ONLINE: Rusko oznámilo dobytí dalších tří vesnic. A další kolo mírových jednání příští týden?

Vlna zatýkání kvůli korupčním skandálům v ruské armádě pokračuje. Mluvčí federální kriminální ústředny, Vyšetřovacího výboru, Svetlana Petrenková oznámila zadržení bývalého náčelníka výstrojní správy ministerstva obrany Vladimira Demčika kvůli podezření, že před lety přijal úplatek ve výši čtyř milionů rublů (asi milion korun podle aktuálního kurzu). Soud mezitím vyhověl žádosti vyšetřovatelů o vzetí podezřelého do vazby.

Vyšetřovatelé podle mluvčí zjistili, že firma, od které Demčik na jaře 2017 úplatek přijal, na oplátku získala během dvou let 26 kontraktů pro ozbrojené síly v celkové výši víc než 574 milionů rublů (asi 152,4 milionu Kč podle aktuálního kurzu).

Čtyřmilionový úplatek podle listu Kommersant převyšoval roční příjem, které Demčik a jeho manželka přiznali v roce 2016.

Další utužování cenzury médií v Rusku: Úřady nařídily poskytovatelům internetových služeb, aby zpomalili YouTube na 128 kilobitů za sekundu, hlásí nezávislý server Meduza. To dostačuje jen na sledování videí ve velmi nízké kvalitě.

Šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov informoval o poškození civilních budov, včetně polikliniky v severozápadní části města v důsledku zásahu raketou Iskander. Dva lidé podle něj vyhledali lékařskou péči s akutní stresovou reakcí. Později úřady upřesnily, že zranění utrpělo celkem osm lidí, včetně osmiměsíčního dítěte. Na místě, které raketa zasáhla, vypukl požár. Záchranáři z trosek vyprostili pět lidí. Škody jsou na obytných domech i užitkových stavbách nebo na vysokoškolských kolejích.

Sedm let za mřížemi navrhla obžaloba u soudu s ruským blogerem Andrejem Kuršinem za kritiku armády. Jiný ruský soud odsoudil novináře Dmitrije Kolezeva v nepřítomnosti k 7,5 roku vězení za šíření lživých informací o ozbrojených silách. O obou případech dnes informovala ruská redakce britské stanice BBC na svém webu. Za lživé pokládají ruské úřady veškeré informace, které se odchylují od oficiální verze Moskvy o válce proti Ukrajině, rozpoutané před téměř dva a půl lety.

Rusko dnes oznámilo dobytí další vsi na Ukrajině, ministerstvo obrany podle agentury TASS informuje o ovládnutí Tymofijivky v Doněcké oblasti. Tato obec se nachází asi dvě desítky kilometrů východně od Pokrovsku. Tajemník ruské bezpečnostní rady a exministr obrany Sergej Šojgu podle agentury Interfax uvedl, že ruská vojska od poloviny června obsadila 420 kilometrů čtverečních ukrajinského území. Pro srovnání, rozloha Prahy činí 496 kilometrů čtverečních. Kyjev se k ruským prohlášením nevyjádřil.

Ukrajinské tajné služby připravovaly atentát na ruského prezidenta Vladimira Putina a ministra obrany Andreje Belousova, uvedl podle ruských serverů Vedomosti nebo Lenta náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov v ruské televizi. Útok se měl podle jeho tvrzení odehrát 28. července, když oba slavili v Petrohradu den ruského námořnictva. Belousov prý však před tím zatelefonoval svému americkému protějšku Lloydu Austinovi, aby od takového plánu Kyjev odradil. Ukrajina se k ruskému tvrzení nevyjádřila.

Vojáci ukrajinské armády se dnes pokusili proniknout na území ruské Kurské oblasti, ruské ozbrojené síly jim v tom zabránily, uvedl na platformě Telegram gubernátor oblasti Alexej Smirnov. Jím spravovaný region sousedí se severoukrajinskou Sumskou oblastí. Kyjev se k jeho tvrzení nevyjádřil a informaci nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů. Ruské proválečné a regionální telegramové kanály dříve uvedly, že střety vypukly na několika úsecích rusko-ukrajinské hranice, píše server Meduza.

Rusko už začalo Íránu dodávat moderní radarové systémy a zařízení na obranu vzdušného prostoru, informoval v pondělí deník The New York Times (NYT) s odvoláním na dva nejmenované íránské činitele. Podle nich o to požádal Teherán v souvislosti s vyhroceným napětím na Blízkém východě, kde minulý týden zesílily obavy z otevřené konfrontace Íránu a Izraele.

