ONLINE: Nejméně 12 lidí zemřelo po nočních útocích na Ukrajinu, obě země si vyměnily 303 zajatců

Britský ministr zahraničí David Lammy se zúčastní dnešní neformální schůzky 17 šéfů diplomacií zemí Evropské unie s jejich ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou ve Lvově. Oznámilo to dnes podle agentury Reuters britské ministerstvo zahraničí.

Na setkání, kde bude také český ministr zahraničí Jan Lipavský, mají ministři hovořit o tom, jak zajistit spravedlivý a trvalý mír na Ukrajině, uvedlo ministerstvo. Neformální schůzka má být podle Reuters společnou ukázkou podpory budoucnosti Ukrajiny v Evropě.

Očekává se také, že ministři politicky podpoří vznik speciálního tribunálu, který by se měl zabývat válečnou agresí proti Ukrajině.

Obrazem: Příslušníci čínské armády na vojenské přehlídce v Moskvě

Celé Rusko podle Vladimira Putina podporuje ofenzivu na Ukrajině. Ruský prezident to dnes řekl na vojenské přehlídce na Rudém náměstí v Moskvě, kde také vyjádřil vděk generaci, která před 80 lety zničila nacismus a zajistila svobodu. Ocenil i spojence, kteří tehdy pomohli k vítězství nad nacistickým Německem.

„Dnes nás všechny spojují pocity radosti a smutku, hrdosti a vděčnosti, obdivu ke generaci, která rozdrtila nacismus, vybojovala svobodu a mír pro celé lidstvo za cenu milionů životů,“ prohlásil dvaasedmdesátiletý politik v krátkém projevu k nastoupeným vojákům.

Dále řekl, že si Rusko vždy bude pamatovat a oceňovat přínos spojenců, bojovníků odboje a „odvážného čínského lidu“ k vítězství ve druhé světové válce.

Putin také zdůraznil, že Rusko nikdy nebude souhlasit s pokusy překrucovat historii. „Rusko bylo a bude nezničitelnou bariérou nacismu, rusofobie a antisemitismu. Bude bojovat proti nehoráznostem páchaným zastánci těchto agresivních a destruktivních myšlenek,“ nechal se slyšet.

Na Rudém náměstí v Moskvě začala vojenská přehlídka u příležitosti 80. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem. Účastní se jí ruský prezident Vladimir Putin, čínská hlava státu Si Ťin-pching, v Moskvě je také slovenský premiér Robert Fico. Naprostá většina evropských představitelů ale na protest proti ruské agresi na Ukrajině chybí.

Přehlídku, která má trvat zhruba hodinu, odstartoval ruský ministr obrany Andrej Belousov, který ve stoje z jedoucího otevřeného vozu zdraví vojáky, kteří zaplnili velkou část Rudého náměstí.

Ceremonii přihlíží tisíce lidí, včetně veteránů druhé světové války a státníků. Putin, který dnes pronese projev, sedí na tribuně vedle čínského prezidenta Sia, který je jeho klíčovým spojencem. Před zahájením přehlídky v 10:00 místního času (9:00 SELČ) ruský prezident v Kremlu vítal zahraniční hosty, mezi nimiž je například také brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva či srbská hlava státu Aleksandar Vučić.

Podívejte se na ztráty ruské armády k dnešnímu dni dle ukrajinské strany. Pravdivost informací nelze v průběhu války ověřit. 

Nový německý kancléř Friedrich Merz a americký prezident Donald Trump se včera v prvním společném telefonátu dohodli na úzké spolupráci s cílem ukončit válku na Ukrajině. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Oba politici se podle něj také shodují, že je třeba rychle urovnat obchodní spory mezi Spojenými státy a Evropskou unií.

„Spolkový kancléř Merz ujistil amerického prezidenta, že 80 let po konci druhé světové války zůstávají USA nepostradatelným přítelem a partnerem Německa,“ stojí v prohlášení vládního mluvčího k telefonátu. Trump podle něj Merzovi rovněž poblahopřál k úternímu nástupu do funkce kancléře.

