ONLINE: Osm lidí zemřelo po nočních útocích na Ukrajinu, ruské drony mířily i na studentskou kolej

Ruské ministerstvo obrany dnes na telegramu ohlásilo dobytí další ukrajinské obce - tentokrát v Charkovské oblasti na severovýchodě země. Invazní síly se podle Moskvy zmocnily vesnice Zapadne, která se nachází severně od Kupjansku a západně od řeky Oskil. Tento tok podle agentury AFP dlouho tvořil frontovou linii. Rusku se ale letos podařilo vybudovat předmostí na řece, Zapadne se nachází asi čtyři kilometry západně od ní, což představuje významný zisk, napsala AFP.

Kupjansk je jedno z ukrajinských měst, které Rusové obsadili na začátku své invaze do země, ale ukrajinské ozbrojené síly je z něj v září 2022 vytlačily. V poslední době však invazní jednotky na východě Ukrajiny postupují a tlačí se mimo jiné k logisticky důležitému městu Pokrovsk v Doněcké oblasti.

K zabránění dalšímu ruskému útoku na Ukrajinu po případné dohodě o příměří, která by ukončila současné boje, by bylo zapotřebí nejméně 200.000 příslušníků evropských mírových sil. Řekl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po svém úterním projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Na jeho vyjádření dnes upozornila některá média jako server RBK-Ukrajina nebo ruská služba BBC.

Zelenskyj reagoval na otázku o možné zahraniční mírové misi na Ukrajině. „Od všech Evropanů? Na 200.000, to je minimum,“ odvětil podle agentury Reuters prezident během panelu pro rozhovory po svém projevu. „Podporuji myšlenku kontingentu jako součásti bezpečnostních záruk. Protože pokud mají (Rusové) v armádě 1,5 milionu vojáků a u nás bude o polovinu méně, znamená to, že potřebujeme kontingenty s velmi významným počtem vojáků,“ uvedl Zelenskyj podle BBC.

Česko i další evropské země musí posílit investice do obrany. Odstrašení díky silné obraně je nejlepší cesta, jak zabránit útoku Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Na diskusním fóru bankéřů, ekonomů a průmyslníků Excellence in Finance to dnes v Praze řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Zdůraznila, že vydávání dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranu považuje za minimum, podle ní lze v českých podmínkách mluvit o třech procentech.

„Naší snahou je, aby k žádnému vojenskému střetu mezi Ruskem a NATO vůbec nedošlo. Základním cílem NATO je Rusko odstrašit, ukázat, že jakákoli agrese vůči nám by se Rusku šeredně vymstila,“ řekla ministryně. Z toho důvodu podle ní aliance udržuje vojáky na svém východním křídle. Zároveň je ale třeba posílit i investice do obrany, zdůraznila.

Nejvyšší soud (NS) zrušil osvobozující verdikt nad učitelkou Martinou Bednářovou, která čelí obžalobě z popírání ruských válečných zločinů na Ukrajině. Znovu musí rozhodovat Obvodní soud pro Prahu 6. NS se případem zabýval na podnět Nejvyššího státního zastupitelství, rozhodoval loni v prosinci bez veřejného jednání. Výsledek dnes ČTK bez bližších podrobností řekla mluvčí soudu Gabriela Tomíčková. Plné odůvodnění zatím není v databázi soudu dostupné.

Žalobci pro pražskou češtinářku, která na svých výrocích trvala, původně žádali podmíněný trest a pětiletý zákaz pedagogické, výchovné či jiné práce s dětmi. Téma Ukrajiny otevřela při výuce na Základní škole Na Dlouhém lánu počátkem dubna 2022, tedy několik týdnů po začátku ruské invaze. Podle obžaloby v osmé třídě při hodině slohu uváděla, že ze strany Rusů jde o omluvitelný způsob řešení situace.

Žákům tvrdila, že v Kyjevě se nic neděje. Když žáci namítali, že ve zprávách České televize viděli hořící město, řekla jim, že veřejnoprávní televize je zaujatá. Uváděla také, že ukrajinské "nacistické skupiny" na Donbase od roku 2014 systematicky likvidovaly Rusy.

Co se týče války na Ukrajině, Trumpova tvrzení o vyřešení konfliktu do 24 hodin nebyla podle Žantovského od začátku reálná, podobně jako řada jiných. „Podstatné je, že ruská ochota přistoupit na nějaký plán zatím neexistuje, a pokud ano, tak za Putinových podmínek, které nebudou přijatelné ani pro Ukrajinu, ani pro Trumpa. Trump neočekává, že ze vzájemného měření sil, byť vyjednávacích, odejde jako ten slabší. Bude záležet i na postoji ostatních států, včetně Evropy a nás,“ dodal.