Do Teheránu v pondělí přiletěl tajemník ruské bezpečnostní rady a exministr obrany Sergej Šojgu, který podle NYT jednal s íránským prezidentem Masúdem Pezeškjánem a také s náčelníkem generálního štábu íránské armády Mohammadem Bágherím.

Soud dnes uložil bývalému vojákovi Filipu Simanovi sedm let vězení za rabování na Ukrajině. Uznal ho vinným ze zločinu plenění v prostoru válečných operací. Státní zástupce Martin Bílý ČTK sdělil, že podle jeho informací je Simanův případ vůbec prvním odsouzením za tento trestný čin v souvislosti s válkou na Ukrajině. Verdikt zatím není pravomocný. Obžalovaný se hájí mimo jiné tím, že poslouchal rozkazy svých nadřízených.

Siman na Ukrajinu odcestoval v březnu 2022, prodělal tam základní výcvik a nechal se vyzbrojit. Se skupinou dobrovolníků, které velel, se následně přesunul do měst Irpiň a Buča. Tam měl za úkol hlídkovat v zákopech a provádět takzvané začišťovací operace. Podle rozsudku si při plnění rozkazů i ve svém volnu přivlastnil věci jak civilních obyvatel, tak i padlých vojáků - například prsten, další šperky, investiční slitky zlata a stříbra či hotovost. V dubnu 2022 Simana zadržela ukrajinská armáda, následně odcestoval zpátky do vlasti. Mezi důkazy patřily videonahrávky, kterými své jednání sám zdokumentoval.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.

Ukrajinským hlavním městem Kyjevem v noci na dnešek otřásly výbuchy. Podle místních úřadů šlo o ruský raketový útok, který odrazila ukrajinská protivzdušná obrana. Škody ani oběti na životech patrně nezpůsobil.

"Nepřítel zahájil raketový útok ve směru na Kyjev a předměstí. Podle předběžných informací agresor použil balistické zbraně typu Iskander-M nebo KN-23," uvedl na Telegramu šéf vojenské správy Kyjevské oblasti Serhij Popko. KN-23 je severokorejská balistická raketa krátkého doletu.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Ruská generální prokuratura označila za nežádoucí německou Nadaci Konrada Adenauera, oznámila dnes agentura Interfax. Toto rozhodnutí, které fakticky znamená zákaz činnosti nadace v Rusku, je spíše symbolické, protože sama nadace po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 pozastavila svou činnost v Rusku a není v zemi přítomna, poznamenala agentura AFP.

„K deklarovaným cílům patří šíření demokracie, podpora evropské jednoty a talentované mládeže. Šíří materiály diskreditující vedení Ruska a jeho domácí a zahraniční politiku, práci justičních orgánů a soudní systém,“ řekl Interfaxu mluvčí prokuratury Andrej Ivanov. Nadace podle něj „otevřeně provokovala“ svou informační politikou a snažila se komplikovat vztahy mezi Ruskem a Západem, izolovat Rusko na mezinárodní scéně a vyostřit vojenskou konfrontaci na ukrajinském bojišti.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.

Ruský podplukovník Irek Magasumov, kterého v červnu ruský vojenský soud poslal na 11 let do vězeňského tábora za vraždu osmnáctileté Ukrajinky, se už o měsíc později znovu ocitl na ukrajinském bojišti. Uvedl to dnes na svém webu ruský list Kommersant s odvoláním na server Tatar-Inform a na video zveřejněné na sociálních sítích. Záběry zachycují Magasumova, přezdívaného v jednotce „Bizon“, při výslechu zajatého ukrajinského vojáka, dodal deník.

„Vojáci jednotky Štorm dobyli pozice nepřítele u Avdijivky a zajali několik vojáků ukrajinských ozbrojených sil. Upozorňujeme, že první výslech na linii dotyku s nepřítelem vede náš soudruh zvaný Bizon! Vrátil se do speciální vojenské operace a pokračuje v plnění své vojenské povinnosti na nejnebezpečnějších úsecích fronty, společně přibližujeme vítězství,“ napsal k záběrům od východoukrajinského města Pokrovsk zpravodajský kanál, jehož ruský název by se dal do češtiny přeložit jako Vzteklí psi.