Trump a Merz se podle Berlína dohodli na „úzké spolupráci s cílem ukončit válku na Ukrajině“, oba sdílejí názor, že „zabíjení na Ukrajině musí rychle skončit“. Rusko politici společně vyzvali, aby souhlasilo s příměřím, a vytvořilo tak prostor pro jednání. Ukrajina se už více než tři roky brání rozsáhlé ruské invazi. Podle německého prohlášení Trump podporuje snahy Německa, Francie, Británie, Polska a dalších evropských partnerů o dosažení trvalého míru.

Ukrajinská tajná služba SBU podle svého dnešního prohlášení odhalila maďarskou špionážní síť, která pracovala proti zájmům Ukrajiny. Shromažďovala prý zpravodajské informace o ukrajinských obranných kapacitách a protivzdušné obraně na jihozápadě země, která se už čtvrtým rokem brání ruské agresi. Dva agenti byli zatčeni, oznámila SBU.

„Úkolem této buňky bylo shromažďovat informace o vojenském zabezpečení Zakarpatské oblasti, vyhledávat slabá místa v pozemní a protivzdušné obraně regionu a také studovat společensko-politické názory místních obyvatel – zejména scénáře jejich chování v případě vstupu maďarských vojsk na území regionu,“ tvrdí ukrajinská tajná služba.

Vyšetřování podle SBU také zjistilo, že oba podezřelí byli pod dohledem důstojníka maďarské vojenské rozvědky. Ukrajinská tajná služba ho prý již identifikovala, jeho totožnost ale nezveřejnila.

„Kyjev je připraven na jednání s Ruskem v jakémkoli formátu, pokud Moskva ukáže ochotu k bezpodmínečnému příměří,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po včerejším telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ten poté na své sociální síti Truth Social napsal, že rozhovory s Ruskem a Ukrajinou pokračují a znovu vyzval „ideálně k třicetidennímu bezpodmínečnému příměří“. Pokud nebude dodržováno, USA a jeho partneři zavedou další sankce vůči Moskvě, dodal Trump.

Zelenského dnešní telefonát s Trumpem podle agentury AFP trval asi dvacet minut, vedl se v angličtině a hlavními tématy byla diplomacie a příměří ve válce s Ruskem, které v únoru 2022 Ukrajinu napadlo. Zelenskyj po telefonátu prohlásil, že Ukrajina je připravena vést s Moskvou „všechny formáty jednání“ s cílem nalézt řešení konfliktu vyvolaného ruskou invazí.

„Aby se tak ale stalo, musí Rusko ukázat, že to s ukončením války myslí vážně, počínaje úplným a bezpodmínečným příměřím,“ uvedl také ukrajinský prezident ve zprávě zveřejněné na sociálních sítích.

Rusko si dnes vojenskou přehlídkou na Rudém náměstí v Moskvě připomene 80. výročí porážky nacistického Německa. Kvůli ruské invazi na Ukrajinu, která trvá přes tři roky, se oslav nezúčastní většina západních politiků. Pozvánku ruského prezidenta Vladimira Putina ale přijali čínský prezident Si Ťin-pching, hlava srbského státu Aleksandar Vučić nebo slovenský premiér Robert Fico.

Fico před cestou do Moskvy prohlásil, že kytici je třeba položit tam, kde bylo obětí nejvíce v boji proti nacismu. Slovenský premiér během pobytu v Moskvě plánuje bilaterální schůzky s Putinem i Siem.

Návštěvu Moskvy ohlásil také nezařazený český europoslanec Ondřej Dostál (zvolený na kandidátce Stačilo!). Ten ČTK řekl, že položí květiny k hrobu Neznámého vojína, ale nezúčastní se vojenské přehlídky.

Za hlavního hosta oslav označil Putin čínského prezidenta Sia. Pro Rusko je Čína klíčovým spojencem.

