ONLINE: Rusové přišli na Ukrajině už o milion mužů. A německý ministr obrany v Kyjevě

Soud v ruském hlavním městě Moskvě v nepřítomnosti odsoudil k osmi letům v trestanecké kolonii novinářku s americkým občanstvím Mariju „Mašu“ Gessenovou za šíření lživých informací o ruských ozbrojených silách. Oznámila to dnes agentura Interfax s tím, že Gessenovou odsoudili kvůli jejím výrokům o válce Ruska proti Ukrajině. Za „lživé“ pokládají ruské úřady veškeré informace, které nejsou v souladu s oficiální verzí Moskvy o válce rozpoutané před více než dvěma lety.

Gessenová působila jako redaktorka v řadě ruských médií, mimo jiné i jako šéfka ruského vysílání rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). V roce 2013 se z Ruska kvůli velkému počtu výhrůžek, kterých se jí dostalo v reakci na podporu sexuálních menšin, vystěhovala do USA.

Čtyři ukrajinští vojáci zběhli od jednotky a pokusili se nelegálně překročit hranice s Moldavskem. Při zadržování jeden z dezertérů kladl odpor, pohraničník jej zastřelil, uvedl dnes server RBK-Ukrajina s odvoláním na nejmenované zdroje. O zastřelení dezertéra, který napadl pohraničníka, informuje na svém webu také list Ukrajinska pravda. Incident mezitím potvrdil mluvčí pohraniční stráže a také vyšetřovatelé, kteří zkoumají okolnosti vojákovy smrti. Na vyšetřování dohlíží prokuratura.

„Pohraničníci včera večer (v neděli) zastavili dopravní prostředek, ve kterém kromě řidiče byli čtyři lidé. Dva se pokusili o útěk různými směry. Při pronásledování jeden z uprchlíků napadl pohraničníka. Ten byl nucen při obraně vlastního života použít zbraň. Nejprve vypálil na výstrahu a pak na útočníka. Přivolaní lékaři rychlé pomoci konstatovali smrt narušitele a také zaznamenali poranění pohraničníka,“ řekl RBK-Ukrajina mluvčí pohraniční stráže Andrij Demčenko.

V Praze se v úterý uskuteční společné jednání české a ukrajinské vlády, oznámil dnes úřad vlády. Naváže na zasedání, které se konalo koncem října 2022 v Kyjevě. Česko patří mezi podporovatele země, která přes dva roky čelí ruské vojenské invazi. Hlavním tématem schůzky budou obranná spolupráce, migrace, spolupráce v energetice či podpora českého exportu a zapojení českých firem do obnovy Ukrajiny.

Čeští ministři v čele s premiérem Petrem Fialou (ODS) jednali v Kyjevě s ukrajinskou vládou a prezidentem Volodymyrem Zelenským předloni 31. října. Cesta měla mimo jiné podpořit ukrajinské ambice vstoupit do Evropské unie a Severoatlantické aliance. Členové obou kabinetů jednali také o poválečné obnově Ukrajiny.

Ruská protivzdušná obrana během noci sestřelila 22 ukrajinských dronů na západě země a nad anektovaným Krymem, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. Jeden z dronů se zřítil na elektrickou rozvodnu v Lipecké oblasti, oznámil gubernátor Igor Artamonov, podle kterého se nálet obešel bez obětí a rozvodna dále funguje. Podobná tvrzení bojujících stran nelze v podmínkách válečného konfliktu operativně ověřit z nezávislých zdrojů. Ukrajina se už téměř dva a půl roku brání ruské agresi.

Ruská obrana podle ministerstva zničila 15 dronů nad Brjanskou oblastí, jeden nad Lipeckou oblastí a šest nad ukrajinským poloostrovem Krym, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo na jaře 2014.

Česko od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 vyhostilo deset lidí, z toho šest Rusů. Jde například o novináře nebo podnikatele. Podle zpravodajských služeb ohrožovali bezpečnost státu. Někteří z vyhoštěných podle rozvědky například spolupracovali s agenty z ruského velvyslanectví v Praze, uvedl dnes Deník N.

