ONLINE: Rusové přišli na Ukrajině už o milion mužů. A německý ministr obrany v Kyjevě

Obrazem: Devastace Časiv Jaru v Doněcké oblasti. Město duchů připomíná Bachmut a Avdijivku, o něž se rovněž sváděly těžké boje. Nyní se Rusové snaží prolomit frontu zde.

„SBU doručila oznámení o podezření sankcionovanému metropolitovi Ukrajinské ortodoxní církve Moskevského patriarchátu ze Záporoží, který vyvolával náboženskou nenávist,“ informuje Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU). Kněz nenávistně hovořil soukromě i v bohoslužbách, podporoval ruskou agresi. „Duchovní také zveřejňoval provokativní příspěvky na svém osobním telegramovém kanálu, kde urážel náboženské cítění představitelů jiných náboženství. Tímto způsobem podkopával společensko-politickou situaci v přífrontovém regionu ve prospěch agresorské země.“

Zástupci médií dostanou přístup do kuloárů Verchovné rady – jednokomorového ukrajinského parlamentu – aby mohli pokrýt její práci během plenárních zasedání, slíbil šéf parlamentního aparátu Vjačeslav Štučnyj podle zpravodaje agentury Ukrinform.

Do jisté míry to bude přístup omezený: „Vracíme se k praxi, kterou jsme měli v době pandemie koronaviru. Během zasedání Verchovné rady bude moci v budově pobývat 20–30 zástupců médií. Novináři již požádali o akreditaci. Jsme připraveni na další akreditace,“ řekl Štučnyj. Dříve mělo parlamemtní akreditaci přes 4000 žurnalistů, teď se budou muset omezit na ty nejdůvěryhodnější. „Máme rizika, která jsou každý měsíc potvrzena příslušnými dopisy od speciálních služeb,“ vysvětlil omezení předseda parlamentu Ruslan Stefančuk. 

Za válečného stavu byla řada demokratických procesů ukrajinského státu omezena, což kritizuje opozice. 

V Moskvě dnes začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a kterou ukořistila ruská vojska během bojů na Ukrajině. Na akci pořádané ministerstvem obrany je k vidění více než 30 kusů těžké techniky západní výroby, včetně amerického tanku M1 Abrams a obrněného vozidla pěchoty Bradley, německého tanku Leopard 2 a obrněného vozidla pěchoty Marder a francouzského obrněného vozidla AMX-10RC.

Na výstavě, která bude otevřená jeden měsíc v památníku druhé světové války v západní části Moskvy, jsou vystaveny také střelné zbraně či vojenské dokumenty.

Rusko kritizuje dodávky západních zbraní a vojenského vybavení na Ukrajinu a považuje je za důkaz přímého zapojení NATO do konfliktu. Ruský prezident Vladimir Putin zároveň opakovaně prohlásil, že západní vojenské dodávky Kyjevu průběh konfliktu nezmění a nezabrání Rusku v dosažení jeho cílů.

Levicoví extremisté zřejmě provedli žhářský útok na zahradní domek Armina Pappergera, generálního ředitele německé zbrojovky Rheinmetall, v Hermannsburgu v Dolním Sasku. V dopise na platformě Indymedia se neznámí pachatelé k činu přihlásili: „V noci z 28. na 29. dubna 2024 jsme zapálili zahradní kůlnu Armina Pappergera na jeho pozemku,“ píše se v něm podle Bildu. Důvod: Firma hromadí „různé staré typy obrněné techniky“, „které by nyní mohla prodat na Ukrajinu spolu s municí a se značným ziskem. (...) Rheinmetall vyrábí a vraždí nejen v národním měřítku“.

Rusko dnes oznámilo, že jeho armáda zasáhla štáb operačního velení jižního uskupení ukrajinských ozbrojených sil. Uvedlo to ministerstvo obrany v Moskvě v hlášení o vývoji války proti Ukrajině; Kyjev zprávu nekomentoval.

Podle Moskvy byl štáb zasažen při nasazení „operačního a taktického letectva, raketových sil a dělostřelectva“. Další informace ministerstvo o útoku nezveřejnilo, ale uvedlo, že ruské síly zlepšují své pozice na celé frontě.

Tvrzení válčících stran nelze nezávisle ověřit.

„Muž, který byl 29. dubna zraněn při raketovém útoku, bohužel na následky zranění v nemocnici zemřel...,“ hlásí na telegramu  šéf správy Oděské oblasti Oleh Kiper. „Počet obětí válečného zločinu spáchaného nepřítelem na civilním obyvatelstvu v Oděse dne 29. 4. 2024 se tak zvýšil na 6 osob. Upřímnou soustrast rodině a přátelům zemřelých.“

Podle šéfa Charkovské oblasti Oleha Syněhubova ruské řízené letecké bomby KAB zasáhly osobní auto a dům v obci Zoločiv v Bohoduchivském okrese na severozápad od Charkova. O životy přišli muž a žena ve věku 64 a 38 let, kteří byli v autě v místě úderu bomby. Dva senioři jsou ve vážném stavu v nemocnici. Mezi dalšími čtyřmi zraněnými je 11leté dítě. Zničeny byly administrativní stavby, budova banky, jeden soukromý dům a 20 aut, uvedl později Syněhubov. Zoločiv se nachází několik desítek kilometrů od ukrajinsko-ruské hranice.

Za poslední den ztratil protivník 1120 lidí, 5 tanků, 21 obrněných vozidel, 7 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

„K udržení požadovaného tempa ofenzivy (...) je nutné zvýšit množství a kvalitu zbraní a vojenské techniky dodávané vojskům,“ řekl ruský ministr obrany Sergej Šojgu podle telegramového kanálu ministerstva obrany.

Šojgu podle resortu obrany jednal s vojenskými veliteli, přičemž mu zprávu o situaci na bojišti podal náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov, který je za operaci na Ukrajině odpovědný. Při jednání se mluvilo také o „zefektivnění práce armádních opravárenských jednotek“ na frontě i mimo ni.

Ruská protivzdušná obrana podle Moskvy sestřelila šest dronů nad čtyřmi regiony. V Rjazaňské oblasti drony útočily na rafinérii, vypukl tam požár. 

RBK Ukrajina uvádí, že podle svědků se první výbuchy z areálu rjazaňské rafinérie ozvaly kolem 02:00 místního času (03:00 SELČ) a následně vypukl rozsáhlý požár. Ve stejnou dobu úřady vydaly výstrahu před drony.

Rjazaňská rafinérie, která je největším podnikem tohoto druhu firmy Rosněfť a sedmým největším závodem v Rusku, se terčem útoku stala i 13. března. Podle agentury Reuters byla Rosněfť tehdy donucena odstavit v rafinérii dvě poškozené jednotky na rafinaci ropy. Hlavní část produkce z tohoto podniku ruský ropný gigant vyváží.

V noci vypukl požár v ruské Rjazanské oblasti, dronový útok hlásí také Voroněžská oblast, informuje server Kyiv Independent.

Dobré ráno, tři lidé zahynuli a další tři utrpěli zranění při ruském vzdušném útoku na jihoukrajinské město Oděsa. Na platformě Telegram to v noci na dnešek uvedl šéf správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Invazní armáda podle něj zaútočila na přístavní město balistickými střelami a poškodila civilní infrastrukturu. Další podrobnosti nesdělil.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v rozhovoru pro agenturu Reuters řekl, že je potřeba přehodnotit způsob koordinace mezinárodní vojenské pomoci pro Ukrajinu.

 Proruský ukrajinský politik a podnikatel Arťom Marčevskij, kterého česká vláda minulý měsíc zařadila na národní sankční seznam, dostal na Slovensku dočasnou ochranu, napsal dnes Deník N. Praha přitom počítala s tím, že Marčevskému v dohledné době dočasnou ochranu, kterou v Česku získal po ruské agresi na Ukrajinu, odebere. Tím by přišel o povolení k pobytu na celém území EU. Nyní ale bude záležet na postoji slovenských úřadů.

Prezident Petr Pavel přijal dnes odpoledne na Hradě předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, která je v Praze v souvislosti s předvolební kampaní Evropské lidové strany. Předsedkyně EK se předtím sešla s českými politiky ze stran koalice Spolu a debatovala s nimi hlavně o předvolebních tématech. Dopoledne se setkala se zástupci firem z obranného průmyslu, poté ji čekalo jednání s politiky. Sešla se s nimi na neformálním obědě.

Von der Leyenová přicestovala do Prahy v době, kdy si Česko a také další země připomínají 20 let od vstupu do Evropské unie. Pavel a předsedkyně EK v úvodu setkání podle tiskové zprávy Hradu vzpomínali, jak osobně vnímali tento den před 20 lety. „Hlavními tématy rozhovoru byly priority ČR v Evropské unii a nadcházející volby do Evropského parlamentu. Debatovali také otázky mezinárodní politiky, především ruské agrese na Ukrajinu,“ sdělil Hrad.

Při ukrajinském ostřelování vesnice Kozino v ruské Kurské oblasti zahynula jedna žena, další tři lidé byli kvůli zraněním hospitalizováni, uvedl dnes gubernátor Roman Starovojt na sociální síti Telegram. Ruské úřady podle serveru Meduza také tvrdí, že ruská vojska během dnešního dne sestřelila pět ukrajinských dronů, dva nad Kurskou a tři nad Belgorodskou oblastí. Od rozpoutání války Ruska proti Ukrajině bývají podobné incidenty časté, Ukrajina se k nim nevyjadřuje.

Norsko letos zvýší svou vojenskou a civilní pomoc Ukrajině čelící ruské invazi o sedm miliard norských korun (14,8 miliardy Kč). Podle agentury AFP to dnes oznámil norský premiér Jonas Gahr Störe.

„Pro obyvatele Ukrajiny je to otázka života a smrti,“ řekl na tiskové konferenci Störe a popsal nejistou situaci na místě. „Je to také otázka bezpečnosti a stability v Evropě, a tedy i pro Norsko,“ uvedl po setkání s opozičními lídry s cílem zajistit širokou shodu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se domnívá, že Ukrajina bude přijata do Severoatlantické aliance až poté, co vyhraje válku, kterou proti ní před více než dvěma lety rozpoutalo Rusko. Zelenskyj to uvedl při setkání s důstojníky, kteří podstupují výcvik podle aliančních standardů. Setkání se zúčastnil také generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Napsal to dnes list Ukrajinska pravda s odvoláním na video ze schůzky, které prezident zveřejnil na sociální síti.

Moskevský soud vzal do vazby čtyři mladíky a dívku, obviněné ze zapálení vrtulníku Ka-32 na moskevském letišti Ostafjevo v noci na 26. dubna. O zničení vrtulníku v Moskvě minulý pátek informovala na telegramu ukrajinská vojenská rozvědka, která také zveřejnila záběry ze zapálení stroje, aniž se k zodpovědnosti za akci přímo přihlásila.

Stanislav Chamidulin, Daniil Jamskov, Nikita Bulgakov, Roman Jakovec a Anastasija Molčalinová čelí podle sdělení soudu obvinění ze spáchání teroristického činu v organizované skupině. Za to jim v případě odsouzení hrozí až 20 let vězení.

Podle informací ze sociálních sítí je nejmladší devatenáctiletá Molčalinová, nejstarší jsou dvaadvacetiletí Jamskov a Bulgakov. Pocházejí z různých ruských regionů. Chamidulina podle vyšetřovatelů zverbovaly ukrajinské tajné služby a pak za peněžní odměnu zlákal na internetu další ruské občany pro svůj plán; pětice pak zničila vrtulník. O občanství samého Chamidulina se komuniké nezmínilo, poznamenal server BBC News.

V Moskvě na náměstí vystavili vojenskou techniku západní provenience, kterou Ruská armáda ukořistila na Ukrajině. K vidění je třeba bojové vozidlo pěchoty Bradley z USA nebo tank Leopard 2A6 z Německa.

Ruské systémy protivzdušné obrany sestřelily šest raket ATACMS americké výroby, oznámilo ruské ministerstvo obrany. Na ruské území je podle něj za uplynulý den odpálila Ukrajina. Před nevybuchlou municí na Ruskem anektovaném Krymském poloostrově předtím varoval Sergej Aksjonov, který je šéfem tamní okupační správy.

Ruské ministerstvo obrany neuveřejnilo, nad jakým územím obrana rakety sestřelila. Jeho tvrzení nelze nezávisle ověřit, ukrajinské úřady věc nekomentovaly.

Spojené státy v minulých týdnech tajně dodaly rakety dlouhého doletu ATACMS Ukrajině, která je zatím prokazatelně použila dvakrát. V polovině dubna to bylo pro útok na vojenské letiště Džankoj na Krymském poloostrově a minulý týden při úderu na Berďansk v Rusy obsazené části ukrajinské Záporožské oblasti.

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Rusky, kterou cizinecká policie loni v říjnu na ruzyňském letišti nepustila do Česka. Pětaosmdesátiletá žena mířila do Mariánských Lázní, kde se chtěla na doporučení lékaře věnovat rekonvalescenci. Vstup do země jí znemožnila opatření přijatá po ruské invazi na Ukrajinu, podle kterých jsou cesty Rusů do Česka za turistikou, kulturou nebo sportem potenciální hrozbou. Ústavní soudci stížnost označili za zjevně neopodstatněnou.

Žena přiletěla do Prahy z Londýna, kde žije 25 let. Ve stížnosti uvedla, že jako „stará nemocná žena“ sotva může představovat jakékoliv ohrožení. Situaci zároveň označila za tragikomickou, protože na Letišti Václava Havla sice ruští občané „narazí“, avšak přes pozemní hranici se z jiného státu EU dostanou do ČR bez obtíží. Ruska doplnila, že s invazí na Ukrajinu nesouhlasí, a sama je tak obětí války. Je prý postihována za to, že se kdysi narodila na území, kde už dlouho nežije.

ÚS připomněl, že neexistuje základní právo cizince vstupovat na území Česka. Odkázal také na vládní nařízení, které podmínky vstupu na území ČR upravuje, přičemž nestanovuje žádnou výjimku pro lázeňský pobyt či turistiku.

V ČR v dubnu 2024 fungovalo 14.776 společností s alespoň částečným ruským vlastnictvím, o sedm procent méně než před dvěma lety. Rusové jsou stále jedni z nejčastějších zahraničních vlastníků firem v Česku, ačkoli jim podnikání v EU znesnadňují sankce kvůli ruské agresi na Ukrajině. Podobně je tomu i u firem s běloruskými vlastníky, kterých je v ČR 1332. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF.

„Navzdory hospodářským sankcím, které znesnadňují podnikání Rusů v EU, se počet těchto firem v posledních dvou letech snižuje jen velmi pomalu. V některých případech jsou vlastnické vazby tak komplikované, že konečného vlastníka není možné indentifikovat, takže skutečný počet může být ještě vyšší. Z toho, co dohledat lze, víme, že čistě ruské vlastnictví má v ČR 10.757 společností,“ uvedl Jan Cikler, analytik aplikace Cribis, pomocí které CRIF poskytuje datové přehledy o finančním zdraví firem.

Většina Rusy vlastněných firem je ve třech odvětvích. V odvětví obchodu jich podniká 4897, v odvětví nakládání s nemovitostmi 4457 a v profesních, vědeckých a technických činnostech 1703.