Vláda v Mali se rozhodla přerušit své diplomatické vztahy s Ukrajinou. Důvodem je údajné zapojení ukrajinských tajných služeb do útoku povstalců na severu africké země na konci července, píší dnes agentury AFP a Reuters. Při útoku zemřely podle povstalců desítky malijských vojáků i příslušníků ruské Wagnerovy skupiny. 

„Rozhodnutí prozatímní vlády Mali přerušit diplomatické styky s Ukrajinou se jeví krátkozrakým a uspěchaným vzhledem k tomu, že Ukrajina jako oběť ničím nevyprovokované totální ozbrojené agrese ze strany Ruska se všemožně snaží za podpory světového společenství obnovit spravedlnost a respekt k mezinárodnímu právu, jehož cílem je chránit všechny země světa, především africké, před útoky na jejich svrchovanost, nezávislost a územní celistvost,“ uvedla v reakci ukrajinská diplomacie. Prohlášení zdůraznilo, že Ukrajina bezpodmínečně dodržuje mezinárodní právo, respektuje svrchovanost a územní celistvost jiných zemí a rozhodně odmítá obvinění, že podporuje mezinárodní terorismus.

V ruské vazební věznici v Birobidžanu na Dálném východě zemřel v důsledku hladovky pianista a protiválečný aktivista Pavel Kušnir, uvedl server BBC News s odvoláním na vyjádření aktivistovy matky Iriny Levinové. 

„Vyšetřovatel tajné služby FSB mi oznámil (synovu smrt) 28. července. Kvůli hladovce,“ řekla devětasedmdesátiletá Levinová serveru Mediazona. Úřady příčinu smrti podle serveru dosud neoznámily. „Tvrdí, že se snažili pomoci, že jej připojili na kapačku, že se jej snažili udržet při životě, ale zjevně to nestačilo,“ dodala Kušnirova matka.

Za rabování při válečných operacích na Ukrajině žádá státní zástupce pro bývalého vojáka Filipa Simana deset let ve věznici se zvýšenou ostrahou. Uvedl to v dnešní závěrečné řeči u pražského městského soudu. Siman řekl, že svého jednání lituje. Zdůraznil, že na Ukrainu odjel pomáhat a že ho nikdo neviděl okrádat padlé. Věci z ukrajinských domů bral podle vlastních slov na základě rozkazů svých nadřízených.

Obžaloba viní Simana jednak z přečinu služby v cizích ozbrojených silách, jednak ze zločinu plenění v prostoru válečných operací. Za rabování hrozí muži osm až 20 let vězení nebo i výjimečný trest. „Každý ví, že krást se nemá,“ podotkl státní zástupce Martin Bílý. „Přitěžující okolností je jednak to, že se dopustil dvou trestných činů, jednak to, že se jednání dopustil ze ziskuchtivosti,“ pokračoval. Poznamenal, že Ukrajina a její obyvatelé jsou postiženi válečným konfliktem a nelze akceptovat jednání, které situaci Ukrajinců ještě zhoršuje.

Sedmadvacetiletý Siman má čistý trestní rejstřík, dva roky působil jako profesionální voják v české armádě. Koncem března 2022 se přidal k ukrajinskému dobrovolnickému praporu Karpatská Sič. Neměl přitom povolení českého prezidenta k tomu, aby mohl v cizí armádě bojovat. Tvrdí, že vycházel z příslibu českého premiéra a bývalého prezidenta ohledně beztrestnosti pro lidi, kteří odjedou bojovat na Ukrajinu. O následné zastavení svého stíhání nicméně prezidentskou kancelář nepožádal.

Tajemník ruské bezpečnostní rady Sergej Šojgu dnes přiletěl na plánovanou návštěvu do Teheránu, přijme ho íránský prezident Masúd Pezeškján, který se úřadu oficiálně ujal minulý týden. Šojgu, který byl do května ruským ministrem obrany, se sejde také s tajemníkem Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alím Akbarem Ahmadíanem a náčelníkem generálního štábu íránské armády Mohammadem Bagherím.

Podle kanceláře ruské bezpečnostní rady bude Šojgu se svými íránskými partnery jednat o „širokém spektru dvoustranné spolupráce a jejím upevnění - od bezpečnosti po obchodně-ekonomické projekty“. Rozhovory se budou týkat „i různých aspektů globální a regionální bezpečnosti“.

Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) informovala, že rozkryla rozsáhlou síť agentů pracujících pro Rusko, kteří připravovali raketové a dronové útoky na šest ukrajinských oblastí. Údajně vyhledávali, kde jsou rozmístěni ukrajinští vojáci, a shromažďovali informace o kritické infrastruktuře.

Příslušník ruské tajné služby FSB naverboval pomocí platformy Telegram devět lidí z různých částí Ukrajiny. „Tito občané podporující aktivity státu-agresora souhlasili s tím, že spolupracovníkovi FSB budou dodávat informace vojenského charakteru,“ cituje server Ukrajinska Pravda prohlášení SBU. Údajní agenti také sledovali přesuny vojenské techniky po silnicích a po železnici a předávali do Ruska souřadnice vodních a tepelných elektráren. Kromě toho podle SBU informovali o následcích ruských útoků v ukrajinských městech a přikládali k tomu fotografie a videa. Předávali do Ruska údaje o přeletech letadel a práci ukrajinské protivzdušné obrany.

Součástí sítě byly dvě úřednice pracující v místních samosprávách. Jedna z nich působila v městské radě v Dnipru, druhá vedla jeden z odborů na městském úřadu v Južném v Oděské oblasti. Osm lidí už ukrajinské úřady obvinily z vlastizrady.

Evropská unie dnes rozšířila sankční seznam o 28 lidí z Běloruska kvůli pokračujícím represím a porušování lidských práv v zemi. Na seznam přibylo několik prokurátorů, soudců nebo ředitelů věznic a detenčních zařízení.

Zmrazení majetku a zákaz cestovat na území Evropské unie nově postihne dva zástupce šéfa Hlavního odboru pro boj s organizovaným zločinem a korupcí ministerstva vnitra. EU tuto běloruskou instituci popisuje jako jeden „z hlavních orgánů odpovědných za politické pronásledování v Bělorusku, včetně svévolného a nezákonného zatýkání a špatného zacházení s aktivisty a členy občanské společnosti, včetně mučení“.

Sankcionovaní soudci mají podle EU na svědomí politicky motivované rozsudky, mimo jiné nad občany, kteří protestovali proti zmanipulovaným prezidentským volbám v roce 2020 nebo jen vyjádřili svůj nesouhlas s režimem prezidenta Alexandra Lukašenka.

Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek zneškodnila všech 24 bezpilotních letounů, které nad její území vyslala ruská armáda. Informovalo o tom ukrajinské letectvo. Drony jeho příslušníci zneškodnili nad Kyjevskou, Vinnyckou, Kirovohradskou, Charkovskou, Sumskou, Poltavskou a Dněpropetrovskou oblastí.

Ukrajinská média v noci na dnešek uváděla, že v Kyjevské oblasti se ozývají výbuchy, protivzdušná obrana pracovala v okolí města Bílá Cerkev (Bila Cerkva). Výbuchy byly kolem půlnoci hlášeny také z Charkova, píše server RBK Ukrajina. Bylo to krátce poté, co armáda varovala, že nad městem jsou drony nepřítele. Informace o případných škodách nejsou k dispozici.

Dobré ráno, vážení čtenáři, pokračujeme v online zpravodajství z konfliktu na Ukrajině. 

Vláda afrického státu Mali se rozhodla přerušit své diplomatické vztahy s Ukrajinou. Důvodem je údajné zapojení ukrajinských tajných služeb do útoku povstalců na severu Mali na konci července, píší dnes agentury AFP a Reuters. Při útoku zemřely podle povstalců desítky malijských vojáků i příslušníků ruské Wagnerovy skupiny.

Vojenská junta ve svém prohlášení poukázala na výrok mluvčího ukrajinské vojenské rozvědky HUR Andrije Jusova. Ten uvedl, že povstalci dostali nezbytné informace pro úspěšné provedení útoku. To malijská vláda považuje „za porušení suverenity Mali, které jde nad rámec zahraniční ingerence a představuje podporu mezinárodnímu terorismu“. Podle vládního prohlášení Mali přerušuje diplomatické vztahy s Ukrajinou „s okamžitým účinkem“.

Vážení čtenáři, to je pro dnešek vše. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět v pondělí ráno, dobrou noc.

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj promluvil o čerstvých dodávkách stíhaček F-16 na Ukrajinu. Podle něj pomůžou Ukrajincům sestřelovat více ruských raket a letounů, prohlásil podle serveru The Kyiv Independent.