ONLINE: Nejméně 12 lidí zemřelo po nočních útocích na Ukrajinu, obě země si vyměnily 303 zajatců

Mexiko pozvalo ruského prezidenta Vladimira Putina na inauguraci nově zvolené prezidentky Claudie Sheinbaumové, která proběhne v této latinskoamerické zemi 1. října. Píše o tom dnes ruský list Izvestija s odvoláním na mexické velvyslanectví v Rusku.

„Prezidentu Putinovi byla zaslána pozvánka k účasti Ruska na inauguraci prezidentky Sheinbaumové,“ uvedl podle listu zástupce mexického velvyslanectví. „Ruský prezident se rozhodne, zda se ceremoniálu zúčastní osobně, nebo zda pověří jiného vysoce postaveného představitele, aby tak učinil jeho jménem,“ dodal.

Obdržení pozvánky Izvestiji potvrdilo také ruské velvyslanectví v Mexiku. Tamní ministerstvo zahraničí později agentuře Reuters sdělilo, že mexická vláda zaslala diplomatické nóty s pozváním na inauguraci Sheinbaumové všem zemím, s nimiž udržuje vztahy, i mezinárodním organizacím, jichž je členem.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Ukrajinský dron zasáhl vůz záchranné služby u města Sudža v ruské Kurské oblasti, zabil řidiče a zdravotníka a jednoho lékaře zranil, uvedl dnes v noci podle agentury Reuters tamní gubernátor Alexej Smirnov. Ten již během úterý na svém telegramovém účtu informoval o snahách ukrajinských vojáků proniknout na území Kurské oblasti, která sousedí se severoukrajinskou Sumskou oblastí.

Smirnov uvedl, že včetně dvou členů posádky sanitky v bojích na ruské straně zahynulo pět lidí a nejméně 20 dalších bylo zraněno. Nejmenovaný zástupce pro lidská práva podle Reuters řekl, že mezi zraněnými je také šest dětí.

Agentura Reuters poznamenala, že není schopna tyto zprávy ve válečných podmínkách nezávisle ověřit, Kyjev se k nim bezprostředně nevyjádřil. Obě strany konfliktu popírají, že by se ve válce, kterou rozpoutala Moskva v únoru 2022 svou plnohodnotnou invazí na Ukrajinu, zaměřovaly na civilisty.

Ruské ministerstvo obrany v úterý potvrdilo, že na ruské pozice na hranici s ruskou Kurskou oblastí zaútočilo až 300 ukrajinských vojáků s nasazením 11 tanků a více než 20 obrněných vozidel. Ruská armáda do oblasti přesunula posily, aby tento útok, zřejmě jeden z největších ukrajinských výpadů na ruské území od začátku války, odrazila.

„Nepřítel dnes zahájil další pokus o proniknutí na území ruské Kurské oblasti,“ uvádí se v posledním prohlášení ministerstva obrany v Moskvě. „Na nepřítele je vedena dělostřelecká palba a údery armádního letectva i bezpilotních letounů,“ dodal resort ve zprávě.

Vážení čtenáři, pro dnešek se loučíme, online zpravodajství k Ukrajině bude pokračovat zase od rána. Přejeme klidnou noc.

Telegramový kanál Astra napsal, že podle ruských válečných blogerů si proniknutí ukrajinských vojáků do Kurské oblasti vyžádalo na ruské straně „ztráty na personálu i na technice“. Konkrétně jde o vrtulník Ka-52. O tom, že ukrajinští vojáci nad Sumskou oblastí sestřelili ruský vrtulník, informovala i správa tohoto regionu. Na telegramu se objevily zprávy také o několika zajatých ruských vojácích, mezi nimiž jsou údajně i ti, kteří jsou u armády v rámci povinné vojenské služby.

„Ruští váleční korespondenti lžou o kontrole situace v Kurské oblasti. Rusko hranici nemá pod kontrolou,“ uvedl během dne podle ukrajinské agentury Unian Andrij Kovalenko, šéf ukrajinského vládního centra pro boj s dezinformacemi.

