ONLINE: Osm lidí zemřelo po nočních útocích na Ukrajinu, ruské drony mířily i na studentskou kolej

Ruští vojáci, kteří jsou součástí invazních sil bojujících ve východoukrajinské Doněcké oblasti, zastřelili šest ukrajinských válečných zajatců. Informoval o tom ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec, podle kterého Rusové svůj čin natočili a video se objevilo na internetu.

Také ukrajinská generální prokuratura dnes informovala, že zahájila trestní řízení kvůli zastřelení ukrajinských zajatců. V jejím prohlášení se píše, že „během útoku na pozice ukrajinských vojsk v Doněcké oblasti okupanti vzali do zajetí šest příslušníků ukrajinských ozbrojených sil a následně je zastřelili“. Ruskojazyčný servis BBC podotýká, že není jasné, zda generální prokuratura i ombudsman informovali o tom samém případu.

Ukrajinská policie informovala, že při rozsáhlé operaci proti ilegálnímu obchodu se zbraněmi a municí po celé zemi podnikla prohlídky na skoro 700 místech, zadržela 22 lidí a dalších 38 obvinila kvůli podezření z nepovoleného obchodu se zbraněmi. „U podezřelých byly zabaveny tisíce nábojů různých ráží, útočné pušky, granáty, samopaly a granátomety,“ uvedla policie.

Vojenský soud v Kursku na západě Ruska odsoudil vojáka kvůli rabování. Informuje o tom server Mediazona, podle kterého jde o první verdikt v souvislosti s tímto trestným činem od začátku ruské invaze na Ukrajinu před necelými třemi lety. Voják se ho ovšem dopustil v ruské Kurské oblasti, kam loni v srpnu překvapivě pronikla ukrajinská armáda.

Ruská invazní armáda podnikla v noci na dnešek dvakrát vzdušný útok na ukrajinské město Záporoží. Napsal to server RBK-Ukrajina, podle něhož při úderech jeden člověk zemřel a zhruba 50 lidí utrpělo zranění. Agentura AFP s odvoláním na ukrajinské úřady později také informovala o třiapadesátileté ženě zabité při ruském útoku na město Kosťantynivka v Doněcké oblasti a o rok starší ženě, která nepřežila ruský dronový útok v Charkovské oblasti.

Strategické letiště v Rzeszowě-Jasionce na jihovýchodě Polska budou příštího půl roku chránit dva systémy protivzdušné obrany Patriot, které budou obsluhovat němečtí vojáci. Systémy mají být plně připraveny k nasazení do pondělka, řekl dnes při návštěvě Rzeszowa německý ministr obrany Boris Pistorius.

„Tyto dva systémy chrání území NATO a zároveň - a to je velmi důležité - zásobování Ukrajiny,“ citovala Pistoria agentura DPA. Obsluhovat je bude asi 200 vojáků bundeswehru. Rzeszów leží necelých 100 kilometrů od polsko-ukrajinské hranice a od začátku celoplošné ruské invaze na Ukrajinu platí za důležitý logistický uzel při dopravě vojenské pomoci napadené zemi od západních spojenců. Jeho ochranu mají doposud na starosti američtí vojáci.

Ruský státní plynárenský gigant Gazprom usiluje o zvýšení regulovaných cen plynu v Rusku, aby si zajistil dostatečné prostředky na financování investic. Informovala o tom dnes ruská agentura Interfax. Gazprom se nyní potýká s poklesem zahraničních tržeb, protože invaze ruských vojsk na Ukrajinu přiměla evropské odběratele k přechodu k jiným dodavatelům, napsala agentura Reuters.

Generální tajemník NATO Mark Rutte dnes na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu vyzval Spojené státy, aby pokračovaly v podpoře Ukrajiny. Zároveň ale zdůraznil, že evropská část aliance musí více investovat do obrany, posílit výrobu v obranném průmyslu a převzít větší podíl na výdajích na pomoc Ukrajině, uvedla agentura Reuters. Větší výdaje na obranu požaduje od Evropy také nový americký prezident Donald Trump.

"Pokud jde o Ukrajinu, potřebujeme, aby USA zůstaly zapojeny," prohlásil šéf NATO. Rutte ve své řeči podle bruselského listu Politico připustil, že Trump naprosto spravedlivě požaduje, aby evropští spojenci dávali na obranu víc. "Má samozřejmě pravdu, že problémem nejsou USA a že problémem je Evropa," uvedl bývalý nizozemský premiér. Komentář generálního tajemníka aliance následoval poté, co nový americký prezident začátkem tohoto týdne prohlásil, že Evropská unie by měla dělat víc pro podporu Ukrajiny.

Ukrajinská policie informuje o více než tisícovce razií, které kvůli nelegálnímu obchodu se zbraněmi a municí provádějí souběžně po celé zemi bezpečnostní složky. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 se v zemi zvýšila cirkulace zbraní, včetně těch odebraných ruským vojákům, které unikají regulačním kontrolám. To vyvolává obavy z nárůstu mezinárodního obchodu se zbraněmi, napsala dnes agentura AFP.

