ONLINE: Nejméně 12 lidí zemřelo po nočních útocích na Ukrajinu, obě země si vyměnily 303 zajatců

O vzniku návratových center v České republice, která by měla ukrajinským uprchlíkům před válkou usnadnit cestu zpět do vlasti, dnes jednal ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s místopředsedou ukrajinské vlády Olexijem Černyšovem. Probírali také dočasnou ochranu uprchlíků v Evropské unii nebo českou pomoc Ukrajině, která téměř tři roky čelí ruské vojenské agresi. 

Ukrajincům by takzvané unity huby měly nabídnout veškeré informace o možnostech jejich návratu, k dispozici by jim měla být i právní pomoc a podpora. Cílem je podle ukrajinského místopředsedy motivovat uprchlíky, aby se do země vrátili kvůli poválečné obnově. Podobná centra by měla vzniknout i v Německu nebo v Polsku.

Rakušan podle mluvčího ujistil Černyšova o tom, že Česko Ukrajinu nadále podporuje. „Naším strategickým zájmem je silná a jednotná Ukrajina. Chápeme, že vítězství nad Ruskem a poválečné obnovy země nelze bez návratu občanů domů dosáhnout. Záměr motivovat ukrajinské občany k návratu i zřízení unity hubů plně podporujeme,“ uvedl Rakušan.

Česko v Bruselu představilo plán postupné integrace Ukrajiny a Moldavska do vnitřního trhu EU. Pro svůj dokument má ČR zatím podporu devíti zemí.

Slovensko chce podle premiéra Roberta Fica dál kupovat ruský plyn, od Ukrajiny požaduje jeho přepravu. Pohrozil zablokováním rozhodnutí EU o pomoci Kyjevu.

Švédská policie zadržela 45letého muže, který se ráno pokusil automobilem prorazit hrazení kolem ruského velvyslanectví ve Stockholmu.  Policii incident ráno nahlásil člen bezpečnostní služby diplomatické mise. „Muž se pokusil projet branou, neuspěl a byl stále ve voze, když ho pořádkové síly zadržely,“ uvedla policie. Muže podezírá z pokusu o závažné nezákonné proniknutí na cizí pozemek.

Ruské ministerstvo zahraničí na telegramu uvedlo, že podezřelý je ukrajinský občan se stálým pobytem ve Švédsku. Ambasádě i místní policii je prý „dobře známý“. „Už v letech 2015 a 2018 podnikl útoky na ruské velvyslanectví a obchodní misi Ruska ve Švédsku. Byl považován za mentálně postiženého a ujaly se ho švédské úřady,“ dodalo ruské ministerstvo, podle něhož policie „proti této osobě nepodnikla žádné vážné kroky“.

Zastupitelé Karlových Varů dnes odebrali čestné občanství města Nikolaji Liščenjukovi, bývalému duchovnímu pravoslavného ruského chrámu Petra a Pavla v Karlových Varech. Kněz byl z Česka vyhoštěn, protože jej bezpečnostní složky podezřívají z nepřátelských aktivit, mimo jiné podpory separatistických struktur v zemích EU.

O zbavení občanství požádali zastupitelé za Piráty, KOA a STAN i z koalice Spolu. Vedení města se k návrhu připojilo a samo dnes na jednání zastupitelstva navrhlo Liščenjuka občanství zbavit. „V době, kdy občanství získal, byl oceněn za své zásluhy o opravu kostela a o jeho aktivitách jsme nemohli vědět,“ uvedla primátorka Andrea Pfeffer Ferklová (ANO). Poznamenala, že podle pravidel lze čestné občanství odebrat, zjistí-li se dodatečně skutečnosti, které by jeho udělení bránily.

Liščenjuk, občan Ruské federace, získal čestné občanství v roce 2020, zejména za péči o karlovarskou pravoslavnou církev. Později ale stál za vznikem Ruské pravoslavné církve, podvorje patriarchy moskevského a celé Rusi v České republice.

Ruská vojska dobyla městečko Dvorična na západním břehu Oskil u Kupjanska v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, tvrdí Moskva.

Ukrajinské velvyslanectví na Slovensku označilo za nepřijatelné výroky slovenských politiků o účasti Ukrajiny na kybernetickém útoku na informační systémy slovenského katastru nemovitostí. Nevyloučilo ovšem, že k útoku mohla být použita infrastruktura umístěná na okupovaných územích Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruské vojenské invazi.

Lednový kybernetický útok, který slovenské úřady přiznaly až s odstupem několika dnů od jeho provedení, vyřadil z provozu elektronické systémy úřadu geografie, kartografie a katastru (ÚGKK). Například slovenský premiér Robert Fico, ale i někteří další vládní politici tvrdili, že útok mohl být veden z Ukrajiny, se kterou se Bratislava dostala do sporu kvůli ukončení tranzitu ruského plynu přes ukrajinské území. Minulý týden pak Fico obvinil Ukrajinu také z kybernetického útoku na největší slovenskou zdravotní pojišťovnu VšZP.

„Na základě veřejně dostupných informací o incidentu zatím neexistuje dostatek důkazů k určení zdroje útoku. Proto jsou jakákoliv prohlášení o možné účasti Ukrajiny na kybernetickém útoku do ukončení vyšetřování slovenskými orgány nepodložená a zásadně nepřijatelná,“ napsala ukrajinská ambasáda k útokům na systémy slovenského ÚGKK. Slovenskou stranu rovněž vyzvala, aby se v budoucnu zdržela manipulování s neověřenými a nepotvrzenými informacemi a vyhnula se neopodstatněným obviněním.

V Kyjevské oblasti trosky nepřátelského dronu zasáhly muzeum automobilových veteránů, kde devět exponátů zničily a dalších 27 poškodily. Nálet se obešel bez raněných, uvedly úřady.

Neporušitelnost hranic je základním principem mezinárodního práva, který musí platit pro všechny. Na tiskové konferenci s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou to řekl německý kancléř Olaf Scholz. Kromě Ruska, které před téměř třemi lety zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu, vzkaz zjevně adresoval i Spojeným státům, které si nově dělají nárok na Grónsko, které je autonomní součástí Dánského království.

„Hranice se nesmí posouvat násilím,“ řekl Scholz v krátkém prohlášení. V angličtině pak sarkasticky dodal frázi, že je jeho vzkaz adresován všem, kterých by se mohl týkat.

Nizozemská banka ING se dohodla na prodeji svých aktivit v Rusku firmě Global Development JSC. Fakticky tak ukončuje veškeré své aktivity v Rusku. Finanční podmínky transakce nebyly zveřejněny.

Podle dohody ruská firma vlastněná moskevským finančním investorem koupí všechny akcie ING Bank (Eurasia) JSC a bude obsluhovat zákazníky v zemi pod novou značkou.

Prodej musí ještě schválit regulační orgány. Očekává se, že bude dokončen ve třetím čtvrtletí roku 2025. ING předpokládá, že transakce sníží zisk po zdanění o zhruba 700 milionů eur (17,6 miliardy Kč).

OBRAZEM: Hasiči v Charkově bojují s požárem továrny, kterou ve východoukrajinském městě zapálil ruský úder.

Starosta Charkova Ihor Terechov a záchranáři informovali také o rozsáhlém požáru, který po zásahu dronu vypukl v soukromém dřevozpracujícím podniku a rozšířil se na plochu o rozloze 1500 metrů čtverečních. S ohněm bojovalo 12 hasičských jednotek.

O poškození obytných domů a osobních aut po náletu ruských dronů informoval také starosta Oděsy Hennadij Truchanov, podle kterého dosud není zpráv o případných obětech a raněných. Na sociálních sítích se objevily také záběry požáru ve městě na jihu Ukrajiny, dodal server BBC News.

Při pádu trosek bezpilotního letounu, předběžně rozpoznaného jako typ Šáhed, v Charkovském okrese, zahrnujícím okolí města, utrpěli zranění žena ve věku 62 let a muž ve věku 66 let.

Zraněná žena musela být hospitalizována, uvedl šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov na sociální síti Telegram. Při náletu na samotné město, při kterém drony poškodily plynové potrubí a pět aut, utrpěly akutní stresovou reakci devítiletá dívka a žena ve věku 59 let, napsal rovněž Syněhubov.

Čtyři raněné si v noci na dnešek vyžádal nálet ruských dronů na Charkov, kde podle ukrajinských úřadů vypukl velký požár. Terčem dronů se stala také Oděsa, bezpilotní letouny tam poškodily obytné domy.

Ruské ministerstvo obrany informovalo o deseti ukrajinských dronech zničených nad ruskými regiony: pět nad Smolenskou, po dvou nad Belgrorodskou a Brjanskou oblastí a jeden nad anektovaným Krymem.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Rusko dnes představilo novou učebnici dějepisu, ve které vojenskou invazi na Ukrajinu přirovnává k sovětskému boji proti nacismu. Informovala o tom agentura Reuters, podle které školní kniha mimo jiné uvádí, že vyslat vojáky do sousední země byla Moskva donucena, neboť čelí existenčnímu boji proti dekadentnímu Západu snažícímu se Rusko oslabit a roztrhat na kusy.

Zatímco Ukrajina i západní státy invazi přirovnávají k dobyvačné válce, kterou se ruský autoritářský prezident Vladimir Putin snaží rozšířit území a vliv, Kreml hovoří o speciální vojenské operaci s cílem zajistit bezpečnost Ruska.

Poradce Kremlu Vladimir Medinskij, který se v roce 2022 po začátku války zúčastnil neúspěšných mírových jednání s Ukrajinou, redigoval třísvazkové Vojenské dějiny Ruska. Třetí díl, který je určen pro mladé lidi od 15 let, přináší ruský pohled na příčiny války, popisuje příklady hrdinství na frontě a vysvětluje, jak moderní ruská armáda někdy používá postupy Rudé armády z druhé světové války.

Ukrajinské město Charkov, které je často cílem ruských vzdušných úderů, dnes otevřelo podzemní školu pro 750 dětí. Informoval o tom portál Ukrajinska pravda. Charkov již loni v květnu zprovoznil jinou takovou školu, která se zároveň na Ukrajině stala prvním plně vybaveným vzdělávacím zařízením v podzemí.

Ukrajina, která už téměř tři roky čelí ruské invazi, v rizikových regionech přešla na on-line výuku, protože nebylo možné zajistit bezpečnost školáků. Předloni začal Charkov budovat podzemní školy. Tu první pro zhruba 600 žáků otevřel loni v květnu, od září pak její kapacitu navýšil na více než tisíc míst.

Slovensko uvítalo dnešní prohlášení Evropské komise, ve kterém zaznělo, že bude pokračovat v jednáních s Ukrajinou o dodávkách plynu do Evropy a zahrne do rozhovorů Maďarsko i Slovensko. Po jednání unijních ministrů zahraničí to v Bruselu uvedl šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár. Ocenil rovněž, že Kyjev začal zmiňovat možnost přepravy ázerbájdžánského plynu namísto plynu ruského.

Ropná rafinerie v ruské Rjazani po ukrajinském úderu z konce minulého týdne pozastavila provoz. Kyjev k útoku uvedl, že rafinerie poskytovala podporu ruské invazní armádě, které se Ukrajina třetím rokem brání. Společnost Rosněfť, která areál provozuje, žádné vyjádření neposkytla.

V rafinerii se podle informací Reuters vzňal zásobník ropy, poničeny byly také železniční nakládací zařízení a hydrorafinační jednotka sloužící k odstraňování nečistot z rafinovaných produktů. Od pátku v zařízení nebyla žádná nakládka, takže se výroba zastavila.

Rjazaňská rafinerie zpracovávala na 13,1 milionu tun ropy, což činilo pět procent rafinérského výkonu ruských zařízení. Rafinerie produkovala benzin, diesel, topný olej a letecké palivo.

Írán od Ruska koupil víceúčelové stíhací letouny Su-35, oznámil dnes brigádní generál íránských revolučních gard Alí Šádmání. Je to poprvé, kdy nějaký íránský představitel nákup potvrdil, napsala agentura Reuters. Oznámení přišlo v době rostoucích obav Západu z narůstající vojenské spolupráce mezi Íránem a Ruskem.

Šádmání nicméně neuvedl, kolik letounů Írán koupil či zda nějaké již do Íránu dorazily. Agentura Tasním ale už v listopadu 2023 napsala, že Írán dokončil dohody o nákupu ruských stíhaček.

Íránský prezident Masúd Pezeškján a jeho ruský protějšek Vladimir Putin 17. ledna v Moskvě podepsali dohodu o komplexním strategickém partnerství mezi oběma zeměmi. Ta sice nezmiňuje dodávky zbraní, ale uvádí se v ní, že obě země budou rozvíjet vojensko-technickou spolupráci.

Evropská unie poskytne 30 milionů eur (753 milionů Kč), aby si moldavský separatistický region Podněstří mohl koupit plyn. Dnes to podle agentury Reuters oznámil moldavský premiér Dorin Recean. Proruské Podněstří je od začátku ledna bez dodávek plynu z Ruska, na kterém je závislé. Důvodem jsou spory o dluh mezi ruskou společností Gazprom a Kišiněvem a také rozhodnutí Kyjeva zastavit tranzit ruského plynu přes své území. Ukrajina se třetím rokem brání ruské invazi.

Recean podle ruského listu Kommersant uvedl, že ještě tento měsíc Moldavsko na půjčku pošle do Podněstří tři miliony kubických metrů plynu, aby se zajistilo zásobování regionu a udržení tlaku v soustavě. Další plyn dostane Podněstří v únoru. Plyn zajistí Moldavsko ve spolupráci s maďarskými společnostmi MVM a MOL, financování pokryje grant Evropské unie.

Moldavsko ve zmíněnému sporu mezi Gazpromem a Kišiněvem zpochybňuje výši dluhu. Podněstří a vláda v Kišiněvě se v roce 2022 dohodly, že veškerý ruský plyn odebíraný Moldavskem bude proudit do proruského separatistického regionu, který ale za dodávky neplatí. Podněstří navíc plyn používalo i k výrobě elektřiny, kterou prodávalo Moldavsku.

Na Mnichovskou bezpečnostní konferenci přijedou vysoce postavení představitelé USA, EU či Ukrajiny, ale nikoliv Ruska, uvedl šéf akce Christoph Heusgen.

Vladimir Putin položil květiny u památníku obléhání Leningradu (Petrohradu). Osvobození druhého nejvýznamnějšího města Ruska se datuje na 27. ledna 1944 – tedy právě o rok dřív, než sovětští vojáci osvobodili koncentrační tábor Osvětim.

Ruský vojenský soud odsoudil k 20 letům vězení Ukrajince Maksyma Timofejeva za to, že vyhazoval do povětří lokomotivy v depu v okupovaném Melitopolu na jihovýchodě Ukrajiny. Timofejev spolu s dalším členem ukrajinského hnutí odporu – podle soudu „účastníkem teroristického spiknutí“ – předloni na počátku dubna pronikli do depa, kde připevnili podomácku vyrobenou nálož k jedné lokomotivě a spustili časový mechanismus k jejímu odpálení. Výbuch kromě lokomotivy poškodil i jeden vagon. Další exploze a poškození dalších lokomotiv následovaly podle vyšetřovatelů na konci dubna a v červnu 2023. Timofejeva Rusové zadrželi v srpnu téhož roku a obvinili z terorismu.

Timofejevova společníka, Ukrajince Maksyma Vorobjova, odsoudil ruský vojenský soud k 16 letům vězení předloni v říjnu, připomněl list Kommersant na svém webu.

„Ruská ekonomika čelí hrozbě rozsáhlého nárůstu počtu firemních bankrotů,“ napsali autoři analýzy moskevského Centra pro makroekonomické analýzy a krátkodobé prognózy, které je blízké Kremlu. Do konce loňského roku podle jejich odhadu podíl společností s rizikovou mírou zadlužení na celkových příjmech ruských podniků dosáhl 20 procent. Za rizikovou míru zadlužení výzkumníci považují, jestliže splátky úroků dosahují dvou třetin upraveného zisku dané firmy.

Varování zdůrazňuje rozsah vysoké inflace a zpomalujícího růstu, které vyvolávají u prezidenta Vladimira Putina obavy z narušení ruské válečné ekonomiky, píše Reuters. Po zahájení invaze ruských vojsk na Ukrajinu koncem února 2022 centrální banka zvýšila základní sazbu na 20 procent, aby podpořila kurz rublu, omezila inflační tlaky a brzdila rychlý odliv kapitálu ze země.