Situace kolem ukrajinského zákazu tranzitu ropy od ruské společnosti Lukoil je zpolitizovaná. Maďarsko a Slovensko v červenci obdržely stejný objem ropy jako před zákazem. Řekl to dnes ukrajinské mediální společnosti NV šéf ukrajinské státní energetické firmy Naftogaz Oleksij Černyšov.

Ukrajina koncem června uvalila sankce na Lukoil. Zakázala mu jakoukoli činnost na ukrajinském území a zabránila přepravě jeho ropy do slovenských a maďarských rafinerií. Slovensko minulý měsíc uvedlo, že zastaví dodávky nafty na Ukrajinu, pokud mu Kyjev neobnoví dodávky ropy od Lukoilu.

„Tato situace je zpolitizovaná zvenčí, to můžeme vidět. Vidíme veřejné výzvy představitelů Maďarska a Slovenska, stejně jako hrozby přerušení dodávek pohonných hmot a elektřiny,“ řekl Černyšov. Dodal, že v červenci byl přes Ukrajinu přepraven více než jeden milion tun ropy, tedy stejně jako o měsíc dříve.

Vlna zatýkání kvůli korupčním skandálům v ruské armádě pokračuje. Mluvčí federální kriminální ústředny, Vyšetřovacího výboru, Svetlana Petrenková oznámila zadržení bývalého náčelníka výstrojní správy ministerstva obrany Vladimira Demčika kvůli podezření, že před lety přijal úplatek ve výši čtyř milionů rublů (asi milion korun podle aktuálního kurzu). Soud mezitím vyhověl žádosti vyšetřovatelů o vzetí podezřelého do vazby.

Vyšetřovatelé podle mluvčí zjistili, že firma, od které Demčik na jaře 2017 úplatek přijal, na oplátku získala během dvou let 26 kontraktů pro ozbrojené síly v celkové výši víc než 574 milionů rublů (asi 152,4 milionu Kč podle aktuálního kurzu).

Čtyřmilionový úplatek podle listu Kommersant převyšoval roční příjem, které Demčik a jeho manželka přiznali v roce 2016.

Další utužování cenzury médií v Rusku: Úřady nařídily poskytovatelům internetových služeb, aby zpomalili YouTube na 128 kilobitů za sekundu, hlásí nezávislý server Meduza. To dostačuje jen na sledování videí ve velmi nízké kvalitě.

Šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov informoval o poškození civilních budov, včetně polikliniky v severozápadní části města v důsledku zásahu raketou Iskander. Dva lidé podle něj vyhledali lékařskou péči s akutní stresovou reakcí. Později úřady upřesnily, že zranění utrpělo celkem osm lidí, včetně osmiměsíčního dítěte. Na místě, které raketa zasáhla, vypukl požár. Záchranáři z trosek vyprostili pět lidí. Škody jsou na obytných domech i užitkových stavbách nebo na vysokoškolských kolejích.

Sedm let za mřížemi navrhla obžaloba u soudu s ruským blogerem Andrejem Kuršinem za kritiku armády. Jiný ruský soud odsoudil novináře Dmitrije Kolezeva v nepřítomnosti k 7,5 roku vězení za šíření lživých informací o ozbrojených silách. O obou případech dnes informovala ruská redakce britské stanice BBC na svém webu. Za lživé pokládají ruské úřady veškeré informace, které se odchylují od oficiální verze Moskvy o válce proti Ukrajině, rozpoutané před téměř dva a půl lety.

