ONLINE: Nejméně 12 lidí zemřelo po nočních útocích na Ukrajinu, obě země si vyměnily 303 zajatců

Tranzit ruského plynu přes Ukrajinu do EU se zvýšil na dřívější hodnoty. Gazprom dnes podle požadavků klientů pošle 42,4 milionu metrů krychlových.

Britská vláda nedala Ukrajině povolení k použití raket dlouhého doletu Storm Shadow při vpádu do ruské Kurské oblasti, uvedl 13. srpna deník The Telegraph s odvoláním na neznámý zdroj z britské vlády.

Ruské síly v noci na dnešek zasáhly kritickou infrastrukturu ve městě Sumy, správním středisku Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Úřady potvrdily jednoho raněného, uvedl dnes na svém webu list Ukrajinska pravda. Sumská oblast sousedí s ruskou Kurskou oblastí, kam před týdnem vpadly ukrajinské jednotky.

V důsledku ruského útoku, podniknutého letectvem a raketami, část města zůstala bez proudu a také bez dodávek plynu. Ruský útok poškodil elektrické vedení, rozvod plynu, budovu nemocnice a několik aut, upřesnila oblastní vojenská správa.

Ruské útoky na Ukrajině během uplynulého dne zabily nejméně pět civilistů a zranily minimálně 25 osob, včetně dětí, informovaly regionální úřady.

Ukrajinské síly zřejmě postoupily hlouběji do Kurské oblasti navzdory tvrzením ruských vojenských blogerů, že se ruským silám podařilo stabilizovat frontovou linii, uvedli analytici amerického Institutu pro studium války (ISW). Současně ale zapochybovali nad tvrzením velitele ukrajinské armády generála Oleksandra Syrského, že se ukrajinským silám podařilo ovládnout přibližně 1000 kilometrů čtverečních ruského území.

Ukrajinské síly podle ISW nekontrolují celé území v mezích deklarovaného maximálního postupu ukrajinských sil. Analytici také polemizují s tvrzením ukrajinských médií, že ukrajinská armáda po několika dnech útoku v Kurské oblasti obsadila více území, než dokázaly ruské jednotky od začátku roku. Podle jejich výpočtů Rusové od ledna do července okupovali 1175 kilometrů čtverečních ukrajinského území, a to i při probíjení se přes opevněné ukrajinské pozice v Doněcké oblasti na východě země.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že jeden ukrajinský bezpilotní letoun byl sestřelen nad Voroněžskou a Belgorodskou oblastí a 12 nad Kurskou oblastí, do které před týdnem vpadly ukrajinské jednotky a od té doby tam se tam ruská strana snaží jejich postup zastavit.

 Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu dvě balistické rakety a bezmála 40 dronů, uvedlo ukrajinské letectvo.

Třicet z celkem 38 ruských dronů sestřelila ukrajinská protivzdušná obrana v dohromady osmi oblastech, uvedlo letectvo. Prohlášení nezmiňuje, co se stalo se zbylými drony a dvojicí raket typu Iskander-M či KN-23.

Ruská invaze na Ukrajinu byla v Kremlu koncipovaná jako krátká a ostrá vojenská operace. Očekávalo se, že Rusku bude trvat několik dní, maximálně několik týdnů, než svého souseda ovládne. To bylo téměř před dvěma a půl lety. Válka na Ukrajině pokračuje a vůbec neprobíhá podle představ Moskvy, rozebírá v analýze specialista BBC na Rusko Steve Rosenberg. Celý článek čtěte ZDE. 

Vážení čtenáři,

pro dnešek končíme zpravodajství z konfliktu na Ukrajině. Budeme se mu věnovat opět zítra v ranních hodinách. Za redakci Blesk Zpráv vám přejeme dobrou noc. 

V důsledku ruské války na Ukrajině se v současné době diskutuje o přistoupení Ukrajiny a dalších zemí. „Naše studie a dosavadní výsledky však ukazují, že takové rozšíření by vyžadovalo reformy i ze strany EU,“  uvedla autorka studie Institutu německého hospodářství v Kolíně nad Rýnem (IW Köln) a ekonomka IW Samina Sultanová.

Kromě reforem rozhodovacích procesů v EU by na to podle ní musel být připraven i rozpočet EU. Studie IW ukazuje, že prostředky z politiky soudržnosti se často využívají se zpožděním. Zde se mimo jiné jeví jako nezbytné zjednodušení pravidel pro přidělování peněz. „Kromě toho by se tyto fondy měly v případě možného rozšíření více zaměřit na nejchudší členské státy,“ dodává expertka IW.

Setkání prezidenta a jeho týmu s delegací Senátu USA. „Potřebujeme povolení k použití západních zbraní dlouhého doletu na ruském území k zastavení teroru proti Ukrajině. Jsme vděčni USA za jejich podporu,“ prohlásil Andrij Jermak,  vedoucí kanceláře prezidenta Zelenského. 

Spojené státy a jejich spojenci jsou připraveni na rychlou a tvrdou reakci, pokud by se Írán rozhodl dodat Rusku balistické rakety. Řekl to dnes mluvčí americké diplomacie poté, co agentura Reuters v pátek informovala, že Teherán by mohl brzy začít Rusům posílat stovky raket. Podrobnosti o možných odvetných opatřeních ihned nesdělil.

„Jsme hluboce znepokojeni zprávami, že Írán plánuje doručit Rusku stovky balistických raket,“ řekl novinářům mluvčí amerického ministerstva zahraničí Vedant Patel. Washington by podle něj takovýto vývoj považoval za dramatickou eskalaci íránské podpory pro ruskou válku na Ukrajině a komunikuje s partnery ohledně možné reakce.

Rusko přineslo válku ostatním, teď se mu vrací domů, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina podle něj vždy chtěla jen mír. „Před 24 roky to začalo katastrofou Kursku, a teď to Kurskem pokračuje,“ odkázal Zelenskyj v projevu, který odvysílala televize Nexta, na explozi ruské jaderné ponorky, při které zemřelo 118 lidí. 

Televize Nexta na síti X zveřejnila záběry intenzivních bojů, které se odehrávají na kontrolním stanovišti Kolotilovka v Belgorodské oblasti. 

Ukrajinští vojáci mají pod kontrolou přibližně 1000 kilometrů čtverečních ruské Kurské oblasti, prohlásil hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. To je zhruba dvakrát více, než je rozloha Prahy, která má 496 kilometrů čtverečních. Hlavní velitel ukrajinské armády se k ofenzívě v Kurské oblasti vyjádřil poprvé, podotkla agentura Reuters. Učinil tak na jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a dalšími činiteli.

Úřadující šéf Kurské oblasti Alexej Smirnov prohlásil, že Ukrajina údajně použila chemické zbraně.

Stěžoval si také na skutečnost, že v regionu působí sabotážní skupiny s ruskými doklady: „V našem oblečení a autech s našimi doklady operují sabotážní skupiny, takže zesilujeme hlídkování.“

Podle něj se brigáda ruské energetické společnosti dostala pod palbu v Belovském okrese Kurské oblasti, granáty byly údajně s chemickými zbraněmi.

Ukrajinská armáda má pod kontrolou asi 44 osad v ruské Kurské oblasti, píše Ukrajinska pravda. Na základě odhadů projektu DeepState, který analyzuje ukrajinské bojiště, bylo Ukrajinci osvobozeno přibližně 44 osad a stav deseti dalších zatím není znám.

„Jde o odhad. V tuto chvíli málokdo zná skutečný počet, ale jsou vesnice, kde byli naši vojáci vyfotografováni, ale neměli jsme nad nimi kontrolu. Proto to zůstává jako odhad,“ uvedl projekt.

Zpráva přišla jako reakce na prohlášení Alexeje Smirnova, úřadujícího gubernátora Kurské oblasti, který řekl, že „asi 28 osad v regionu je pod kontrolou nepřítele“.

Alexej Smirnov, úřadující gubernátor Kurské oblasti v Rusku, informoval ruského prezidenta Vladimira Putina, že 28 osad Kurské oblasti je „pod kontrolou nepřítele“, uvedla ruská média Novaja Gazeta s odkazem na Smirnovovo prohlášení.

