ONLINE: Děsivá bilance ruských útoků na Ukrajinu. Nejméně 13 mrtvých! A běží velká výměna zajatců

Ruský prezident Vladimir Putin je připraven jednat s novým americkým prezidentem Donaldem Trumpem o Ukrajině či cenách energií. Otázku jednání s Ukrajinou však podle něj komplikuje skutečnost, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal dekret, jenž mu zakazuje vést rozhovory s šéfem Kremlu. Rusko podle Putina nikdy neodmítalo kontakty s americkou administrativou.

Trump v posledních dnech opakovaně prohlásil, že je připraven se s Putinem co nejdříve setkat. Pohrozil ale Moskvě také cly a dalšími novými sankcemi, pokud nebude brzy dosaženo dohody o míru na Ukrajině.

Připravenost Ukrajiny a Západu k mírovým rozhovorům dnes zpochybnil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Navzdory všem prohlášením o potřebě jednání prý podle něj objektivně nenásledovaly žádné praktické kroky, citovala jej ruská státní agentura TASS.

„Navzdory stále hlasitějším prohlášením o potřebě mírových rozhovorů objektivně nenastaly žádné praktické kroky naznačující, že jsou Kyjev a Západ na ně opravdu připraveny,“ řekl Lavrov podle přepisu novinářských dotazů a odpovědí, které dnes na svém webu zveřejnilo ruské ministerstvo zahraničí.

Britská plavidla včetně ponorky sledovala ruskou špionážní loď v průlivu La Manche, chystala se i k ráznému opatření, informuje britské ministerstvo obrany a také velvyslanec Spojeného království v Česku Matt Field na sociální síti X/Twitter.

Na Ukrajinu se vrátila těla 757 zabitých ukrajinských vojáků, oznámil Kyjev. Podle AFP je to jedna z největších repatriací od začátku války.

Kyjev potvrdil útok na ropná zařízení v ruské Rjazani a závod na mikroelektroniku v Brjansku. 

Ukrajinský generální štáb na facebooku tvrdí, že v Rjazani ukrajinská armáda udeřila bezpilotními letouny na ropná zařízení. Ruská služba BBC píše, že podle jejích zdrojů z ukrajinské tajné služby SBU Ukrajinci zasáhli jednu z největších ropných rafinerií v Rusku a vzplály tam minimálně tři zásobníky. Ukrajinské drony zaútočily také na přečerpávací stanici Rjazaň a tamní tepelnou elektrárnu, dodala BBC, podle níž místní obyvatelé po útoku informovali na sociálních sítích o explozích a požárech.

„Zasažen byl i mikroelektronický závod Kremnij El v Brjansku. Jedná se o jeden z klíčových podniků mikroelektronického průmyslu v Rusku,“ uvedlo velení ukrajinských ozbrojených sil a dodalo, že v tomto podniku se vyrábí součástky používané ve strategických zbraňových systémech, jako jsou Topol-M nebo Bulava, či protiletadlových systémech S-300 nebo S-400. Podnik podle ruské agentury TASS přerušil výrobu.

„Putin je připraven, čekáme signály,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov k možným hovorům mezi prezidenty Ruska a USA. Žádné další informace nesdělil s poznámkou, že nebude věštit „z kávové sedliny“. AFP v této souvislosti poznamenala, že Trump ve čtvrtek znovu zmínil, že je připraven se s Putinem co nejdříve setkat, aby s ním řešil ukončení ruské války na Ukrajině.

Podle agentury Reuters americký prezident vyjádřil také přání pracovat na omezení jaderných zbraní. Peskov dnes podle ruské agentury TASS prohlásil, že Moskva má zájem na „co nejrychlejším zahájení tohoto procesu jednání“. „Za současných okolností je samozřejmě nutné vzít v úvahu všechny jaderné potenciály. A není možné například vést rozhovor a nebrat v úvahu jaderný potenciál Francie, Británie,“ dodal mluvčí. V posledních letech přestalo platit více smluv o kontrole zbrojení.

Zástupcům států EU se v Bruselu nepodařilo najít shodu na prodloužení ekonomických sankcí vůči Rusku. Téma budou řešit v pondělí ministři zahraničí.