Rusko dnes oznámilo dobytí další vsi na Ukrajině, ministerstvo obrany podle agentury TASS informuje o ovládnutí Tymofijivky v Doněcké oblasti. Tato obec se nachází asi dvě desítky kilometrů východně od Pokrovsku. Tajemník ruské bezpečnostní rady a exministr obrany Sergej Šojgu podle agentury Interfax uvedl, že ruská vojska od poloviny června obsadila 420 kilometrů čtverečních ukrajinského území. Pro srovnání, rozloha Prahy činí 496 kilometrů čtverečních. Kyjev se k ruským prohlášením nevyjádřil.

Ukrajinské tajné služby připravovaly atentát na ruského prezidenta Vladimira Putina a ministra obrany Andreje Belousova, uvedl podle ruských serverů Vedomosti nebo Lenta náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov v ruské televizi. Útok se měl podle jeho tvrzení odehrát 28. července, když oba slavili v Petrohradu den ruského námořnictva. Belousov prý však před tím zatelefonoval svému americkému protějšku Lloydu Austinovi, aby od takového plánu Kyjev odradil. Ukrajina se k ruskému tvrzení nevyjádřila.

Vojáci ukrajinské armády se dnes pokusili proniknout na území ruské Kurské oblasti, ruské ozbrojené síly jim v tom zabránily, uvedl na platformě Telegram gubernátor oblasti Alexej Smirnov. Jím spravovaný region sousedí se severoukrajinskou Sumskou oblastí. Kyjev se k jeho tvrzení nevyjádřil a informaci nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů. Ruské proválečné a regionální telegramové kanály dříve uvedly, že střety vypukly na několika úsecích rusko-ukrajinské hranice, píše server Meduza.

Rusko už začalo Íránu dodávat moderní radarové systémy a zařízení na obranu vzdušného prostoru, informoval v pondělí deník The New York Times (NYT) s odvoláním na dva nejmenované íránské činitele. Podle nich o to požádal Teherán v souvislosti s vyhroceným napětím na Blízkém východě, kde minulý týden zesílily obavy z otevřené konfrontace Íránu a Izraele.

Do Teheránu v pondělí přiletěl tajemník ruské bezpečnostní rady a exministr obrany Sergej Šojgu, který podle NYT jednal s íránským prezidentem Masúdem Pezeškjánem a také s náčelníkem generálního štábu íránské armády Mohammadem Bágherím.

Soud dnes uložil bývalému vojákovi Filipu Simanovi sedm let vězení za rabování na Ukrajině. Uznal ho vinným ze zločinu plenění v prostoru válečných operací. Státní zástupce Martin Bílý ČTK sdělil, že podle jeho informací je Simanův případ vůbec prvním odsouzením za tento trestný čin v souvislosti s válkou na Ukrajině. Verdikt zatím není pravomocný. Obžalovaný se hájí mimo jiné tím, že poslouchal rozkazy svých nadřízených.

Siman na Ukrajinu odcestoval v březnu 2022, prodělal tam základní výcvik a nechal se vyzbrojit. Se skupinou dobrovolníků, které velel, se následně přesunul do měst Irpiň a Buča. Tam měl za úkol hlídkovat v zákopech a provádět takzvané začišťovací operace. Podle rozsudku si při plnění rozkazů i ve svém volnu přivlastnil věci jak civilních obyvatel, tak i padlých vojáků - například prsten, další šperky, investiční slitky zlata a stříbra či hotovost. V dubnu 2022 Simana zadržela ukrajinská armáda, následně odcestoval zpátky do vlasti. Mezi důkazy patřily videonahrávky, kterými své jednání sám zdokumentoval.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.

Ukrajinským hlavním městem Kyjevem v noci na dnešek otřásly výbuchy. Podle místních úřadů šlo o ruský raketový útok, který odrazila ukrajinská protivzdušná obrana. Škody ani oběti na životech patrně nezpůsobil.