Ruský prezident Vladimir Putin svolal schůzku týkající se situace v regionech sousedících s Ukrajinou a požádal ruské ministerstvo obrany, aby "vytlačilo nepřítele" z Kurské oblasti, uvádí ruská agentura RIA Novosti.

"Ministerstvo obrany rozhodně stojí před hlavním úkolem vytlačit nepřítele z našeho území a v koordinaci s pohraniční službou zajistit solidní ochranu státní hranice," citovala RIA Putina.

Ruský prezident rovněž prohlásil, že Ukrajina se zřejmě snaží zlepšit svou budoucí vyjednávací pozici.

V důsledku požáru v Záporožské jaderné elektrárně nebyly zaznamenány žádné překročené hodnoty radioaktivních emisí a výpustí, uvedlo ukrajinské ministerstvo energetiky.

Rusové včera kolem 20:00 založili požár v zařízení pro zásobování technickou vodou. Ten mohl poškodit chladicí věž a další technologické zařízení.

„Zatím nebyly zaznamenány žádné radioaktivní emise ani výpusti,“ uvedla náměstkyně ukrajinského ministra energetiky Svitlana Hrynčuková.

Ministerstvo dále uvedlo, že Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) požádala Rusy o okamžité umožnění přístupu do zařízení, kde došlo k požáru, za účelem posouzení situace.

Ukrajinci v Kurské oblasti ovládají 28 osad, v nichž žije asi dva tisíce lidí. Situace je podle zástupce gubernátora "složitá". Ukrajinská armáda podle něj vnikla do Ruska 12 km hluboko, šířka fronty je 40 km, uvedl. Informovala o tom nezávislý běloruský zpravodajský kanál NEXTA.

Nejméně dva lidé přišli o život a další utrpěl zranění při dnešním ostřelování města Ukrajinsk na východě země ruskými děly, uvedl šéf ukrajinské správy Doněcké oblasti Vadym Filaškin. Ruská palba podle něj poškodila dvě pětipodlažní budovy, dodal.

Město, ve kterém před válkou žilo asi 11.000 lidí, se nyní nalézá necelých deset kilometrů od fronty. Zůstávat v něm je nebezpečné, varoval Filaškin.

„Je tu rušné ráno, nepřítel je aktivní na hranici Krasnojaružského okresu. Jsem si jistý, že naši vojáci udělají vše pro to, aby se s vznikající hrozbou vypořádali. Začínáme ale s přesunem tamních obyvatel do bezpečnějších míst,“ řekl dnes ráno šéf Bělgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov na videu zveřejněném na telegramu. Evakuovalo se na 11.000 lidí z příhraniční části Bělgorodské oblasti, která sousedí s Ukrajinou i s Kurskou oblastí Ruska.

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes prudce stoupá a je na letošním maximu. Kolem 11:15 SELČ se cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v září ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku pohybovala nad 41,20 eur za megawatthodinu (MWh), což představuje denní nárůst o více než dvě procenta. Cena v TTF je pro evropský trh s plynem určující.

Za pokračujícím růstem cen je podle analytiků obava o pokračování tranzitu plynu z Ruska přes Ukrajinu. Po průniku ukrajinských jednotek na ruské území se v minulých dnech bojovalo poblíž města Sudža, kde je poslední funkční tranzitní bod pro vývoz ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu.

Ukrajina v červenci navýšila vývoz obilí na 4,27 milionu tun z loňských 2,36 milionu tun, informovala agentura Reuters na základě dat Ukrajinského svazu obchodníků s obilím UGA. Děje se tak navzdory zesíleným útokům Ruska na ukrajinské přístavy. Před začátkem ruské invaze v únoru 2022 Ukrajina jen přes Černé moře vyvážela kolem šesti milionů tun obilí měsíčně. 

Ukrajinský export ztěžují zejména ruské útoky na Oděsu, která je klíčovým uzlem pro vývoz přes Černé moře, a na Izmajil v Oděské oblasti, hlavní přístav na Dunaji, přes který se vozí obilí do Evropy. Podle údajů o vývozu Ukrajina v červenci vyvezla 3,7 milionu tun zemědělského zboží z Oděsy a 569.000 tun po Dunaji.Ve stejném měsíci loňského roku to bylo 291.000 tun z Oděsy a 2,07 milionu tun po Dunaji.