ONLINE: Rusko oznámilo dobytí dalších tří vesnic. A další kolo mírových jednání příští týden?

Ukrajinský prezident dorazí po čtvrteční návštěvě Londýna, Paříže, Říma a dnešní audienci u papeže ve Vatikánu i do Berlína. Kromě kancléře Olafa Scholze se setká také s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem. Původně se měla v sobotu na americké letecké základně na západě Německa konat schůzka takzvané kontaktní skupiny na obranu Ukrajiny. Poté, co účast na ní kvůli hurikánu Milton zrušil americký prezident Joe Biden, byla zrušena celá schůzka. Zelenskyj původně měl v Ramsteinu spojencům představit svůj takzvaný plán vítězství ve válce proti Rusku.

Ruská protivzdušná obrana během noci zničila nad pohraničními regiony deset ukrajinských dronů; čtyř nad Rostovskou, tři nad Belgorodskou, dva nad Brjanskou a jeden dron nad Kurskou oblastí, ohlásilo ruské ministerstvo obrany. Dříve o sestřelených dronech informovaly úřady v Rostovské a Brjanské oblasti. „Vše se podle nich obešlo bez obětí, raněných a škod na zemi,“ napsala agentura Interfax.

Šéf oděské oblastní správy Oleh Kiper informoval, že počet obětí středečního útoku na oděský přístav, který zasáhly ruské rakety, stoupl na devět poté, co dnes ráno v nemocnici zemřel osmačtyřicetiletý muž. „Ruští teroristé během dvou dní zabili v Oděské oblasti 13 civilistů, převážně mladých lidí,“ napsal na telegramu.

Další útok dnes ráno totiž usmrtil čtyři osoby a dalších 10 zranil.

Většina Němců si přeje, aby kancléř Olaf Scholz zatelefonoval ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění institutu YouGov, který zadala a dnes zveřejnila agentura DPA. Německá média v posledních týdnech spekulovala, že se Scholz chystá do Moskvy zavolat. Průzkum byl zveřejněn v den, kdy do Berlína dorazí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Scholz a Putin si naposledy telefonovali 2. prosince 2022, tedy v závěru roku, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, a rozpoutalo tak největší ozbrojený konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Aby německý kancléř ruskému prezidentovi opět zavolal, by si podle průzkumu YouGov přálo 59 procent dotázaných Němců. Proti se jich vyslovilo 26 procent, 15 procent se nevyjádřilo. Obzvlášť si nový kontakt Scholze s Putinem přejí lidé na východě Německa (68 procent).

„Vlastenectví a zisky podněcují na Ukrajině zájem o válečné dluhopisy,“ uvedla agentura Reuters. Potřeba nákupu domácích dluhopisů je v konfliktu, který trvá už více než dva a půl roku, stále naléhavější. Rostoucí náklady na financování odporu proti ruské invazi zanechaly v ukrajinských financích obrovskou díru. Do konce roku bude vláda potřebovat dalších 12 miliard USD (zhruba 278 miliard Kč) na financování svého obranného sektoru. 

„Zájem občanů o domácí státní dluhopisy prudce vzrostl,“ sdělilo ukrajinské ministerstvo financí agentuře.  Investice od fyzických osob do začátku října vzrostly podle ministerstva na 71,2 miliardy hřiven (40 miliard Kč) z 25,5 miliardy hřiven (14,3 miliardy Kč) v únoru 2022. Celkově se individuální investoři podílejí na portfoliu domácích státních dluhopisů více než čtyřmi procenty.

Vojenská správa Kyjevské oblasti mezitím informovala, že ukrajinská protivzdušná obrana v noci ze čtvrtka na dnešek sestřelila všechny drony, které ruská armáda z různých směrů vypustila na Kyjev. Nálet na ukrajinské hlavní město údajně trval více než tři hodiny. Materiální škody nebo oběti zatím nebyly hlášeny.

Při ruském raketovém útoku na jihoukrajinské přístavní město Oděsa byli dnes zabiti čtyři lidé a dalších deset zraněno. Oznámil to na platformě Telegram šéf oblastní správy Oleh Kiper. Balistická střela podle něj zasáhla dvoupodlažní budovu, v níž žili a pracovali civilisté.

Kiper dodal, že lidé zůstali uvězněni pod troskami domu. Mezi mrtvými jsou 43letá žena, 22letý muž a 16letá dívka. Další žena zemřela na následky zranění v nemocnici. Čtyři další osoby se podařilo vyprostit živé.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj předtavil italské premiérce plán vítězství. Poděkoval jí také za podporu. "Jsem vděčný za přípravy na konferenci o obnově Ukrajiny, která se bude konat v Itálii. Pro nás je důležité, že italské podniky jsou významně zastoupeny v projektech rekonstrukcí na Ukrajině," napsal po tiskové konferenci na sociální sítě. 