Za necelé tři roky války, kterou rozpoutalo Rusko proti Ukrajině, padlo na bojišti přinejmenším 90 019 ruských vojáků. Uvedla to ruská služba stanice BBC, která s nezávislým serverem Mediazona analyzuje veřejně dostupné zdroje. Více než polovinu zjištěných ruských ztrát podle stanice tvoří lidé, kteří na začátku války nebyli spojeni s ruskou armádou ani ruskou Národní gardou.

Do ruské vojenské agrese proti Ukrajině se podle BBC zapojili kromě smluvních vojáků také mobilizovaní Rusové, příslušníci soukromých vojenských skupin, dobrovolníci a vězni.

„Od října 2023 zaznamenáváme prudký a trvalý nárůst ztrát mezi dobrovolníky,“ píše BBC. Lidé, kteří se upsali ruské armádě po začátku invaze na Ukrajinu, podle ní tvoří 23 procent padlých. K listopadu 2023 tvořili dobrovolníci 14 procent ruských ztrát, píše BBC.

Maďarsko chce, aby Evropská unie přesvědčila Ukrajinu, aby obnovila přepravu ruského plynu do Evropy přes své území. Dnes to řekl maďarský premiér Viktor Orbán; jeho slova naznačují, že sedmadvacítku příští týden čekají tvrdé debaty o prodloužení protiruských sankcí. Maďarsko se ještě nerozhodlo, zda sankce, jejichž platnost ke konci tohoto měsíce vyprší, podpoří. EU je prodlužuje každého půl roku a potřebuje k tomu souhlas všech členských zemí.

Orbán, který navzdory ruské invazi na Ukrajinu udržuje blízké politické a ekonomické vztahy s Moskvou, dnes zopakoval svoji kritiku sankcí. Tvrdí, že Maďarsku způsobily škody ve výši 19 miliard eur (asi 477 miliard korun). Neuvedl, jak k této částce dospěl. Před několika dny na svém facebookovém profilu o sankcích napsal, že je „vytvořili bruselští byrokrati“ a že „přišel čas na změnu“. Server Euronews podotýká, že maďarské veto by znamenalo zhroucení těch sankcí, které Rusko nejtvrději zasahují. Orbán už v minulosti vyhrožoval vetem v otázkách, které se týkaly podpory Ukrajiny, aby si ze strany EU vymohl ústupky.

„Zatáhl jsem za brzdu a požádal jsem evropské lídry, aby pochopili, že toto nemůže pokračovat,“ řekl dnes Orbán. „Maďarsko nesmí být nuceno za sankce tolik platit,“ dodal. „Není dobré, že platíme za to, že pomáháme Ukrajině ... a oni nám způsobují problémy,“ řekl šéf maďarské vlády.

„V Kyjevské oblasti po útoku šáhedů pokračovaly celou noc záchranné operace. Poškozeny byly domy v Brovarech a Glevachu. Tři lidé byli bohužel zabiti. Upřímnou soustrast jejich rodinám a přátelům,“ tweetuje Volodymyr Zelenskyj.

„Záchranná operace byla ukončena až v 9 hodin ráno. Jsem vděčný všem našim pracovníkům Státní záchranné služby Ukrajiny, zdravotníkům, policistům a všem, kteří pomáhají zachraňovat lidi.“

„Drony Ozbrojených sil Ukrajiny nad Rjazaňskou oblastí byly sestřeleny systémy protivzdušné obrany a elektronického boje,“ informoval místní gubernátor. „Ruské ropné sklady a rafinerie nějak nikdy nepotvrzují historky, které místní ruské úřady vyprávějí,“ glosuje to ukrajinský influencer Anton Heraščenko a přidává videa hořících ropných zařízení v Rjazani.

Ukrajina v noci na dnešek poslala na Rusko zatím největší dronový útok letoška. Deset letišť muselo dočasně omezovat provoz a přesměrovávat příchozí lety, píše Moscow Times. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že bylo zachyceno a zničeno 121 dronů ve 13 ruských regionech, včetně šesti nad moskevskou oblastí a jednoho nad Moskvou.

