatím v počáteční fázi a nakonec budou záviset na rozhodnutí samotného zvoleného prezidenta USA.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj slíbil, že Ukrajina Rusku vratí útok ruského dronu, k němuž došlo během jeho jednání s britským premiérem Keirem Starmerem v Kyjevě. „My jim také pošleme pozdravy,“ odpověděl Zelenskyj na dotaz novináře. Starmer na oplátku poznamenal, že útok je připomínkou toho, čemu Ukrajina čelí každý den, a zdůraznil potřebu Ukrajinu podpořit.