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské invaze na Ukrajinu, budeme sledovat zase od pátečního rána.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je tento týden na krátké a intenzivní cestě po Evropě. V Londýně dnes jednal s novým generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a také s britským premiérem Kierem Starmerem. Dnes večer Zelenskyj pokračoval do Říma na jednání s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou. Pátek má vyhrazen na setkání s papežem Františkem a německým kancléřem Olafem Scholzem.

Práce na vojenských dodávkách pro bránící se Ukrajinu pokračují, uvedl dnes francouzský prezident Emmanuel Macron po jednání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Paříži. Macron slíbil další vojenskou i diplomatickou podporu Kyjeva, píše agentura Reuters.

„Ještě před začátkem zimy potřebujeme vaši podporu," zdůraznil v Elysejském paláci Zelenskyj. Dodal také, že jednání o příměří Ukrajiny s Ruskem není tématem, které by probíral na schůzkách s evropskými lídry, píše agentura AFP. „Nemluvili jsme o příměří," řekl důrazně Zelenskyj.

 Vlivný ukrajinský zpravodajský web Ukrajinska pravda dnes uvedl, že poradce prezidenta Volodymyra Zelenského Dmytro Lytvyn tajně brání státním úředníkům, aby mluvili s jeho novináři. Podle agentury AFP Ukrajinska pravda obvinila prezidentskou kancelář z vyvíjení systematického nátlaku s cílem ovlivnit redakční politiku webu. Od roku 2021 ho vlastní český podnikatel Tomáš Fiala.

„Lytvyn je tím, kdo zavádí omezení v mocenském aparátu a zakazuje úředníkům a bezpečnostním činitelům jednat s Ukrajinskou pravdou a poskytovat jí informace," uvádí server. Jeho novináři prý také nedostávají možnost účastnit se setkání zástupců médií s prezidentem Zelenským.

 V ruském zajetí zemřela ukrajinská novinářka Viktorija Roščynová. Informace o jejím úmrtí podle ukrajinských médií potvrdil Petro Jacenko, mluvčí koordinačního štábu pro otázky zacházení s válečnými zajatci.

Roščynová od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu informovala o dění na východě země, kde se do současnosti odehrávají nejtěžší boje. V březnu 2022 novinářku zadržela ruská FSB, když se snažila dostat z obsazeného Mariupolu, a deset dnů ji zadržovala v okupovaném Berďansku. V červenci toho roku se vydala do Polska, aby přes Rusko dojela na okupované části Ukrajiny. V srpnu 2023 na Rusy obsazeném území, odkud připravovala reportáž, zmizela. Až letos v květnu Moskva oficiálně přiznala, že Roščynovou zadržuje. Ruské ministerstvo obrany to potvrdilo v dopise jejímu otci.

 Skupina velkých zemí, které mají jaderné zbraně, se během příštích dvou týdnů sejde v New Yorku. Dnes to podle ruských státních médií řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov.

Členy skupiny jsou Rusko, Spojené státy, Británie, Francie a Čína. Jaderné velmoci jsou stálými členy Rady bezpečnosti OSN. Rjabkov neuvedl, kdy přesně se zástupci těchto zemí sejdou ani na jaké úrovni budou státy na schůzce zastoupeny.

Agentura Reuters píše, že by mohlo jít o významné jednání s ohledem na významné zhoršení vztahů mezi Ruskem a Západem od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a NATO jsou nejhorší od konce studené války.

Z Londýna se ukrajinský prezident Voodymyr Zelenskyj přesunul do Paříže, kde ho v Elysejském paláci přiítal francouzský prezident Emmanuel Macron.

Americká technologická společnost Anduril začne prodávat malé autonomní drony, které testovala na Ukrajině, informuje agentura Reuters. Drony mají být schopné létat až 40 minut a pokrýt vzdálenost 20 kilometrů.

Česká republika v hybridní válce vedené Ruskem podle velitele 91. skupiny informačního boje Ivo Zelinky neprohrává, ale ani nevyhrává. „Je to nyní prostě remíza. Na tento úkol český stát nemá jenom armádu, ale i další silové složky, jako jsou například tajné služby. Pokud se bavíme o odolnosti společnosti, tak tady do hry najednou přichází další ministerstva, například ministerstvo školství,“ uvedl Zelinka.

Vzorem by podle něj mohlo být Finsko, které se po ruské anexi Krymu zaměřilo na to, aby obyvatelé tak snadno nepodlehli nepřátelské propagandě. „Deset let na tom dělali přes školství a nyní je to nejodolnější společnost vůči ruským dezinformacím v rámci NATO. Finsko je dokonce tak úspěšné, že tamní pobočka (ruského zpravodajského portálu) Sputniku byla zavřena, protože nevykazovala žádné výsledky. V Česku pobočka Sputniku existuje,“ dodal Zelinka.

