ONLINE: Ukrajina předložila Rusům plám trvalé mírové dohody. A černý den ruského letectva

Celkem si za posledních 24 hodin ruské útoky na Ukrajině vyžádaly osm životů a 53 zraněných, napsal The Kyiv Independent.

Rusko, které proti Ukrajině už přes dva a půl roku vede válku, mezitím uvedlo, že jeho síly v noci zachytily 101 ukrajinských dronů nad celkem osmi regiony. Nejvíce – 53 – jich zničily nad Brjanskou oblastí, která sousedí s Ukrajinou. Ruské ministerstvo obrany také informovalo o tom, že v noci zasáhlo několik ukrajinských zařízení energetického sektoru.

Nejméně 1,1 milionu korun vybrali podvodníci na údajnou pomoc Ukrajině, dary pak ale zneužili třeba na cestování po světě nebo hrazení svých osobních výdajů. Hlavnímu organizátorovi, kterému je podle policie 18 let, hrozí až osm let vězení. Na webu policie to dnes oznámila mluvčí pražských policistů Eva Kropáčová. 

Při domovních prohlídkách se policistům podařilo zadržet hotovost v řádu statisíců korun, pokladničky, do kterých peníze podvodníci vybírali, a mnoho dokumentů. Údajného hlavního organizátora falešné sbírky zadrželi policisté pro podezření z podvodu minulý týden. 

Rezidenční čtvrť ve městě Kryvyj Rih, které leží v Dněpropetrovské oblasti, podle ukrajinských úřadů zasáhla ruská raketa, která zničila dva domy a kolem 20 dalších poškodila. Zabila 12letého chlapce a dvě ženy ve věku 75 a 79 let. Zranění utrpěli tři další lidé, včetně 17letého mladíka. Všichni jsou v nemocnici se středně těžkými poraněními.

49 procent Rusů podporuje odchod ruských vojsk z Ukrajiny. 53 procent Rusů si zároveň myslí, že Rusko potřebuje zajistit odchod ukrajinských jednotek z Kurské oblasti, podle nich je to důležitější než se snažit získat další území na východě Ukrajiny. Ukázal to průzkum, který cituje deník The Kyiv Independent.

V noci na sobotu Rusko vypálilo rakety na město Krivij Rih. Útok si vyžádal tři mrtvé a nejméně tři zraněné, mezi nimi i děti. Rakety podle vedoucích představitelů oblasti dopadly na obytné budovy, je možné, že počet obětí ještě poroste. 

Dobré ráno, vážení čtenáři, také dnes budeme dění na Ukrajině sledovat online. 

Ukrajina zakázala používání aplikace pro zasílání zpráv Telegram v oficiálních zařízeních používaných vládními úředníky, vojenským personálem a zaměstnanci v odvětvích důležitých pro fungování státu, protože se obává, že tak Rusko může špehovat zprávy i uživatele.

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky HUR Kyrylo Budanov předložil důkazy o schopnosti ruských tajných služeb tuto platformu špehovat. Šéf ukrajinského centra pro boj s dezinformacemi Andrij Kovalenko ale na účtu na Telegramu zdůraznil, že omezení se vztahují pouze na služební zařízení, nikoli na osobní přístroje.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra. Přejeme vám dobrou noc.

Američana Russella Bentleyho, jenž letos zmizel na okupované východní Ukrajině, podle ruských vyšetřovatelů patrně umučili ruští vojáci, které nyní čeká soud. Oznámil to dnes podle agentury Reuters Vyšetřovací výbor, který má v Rusku úlohu federální kriminální ústředny.

Indie popřela, že zavírá oči nad opětovným exportem na Ukrajinu své dělostřelecké munice prodané evropským státům. Ministerstvo zahraničí tak reagovalo na zprávu agentury Reuters, podle které indickou dělostřeleckou munici poslaly na Ukrajinu některé evropské země, například Itálie či Česká republika, píše dnes server BBC News. Úřady v evropských zemích informaci Reuters nekomentovaly.

Ukrajinský prezident Zelenskyj v reakci na dnešní ruský útok na Charkov, při kterém zemřeli tři lidé, uvedl, že je nutné zastavit ruský teror.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se dnes setkali v Kyjevě.

