ONLINE: Nejméně 12 lidí zemřelo po nočních útocích na Ukrajinu, obě země si vyměnily 303 zajatců

Devět evropských zemí protestuje proti plánovanému obnovení misí Mezinárodního měnového fondu (MMF) v Rusku. Podle nich by obnovení dialogu se zemí, která napadla jinou zemi, poškodilo pověst fondu. Informuje o tom dnes agentura Reuters. Česká republika mezi těmito devíti zeměmi nefiguruje. Po invazi ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 zastavil MMF každoroční konzultace s Ruskem, které provádí se všemi svými členy. Začátkem září však ruský výkonný ředitel MMF Alexej Možin uvedl, že fond znovu zahájí konzultace s Ruskem 16. září, nejprve v on-line formátu, a že 1. října by delegace MMF měla přijet na jednání s ruskými představiteli do Moskvy.

„Rádi bychom vyjádřili silnou nespokojenost s takovými plány MMF,“ uvádí se dopise zaslaném ministry financí devíti evropských zemí šéfce MMF Kristalině Georgievové. Dopis, do něhož nahlédla agentura Reuters, podepsali zástupci Litvy, Lotyšska, Estonska, Finska, Švédska, Islandu, Dánska, Norska a Polska. Georgieová se účastní setkání ministrů financí a centrálních bankéřů EU v Budapešti. Představitelé EU uvedli, že se jí tam budou ptát na plány MMF.

„Jaká doporučení chce MMF dát Rusku na konci konzultace? Jak lépe řídit válečnou ekonomiku?“ uvedl jeden z vysokých představitelů eurozóny.

„Při úderech ruské armády na Kosťantynivku září dnes ráno zahynuli dva lidé,“ uvedla mluvčí doněcké oblastní prokuratury Anastasia Medveděvová.„Při ostřelování Bilytske byl zabit 47letý muž a další dva lidé byli zraněni. V Kosťantynivce byla v kuchyni svého bytu v důsledku ruského ostřelování zabita 43letá žena,“ napsal server Suspilne Donbas. 

Podle ruských zdrojů zasáhla Ukrajinská armáda fungující lom u okupované Volnovachy v Doněcké oblasti. Zahynout měli tři lidé, všichni původem z Ruska. „Podle očitých svědků byli smrtelně zraněni dva zaměstnanci rostovské a krasnodarské pobočky společnosti Nerda. Zemřel také jeden z manažerů firmy, která se zabývá přepravou drceného kamene. Přijel z Krasnodaru, aby se podíval, jak práce probíhají, a dostal se pod palbu,“ napsal web Rostov Novosti. 

Nové sankce EU na Írán, které dnes oznámil vysoký představitel pro bezpečnostní a zahraniční politiku Josep Borell podle něj zasáhnou „jedince i subjekty zapojené do íránských programů balistických raket a dronů“. Unie za dosavadní íránskou vojenskou podporu Ruska potrestala už mnoho činitelů nebo organizací. Na sankčním seznamu je mimo jiné íránský ministr obrany Mohammad Rezá Aštíání, velitel Islámských revolučních gard či Íránská organizace leteckého průmyslu.

Sankce spočívají ve zmrazení majetku v EU a v zákazu vstupu na území unie. Současný balíček sankcí bude namířen proti dodávkám balistických raket, které oznámily minulý týden Spojené státy. Írán je popírá. „Tento transfer je přímým ohrožením bezpečnosti v Evropě a představuje podstatnou materiální eskalaci,“ uvedl Borrell v dnešním prohlášení. Připomněl v něm, že Teherán dosud Moskvě dodával drony a munici. 

Na Běloruských hranicích došlo k další výměně zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou. Informoval o tom prezident Volodymyr Zelenskyj. Na svobodu se dostalo i několik obránci mariupolského Azovstalu. „49 Ukrajinců je doma. Jsou to vojáci Ozbrojených sil Ukrajiny, Národní gardy, Národní policie, Státní pohraniční služby a také naši civilisté. Zejména Lenia Umerová, dívka, kterou Rusové vzali jako rukojmí, když se přišla postarat o svého nemocného otce,“ oznámil Zelenskyj.  

