ONLINE: Rusko oznámilo dobytí dalších tří vesnic. A další kolo mírových jednání příští týden?

Podmínky, které vláda navrhuje u zvláštního dlouhodobého pobytu pro uprchlíky z Ukrajiny, by splnila velmi malá skupina lidí. Na dotaz ČTK to dnes řekla ředitelka Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty Andrea Krchová. Většina uprchlíků podle ní nedosáhne na navrhovaný roční příjem aspoň 440.000 korun hrubého, přičemž částka by se za každou další společně registrovanou osobu zvedla o 110.000 korun.

Slovensko od března omezí poskytování příspěvků na ubytování uprchlíků z Ukrajiny, kteří v zemi našli útočiště po ruské vojenské invazi do sousední země před třemi lety. Vláda premiéra Roberta Fica v této záležitosti dnes sladila vlastní nařízení s novelou zákona o azylu z loňského listopadu, která zkracuje dobu poskytování dotací na ubytování ukrajinských vysídlenců.

Je předčasné předjímat, zda by se čeští vojáci mohli zapojit do mírové mise na Ukrajině po ukončení války. Před dnešním jednáním vlády to řekli ministři zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) a životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Upozornili, že žádná dohoda o míru zatím nevznikla, vyjádřili i pochyby o tom, zda o takovou dohodu ruský prezident Vladimir Putin stojí. Premiér Petr Fiala (ODS) se dnes odpoledne zúčastní videokonference s lídry dalších států o Ukrajině a bezpečnosti v Evropě.

„Já myslím, že v této fázi tato otázka vůbec není na stole,“ uvedl Válek k možnému nasazení českých vojáků do mírové mise po skončení konfliktu. Také podle Hladíka je debata nyní předčasná, přestože Severoatlantická aliance podle něj bude muset hrát zásadní roli při zajištění bezpečnosti po skončení války. Hladík také zdůraznil, že o případném vyslání vojáků do zahraničí by nerozhodovala vláda, ale Sněmovna.

Ruský státní investiční fond očekává, že se v letošním druhém čtvrtletí do Ruska vrátí řada amerických firem. Jeho šéf to uvedl po úterní rusko-americké schůzce v Rijádu, kde se poprvé od začátku širší ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 sešli vysoce postavení činitelé obou zemí. Informuje o tom agentura Reuters.

Od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 podpořily humanitární organizace minimálně 3,6 milionu Ukrajinců pomocí v celkové hodnotě přes 6,9 miliardy korun. Nevládní organizace to uvedly na dnešní tiskové konferenci v Praze. Jde o částku vybranou od českých dárců i mezinárodních institucí.

Humanitární organizace se na Ukrajině podílí na obnově vodovodních a topných sítí, opravách desítek tisíc domů či stavbě školních krytů. Poblíž frontových linií provozují mobilní kliniky a distribuují vodu, palivo i peníze, pomáhají běžencům v tranzitních centrech a podporují tisíce ukrajinských dětí, aby mohly pokračovat ve výuce v českých školách.

Americký prezident Donald Trump nepravdivě naznačuje, že za ruskou agresi na Ukrajině může Kyjev, píší některá americká média po tiskové konferenci, při které šéf Bílého domu vyostřil svou kritiku na adresu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump mimo jiné uvedl, že Ukrajina by měla uspořádat nové volby, a přišel s nepodloženým tvrzením, že Zelenskyj je ve své zemi velmi nepopulární.

„Co se týče pana Trumpa, Rusko není zodpovědné za válku, která devastuje sousední zemi,“ komentuje slova amerického prezidenta deník The New York Times. „Místo toho naznačuje, že za ruskou invazi může Ukrajina. Poslouchat Trumpovy úterní výměny s reportéry o konfliktu znamenalo slyšet verzi reality, která by byla pro někoho na Ukrajině naprosto cizí,“ pokračuje list.

Trump při svém vystoupení na Floridě odmítl kritiku toho, že Kyjev neměl zástupce na úterních americko-ruských jednáních v Saúdské Arábii. „Dnes jsem slyšel 'No, hele, nebyli jsme pozvaní'. Jako, byli jste tam tři roky. Měli jste to ukončit... Neměli jste to nikdy začínat, mohli jste se dohodnout,“ prohlásil.

Schůzka prezidenta Vladimira Putina s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem se může odehrát do konce února, ale také nemusí. Novinářům to dnes podle ruské státní agentury TASS řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Úterní jednání mezi ruskými a americkými činiteli v saúdském Rijádu označil za důležitý krok k budoucímu urovnání války na Ukrajině, kterou rozpoutala Moskva před téměř třemi roky.

„Byl učiněn velmi, velmi důležitý krok k vytvoření podmínek k dosažení mírového urovnání,“ uvedl dnes Peskov. Rusko i Spojené státy podle něj projevily „náležitou politickou vůli“. „Nálada je věcná,“ poznamenal. Peskov podle listu Kommersant hovořil o prvním kroku také s ohledem na obnovení rusko-amerických vztahů.