"Hlavním cílem je zablokovat prodejní a skladovací kanály a také odstranit z nelegálního oběhu ukořistěné zbraně, munici a výbušniny," uvedla ukrajinská národní policie v krátkém prohlášení na svém webu. Více podrobností nesdělila, slíbila je poskytnout po dokončení vyšetřování. Upozornila zároveň, že lidem zapojeným do této činnosti může hrozit až sedm let vězení.

Ukrajinské letectvo uvedlo, že Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 92 drony, z nichž 57 sestřelila protivzdušná obrana a 27 jich zmizelo z radarů, aniž způsobily škody. "Tři drony zůstávají ve vzduchu," napsaly na telegramu vzdušné síly. O osudu zbylých dronů se nezmiňují. Invazní síly kromě toho podle nich útočily čtyřmi balistickými střelami na Záporoží. "Tam je bohužel mrtvý (člověk) a zranění (lidé), dodalo letectvo.

Ruský prezident Vladimir Putin má čím dál větší obavy z problémů ruské válečné ekonomiky. Agentuře Reuters to řeklo pět zdrojů obeznámených se situací, vzhledem k citlivé situaci v Rusku ale tyto zdroje hovořily pod podmínkou zachování anonymity. Zpráva přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump hrozí Rusku novými sankcemi, pokud nebude brzy uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině.

Podívejte se na aktuální snímky ze Záporoží, kde dnes zaútočili Rusové.

Noční raketový úder na Záporoží cílil na obytnou zónu. Ukrajinské úřady informují o jedné oběti a nejméně 14 zraněných. Je mezi nimi i dvouměsíční miminko.

Zaporizhzhia this morning… 1 person killed, 14 injured. Yet another War crime by Russia #StopRussia #StandWithUkraine pic.twitter.com/5lXC2vbvWf

— Mariana Betsa (@Mariana_Betsa) January 23, 2025

Ruské drony ve středu večer útočily na Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny a také na Charkov na severovýchodě země. V obou městech se ozývaly výbuchy, napsal server BBC News s odvoláním na regionální úřady. Letecký poplach byl vyhlášen i v dalších oblastech země.

„V důsledku ruského náletu vypukl požár v jedné ze čtvrtí Záporoží,“ napsal na sociální síti Telegram šéf oblastní správy Ivan Fedorov. Dodal, že nálet se podle předběžných informací obešel bez obětí a raněných, ale nebezpečí trvá, a tak vybídl obyvatele, aby zůstali v bezpečných úkrytech.

Dobré ráno, vážení čtenáři, vítejte zpět u online přenosu.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.

Bývalý velitel proruských nacionalistů z východoukrajinského Donbasu Igor Girkin, známý také jako Igor Strelkov, neuspěl u okresního soudu na severu Ruska se žádostí o podmínečné propuštění na svobodu. S odvoláním na Girkinovu manželku to napsal server Meduza. Girkin si ve vězení odpykává trest uložený po veřejné kritice Kremlu.

Nacionalista Girkin byl loni v lednu odsouzen ke čtyřletému vězení za výzvy k extremismu. Bývalý důstojník ruské tajné služby FSB a stoupenec války proti Ukrajině před svým uvězněním na sociálních sítích stále ostřeji kritizoval ruské vojenské velení i prezidenta Vladimira Putina za neschopnost. Po otevřených výpadech proti Kremlu ho úřady předloni v červenci zadržely a obvinily.

Nástup nové administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa je příležitostí k jednání o konci války na Ukrajině. Jeho výsledek musí být přijatelný nejen pro Rusko a USA, ale i pro Ukrajinu a také Evropu. Ta proto musí do jeho podoby promlouvat. Při návštěvě Černé Hory to dnes uvedl český prezident Petr Pavel.

„Prezident Trump a jeho administrativa nabízejí, už jen tím, že tam jsou, novou příležitost k jednání. Uzavření dohody bude nesmírně důležité, ale ta dohoda bude muset mít akceptovatelné podmínky pro Ukrajinu, akceptovatelné podmínky pro Evropu, nejen pro Rusko nebo pro Spojené státy,“ řekl Pavel na setkání se studenty fakulty politických věd v Podgorici.

Británie v posledních dnech sledovala ruskou špionážní loď v Lamanšském průlivu a rozhodla se posílit svou reakci na tajné operace ruských lodí a letadel v zájmu ochrany podzemních kabelů. Informoval o tom dnes podle agentury Reuters v britském parlamentu britský ministr obrany John Healey.

Podle Healeyho ruské špionážní plavidlo Jantar, které Moskva využívá ke zpravodajské činnosti a mapování kritické infrastruktury na mořském dně, vstoupilo v pondělí do britských výsostných vod a královské námořnictvo ho po dva dny sledovalo, dokud neodplulo do nizozemských vod.

Obavy z možné sabotáže elektrických a telekomunikačních kabelů a produktovodů zesílily po řadě podobných incidentů v Baltském moři po ruském vpádu na Ukrajinu v roce 2022. „Nebudeme se ostýchat provést robustní akci na ochranu Británie,“ varoval Healey. „Posilujeme naši reakci, aby ruské lodě a letadla nemohly tajně operovat v blízkosti území Spojeného království nebo NATO,“ dodal ministr.