Poděkoval celému týmu, který na výměnách pracuje, stejně jako jednotkám, které zajímají ruské vojáky, které lze posléze použít při výměně. „Všichni naši vojáci, kteří zajali ruského okupanta, všechny naše služby, které neutralizují ruské diverzanty a kolaboranty, přibližují osvobození našeho lidu. Musíme přivést domů všechny naše lidi, vojáky i civilisty,“ napsal na sociální síti Telegram. 

Podle britského ministerstva zahraničí je vyhoštění části diplomatů z ambasády v Moskvě odplatou Kremlu za jeho vlastní opatření přijatá kvůli ochraně bezpečí Britů. „Ruské úřady minulý měsíc odebraly diplomatickou akreditaci šesti britským diplomatům v Rusku po opatřeních přijatých vládou Spojeného království v reakci na ruským státem řízené aktivity v Evropě a ve Spojeném království,“ uvedlo ministerstvo.

Jeho prohlášení je považováno za narážku na květnové vyhoštění ruského vojenského přidělence kvůli podezření, že je ve skutečnosti důstojníkem ruské rozvědky. „Neomlouváme se za ochranu národních zájmů,“ zdůraznila britská diplomacie podle agentury AP. 

„EU zareaguje na íránskou dodávku balistických raket Rusku novými sankcemi,“ uvedl vysoký představitel pro bezpečnostní a zahraniční politiku unie Josep Borrell. Francie si předvolala íránského chargé d´affaires. Islámská republika dodání balistický raket popírá. Rusku prý prodává pouze drony a munici. 

Od začátku plnohodnotné rusko-ukrajinské války v únoru 2022 zničili Ukrajinci již 17000 ruských obrněných vozidel. Informovalo o tom ukrajinské ministerstvo obrany. „BVP-1, jedno z nejběžnějších ruských obrněných vozidel, je dlouhé 6,7 metru. Pokud tedy seřadíme všechna zničená vozidla, je to téměř 114 km,“ napsalo na sociálních sítích. 

Dva lidé zemřeli při ruském úderu na město Jampil v Sumské oblasti Ukrajiny. „Nepřátelský útok zabil šedesátiletého muže, který projížděl vesnicí autem. Lékařskou pomoc vyhledali také tři lidé, včetně dítěte. Byly poškozeny soukromé domácnosti a lékárna,“ uvedla oblastní prokuratura. Záhy dodala, že v nemocnici zemřel 54letý muž, který byl v Jampilu zraněn. Zraněnému dítěti jsou čtyři roky.

Ukrajinské drony se podle ruských médií už třetí den po sobě objevily i za polárním kruhem, a to v Murmanské oblasti Ruska. Gubernátor Andrej Čibis uvedl, že „vzdušný prostor nad oblastí byl dočasně uzavřen.“ „Finský generální štáb včera popřel informaci, že bezpilotní letouny útočící na Murmanskou oblast byly vypuštěny z území této země,“ napsal server Rusnews.

Server The Times přinesl průběžné informace z washingtonského jednání představitelů Velké Británie a Spojených států s odvoláním na své americké zdroje. Ministr zahraničí Anthony Blinken prý tlačí na účastníky jednání aby Kyjevu povolili používat rakety dlouhého doletu k úderu hluboko do Ruska, prezident Joe Biden se však údajně zatím zdráhá. 

Ruské jednotky zaútočily dronem na vesnici Kindijka v Chersonské oblasti a zranily 55letého muže, který se nacházel na svém dvoře. Informovala o tom na Facebooku tisková služba Chersonské oblastní vojenské správy. „Kolem 10:00 byl v Kindijce zraněn místní obyvatel v důsledku útoku ruského dronu,“ uvádí se v prohlášení. „Oběť utrpěla zranění způsobené výbušninou a střepinové zranění dolní končetiny. Muž byl hospitalizován,“ informovala agentura Ukrinform. 

Ruský exministr obrany a tajemník tamní rady bezpečnosti dorazil na návštěvu Severní Koree. Přijal ho i tamní diktátor Kim Čong-un. „Během Šojguovy návštěvy Pchjongjangu došlo k věcné výměně názorů na celou řadu otázek dvoustranné i mezinárodní agendy,“ sdělila novinářům rada. 

Agentura AP v souvislosti s vyhoštěním diplomatů z Ruska citovala britského premiéra Keira Starmera, který je nyní na návštěvě Washingtonu a který řekl, že Británie „nehledá žádný konflikt s Ruskem“.