Nejméně dva lidé během noci na dnešek přišli o život a další dva utrpěli zranění při náletu ruských dronů na Kyjevskou oblast, uvedl na sociální síti úřadující šéf oblastní správy Mykola Kalašnyk.

Jednoho mrtvého našli hasiči při hašení požáru soukromého domu, který zapálily trosky sestřeleného dronu. Požár již uhasili. Dalším mrtvým je šestatřicetiletý muž v jiné lokalitě, kde dron poškodil desetipodlažní obytný dům. O ošetření zde požádali zdravotníky dva lidé, šestadvacetiletý muž a osmatřicetiletá žena, napsal Kalašnyk s tím, že i v tomto případě hasiči požár uhasili.

Úřady podle médií dočasně uzavřely tři letiště v okolí Moskvy: Vnukovo, Domodědovo a Žukovskij (dříve Ramenskoje). Naposledy Moskevská oblast, obklopující metropoli, čelila náletu loni 20. listopadu, kdy ministerstvo obrany hlásilo dva sestřelené drony, připomněl list Kommersant na svém webu.

Úřady podle Kommersantu načas uzavřely i letiště v Kazani, Nižnekamsku, Penze, Samaře a Saratovu, což jsou města vzdálená stovky kilometrů na východ od Moskvy.

Ukrajinské drony napadly během noci Rjazaň, ležící přibližně 200 kilometrů od ruské metropole a asi 450 kilometrů od hranic s Ukrajinou. Protivzdušná obrana nálet odrazila, uvedl gubernátor Pavel Malkov na sociální síti Telegram. Ukrajinské drony útočily na místní rafinerii, leteckou základnu a tepelnou elektrárnu, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na informace očitých svědků ze sociálních sítí. 

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Budeme pokračovat zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Polský premiér Donald Tusk dnes podpořil návrh přitvrdit pravidla pro vyplácení dětských přídavků ukrajinským uprchlíkům před válkou, kterých je v Polsku od invaze ruských vojsk z února 2022 velké množství. Učinil tak několik měsíců před prezidentskými volbami, uvedla agentura AFP. V současnosti všichni rodiče, a to i ti ukrajinští, dostávají každý měsíc 800 zlotých (asi 4800 Kč) na každé dítě mladší 18 let v rámci programu sociální pomoci zvaného 800+.

„Návrh varšavského primátora (a prezidentského kandidáta Tuskovy Občanské koalice) Rafala Trzaskowského vyplácet 800+ pouze těm migrantům, včetně Ukrajinců, kteří skutečně žijí, pracují a platí daně v naší zemi, urychleně posoudí vláda,“ napsal Tusk na sociální síti X a dodal, že sám je návrhu nakloněn.

Ukrajinským vojákům bránícím městečko Velyka Novosilka na západě Doněcké oblasti hrozí, že je obklíčí ruské jednotky. Dnes to připustil mluvčí ukrajinského vojenského uskupení Chortycja Viktor Trehubov. Úřady v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny nařídily evakuaci rodin s dětmi z dalších 16 obcí.

Trehubov situaci ve Velyké Novosilce označil za „poměrně složitou“, píše server Ukrajinska pravda. Ukrajinští vojáci podle mluvčího dělají vše pro to, aby zabránili dalšímu postupu ruských sil. Snaží se zabránit obklíčení i tomu, aby Rusové s nasazením dělostřelectva zablokovali přístupové cesty do městečka. Postupují k němu ze tří stran - od jihozápadu, jihovýchodu i severovýchodu, vyplývá z údajů na mapě zveřejňované projektem DeepState, který je pokládaný blízký ukrajinské armádě.

Pro nového amerického prezidenta Donalda Trumpa zřejmě Evropa nebude prioritou. Na dnešní debatě na Anglo-americké univerzitě v Praze se na tom shodli přítomní odborníci. Například podle bývalého velvyslance Petra Koláře se Trump bude věnovat konfliktu na Ukrajině, pokud na to bude mít kapacitu. Investiční bankéř Ondřej Jonáš uvedl, že pro Trumpa je prioritou Čína.