Do Kyjeva přicestoval zmocněnec amerického prezidenta pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg. Informovala o tom dnes ukrajinská média. Veřejnoprávní rozhlasová a televizní stanice Suspilne zveřejnila záběry, na nichž je Američan vidět na kyjevském vlakovém nádraží. Podle agentury AFP bude Kellogg jednat mimo jiné s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Zástupci členských států EU se dnes shodli na šestnáctém balíku sankcí proti Rusku, potvrdily ČTK diplomatické zdroje. Sankce se zaměří mimo jiné na lodě z ruské stínové flotily i na omezení vývozu hliníku z Ruska. Balíček obsahuje rovněž další omezení pro osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině.

Členské země ještě musí po dnešní dohodě svých diplomatů nové sankce potvrdit formálně, očekává se, že se tak stane v pondělí v rámci jednání unijnch ministrů zahraničí.

Rusko v úterý pozdě večer podniklo rozsáhlý útok na jihoukrajinské přístavní město Oděsa, podle místních úřadů zranění utrpěli čtyři civilisté včetně dítěte. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že po ruském útoku na energetickou infrastrukturu Oděsy se ocitlo nejméně 160.000 obyvatel města bez tepla a proudu. Bez elektřiny a dodávek tepla jsou školy, školky a velká obytná oblast, napsal dnes ráno na telegramu starosta Hennadij Truchanov. Gubernátor ruské Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev informoval o ukrajinském útoku na ropnou rafinérii ve městě Syzraň.

Gubernátor ruské Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev v noci na dnešek informoval o ukrajinském útoku na ropnou rafinérii v Syzrani. Zda útok způsobil škody a případně jakého rozsahu, neuvedl. Podle telegramových kanálů Mash a Baza útok způsobil požár, napsala agentura Reuters. „V areálu podniku pracují operativní a záchranné služby. Podle předběžných informací nejsou žádné oběti,“ uvedl Fedoriščev.

Starosta Kyjeva Vitalij Kličko v úterý večer i v noci na dnešek vyzval obyvatele ukrajinského hlavního města, aby byli v krytech. V Kyjevě pracovala protivzdušná obrana a ozývaly se exploze.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio klíčovým evropským spojencům v úterý řekl, že Spojené státy protiruské sankce ponechají v platnosti nejméně do doby, než bude dosaženo dohody o konci války na Ukrajině. Napsala o tom agentura Bloomberg s odvoláním zdroje, které si přály zůstat v anonymitě.

Rubio o tom evropské partnery ujistil po jednání s ruskými představiteli v Rijádu. Francouzská televize France 24 v úterý večer informovala, že telefonicky mluvil se svým britským kolegou Davidem Lammym, francouzským protějškem Jeanem-Noëlem Barrotem, šéfkou německé diplomacie Annalenou Baerbockovou, italským ministrem zahraničí Antoniem Tajanim a šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou.

Rusko v úterý pozdě večer podniklo rozsáhlý útok na jihoukrajinskou Oděsu. Informuje o tom sever Ukrajinska pravda. Podle starosty Oděsy jsou části města bez dodávek elektrické energie, vody a tepla.

„V důsledku rozsáhlého útoku na hustě obydlenou čtvrť města není do velké části budov dodávána elektřina, voda ani teplo,“ informoval na svém účtu na telegramu starosta Oděsy Hennadij Truchanov. Dodal, že bez tepla zůstaly nemocnice a zařízení sociálních služeb.

V Oděse se opakovaně ozývaly výbuchy, uvedl telegramový kanál RBK Ukrajina.

Starosta Kyjeva Vitalij Kličko v úterý večer i v noci na dnešek vyzval obyvatele ukrajinského hlavního města, aby byli v krytech. V Kyjevě pracovala protivzdušná obrana a ozývaly se v něm exploze.

Rusko prakticky každou noc útočí na ukrajinská města, a to včetně těch vzdálených stovky kilometrů od frontové linie.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Americký prezident Donald Trump by nebyl proti, kdyby Evropané chtěli poslat mírové jednotky na Ukrajinu, aby jí tak v případě mírové dohody s Ruskem poskytli bezpečnostní garance. Šéf Bílého domu to dnes podle agentur řekl ve své floridské rezidenci Mar-a-Lago.

„Pokud to (Evropané) chtějí udělat, bylo by to skvělé,“ řekl k případné evropské mírové misi na Ukrajině. „Nemuseli bychom tam nikoho posílat, protože jsme velmi daleko,“ dodal Trump.

V Evropě však ohledně možné mírové mise nepanuje jednota. Své vojáky na ni by byly ochotny poslat Francie, Británie nebo Švédsko, například Polsko svoji účast na odmítá.