Vyhoštěním cizinců se zabývá komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců ministerstva vnitra. „Rozhodla o zrušení pobytových oprávnění z důvodu možného ohrožení bezpečnosti státu v deseti případech. V šesti případech se jednalo o státní příslušníky Ruské federace,“ řekla serveru mluvčí ministerstva Hana Malá.

Ruští okupanti zaznamenali určité úspěchy na frontě, zejména na Donbasu.

Podle nezávislé monitorovací skupiny DeepState byl potvrzen postup okupantů u čtyř osad.

„Nepřítel postupoval v Južnoje, poblíž Progres, Novoselivka Peršoja a Jasnobrodivka,“ píše agentura DeepState, kteru cituje Unian.

Humanitární dávky pro uprchlické domácnosti by se mohly od srpna zvýšit. Zvednout by se totiž mohly částky na bydlení, které se započítávají při stanovení výše podpory. Vyplývá to z připravovaného vládního nařízení o započitatelných nákladech na bydlení, které by měl schvalovat kabinet. Vybírat bude ze dvou variant navýšení, které navrhlo ministerstvo práce. Úprava má podle něj lidem s dočasnou ochranou umožnit najít si jiné bydlení poté, co stát přestane od září bezplatné nouzové ubytování poskytovat. Podle organizací na pomoc příchozím i ombudsmana je podpora nízká a byt je za ni obtížné obstarat a udržet. Varují před zhoršením situace uprchlíků.

Spojené státy by místo financování zbraní pro Ukrajinu měly investovat do své vnitřní bezpečnosti. V reakci na útok na amerického exprezidenta Donalda Trumpa to dnes podle agentury TASS uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.

Mluvčí ruské diplomacie se ve svém vyjádření obrátila na ty, kteří v USA hlasují pro dodávky zbraní ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. "Možná by bylo lepší využít tyto peníze k financování americké policie a dalších služeb, jejichž úkolem je zajišťovat právo a pořádek v USA," podotkla.

Napětí na bělorusko-ukrajinské hranici polevilo a dodatečné vojenské posily, které tam byly nedávno vyslány, se stáhly na základny. Prohlásil to v sobotu podle agentury Reuters běloruský prezident Alexandr Lukašenko, který je blízkým spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina.

Běloruské ministerstvo obrany minulý měsíc oznámilo, že posiluje vojenskou přítomnost na hranici v reakci na údajný bezpečnostní incident a posilování počtu ukrajinských vojáků u hranice. Do oblasti údajně byla vyslána divize raketometů MLRS, aby otestovala připravenost k boji.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od nedělního rána.

Členové Svazu Ukrajinců ve Francii vyšli do ulic Paříže, aby uctili památku sportovců padlých během ruské agrese. Podle odhadů zemřely ve válce desítky až stovky sportovců. 

 Při ruském ostřelování ukrajinské Charkovské a Chersonské oblasti dnes zemřelo na dvou místech celkem pět lidí. Mezi oběťmi v Charkovské oblasti je policista a záchranářka, kteří pomáhali na místě dopadu předchozí rakety u vesnice Budy jihozápadně od Charkova na východě země. Podle agentury AFP o tom informovaly ukrajinské úřady.

"Není to poprvé, kdy Rusové útočí na záchranné složky zasahující u civilistů," uvedl ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko a slíbil najít osoby zodpovědné za útok.

Rakety dopadly na totéž místo s odstupem 30 minut, uvedl šéf Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Útok si podle něj vyžádal 22 zraněných, včetně pěti zaměstnanců železnice, neboť rakety dopadly na nádraží.

V ukrajinské Chersonské oblasti dnes ruské ostřelování zabilo dva lidi a další dva utrpěli zranění, informovala agentura AP. Zraněný 41letý muž a 58letá žena byli hospitalizováni v těžkém stavu.

V areálu dětské nemocnice v Kyjevě, kterou na začátku týdne bombardovali Rusové, zahrál orchestr. Poslechnout si ho přišli i zdravotníci.

Podnikatel ruského původu Vladimir Lichutin se stal prvním obyvatelem Česka, který byl oficiálně uznán vinným z porušení protiruských sankcí, píše Český rozhlas.