Rusko přes jím vyhlášené třídenní příměří více než 200krát zasáhlo osm ukrajinských osad poblíž fronty v Záporožské oblasti, uvedla agentura Reuters s odvoláním na šéfa oblastní správy Ivana Fedorova. Osady za posledních 24 hodin podle něj zasáhlo 150 dronů a 70 dělostřeleckých střel.

Jednostranné příměří vyhlášené ruským rezidentem Vladimirem Putinem u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války mělo začít platit ve středu 23:00 SELČ. Podle Ukrajiny ho ale Rusko bezprostředně porušilo, když vypustilo naváděné bomby na ukrajinské město Sumy.

Ukrajina uvedla, že stále podporuje návrh na 30denní příměří, který vypracovaly Spojené státy. Moskva ale zatím souhlas nevyjádřila.

Šéf ruského vyšetřovacího výboru Alexandr Bastrykin nařídil zahájit trestní řízení kvůli nedávnému zničení sochy rudoarmějce v Teplicích. Informovala o tom ve čtvrtek ruská státní agentura TASS.

Pomník sovětského vojáka stál v teplických Havlíčkových sadech od roku 1955 jako součást pietního místa. Sochu v noci na středu zcela zničil neznámý pachatel či pachatelé tím, že ji strhli z podstavce. Vedení severočeského města čin odsoudilo.

„Předseda vyšetřovacího výboru nařídil (...) zahájit trestní řízení v této věci a v součinnosti s Ministerstvem zahraničních věcí Ruské federace zjistit všechny okolnosti incidentu,“ uvedl vyšetřovací výbor, který má v Rusku funkci kriminální ústředny.

Nový německý kancléř Friedrich Merz dnes ujistil v telefonátu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o německé podpoře Ukrajiny v její obraně proti ruské agresi. Informoval o tom mluvčí nové německé vlády Stefan Kornelius, podle kterého Zelenskyj poblahopřál Merzovi k úternímu zvolení kancléřem. Oba politici ocenili podle prohlášení snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa o zprostředkování příměří mezi Ukrajinou a Ruskem.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od pátečního rána.

Na Ukrajinu přijel ve čtvrtek večer ministr zahraničí Jan Lipavský. Zatímco se v Moskvě dolaďují poslední detaily oslav konce války a třeba slovenský premiér Robert Fico se jich také zúčastní i přes silnou kritiku, na Ukrajinu se mezitím sjíždí představitelé celé Evropské unie. Ve Lvově totiž v pátek proběhne setkání evropských ministrů zahraničí na pozvání ukrajinského kolegy Andrije Sybyhy. A Blesk je u toho. Celý článek čtěte ZDE

Slovenský premiér Robert Fico přiletěl do Moskvy, uvedla agentura TASS. Musel letět delší trasou přes Maďarsko, Rumunsko, Černé moře a Gruzii.

Prezident Petr Pavel řekl, že Rusko se dnes v některých ohledech chová podobně jako nacistické Německo. Vyzval k volbě stran, které to myslí s bezpečností ČR vážně. Uvedl to dnes v projevu před koncertem na Pražském hradě, který se koná k 80. výročí konce druhé světové války. „Dnešní Rusko se bohužel chová v některých ohledech, jako se kdysi chovalo nacistické Německo. Nerespektuje mezinárodní právo, respektuje právo silnějšího, napadlo suverénní zemi a vede s ní už víc než tři roky agresivní válku," řekl v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině.

 Při oslavách konce druhé světové války je třeba si připomínat minulost a poučit se z ní, abychom se vyhnuli dalšímu konfliktu. Ve společném článku vydaném listu v The New York Times to napsali ministři zahraničí Česka, Estonska, Lotyšska, Litvy, Moldavska, Polska a Ukrajiny, kteří zároveň varovali před ohrožením demokracie ze strany Ruska a před jeho překrucováním dějinných faktů.