Na otázku týkající se dnešních rozhovorů mezi americkými a ruskými představiteli v Rijádu Trump odpověděl, že „jednání byla velmi dobrá“ a že má „mnohem větší důvěru“, že se podaří dosáhnout mírové dohody. Tvrdí, že „Rusko chce něco udělat, chce zastavit divoké barbarství“. Zopakoval, že válka na Ukrajině by nikdy nezačala, kdyby byl prezidentem. Města na Ukrajině přirovnal k těm v Pásmu Gazy.

Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství monitorující válku na Ukrajině. Informace Vám budeme přinášet zase od brzkého rána. 

Lotyšsko chce do dvou let zvýšit své výdaje na obranu na pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury DPA to dnes po zasedání kabinetu oznámili šéfka vlády Evika Siliňová a ministr obrany Andris Sprúds. Letos tato pobaltská země sousedící s Ruskem plánuje dát na obranné výdaje 3,45 procenta HDP.

„Je třeba navýšit prostředky na obranu Lotyšska a urychleně zavést další vojenské kapacity,“ řekl Sprúds. Siliňová zdůraznila, že je nutné přezkoumat rozpočty všech ministerstev, aby se našly potřebné peníze.

Francie ve středu uspořádá druhé jednání o Ukrajině a bezpečnosti v Evropě. Dnes to podle agentury AFP oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron. Potvrdil tak dřívější zprávu agentury Reuters. Macron už jednu schůzku uspořádal v pondělí, tu ale omezil na několik evropských představitelů. Nyní sdělil, že pozval i několik dalších evropských a mimoevropských států.

Některé země, jako například Francie, Británie nebo Švédsko, počítají i s účastní na případné mírové vojenské misi. Tu nevyloučilo ani Německo, ačkoli kancléř Olaf Scholz na toto téma nechtěl s novináři hovořit, neboť to v tuto chvíli považuje za nevhodné. Dalším tématem je zvýšení výdajů na obranu, což od členů NATO a od Evropy požaduje americký prezident Donald Trump.

Podle ukrajinského serveru TV Nexta Rusové záměrně infikují děti planými neštovicemi kvůli nedostatku vakcín - výrobci vakcín Varilrix a Varivax opustili ruský trh. „Party s planými neštovicemi“ si podle médií získávají opět popularitu, ačkoliv lékaři před riziky tohoto postupu varují. 

Za Česko se středeční videokonference s lídry dalších států o Ukrajině a bezpečnosti v Evropě zúčastní premiér Petr Fiala (ODS). ČTK to dnes večer sdělila mluvčí vlády Lucie Ješátková. Druhé jednání v tomto týdnu pořádá Francie. Pondělní schůzku omezil francouzský prezident Emmanuel Macron pouze na několik evropských představitelů, nyní Paříž pozvala i další spojence z Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO).

„Pan premiér je v kontaktu s ostatními lídry a můžeme potvrdit, že se zítřejší (středeční) videokonference zúčastní,“ uvedla Ješátková.

Evropská unie chce, aby Ukrajina nehledě na možné příměří s Ruskem měla dostatek zbraní a munice, chystá proto na letošní rok další zbrojní dodávky, mimo jiné 1,5 milionu dělostřeleckých granátů. S odvoláním na své zdroje o tom dnes informovala agentura DPA. V Saúdské Arábii se dnes mezitím sešli zástupci Ruska a Spojených států, přičemž Washington schůzku považuje za úvod procesu, který povede k ukončení války na Ukrajině.

Další snímky z návštěvy Volodomyra Zelenského v Turecku. 

Francie ve středu uspořádá druhé jednání o Ukrajině a bezpečnosti v Evropě. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom dnes informovala agentura Reuters. Pondělní schůzku omezil francouzský prezident Emmanuel Macron pouze na několik evropských představitelů, nyní Paříž podle Reuters pozve i další spojence z Evropské unie a Severoatlantické aliance, mimo jiné i Českou republiku, pobaltské státy, skandinávské země nebo Kanadu. Elysejský palác na žádost o komentář bezprostředně nereagoval.

Spojené státy nemají v úmyslu snížit počet svých vojáků ve východní Evropě, uvedl polský prezident Andrzej Duda před novináři po setkání s Keithem Kelloggem, zmocněncem amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Rusko a Ukrajinu. Kellogg má podle agentury Reuters ještě dnes odcestovat do Kyjeva. Američtí vojáci jsou v Polsku od ledna 2017, kdy dorazila jejich první skupina s úkolem posílit východní křídlo Severoatlantické aliance.

Erdogan v této souvislosti uvedl, že Turecko je podle něj „ideální zemí“ pro pořádání rozhovorů o ukončení války na Ukrajině. Od začátku bojů, které začaly invazí ruských vojsk v únoru 2022, uplynou v sobotu tři roky.