Podnikatel se sídlem v Teplicích se v květnu 2022 pokusil propašovat do Ruska tři prémiové vozy Mercedes-Benz, Audi a BMW. Zároveň byl od března 2022 zakázán vývoz vozidel v hodnotě nad 50 000 eur z EU do Ruska, s výjimkou sanitek. Verdikt soudu, který nyní nabyl právní moci, uložil Likhutinovi za přestupek pokutu ve výši 300 000 Kč. Na dalších 20 měsíců mu byl uložen zákaz obchodování s motorovými vozidly.

Americké rozhodnutí umístit rakety dlouhého doletu v Německu by mohlo z evropských měst učinit cíle pro ruské rakety, varoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Prezident Volodymyr Zelenskyj během své návštěvy Irska komentoval přeřeknutí amerického prezidenta Joea Bidena na summitu NATO, kde Biden omylem označil Zelenského za Putina.

„Byl to omyl. Spojené státy poskytly Ukrajincům velkou podporu. Myslím, že některé chyby můžeme prominout,“ řekl důrazně Zelenskyj.

Šéf ukrajinské obranné rozvědky Kyrylo Budanov se domnívá, že se Rusko v nadcházejících měsících pokusí zaútočit na území Ukrajiny ze severu.

„Víte, tato situace mi připadá trochu jako anekdota. Dva roky, kdy všichni křičeli, že dojde k útoku ze severu, jsme trvali na tom, že se to nestane. Nic se nestalo. Ve chvíli, kdy jsme řekli, že dojde k útoku ze severu, se všichni začali ptát: “Možná k tomu přece jen nedojde?„ Dojde. Už se to děje,“ řekl.

Zhruba padesát lidí požadovalo před ambasádami Francie, USA a Německa v Praze, aby bylo Ukrajině vydáno povolení zasahovat vojenské cíle na území Ruska. Demonstraci svolala česko-ukrajinská organizace Hlas Ukrajiny v reakci na pondělní ruský útok na dětskou nemocnici v Kyjevě a na výsledky summitu NATO, který se konal tento týden ve Washingtonu.

„Chceme upozornit na naléhavost dovolení Ukrajině zasahovat vojenské cíle na území teroristického Ruska. Pouze toto rozhodnutí může změnit průběh války a dát ukrajinské armádě výhodu tím, že zničí vojenské kapacity, které Rusové používají k zabíjení civilního obyvatelstva a okupaci suverénního státu Ukrajina,“ uvedli organizátoři v tiskové zprávě.

Prezident Volodymyr Zelenskyj se během své návštěvy Spojených států zúčastnil výročního zasedání Národní asociace guvernérů a setkal se s představiteli amerických států v Salt Lake City. Zdůraznil, že Ukrajina potřebuje protiatomové kryty pro vzdělávací instituce, protivzdušnou obranu a výrobu elektřiny, a vyzval americké guvernéry k rozvoji regionální spolupráce s ukrajinskými oblastmi.

Místopředsedkyně ukrajinské vlády pro evropskou a euroatlantickou integraci Olha Stefanishyna prohlásila, že pozvání Ukrajiny do NATO zůstává na pořadu jednání Aliance a může k němu dojít kdykoli.

„Společně s našimi přáteli jsme však pochopili, jak důležité je zajistit, aby budoucnost Ukrajinců nemohla být vyjednávacím trumfem při jednání s agresorem. Žádné hrozby, výzvy ani volby nezmění skutečnost, že budoucnost Ukrajiny je v NATO,“ napsala Stefanishyna po summitu ve Washingtonu.

Rusové včera zaútočili na 142 infrastrukturních objektů na Ukrajině, uvedlo ukrajinské ministerstvo obrany. Kromě toho bylo napadeno 108 sídel v osmi oblastech. Rusové nasadili různé zbraně, včetně minometů, tanků, dělostřelectva, raketových systémů s vícenásobným odpálením (MLRS), bezpilotních letounů, raketových systémů země–vzduch a taktických letadel. Celkový počet obětí zatím nebyl stanoven.