Radě Evropské unie od ledna po nadcházejících šest měsíců předsedá Polsko, které se chce soustředit na posílení bezpečnosti kontinentu. Předsednictví se Varšava ujala v době, kdy na Ukrajině pokračuje ruská invaze a kdy se do Bílého domu ve Spojených státech vrátil republikán Donald Trump, což v Evropě vyvolává otázky o budoucnosti transatlantických vztahů.

Europoslanci budou hlasovat o rezoluci, která vyzývá k dalším krokům proti režimu běloruského autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka, který bývalé sovětské republice vládne od roku 1994. V neděli se v zemi konají volby, ve kterých se Lukašenko uchází o sedmý mandát. Jeho vítězství se očekává.

Novela o prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí bude hlavním bodem lednové schůze Senátu, která dnes začíná. Novelu takzvaného lex Ukrajina kvůli sporným poslaneckým úpravám Senát pravděpodobně neschválí. Výbor pro lidská práva odmítl zpřísnění podmínek pro ruské žadatele o české občanství, sociální výbor pak uzákonění neoprávněné činnosti pro cizí moc jako nového trestného činu, za který by mělo v základní sazbě hrozit až pětileté vězení.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Budeme pokračovat zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Prezident Pavel při dnešní návštěvě Černé Hory prohlásil, že chce počkat na návrhy k Ukrajině a Evropské unii, s nimiž přijde Trumpova vláda. „Dívejme se na to pozitivně. Co si můžeme vzít z tohoto okamžiku očekávání, který přinesla nová administrativa, především ohledně řešení války na Ukrajině,“ řekl Pavel novinářům.

Podívejte se na nové snímky ukrajinských vojáků z výcviku v Doněcké oblasti.

Zájem Čechů o situaci na Ukrajině, která už téměř tři roky čelí ruské agresi, klesá. V posledním čtvrtletí roku 2024 se o vývoj konfliktu zajímalo 43 procent lidí, o 14 procentních bodů méně než počátkem loňského roku. Roste naopak nesouhlas s kroky české vlády na podporu Ukrajiny. Vyjádřilo ho 58 procent dotázaných, nejvíce od začátku ruské invaze. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Náčelník generálního štábu ruské armády Valerij Gerasimov dnes přiletěl na návštěvu vojáků nasazených u strategického ukrajinského města Pokrovsk. Ministerstvo obrany v Moskvě o tom informovalo na svém účtu na telegramu.

V příspěvku se píše o tom, že Gerasimov navštívil tankovou divizi a motostřeleckou brigádu uskupení vojsk Střed „plnící bojové úkoly na krasnoarmejském směru v rámci speciální vojenské operace“. Ministerstvo pro označení Pokrovsku použilo jméno Krasnoarmejsk používané do roku 2016. Gerasimov předal vyznamenání vojákům, kteří měli největší úspěchy při „osvobozování“ obcí v Doněcké oblasti. Moskva osvobozováním nazývá dobývání a okupaci ukrajinských vesnic a měst.

Slovenský premiér Robert Fico má za inspirativní kroky staronového prezidenta Spojených států Donalda Trumpa. Oba politici tvrdili, že ukončení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu poškozuje jejich země, Kyjev za to shodně kritizovali.

Fico i Orbán dali najevo, že Kyjev po nástupu Trumpa už nesedí tak pevně v sedle jako dříve. Orbán sice neodmítl vstup Ukrajiny do EU, v této souvislosti ale zmiňoval dlouhý přístupový proces s otevřeným koncem.

"Nemohou se chovat tak, že Bratislava a Budapešť budou tancovat tak, jak oni pískají," řekl Orbán o představitelích Ukrajiny. Brusel zase obvinil z toho, že chce nadále financovat válku na Ukrajině.

Evropa by si podle Zelenského měla vytvořit společnou obrannou politiku a v rámci zajištění své bezpečnosti by měla být ochotná zvýšit obranné výdaje.

„Je čas, aby se Evropa probudila. Ruská armáda, ruská ekonomika a ruská společnost jsou nastaveny výhradně na podporu vojenské mašinérie, na útok. To je nyní armáda, jejíž vojáci mohou jen více vpřed - nebo zemřít. Putin se může udržet u moci pouze v době války. Putin se bojí své armády: vojáků i generálů. Putin se bojí, že by se statisíce vojáků vrátily do Ruska - mohou a nebojí se zabíjet, mučit, loupit. Jsou zvyklí na velké peníze a budou chtít sociální výtahy k moci. Jejich návrat bude pro Putina skutečně katastrofou.