„Rusko nelegálně napadlo Ukrajinu. Rusko by mohlo tento konflikt okamžitě ukončit,“ řekl Starmer, který má s prezidentem Joem Bidenem jednat mimo jiné o ukrajinské žádosti povolit nasazení Západem dodaných zbraní proti cílům v hloubi Ruska. „Ukrajina má právo se bránit a my samozřejmě naprosto plně podporujeme právo Ukrajiny na sebeobranu. Jak víte, poskytujeme kapacity pro výcvik. Ale neusilujeme o žádný konflikt s Ruskem, to ani v nejmenším není naším záměrem,“ řekl britský premiér novinářům.

Pracovník FSB v televizi Rossija 24 řekl, že uvedení diplomaté, kterým Rusko dnes ráno zrušilo akreditace, měli schůzky s novináři z listu Novaja gazeta a s ochránci lidských práv z organizací Občanská součinnost a Memorial. „Už nás nebaví ten cirkus v podobě běhání po celé Moskvě a lesoparcích, jednodenních návštěv sousedních měst s cílem vysedávat hodiny v mrazu na lavičkách či četné přestupy v městské dopravě a taxi, aby utajili před bezpečnostními orgány návštěvu nějakého shromáždění nevládních organizací-zahraničních agentů, které lobbují za zájmy migrantů,“ uvedl podle ruských tiskových agentur zástupce tajné služby. „To je klasická britská špionáž. Je zábavné ji sledovat, ale už to nelze strpět,“ dodal.

Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová poznamenala, že plně sdílí názory FSB na činnost „takzvaných britských diplomatů“. „Britské velvyslanectví daleko překročilo meze vytyčené vídeňskými úmluvami. Ovšem nejdůležitější je, že hovoříme nejen o formální stránce věci a o nedůslednosti deklarovaných aktivit, ale také o podvratných akcích zaměřených na poškození našeho lidu,“ napsala na sociální síti.

Podle ukrajinského serveru Noviny Donbasu se několik výbuchů opět ozvalo v obci Kosťantynivka v Doněcké oblasti. Tam přitom před dvěma dny následkem ruského ostřelování zemřeli tři lidé a pět bylo vážně zraněno. Údaje o obětech a škodách dnešního úderu zatím nejsou známy.  „Podle očitých svědků došlo nejméně ke třem výbuchům. Soudě podle zvuků Rusové pravděpodobně zasáhli město bombami, píší místní obyvatelé,“ napsal server. 

Německý ministr obrany Boris Pistorius se ohradil proti vměšování cizích zemí do rozhodnutí Německa povolit či nepovolit Ukrajině udeřit zbraněmi a municí dodanými ze spolkové republiky hluboko na území Ruska. „Ten, kdo dodává zbraně, musí rozhodnout, jak je použije, a to je zakotveno v mezinárodním právu,“ řekl.   

Ruské ministerstvo obrany hlásí dvě desítky zničených ukrajinských dronů nad šesti ruskými oblastmi. 
„Osm jich bylo sestřeleno nad územím Brjanské oblasti, čtyři nad územím Belgorodské oblasti, tři nad územím Kurské oblasti, po dvou nad územím Smolenské a Orelské oblasti a jeden nad územím Kalužské oblasti,“ oznámil úřad na telegramu.  

Ruské síly přitom podle analytiků pokračují v postupu na východě Ukrajiny, zatímco ruské protiútoky v Kurské oblasti, kam pronikla ukrajinská vojska, dosáhly během uplynulého dne jen nevelkých úspěchů. „Ukrajinské drony také zapálily tři cisterny s pohonnými hmotami v okupované části Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny,“ uvedla agentura TASS s odvoláním na okupační správu. Požár hasiči podle nich uhasili pomocí protipožárního vlaku, nálet se obešel bez zraněných.

Podobná tvrzení bojujících stran nelze ve válečných podmínkách ověřit z nezávislých zdrojů.

Podle generálního štábu Ukrajinské armády včera tamní letectvo a další složky zničily množství nepřátelské techniky i lidských sil na Ukrajině. „Během uplynulého dne letectvo, raketová vojska a dělostřelectvo obranných sil zasáhly pontonový přívoz okupantů, velitelské stanoviště, jeden systém protivzdušné obrany, osm děl na palebných postaveních, 11 míst soustředění personálu, zbraní a vojenské techniky a dva další důležité objekty ruských útočníků,“ oznámil štáb v denní svodce. 