Litevský parlament dnes schválil odstoupení od Ottawské úmluvy, která zakazuje protipěchotní miny. Litva tak chce posílit svou obranu v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajině, informovala agentura AFP. Ze stejného důvodu už v březnu oznámily úmysl od této úmluvy odstoupit také Polsko, Estonsko a Lotyšsko, jehož parlament krok schválil v polovině minulého měsíce. V dubnu stejný úmysl podle AFP oznámilo také Finsko.

Konflikt na Ukrajině je možné vyřešit jen odstraněním prvotních příčin. Ve společném prohlášení se na tom dnes podle Kremlu shodli ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching, napsala agentura Reuters. Společný dokument rovněž uvádí, že Moskva s Pekingem posílí vojenskou spolupráci a že obě země budou bok po boku čelit Spojeným státům, které se snaží Rusko i Čínu zadržet.

Ukrajinský poslanec Oleksij Hončarenko dnes podle DPA řekl, že ačkoli Kyjev se k jednostrannému příměří oficiálně nepřipojil, klid zbraní přesto dodržuje. „Ozbrojené síly dostaly příslušné rozkazy,“ napsal na síti Telegram. Kyjev opakovaně vyzval Rusko, aby boje zastavilo alespoň na 30 dní.

Německo se z druhé světové války poučilo, proto dnes podporuje Ukrajinu v její obraně proti Rusku. V projevu u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války to dnes ve Spolkovém sněmu řekl německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Poděkoval všem, kteří se na osvobození Německa od nacistické hrůzovlády podíleli, včetně Rusů, Ukrajinců a Bělorusů. Současné Rusko ale podle něj využívá historických lží, aby ospravedlnilo agresivní válku. Steinmeier rovněž varoval před posilováním krajní pravice v Německu a vyzval k obraně svobody a demokracie.

Ukrajinský parlament dnes ratifikoval dohodu se Spojenými státy o využívání ukrajinského nerostného bohatství. Pro bylo 338 zákonodárců, proti nikdo, napsala agentura Reuters. Dohoda, kterou ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před týdnem označil za vyváženou a spravedlivou, umožní Američanům přístup k ukrajinským přírodním zdrojům, vznikne také společný investiční fond na obnovu válkou zničené Ukrajiny.

Kytici je třeba položit tam, kde bylo obětí nejvíce, obhajoval dnes slovenský premiér Robert Fico plánovanou cestu do Moskvy, kde si v pátek patrně jako jediný státník z Evropské unie hodlá připomenout 80. výročí porážky nacistického Německa. Fico v projevu na oslavách výročí konce druhé světové války na letišti ve slovenských Piešťanech hovořil také o budování nové železné opony mezi Východem a Západem. Opoziční strany připravily vlastní vzpomínkové akce a jejich představitelé kritizovali Fica, že si v době pokračující ruské vojenské agrese na Ukrajině hodlá porážku nacistického Německa připomenout v Moskvě.

„Třeba položit kytici i tam, kde těch obětí bylo nejvíce, k hrobu Neznámého vojína v Moskvě. Učinil jsem tak v roce 2015, a pokud mi nezabrání v tom, abych se tam dostal, tak tak učiním i zítra, v roce 2025,“ řekl Fico, jehož příchod k pódiu provázel nejen potlesk veřejnosti, ale i pískot a pokřik „Ostuda“. Fico zopakoval, že podle něj minulost nelze spojovat se současností.

Ukrajina a Rusko se obviňují ze stovek případů porušení třídenního příměří, které jednostranně vyhlásil Putin. Kyjev příměří označil za frašku.

Český europoslanec Ondřej Dostál (zvolený na kandidátce Stačilo!) v rozpravě Evropského parlamentu řekl, že se v pátek v Moskvě zúčastní oslav konce druhé světové války. Moskevských oslav se má podle médií zúčastnit pět členů EP: dva z Německa a po jednom z Česka, Slovenska a Kypru, dosud však byla známá jména jen německých europoslanců Michaela von der Schulenburga a Ruth Firmenichové z levicové strany Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW).