ONLINE: Nejméně osm zraněných po masivním útoku Rusů na Kyjev. Rakety mířily na obytné domy

Náčelník generálního štábu ruské armády Valerij Gerasimov dnes přiletěl na návštěvu vojáků nasazených u strategického ukrajinského města Pokrovsk. Ministerstvo obrany v Moskvě o tom informovalo na svém účtu na telegramu.

V příspěvku se píše o tom, že Gerasimov navštívil tankovou divizi a motostřeleckou brigádu uskupení vojsk Střed „plnící bojové úkoly na krasnoarmejském směru v rámci speciální vojenské operace“. Ministerstvo pro označení Pokrovsku použilo jméno Krasnoarmejsk používané do roku 2016. Gerasimov předal vyznamenání vojákům, kteří měli největší úspěchy při „osvobozování“ obcí v Doněcké oblasti. Moskva osvobozováním nazývá dobývání a okupaci ukrajinských vesnic a měst.

Slovenský premiér Robert Fico má za inspirativní kroky staronového prezidenta Spojených států Donalda Trumpa. Oba politici tvrdili, že ukončení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu poškozuje jejich země, Kyjev za to shodně kritizovali.

Fico i Orbán dali najevo, že Kyjev po nástupu Trumpa už nesedí tak pevně v sedle jako dříve. Orbán sice neodmítl vstup Ukrajiny do EU, v této souvislosti ale zmiňoval dlouhý přístupový proces s otevřeným koncem.

"Nemohou se chovat tak, že Bratislava a Budapešť budou tancovat tak, jak oni pískají," řekl Orbán o představitelích Ukrajiny. Brusel zase obvinil z toho, že chce nadále financovat válku na Ukrajině.

Evropa by si podle Zelenského měla vytvořit společnou obrannou politiku a v rámci zajištění své bezpečnosti by měla být ochotná zvýšit obranné výdaje.

„Je čas, aby se Evropa probudila. Ruská armáda, ruská ekonomika a ruská společnost jsou nastaveny výhradně na podporu vojenské mašinérie, na útok. To je nyní armáda, jejíž vojáci mohou jen více vpřed - nebo zemřít. Putin se může udržet u moci pouze v době války. Putin se bojí své armády: vojáků i generálů. Putin se bojí, že by se statisíce vojáků vrátily do Ruska - mohou a nebojí se zabíjet, mučit, loupit. Jsou zvyklí na velké peníze a budou chtít sociální výtahy k moci. Jejich návrat bude pro Putina skutečně katastrofou.

Pokud se věci budou vyvíjet tak, jak se vyvíjejí nyní, zbývá Evropě jen velmi málo času. Někteří evropští představitelé si tuto vážnou hrozbu již uvědomují,“ napsal na sociální síť X Anton Geraščenko, bývalý náměstek ministra vnitra Ukrajiny. 

Ruský prezident Vladimir Putin dnes mluvil se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem o vzájemných vztazích i prohloubení strategického partnerství. Videohovor mezi oběma státníky se konal necelý den po inauguraci staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa, informovala média.

„Společné úsilí Ruska a Číny hraje důležitou stabilizační roli v globálních záležitostech,“ řekl podle agentury AP ruský prezident. Reuters dodal, že Putin Simu nastínil nové plány rozvoje rusko-čínského partnerství a strategické spolupráce.

Rusko před skoro třemi lety vojensky napadlo sousední Ukrajinu, která se se západní podporou od té doby brání. Čína se nepřipojila k sankcím vůči Moskvě a Rusku podle západních diplomatů dodává také technologie, které je možné využít k vojenským účelům.

Ukrajinská tajná služba SBU oznámila, že zadržela hlavního psychiatra ukrajinské armády, který je podle ní zároveň zástupcem šéfa ústřední vojenské komise, jež rozhoduje o způsobilosti ke službě v armádě. SBU muže podezírá z toho, že se od počátku ruské invaze do země nezákonně obohatil o více než milion dolarů (přes 24 milionů korun). Majetek podle ní nezmínil v příslušném přiznání a zapsal ho na příbuzné.

SBU identitu podezřelého nezveřejnila, podle serveru Ukrajinska pravda se jedná o Oleha Druze. Vyšetřování odhalilo, že v letech 2022 až 2024 koupil dům v Kyjevské oblasti, dva byty v Kyjevě, jeden byt v Oděse, dva pozemky v Kyjevské oblasti a čtyři vozy značky BMW a další věci, uvádí ve svém prohlášení ukrajinská tajná služba.

Ta dále tvrdí, že při domovních prohlídkách našla 152.000 dolarů (asi 3,7 milionu Kč) a 34.000 eur (přes 855.000 Kč) v hotovosti. Muže se chystá obvinit z nezákonného obohacování a poskytnutí nepravdivých informací v daňovém přiznání. Pokud by ho soud uznal vinným, hrozilo by mu až deset let vězení.

První kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa po návratu do Bílého domu nebyly vůbec překvapivé, naopak jedná přesně tak, jak před volbami sliboval. ČTK to dnes řekl europoslanec za Občanskou demokratickou stranu (ODS), někdejší český ministr zahraničí a obrany a bývalý český velvyslanec v USA Alexandr Vondra.

Zdůraznil, že pro Evropany je klíčové udržet transatlantické spojení, k tomu ale podle něj kontinent potřebuje být atraktivní a „ne k smíchu“.

„Ano, bude důsledně sledovat americké zájmy, ale není to izolacionista,“ řekl Vondra o Trumpově politice. Ta podle něj bude vycházet z pozice síly a snahy si v nejistém světě s mocenskými ambicemi Číny, Ruska či Indie a se slábnoucím vlivem Západu vyjednat respekt. „Jeho zájmem je v případě Ameriky tento propad všeobecného respektu zastavit. To může nastat jen, když bude silná americká ekonomika. Trhy už pozitivně reagují,“ řekl.

Členové Trumpovy rozsáhlé rodiny zářili v módních outfitech na inauguraci prezidenta Trumpa. První dáma vynesla klobouk, který ovšem při ceremoniálu trochu zacláněl, ale uchvátila fantastickým hedvábným vlněným kabátem, tužkovou sukní i hedvábnou krepovou halenkou. To vše na míru ušité ručně a navíc v New Yorku. „Tradice prezidentské inaugurace ztělesňuje krásu americké demokracie a dnes jsme měli tu čest obléknout naši první dámu,“ řekl autor kabátu Adam Lippes americkému módnímu časopisu Vanity Fair.

„Oblečení paní Trumpové navrhli ti největší z amerických mistrů. Jsem velmi hrdý, že mohu takovou práci ukázat světu,“ dodal. Ostatně kromě elegantní Melanie uchvátila i Trumpova dcera Ivanka, jak je vidět i na videu přiloženém níže. 

Prezident Pavel řekl, že návrat Trumpa do Bílého domu je především příležitost. Počká na návrhy k Ukrajině a EU, s nimiž přijde nová administrativa.

Erdogan hodlá s Trumpem jednat o ukončení ruské války na Ukrajině. 

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na tiskové konferenci 20. ledna prohlásil, že na Ukrajině je naléhavě zapotřebí „spravedlivý a trvalý mír“.

Poznamenal, že o této záležitosti hodlá jednat s nově inaugurovaným americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Americký prezident Donald Trump po své inauguraci vyzval ruského vůdce Vladimira Putina k dohodě, která by ukončila téměř tři roky trvající válku proti Ukrajině, uvedla agentura AFP. Trump podle ruské státní agentury TASS řekl, že se setká s Putinem, žádné datum však neuvedl. Ale připustil zachování sankcí proti Rusku až do ukončení války.

„(Ukrajinský prezident Volodymyr) Zelenskyj se chce dohodnout. Nevím, zda to chce i Putin, možná nikoliv. Ale myslím, že ničí Rusko tím, že nenachází urovnání (konfliktu),“ řekl Trump, podle kterého by Putin měl být „velmi potěšen ukončením této války“. Rusko totiž podle Trumpa „směřuje k velkým problémům“, jak svědčí stav ruské ekonomiky a míra inflace v zemi.

Moskva podle něj v únoru 2022 počítala s tím, že „válka skončí za týden", ale místo toho trvá už tři roky. Proto doufá, že Putin se bude chtít dohodnout.

Jeden ze dvou severokorejských vojáků zajatých Ukrajinci potvrdil těžké ztráty v řadách svých krajanů, kteří bojují po boku ruské armády proti Ukrajině. Videozáznam z další části jeho výslechu dnes na síti X zveřejnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Zajatec prostřednictvím tlumočníka odpovídá na otázky agenta ukrajinské tajné služby a tvrdí, že mezi jeho spolubojovníky je mnoho raněných. „Obecně je obtížné dát odpovědi ohledně tak velkých počtů,“ řekl voják.

Stejný voják v předchozím videu vyprávěl, jak se 3. ledna ukryl a viděl umírat své spolubojovníky, načež byl o dva dny později zraněn a zajat. Do Ruska údajně přicestoval se zhruba stovkou krajanů zjevně na ruském civilním trajektu. Poté skupina severokorejských vojáků pokračovala v cestě vlakem.

Voják zopakoval, že jim nikdo neřekl, že budou bojovat a proti komu. „Především, jak jsem už řekl, před příjezdem do Ruska jsem nevěděl, že tam budu bojovat, a dokonce jsem ani nevěděl, proti komu bojujeme,“ řekl Severokorejec. Řekl také, že v armádě slouží od svých 17 let, a to u průzkumného praporu. O světě mimo KLDR prý nevěděl mnoho, a to ani o sousední Jižní Koreji. „Já jenom vím, že Jižní Korea má méně hor než Severní Korea,“ řekl zajatec.

Slovenský premiér Fico kritizoval generálního tajemníka NATO Marka Rutteho za jeho nedávné prohlášení, že trvalého míru bude podle něj dosaženo, když „Ukrajina usedne k jednacímu stolu v posílené pozici“.

„Kolik Rusů a kolik Ukrajinců, kolik civilistů ještě musí zemřít, aby někdo nabyl pocit, že Ukrajina je dostatečně silná, aby mohla jednat? Já jsem pro okamžité příměří. Odmítám postoje vícero členských zemí Evropské unie, které podporují pokračování této války. Strategie, která je nastavena pro Ukrajinu, nemá žádný efekt,“ řekl Fico, jehož nynější vláda po předloňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze stáních zásob.

Fico v Ankaře podle serveru Pravda.sk také prohlásil, že je zastáncem suverénní zahraniční politiky Slovenska, které je členskou zemí Evropské unie a NATO. „To ale neznamená, že nebudeme hovořit o výzvách, které toto členství přináší. Neznamená to, že nebudeme rozvíjet vztahy se všemi zeměmi, které mají zájem,“ uvedl a prohlásil, že Slovensko z cesty suverénní zahraniční politiky, založené na členství v EU a NATO, nikdy nesejde. 

Ve srovnání s prvním inauguračním projevem se Donald Trump dnes výrazně více věnoval zahraniční a obchodní politice, kde se od něj rovněž čekají zásadní změny. V projevu mluvil o tom, že bude „mírotvůrcem“, aniž by konkrétně zmínil ruskou agresi na Ukrajině, a zároveň avizoval zavádění nových cel.

„Zastavíme války a přeneseme do násilného a rozervaného světa jednotu,“ tvrdil Trump a zmínil ukončené války i války, „do kterých se nikdy nezapojíme“. 

Dnešek je dnem změny a naděje na řešení problémů a ohlášená politika Donalda Trumpa je příležitostí k dosažení dlouhodobého a spravedlivého míru. Uvedl to dnes na platformě X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v blahopřání novému americkému prezidentovi po jeho inauguraci.

„Dnešek je dnem změny a také dnem naděje na vyřešení mnoha problémů, včetně globálních výzev,“ napsal ukrajinský prezident. Zelenskyj poznamenal, že Trump je vždy rázný a že „politika míru prostřednictvím síly, kterou ohlásil, poskytuje příležitost k posílení amerického vůdcovství a dosažení dlouhodobého a spravedlivého míru, který je hlavní prioritou“.

„Spolu jsme silnější a můžeme světu a našim dvěma národům zajistit větší bezpečnost, stabilitu a hospodářský růst,“ uzavřel Zelenskyj příspěvek, v němž Trumpovi popřál úspěch.

Stanice CNN s odvoláním na informované zdroje uvedla, že Trump nařídil svému týmu zorganizovat po inauguraci telefonát s Putinem, přičemž tématem hovoru má být také projednání možnosti osobní schůzky obou státníků v nadcházejících měsících s cílem ukončit ruskou válku proti Ukrajině. Zatím ale není jasné, zda už byl termín rozhovoru stanoven.

Nastupující prezident už dříve tvrdil, že schůzka s Putinem se domlouvá, ale Kreml sdělil, že s formálními přípravami počká, až bude Trump v úřadu, podotkla CNN. Trumpův návrat do Bílého domu vyvolal na jednu stranu naději na možnost diplomatického řešení rusko-ukrajinské války, ale vedl také k obavám v Kyjevě, že rychlá mírová dohoda by mohla mít vysokou cenu, napsala dříve agentura Reuters.

„Záporožská oblast: Na místě ruského útoku z 18. ledna pokračují pátrací a záchranné operace,“ sdílí videa ukrajinská Státní služba pro mimořádné situace. „Při ostřelování byl zatím zabit 1 člověk a 12 osob bylo zraněno. Pátrání po další osobě pokračuje.“

Na místě pracují psovodi, 20 záchranářů a 5 vozidel.

Spravedlivý mír na Ukrajině musí podle slovenského premiéra Roberta Fica vyhovovat oběma stranám a respektovat příčiny konfliktu. Fico to řekl při dnešní návštěvě Turecka, které označil za jednu ze zemí, jež by mohly vyvinout úsilí k mírovým jednáním. Posun ohledně konfliktu očekává od Donalda Trumpa. Fico ocenil, že Ankara připustila možnost dodávek ruského plynu pro Slovensko prostřednictvím plynovodu TurkStream po ukončení jeho přepravy přes Ukrajinu.

„Je nemožné očekávat, že by Ruská federace opustila území, která kontroluje. Zdá se, že je nemožná představa, že by Ukrajina byla členským státem NATO,“ uvedl Fico na tiskové konferenci s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.

Dodal, že považuje za přesný Trumpův názor, že dřívější americká administrativa Joea Bidena vyprovokovala Rusko k použití vojenské síly vůči Kyjevu právě kvůli tomu, že začala hovořit o členství Ukrajiny v NATO. „Uvítal bych, pokud by nový americký prezident dal co nejrychleji zadost svému slibu, že udělá všechno pro to, aby v krátké době došlo k zastavení krveprolévání na Ukrajině,“ uvedl slovenský premiér.

„Mnozí se domnívají, že dneškem začíná nová stránka dějin. Je čas, aby demokracie zvítězila nad tyranií,“ tweetuje ukrajinská liberální poslankyně Kira Rudiková v den inaugurace staronového amerického prezidenta. „A USA by nám měly pomoci, aby se tak stalo.“

Ruský prezident Vladimir Putin dnes podle státní tiskové agentury TASS prohlásil, že je otevřen dialogu s administrativou nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se dnes znovu ujme moci. 

„Nikdy jsme dialog neodmítali a vždy jsme byli připraveni udržovat vyrovnané vztahy a spolupracovat s jakoukoliv americkou administrativou,“ řekl Putin při schůzce se členy své bezpečnostní rady. Dodal, že dialog musí být „postaven na rovnocenném základě a vzájemném respektu“. Putin také Trumpovi k návratu do Bílého domu pogratuloval. Šéf Kremlu je podle svých slov připraven jednat s Trumpem mimo jiné o Ukrajině, která se už bezmála tři roky brání ruské vojenské agresi, kterou nařídil Putin.

Německý kancléř Olaf Scholz obvinil své protivníky v debatě o dalším balíku pomoci Ukrajině ze lži. V rozhovoru s deníkem Frankfurter Allgemeine Zeitung nikoho nejmenoval. Podle německých médií ale tlačí na schválení další pomoci Ukrajině ještě před volbami ministryně zahraničí za Zelené Annalena Baerbocková a ministr obrany Boris Pistorius, který je stejně jako Scholz sociální demokrat. Ochotu schválit balík avizovaly i dvě opoziční strany.

„V současnosti se německému lidu velmi intenzivně a velmi promyšleně lže,“ řekl Scholz. Na otázku, kdo lidem lže, dodal: „Především ti, kteří se snaží, vynechat otázku: Jak to zaplatíme.“ Nezmínil přitom konkrétní jména lidí ani stran.

Časopis Der Spiegel předminulý týden napsal, že ministerstva zahraničí a obrany, v jejichž čele stojí Baerbocková a Pistorius, chtějí poslat Ukrajině dodatečnou pomoc. Učinit tak chtějí podle magazínu ještě před předčasnými parlamentními volbami v Německu, které připadají na 23. února. Der Spiegel rovněž napsal, že Scholz schvalování balíku zablokoval, a to z obavy, že by tím mohl odradit některé voliče sociální demokracie (SPD).

Volodymyr Zelenskyj poděkoval bojovníkům, kteří nasazují životy za svobodnou Ukrajinu. 

„Dnes si připomínáme hrdinský čin našich „kyborgů“ - 242 dní obrany doněckého letiště. V místě, kde se to zdálo nemožné, se udrželi až do samého konce. Je to příběh o mimořádné odvaze - o lidech, kteří vydrželi tam, kde beton nemohl. Připomínáme si cenu boje za naši svobodu a naši současnost. Čest a sláva všem, kteří bojovali za Ukrajinu,“ napsal na sociální síť X a odkaz doplnil videem. 

Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu nutí západní firmy přehodnotit svůj postoj k Rusku a odpovědět si na otázku, zda má teď smysl z Ruska odcházet. Napsala to dnes agentura Reuters. V Rusku stále působí stovky západních společností. V odchodu jim většinou brání nevýhodné podmínky, část firem ale setrvání v Rusku zdůvodňuje humanitárními důvody. Trump se vrací jako prezident Spojených států s příslibem, že ukončí válku na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo v únoru 2022.

Mnoho společností, včetně francouzské automobilky Renault, amerického řetězce restaurací rychlého občerstvení McDonald's a nizozemského pivovaru Heineken, z Ruska odešlo krátce po zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu. V souvislosti s odchodem ze země tyto podniky odepsaly velkou část investic a majetek prodaly s výraznou slevou, aby vyhověly přísným požadavkům ruské vlády.

Jiné firmy ale zůstaly. Výrobci potravin a hygienických produktů, jako je Procter & Gamble, Mondelez či PepsiCo, si přítomnost v Rusku udrželi právě s argumentem humanitárních důvodů. Italské bance UniCredit a rakouské Raiffeisen Bank International v Rusku váznou zisky, ke kterým se nemohou dostat. S odchodem z ruského trhu musí totiž souhlasit Moskva a odchod by byl vykoupen vysokými ztrátami.

Ukrajinská tajná služba SBU oznámila zadržení tří důstojníků ukrajinské armády včetně dvou generálů, které podezírá mimo jiné z nedbalosti. Jsou podle ní odpovědní za neúspěšnou obranu Charkovské oblasti před ruskými invazními vojsky v loňském roce. S odvoláním na prohlášení SBU o tom dnes informovaly server RBK-Ukrajina nebo Ukrajinska pravda.

Trojice podle SBU nezajistila náležitou ochranu Charkovské oblasti, která se nachází na severovýchodě země a sousedí s Ruskem. Loni v květnu Rusové - po prvotním neúspěchu z prvního roku války v tomto regionu, odkud je Ukrajinci vyhnali - znovu otevřeli frontu v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny a při novém postupu zprvu obsazovali jednu vesnici za druhou. Ukrajinští vojáci následně jejich postup zastavili. Boje tam ale podle RBK-Ukrajina pokračují.

Trojice zadržených důstojníků „nepřipravila obranu pohraničních regionů Charkovské oblasti a ztratila kontrolu nad bojem během druhé ofenzívy ruských vojsk na regionální centrum“, tvrdí ve svém prohlášení SBU, podle níž trojice nevyužila všechny možnosti k zastavení postupu Rusů. „To vedlo k obsazení části území východního regionu Ukrajiny, kde se v současné době odehrávají prudké boje,“ uvádí dále tajná služba.

Ukrajinská tajná služba SBU oznámila zadržení tří důstojníků ukrajinské armády včetně dvou generálů, které podezírá mimo jiné z nedbalosti. Jsou podle ní zodpovědní za neúspěšnou obranu Charkovské oblasti před ruskými invazními vojsky v loňském roce. S odvoláním na prohlášení SBU o tom dnes informovaly server RBK-Ukrajina nebo Ukrajinska pravda.

Trojice podle SBU nezajistila náležitou ochranu Charkovské oblasti, která se nachází na severovýchodě země a sousedí s Ruskem. Ukrajina se rozsáhlé ruské vojenské agresi brání už třetím rokem. Loni v květnu Rusové - po prvotním neúspěchu z prvního roku války v tomto regionu, odkud je Ukrajinci vyhnali - znovu otevřeli frontu v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny a při novém postupu zprvu obsazovali jednu vesnici za druhou. Ukrajinští vojáci následně jejich postup zastavili. Boje tam ale podle RBK-Ukrajina pokračují.