„Donald Trump se bude Ukrajině věnovat jenom do té míry, kdy bude mít pocit, že mu na to zbývá kapacita. Jeho priority jsou jinde a on trvale říká, že je to úkol pro Evropany, že je to náš úkol a že se máme víc starat,“ řekl Kolář.

Ředitelka Centra transatlantických vztahů při CEVRO Kateřina Weissová řekla, že bez americké podpory nebude Evropa schopná do konfliktu zasáhnout. Podle Jonáše je možné, že se Trump bude snažit Rusko přinutit k jednání na bázi ještě tvrdšího ekonomického nátlaku.

Ruští vojáci, kteří jsou součástí invazních sil bojujících ve východoukrajinské Doněcké oblasti, zastřelili šest ukrajinských válečných zajatců. Informoval o tom ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec, podle kterého Rusové svůj čin natočili a video se objevilo na internetu.

Také ukrajinská generální prokuratura dnes informovala, že zahájila trestní řízení kvůli zastřelení ukrajinských zajatců. V jejím prohlášení se píše, že „během útoku na pozice ukrajinských vojsk v Doněcké oblasti okupanti vzali do zajetí šest příslušníků ukrajinských ozbrojených sil a následně je zastřelili“. Ruskojazyčný servis BBC podotýká, že není jasné, zda generální prokuratura i ombudsman informovali o tom samém případu.

Ukrajinská policie informovala, že při rozsáhlé operaci proti ilegálnímu obchodu se zbraněmi a municí po celé zemi podnikla prohlídky na skoro 700 místech, zadržela 22 lidí a dalších 38 obvinila kvůli podezření z nepovoleného obchodu se zbraněmi. „U podezřelých byly zabaveny tisíce nábojů různých ráží, útočné pušky, granáty, samopaly a granátomety,“ uvedla policie.

Vojenský soud v Kursku na západě Ruska odsoudil vojáka kvůli rabování. Informuje o tom server Mediazona, podle kterého jde o první verdikt v souvislosti s tímto trestným činem od začátku ruské invaze na Ukrajinu před necelými třemi lety. Voják se ho ovšem dopustil v ruské Kurské oblasti, kam loni v srpnu překvapivě pronikla ukrajinská armáda.

Ruská invazní armáda podnikla v noci na dnešek dvakrát vzdušný útok na ukrajinské město Záporoží. Napsal to server RBK-Ukrajina, podle něhož při úderech jeden člověk zemřel a zhruba 50 lidí utrpělo zranění. Agentura AFP s odvoláním na ukrajinské úřady později také informovala o třiapadesátileté ženě zabité při ruském útoku na město Kosťantynivka v Doněcké oblasti a o rok starší ženě, která nepřežila ruský dronový útok v Charkovské oblasti.

Strategické letiště v Rzeszowě-Jasionce na jihovýchodě Polska budou příštího půl roku chránit dva systémy protivzdušné obrany Patriot, které budou obsluhovat němečtí vojáci. Systémy mají být plně připraveny k nasazení do pondělka, řekl dnes při návštěvě Rzeszowa německý ministr obrany Boris Pistorius.

„Tyto dva systémy chrání území NATO a zároveň - a to je velmi důležité - zásobování Ukrajiny,“ citovala Pistoria agentura DPA. Obsluhovat je bude asi 200 vojáků bundeswehru. Rzeszów leží necelých 100 kilometrů od polsko-ukrajinské hranice a od začátku celoplošné ruské invaze na Ukrajinu platí za důležitý logistický uzel při dopravě vojenské pomoci napadené zemi od západních spojenců. Jeho ochranu mají doposud na starosti američtí vojáci.

Ruský státní plynárenský gigant Gazprom usiluje o zvýšení regulovaných cen plynu v Rusku, aby si zajistil dostatečné prostředky na financování investic. Informovala o tom dnes ruská agentura Interfax. Gazprom se nyní potýká s poklesem zahraničních tržeb, protože invaze ruských vojsk na Ukrajinu přiměla evropské odběratele k přechodu k jiným dodavatelům, napsala agentura Reuters.