"Nepřítel zahájil raketový útok ve směru na Kyjev a předměstí. Podle předběžných informací agresor použil balistické zbraně typu Iskander-M nebo KN-23," uvedl na Telegramu šéf vojenské správy Kyjevské oblasti Serhij Popko. KN-23 je severokorejská balistická raketa krátkého doletu.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Ruská generální prokuratura označila za nežádoucí německou Nadaci Konrada Adenauera, oznámila dnes agentura Interfax. Toto rozhodnutí, které fakticky znamená zákaz činnosti nadace v Rusku, je spíše symbolické, protože sama nadace po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 pozastavila svou činnost v Rusku a není v zemi přítomna, poznamenala agentura AFP.

„K deklarovaným cílům patří šíření demokracie, podpora evropské jednoty a talentované mládeže. Šíří materiály diskreditující vedení Ruska a jeho domácí a zahraniční politiku, práci justičních orgánů a soudní systém,“ řekl Interfaxu mluvčí prokuratury Andrej Ivanov. Nadace podle něj „otevřeně provokovala“ svou informační politikou a snažila se komplikovat vztahy mezi Ruskem a Západem, izolovat Rusko na mezinárodní scéně a vyostřit vojenskou konfrontaci na ukrajinském bojišti.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.

Ruský podplukovník Irek Magasumov, kterého v červnu ruský vojenský soud poslal na 11 let do vězeňského tábora za vraždu osmnáctileté Ukrajinky, se už o měsíc později znovu ocitl na ukrajinském bojišti. Uvedl to dnes na svém webu ruský list Kommersant s odvoláním na server Tatar-Inform a na video zveřejněné na sociálních sítích. Záběry zachycují Magasumova, přezdívaného v jednotce „Bizon“, při výslechu zajatého ukrajinského vojáka, dodal deník.

„Vojáci jednotky Štorm dobyli pozice nepřítele u Avdijivky a zajali několik vojáků ukrajinských ozbrojených sil. Upozorňujeme, že první výslech na linii dotyku s nepřítelem vede náš soudruh zvaný Bizon! Vrátil se do speciální vojenské operace a pokračuje v plnění své vojenské povinnosti na nejnebezpečnějších úsecích fronty, společně přibližujeme vítězství,“ napsal k záběrům od východoukrajinského města Pokrovsk zpravodajský kanál, jehož ruský název by se dal do češtiny přeložit jako Vzteklí psi.

Vláda v Mali se rozhodla přerušit své diplomatické vztahy s Ukrajinou. Důvodem je údajné zapojení ukrajinských tajných služeb do útoku povstalců na severu africké země na konci července, píší dnes agentury AFP a Reuters. Při útoku zemřely podle povstalců desítky malijských vojáků i příslušníků ruské Wagnerovy skupiny. 

„Rozhodnutí prozatímní vlády Mali přerušit diplomatické styky s Ukrajinou se jeví krátkozrakým a uspěchaným vzhledem k tomu, že Ukrajina jako oběť ničím nevyprovokované totální ozbrojené agrese ze strany Ruska se všemožně snaží za podpory světového společenství obnovit spravedlnost a respekt k mezinárodnímu právu, jehož cílem je chránit všechny země světa, především africké, před útoky na jejich svrchovanost, nezávislost a územní celistvost,“ uvedla v reakci ukrajinská diplomacie. Prohlášení zdůraznilo, že Ukrajina bezpodmínečně dodržuje mezinárodní právo, respektuje svrchovanost a územní celistvost jiných zemí a rozhodně odmítá obvinění, že podporuje mezinárodní terorismus.

V ruské vazební věznici v Birobidžanu na Dálném východě zemřel v důsledku hladovky pianista a protiválečný aktivista Pavel Kušnir, uvedl server BBC News s odvoláním na vyjádření aktivistovy matky Iriny Levinové. 

„Vyšetřovatel tajné služby FSB mi oznámil (synovu smrt) 28. července. Kvůli hladovce,“ řekla devětasedmdesátiletá Levinová serveru Mediazona. Úřady příčinu smrti podle serveru dosud neoznámily. „Tvrdí, že se snažili pomoci, že jej připojili na kapačku, že se jej snažili udržet při životě, ale zjevně to nestačilo,“ dodala Kušnirova matka.