Pokud se věci budou vyvíjet tak, jak se vyvíjejí nyní, zbývá Evropě jen velmi málo času. Někteří evropští představitelé si tuto vážnou hrozbu již uvědomují,“ napsal na sociální síť X Anton Geraščenko, bývalý náměstek ministra vnitra Ukrajiny. 

Ruský prezident Vladimir Putin dnes mluvil se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem o vzájemných vztazích i prohloubení strategického partnerství. Videohovor mezi oběma státníky se konal necelý den po inauguraci staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa, informovala média.

„Společné úsilí Ruska a Číny hraje důležitou stabilizační roli v globálních záležitostech,“ řekl podle agentury AP ruský prezident. Reuters dodal, že Putin Simu nastínil nové plány rozvoje rusko-čínského partnerství a strategické spolupráce.

Rusko před skoro třemi lety vojensky napadlo sousední Ukrajinu, která se se západní podporou od té doby brání. Čína se nepřipojila k sankcím vůči Moskvě a Rusku podle západních diplomatů dodává také technologie, které je možné využít k vojenským účelům.

Ukrajinská tajná služba SBU oznámila, že zadržela hlavního psychiatra ukrajinské armády, který je podle ní zároveň zástupcem šéfa ústřední vojenské komise, jež rozhoduje o způsobilosti ke službě v armádě. SBU muže podezírá z toho, že se od počátku ruské invaze do země nezákonně obohatil o více než milion dolarů (přes 24 milionů korun). Majetek podle ní nezmínil v příslušném přiznání a zapsal ho na příbuzné.

SBU identitu podezřelého nezveřejnila, podle serveru Ukrajinska pravda se jedná o Oleha Druze. Vyšetřování odhalilo, že v letech 2022 až 2024 koupil dům v Kyjevské oblasti, dva byty v Kyjevě, jeden byt v Oděse, dva pozemky v Kyjevské oblasti a čtyři vozy značky BMW a další věci, uvádí ve svém prohlášení ukrajinská tajná služba.

Ta dále tvrdí, že při domovních prohlídkách našla 152.000 dolarů (asi 3,7 milionu Kč) a 34.000 eur (přes 855.000 Kč) v hotovosti. Muže se chystá obvinit z nezákonného obohacování a poskytnutí nepravdivých informací v daňovém přiznání. Pokud by ho soud uznal vinným, hrozilo by mu až deset let vězení.

První kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa po návratu do Bílého domu nebyly vůbec překvapivé, naopak jedná přesně tak, jak před volbami sliboval. ČTK to dnes řekl europoslanec za Občanskou demokratickou stranu (ODS), někdejší český ministr zahraničí a obrany a bývalý český velvyslanec v USA Alexandr Vondra.

Zdůraznil, že pro Evropany je klíčové udržet transatlantické spojení, k tomu ale podle něj kontinent potřebuje být atraktivní a „ne k smíchu“.

„Ano, bude důsledně sledovat americké zájmy, ale není to izolacionista,“ řekl Vondra o Trumpově politice. Ta podle něj bude vycházet z pozice síly a snahy si v nejistém světě s mocenskými ambicemi Číny, Ruska či Indie a se slábnoucím vlivem Západu vyjednat respekt. „Jeho zájmem je v případě Ameriky tento propad všeobecného respektu zastavit. To může nastat jen, když bude silná americká ekonomika. Trhy už pozitivně reagují,“ řekl.

Členové Trumpovy rozsáhlé rodiny zářili v módních outfitech na inauguraci prezidenta Trumpa. První dáma vynesla klobouk, který ovšem při ceremoniálu trochu zacláněl, ale uchvátila fantastickým hedvábným vlněným kabátem, tužkovou sukní i hedvábnou krepovou halenkou. To vše na míru ušité ručně a navíc v New Yorku. „Tradice prezidentské inaugurace ztělesňuje krásu americké demokracie a dnes jsme měli tu čest obléknout naši první dámu,“ řekl autor kabátu Adam Lippes americkému módnímu časopisu Vanity Fair.

„Oblečení paní Trumpové navrhli ti největší z amerických mistrů. Jsem velmi hrdý, že mohu takovou práci ukázat světu,“ dodal. Ostatně kromě elegantní Melanie uchvátila i Trumpova dcera Ivanka, jak je vidět i na videu přiloženém níže. 

Prezident Pavel řekl, že návrat Trumpa do Bílého domu je především příležitost. Počká na návrhy k Ukrajině a EU, s nimiž přijde nová administrativa.

Erdogan hodlá s Trumpem jednat o ukončení ruské války na Ukrajině. 

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na tiskové konferenci 20. ledna prohlásil, že na Ukrajině je naléhavě zapotřebí „spravedlivý a trvalý mír“.

Poznamenal, že o této záležitosti hodlá jednat s nově inaugurovaným americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Americký prezident Donald Trump po své inauguraci vyzval ruského vůdce Vladimira Putina k dohodě, která by ukončila téměř tři roky trvající válku proti Ukrajině, uvedla agentura AFP. Trump podle ruské státní agentury TASS řekl, že se setká s Putinem, žádné datum však neuvedl. Ale připustil zachování sankcí proti Rusku až do ukončení války.

„(Ukrajinský prezident Volodymyr) Zelenskyj se chce dohodnout. Nevím, zda to chce i Putin, možná nikoliv. Ale myslím, že ničí Rusko tím, že nenachází urovnání (konfliktu),“ řekl Trump, podle kterého by Putin měl být „velmi potěšen ukončením této války“. Rusko totiž podle Trumpa „směřuje k velkým problémům“, jak svědčí stav ruské ekonomiky a míra inflace v zemi.

Moskva podle něj v únoru 2022 počítala s tím, že „válka skončí za týden", ale místo toho trvá už tři roky. Proto doufá, že Putin se bude chtít dohodnout.

Jeden ze dvou severokorejských vojáků zajatých Ukrajinci potvrdil těžké ztráty v řadách svých krajanů, kteří bojují po boku ruské armády proti Ukrajině. Videozáznam z další části jeho výslechu dnes na síti X zveřejnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Zajatec prostřednictvím tlumočníka odpovídá na otázky agenta ukrajinské tajné služby a tvrdí, že mezi jeho spolubojovníky je mnoho raněných. „Obecně je obtížné dát odpovědi ohledně tak velkých počtů,“ řekl voják.

Stejný voják v předchozím videu vyprávěl, jak se 3. ledna ukryl a viděl umírat své spolubojovníky, načež byl o dva dny později zraněn a zajat. Do Ruska údajně přicestoval se zhruba stovkou krajanů zjevně na ruském civilním trajektu. Poté skupina severokorejských vojáků pokračovala v cestě vlakem.

Voják zopakoval, že jim nikdo neřekl, že budou bojovat a proti komu. „Především, jak jsem už řekl, před příjezdem do Ruska jsem nevěděl, že tam budu bojovat, a dokonce jsem ani nevěděl, proti komu bojujeme,“ řekl Severokorejec. Řekl také, že v armádě slouží od svých 17 let, a to u průzkumného praporu. O světě mimo KLDR prý nevěděl mnoho, a to ani o sousední Jižní Koreji. „Já jenom vím, že Jižní Korea má méně hor než Severní Korea,“ řekl zajatec.

Slovenský premiér Fico kritizoval generálního tajemníka NATO Marka Rutteho za jeho nedávné prohlášení, že trvalého míru bude podle něj dosaženo, když „Ukrajina usedne k jednacímu stolu v posílené pozici“.

„Kolik Rusů a kolik Ukrajinců, kolik civilistů ještě musí zemřít, aby někdo nabyl pocit, že Ukrajina je dostatečně silná, aby mohla jednat? Já jsem pro okamžité příměří. Odmítám postoje vícero členských zemí Evropské unie, které podporují pokračování této války. Strategie, která je nastavena pro Ukrajinu, nemá žádný efekt,“ řekl Fico, jehož nynější vláda po předloňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze stáních zásob.

Fico v Ankaře podle serveru Pravda.sk také prohlásil, že je zastáncem suverénní zahraniční politiky Slovenska, které je členskou zemí Evropské unie a NATO. „To ale neznamená, že nebudeme hovořit o výzvách, které toto členství přináší. Neznamená to, že nebudeme rozvíjet vztahy se všemi zeměmi, které mají zájem,“ uvedl a prohlásil, že Slovensko z cesty suverénní zahraniční politiky, založené na členství v EU a NATO, nikdy nesejde. 

Ve srovnání s prvním inauguračním projevem se Donald Trump dnes výrazně více věnoval zahraniční a obchodní politice, kde se od něj rovněž čekají zásadní změny. V projevu mluvil o tom, že bude „mírotvůrcem“, aniž by konkrétně zmínil ruskou agresi na Ukrajině, a zároveň avizoval zavádění nových cel.

„Zastavíme války a přeneseme do násilného a rozervaného světa jednotu,“ tvrdil Trump a zmínil ukončené války i války, „do kterých se nikdy nezapojíme“.