Peking podle čínského ministra obrany Tung Ťüna plánuje posílit vazby na své sousedy, zvláště na rozvíjející se země. Ve zjevné narážce na Washington Tung prohlásil, že velké země „by měly přestat šikanovat malé a slabé“ a „měly by se zasadit o globální bezpečnost“. „Měli bychom se zbavit arogance a předsudků, nikdy nezasahovat do vnitřních záležitostí jiných zemí, nikdy nenarušit práva a zájmy jiných zemí,“ řekl podle Reuters během obsáhlého projevu. 

Čína a USA se v současnosti snaží o intenzivnější vojenskou komunikaci, ačkoli mají řadu sporů, například okolo armádních aktivit Pekingu v Jihočínském moři, jeho hrozeb směrem k Tchaj-wanu či jeho nejednoznačného přístupu právě k ruské agresi na Ukrajině.

Představitelé Pekingu a Moskvy dnes kritizovali Spojené státy za jejich politiku vůči Číně a Rusku, kterou označili za silovou, a za snahu zasahovat do konfliktů v Asii a v Tichomoří. Čínský ministr obrany Tung Ťün během pekingského obranného fóra prohlásil, že jeho země podporuje multipolární svět a hodlá hledat spojence v Asii. Náměstek ruského ministra obrany Alexandr Fomin zase uvedl, že země NATO se chystají vyslat své jednotky na Ukrajinu, píše agentura Reuters.

„S cílem vytvořit podmínky, za nichž by přinutily Rusko vstoupit do jednání založených na požadavcích Kyjeva, chystají se země NATO vyslat své jednotky na Ukrajinu. To je nebezpečná hra, která může skončit přímým konfliktem jaderných mocností,“ varoval Fomin, jehož země předloni napadla Ukrajinu a v současnosti vede ofenzivu v její východní části. Čína a Rusko podle Fomina podporují „spravedlivý, multipolární světový řád založený na rovnosti a vzájemném respektu“.

Ukrajinské letectvo podle svého vyjádření zničilo v noci na dnešek 24 z 26 ruských útočných dronů Shahed operujících nad Ukrajinou. „Ukrajinské letectvo, protiletadlové raketové jednotky, mobilní palebné skupiny a jednotky elektronického boje ukrajinských obranných sil sestřelily 24 nepřátelských útočných bezpilotních letounů v Mykolajivské, Oděské, Chmelnycké a Ivanofrankivské oblasti,“ uvedly vzdušné síly na telegramu. Jeden ze zbylých dvou dronů se zřejmě vrátil do Ruska, jeden má stále létat nad Ukrajinou. 

Ruská tajná služba FSB obvinila oddělení britského ministerstva zahraničí pro východní Evropu a střední Asii, že se po začátku ruské invaze na Ukrajinu stalo hlavním útvarem „pro koordinaci podvratné politiky vůči Rusku a zemím někdejšího Sovětského svazu“. FSB tvrdí, že dokumenty, které má k dispozici, ukazují, že toto oddělení britského ministerstva zahraničí se „přeměnilo na zpravodajskou službu, jejímž úkolem je způsobit naší zemi strategickou porážku“.

Rusko ukončilo akreditaci šesti pracovníků politického oddělení britského velvyslanectví v Moskvě, píše dnes agentura TASS s odvoláním na prohlášení tajné služby FSB. Ta uvedla, že u nich zjistila „známky zpravodajské a podvratné práce“.

V Praze dnes začne třídenní výjezdní zasedání Vojenského výboru Severoatlantické aliance. Zasedání náčelníků generálních štábů zemí NATO se v Česku uskuteční poprvé, zúčastnit se má zhruba 350 zahraničních hostů. Hlavním cílem setkání by měla být diskuse o aktuální bezpečnostní situaci v Evropě, obranných plánech aliance a implementace závěrů ze summitu NATO ve Washingtonu.

Akce podle armády vyžaduje speciální bezpečnostní opatření. „Proto se omlouváme za dopravní komplikace a případné uzavírky v Praze v následujících dnech, hlavně v Dejvicích. Děkujeme za pochopení a trpělivost,“ uvedla armáda už v úterý na sociální síti X.