Za rabování při válečných operacích na Ukrajině žádá státní zástupce pro bývalého vojáka Filipa Simana deset let ve věznici se zvýšenou ostrahou. Uvedl to v dnešní závěrečné řeči u pražského městského soudu. Siman řekl, že svého jednání lituje. Zdůraznil, že na Ukrainu odjel pomáhat a že ho nikdo neviděl okrádat padlé. Věci z ukrajinských domů bral podle vlastních slov na základě rozkazů svých nadřízených.

Obžaloba viní Simana jednak z přečinu služby v cizích ozbrojených silách, jednak ze zločinu plenění v prostoru válečných operací. Za rabování hrozí muži osm až 20 let vězení nebo i výjimečný trest. „Každý ví, že krást se nemá,“ podotkl státní zástupce Martin Bílý. „Přitěžující okolností je jednak to, že se dopustil dvou trestných činů, jednak to, že se jednání dopustil ze ziskuchtivosti,“ pokračoval. Poznamenal, že Ukrajina a její obyvatelé jsou postiženi válečným konfliktem a nelze akceptovat jednání, které situaci Ukrajinců ještě zhoršuje.

Sedmadvacetiletý Siman má čistý trestní rejstřík, dva roky působil jako profesionální voják v české armádě. Koncem března 2022 se přidal k ukrajinskému dobrovolnickému praporu Karpatská Sič. Neměl přitom povolení českého prezidenta k tomu, aby mohl v cizí armádě bojovat. Tvrdí, že vycházel z příslibu českého premiéra a bývalého prezidenta ohledně beztrestnosti pro lidi, kteří odjedou bojovat na Ukrajinu. O následné zastavení svého stíhání nicméně prezidentskou kancelář nepožádal.

Tajemník ruské bezpečnostní rady Sergej Šojgu dnes přiletěl na plánovanou návštěvu do Teheránu, přijme ho íránský prezident Masúd Pezeškján, který se úřadu oficiálně ujal minulý týden. Šojgu, který byl do května ruským ministrem obrany, se sejde také s tajemníkem Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alím Akbarem Ahmadíanem a náčelníkem generálního štábu íránské armády Mohammadem Bagherím.

Podle kanceláře ruské bezpečnostní rady bude Šojgu se svými íránskými partnery jednat o „širokém spektru dvoustranné spolupráce a jejím upevnění - od bezpečnosti po obchodně-ekonomické projekty“. Rozhovory se budou týkat „i různých aspektů globální a regionální bezpečnosti“.

Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) informovala, že rozkryla rozsáhlou síť agentů pracujících pro Rusko, kteří připravovali raketové a dronové útoky na šest ukrajinských oblastí. Údajně vyhledávali, kde jsou rozmístěni ukrajinští vojáci, a shromažďovali informace o kritické infrastruktuře.

Příslušník ruské tajné služby FSB naverboval pomocí platformy Telegram devět lidí z různých částí Ukrajiny. „Tito občané podporující aktivity státu-agresora souhlasili s tím, že spolupracovníkovi FSB budou dodávat informace vojenského charakteru,“ cituje server Ukrajinska Pravda prohlášení SBU. Údajní agenti také sledovali přesuny vojenské techniky po silnicích a po železnici a předávali do Ruska souřadnice vodních a tepelných elektráren. Kromě toho podle SBU informovali o následcích ruských útoků v ukrajinských městech a přikládali k tomu fotografie a videa. Předávali do Ruska údaje o přeletech letadel a práci ukrajinské protivzdušné obrany.

Součástí sítě byly dvě úřednice pracující v místních samosprávách. Jedna z nich působila v městské radě v Dnipru, druhá vedla jeden z odborů na městském úřadu v Južném v Oděské oblasti. Osm lidí už ukrajinské úřady obvinily z vlastizrady.