„Jasně chceme dostat Ukrajinu do nejsilnější pozice. Ale žádnou válku nikdy nevyhrála jediná zbraň. A pokud jde konkrétně o Storm Shadow, na postoji britské vlády ohledně použití střel s dlouhým doletem nenastala žádná změna,“ cituje Reuters mluvčího britské vlády. 

Ukrajina má podle Londýna právo za určitých okolností útočit na cíle uvnitř ruského území, ale postoj Británie ohledně použití jejích řízených střel dlouhého doletu Storm Shadow se nezměnil, zdůraznil mluvčí.

Druhá ruská stíhačka Mig-31K, schopná nést hypersonické balistické rakety Kinžal, přistála během dvou dní v Bělorusku. Uvedla to monitorovací skupina Hajun. Jde o první přílety podobných strojů od dubna 2023. Bělorusko se sice do války na Ukrajině nezapojuje, avšak umožňuje Rusku používat své území pro přípravu bojových operací.

Pohled z ukrajinské stíhačky, která míří na misi. Sdílelo ho ukrajinské ministerstvo obrany. 

The cockpit view from the Ukrainian jet was captured during the way to the combat mission.

📹: 831st Tactical Aviation Brigade pic.twitter.com/xFG60o1N43

— Defense of Ukraine (@DefenceU) October 10, 2024

Rusové dnes zaútočili na obec Cherkaska Lozova nedaleko Charkova, zranili během toho pět osob. Uvedl to šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov.

V Rusku začíná být kritický nedostatek hřbitovů. Podle běloruského kanálu Nexta to uvedla ruská poslankyně Světlana Razvorotneva. Jako možné řešení vidí vznik soukromých hřbitovů a krematorií. Podle Nexty mezitím na sociální síti Telegram začalo kolovat video, kde na hřbitovu s mrtvými ruskými vojáky z Ukrajiny pobíhají krávy.

The State Duma says there is a critical shortage of cemeteries in Russia

Svetlana Razvorotneva, deputy chairman of the State Duma Committee on Construction and Housing and Utilities, suggested allowing private cemeteries and crematoria to solve the problem.

In the meantime,… pic.twitter.com/ID3IGVzqAD

— NEXTA (@nexta_tv) October 10, 2024

Povolení použití dalekonosných zbraní poskytnutých Ukrajině k úderům hluboko v ruském týlu je na jednotlivých spojencích. Potvrdil to dnes v Londýně po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským nový generální tajemník NATO Mark Rutte. Ukrajinský prezident podle agentury Reuters hovořil o vojenských potřebách své země v příštích měsících v jejím boji proti ruskému agresorovi i s britským premiérem Keirem Starmerem.

„Hovořili jsme dnes o tom, ale nakonec je to na jednotlivých spojencích,“ řekl Rutte podle agentury Reuters na novinářský dotaz ohledně střel s dlouhým doletem.

I met with Prime Minister of the United Kingdom @Keir_Starmer and @SecGenNATO Mark Rutte.

The key topics of our discussions were Euro-Atlantic integration and the military reinforcement of Ukraine. These are the steps that will create the best conditions for restoring a just… pic.twitter.com/MISQY6qSZT

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) October 10, 2024

Britský výrobce spotřebního zboží Unilever dokončil prodej své ruské divize firmě Arnest Group, což je ruský výrobce parfémů, kosmetiky a výrobků pro domácnost. Firma to dnes oznámila v tiskové zprávě. Podmínky transakce nebyly zveřejněny. Prodej zahrnuje všechny obchodní aktivity a čtyři továrny Unileveru v Rusku a týká se i podnikání v Bělorusku.

Odchod Unileveru z Ruska byl jedním z nejdůležitějších rozhodnutí generálního ředitele Heina Schumachera, uvedla agentura Reuters. Ten v prvním roce od nástupu do funkce dohlížel na plán oddělit podnikání se zmrzlinou, propustit 7500 zaměstnanců a zaměřit se na 30 důležitých značek s cílem zastavit roky slabých výsledků. Unilever působí ve více než 190 zemích světa.

Ukrajinský parlament schválil návrh zákona o zvýšení válečných daní. Ruskem napadená země potřebuje více peněz, aby udržela v chodu svou ekonomiku a pokryla zvýšené výdaje na obranu. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Jednotlivcům se daně od letošního roku zvednou ze stávajících 1,5 procenta na pět procent. Více odvedou i firmy a banky. Členové parlamentu návrh zákona schválili ve druhém čtení. Pro jich hlasovalo 247 ze 450.

Ukrajinská vláda v červenci zvýšila vojenské výdaje o 500 miliard hřiven (278 miliard Kč) změnou zákona o státním rozpočtu na rok 2024. Nyní schválené zvýšení daní nemusí stačit na pokrytí výpadku rozpočtu na obranu, píše agentura Bloomberg.