Americký prezident Donald Trump dnes pohrozil Rusku vysokými cly, pokud nebude brzy uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině. Trump to uvedl na své síti Truth Social.

Uvalením vysokých cel, poplatků a dalších sankcí Trump pohrozil Moskvě nejen v případě veškerého ruského zboží prodávaného do Spojených států, ale také do dalších „podílejících se“ zemí. Které by to měly být, prezident neupřesnil.

Rusko vede válku na Ukrajině už téměř tři roky, od invaze na konci února 2022.

Senát se neshodl na zrušení žádné ze sporných úprav novely o prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Její součástí tak zůstanou zavedení trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc nebo zpřísnění podmínek pro ruské žadatele o české občanství. Senátoři dnes po zhruba pětihodinové diskusi neodmítli ani možnost zvláštního zápisu dětí ukrajinských uprchlíků do prvních tříd základních škol.

Normu tak dostane k podpisu prezident jako přijatou po uplynutí měsíční lhůty, kterou Senát na schvalování zákonů má. V případě takzvaného lex Ukrajina lhůta skončí 29. ledna.

Podle Antona Geraščenka, bývalého ukrajinského náměstka ministra vnitra, Severní Korea brzy vyšle novou skupinu vojenského personálu do války proti Ukrajině. Informaci zveřejnil na sociální síti X s odkazem na  The New York Times, který se odvolává na Pentagon. Podle jednoho vysokého představitele americké obrany se očekává posílení „během příštích dvou měsíců“,

Příbuzní obyvatel Sudžanského okresu v ruské Kurské oblasti, kteří zůstali na území nyní ovládaném ukrajinskými ozbrojenými silami, zahájili kampaň, v níž prosí obě strany konfliktu a mezinárodní organizace o záchranu jejich blízkých. Napsal to dnes server Važnyje istorii, který je ruskými úřady zakázaný. Ukrajina se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi už takřka tři roky, loni v srpnu ukrajinští vojáci pronikli do Kurské oblasti, odkud se je Rusům ani za pomoci severokorejských vojáků dosud nepodařilo zcela vytlačit.

„V Sudžanském okrese Kurské oblasti zůstává okupováno asi 3000 civilistů. My, příbuzní Sudžanů, kteří tam zůstávají, žádáme vedení obou zemí a mezinárodní organizace, aby pomohli zachránit životy našich příbuzných,“ stojí podle serveru v příspěvcích zveřejněných na sociální síti VKontaktě. Doprovázejí je fotografie lidí, kteří zůstali v obsazené části Kurské oblasti nebo se pohřešují, a mimo jiné heslo „Já/My Sudža“.

Americký prezident Donald Trump uplynulé dva roky neustále opakoval, že do 24 hodin po návratu do Bílého domu ukončí válku na Ukrajině, která se brání ruské agresi. Pochybnosti o jeho schopnosti splnit ambiciózní slib se potvrdily v úterý, když dokončil první celý den svého druhého mandátu. Nenaplněné zůstaly i některé další z kroků, které ohlašoval na první den funkčního období, včetně uvalení cel na dovoz z Mexika a Kanady.

Podle analýzy zpravodajského webu Axios v letech 2023 a 2024 Trump ve svých projevech či rozhovorech více než 30krát řekl, že během prvního dne po případném návratu do prezidentské funkce urovná konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. Jeho plány v tomto směru dodnes zůstávají nejasné, přičemž už několik dní před pondělní inaugurací lídr Republikánské strany připustil, že dojednání míru může trvat měsíce.

Otázku má na starosti generál ve výslužbě Keith Kellogg, kterého Trump jmenoval zvláštním zmocněncem pro Ukrajinu. Podle deníku The Wall Street Journal mu prezident vytyčil cíl, aby válku ukončil do 100 dní od inaugurace. „Skoro nikdo si nemyslí, že to dokáže, obzvláště pak Rusové,“ napsal list v noci na dnešek.

Vzdání se ruského občanství kvůli získání českého nemá podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) platit pro azylanty, odpůrce současného ruského režimu nebo osoby, na nichž má Česko zájem. Ministr to dnes uvedl v Senátu při obhajobě doplňků novely, jejímž hlavní cílem je prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Podle oponentů je ale podmínka vzdání se ruského občanství obtížně naplnitelná a diskriminační, neboť se netýká například občanů Běloruska, na což poukázal předseda senátní ústavní komise Zdeněk Hraba (za ODS).

„Neměníme podmínky pro získání dlouhodobého a trvalého pobytu, návrh z ČR nikoho nevyhání,“ uvedl Rakušan. Podle něj doklad o vzdání se ruského občanství i po ruském vpádu na Ukrajinu byli ruští běženci schopni dodat. „Vzdání se ruského občanství není podmínka nesplnitelná,“ řekl ministr. Podle Hraby by ale doklad byli schopni snadněji dodat agenti režimu ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří by v Česku chtěli vyvíjet podvratnou činnost.