V Německu nyní žije téměř 3,5 milionu uprchlíků, což je nejvíce od 50. let minulého století. S odvoláním na statistiku německé vlády to dnes napsal list Neue Osnabrücker Zeitung. Jen běženců z Ukrajiny, která se už déle než dva a půl roku brání ruské agresi, je ve spolkové republice 1,18 milionu.

Při dnešním ruském raketovém útoku na přístav Oděsa na jihu Ukrajiny byla poničena přístavní infrastruktura a civilní plavidlo plující pod vlajkou karibského státu Antigua a Barbuda. Na platformě Telegram to oznámil šéf regionální správy Oleh Kiper. Při útoku byli podle něj zraněni čtyři lidé.

„Trosky, které podle předběžného zjištění pocházejí ze střely Iskander-M, poničily přístavní a civilní infrastrukturu a také civilní loď plující pod vlajkou Antiguy,“ uvedl Kiper. Čtyřem zraněným civilistům byla podle něj poskytnuta veškerá potřebná pomoc.

Ruský ministr zdravotnictví Michail Muraško dnes přijel na návštěvu Budapešti, oznámil na facebooku maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Muraško přijel na jednání rusko-maďarské komise pro hospodářskou spolupráci a rovněž na ekonomické fórum, uvedla agentura APA.

„Naším zájmem je další rozvoj maďarsko-ruské spolupráce v oblastech, které nejsou dotčeny sankcemi, jež zavedl Brusel,“ napsal Szijjártó, který je zodpovědný i za zahraniční obchod. Jednání se kvůli povodňové situaci v Budapešti konalo na fotbalovém stadionu Puskás.

„Mimochodem, s Ruskem obchoduje celá Evropa, jen se to snaží zatajovat,“ poznamenal maďarský ministr. Podle rakouské agentury APA si tím rýpnul do partnerů v EU.

Někteří politici v EU považují kabinet maďarského premiéra Viktora Orbána za jednoho z nejbližších mezinárodních spojenců ruského prezidenta Vladimira Putina.

Automobil vybavený technologiemi ke skenování historických a kulturních hmotných památek poskytne Česko Ukrajině. Jedná se o třetí část projektu Archa, jehož cílem je pomocí mobilních konzervačních a digitalizačních jednotek uchovat elektronické kopie kulturních artefaktů. Projekty jsou součástí programu Podpora ukrajinské kultury ministerstva kultury, do financování automobilů se zapojuje i soukromý sektor, Archu III financuje nadace Karel Komárek Family Foundation. První speciálně upravený vůz by se měl na Ukrajinu dostat ještě letos. Ministerstvo kultury to dnes uvedlo v tiskové zprávě.

Všechny tři projekty s hlavičkou Archa jsou podle ministerstva kultury unikátními a technologicky špičkovými projekty. „Jedná se ve válečném prostředí o mobilní a snadno 'přenosné' pracoviště s nejmodernější technikou pro konzervaci i digitalizaci,“ uvedlo ministerstvo.

 Policie dopadla aktivistu Jaroslava Popelku, který si má odpykat dva měsíce odnětí svobody v souvislosti s výzvou ke stržení ukrajinské vlajky z Národního muzea. Uvedla to dnes Česká televize (ČT). Pátrání po muži vyhlásili policisté poté, co nenastoupil do vězení. V databázi hledaných lidí byl od srpna.

„Odsouzený J. P. byl na základě příkazu k dodání do výkonu trestu dodán Policií ČR do výkonu trestu,“ sdělila na dotaz ČT mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1 Eva Švíglerová.

Popelka vyzýval ke stržení ukrajinské vlaky loni v březnu na protivládní demonstraci v Praze. Soudy mu za podněcování uložily vedle čtyřměsíčního podmíněného trestu také zákaz pobytu na území hlavního města, a to na rok a půl. Tento zákaz porušil, za což ho soudy letos v červnu poslaly na dva měsíce do vězení.

Zelenskyj o mírovém plánu

„Většina bodů z plánu závisí vyloženě na něm (Bidenovi). Na dalších spojencích také, ale jsou v něm určité body, které závisí na dobré vůli a podpoře ze strany Spojených států,“ řekl dnes. O svých záměrech chce ve Spojených státech, kam pojede příští týden, mluvit také s oběma prezidentskými kandidáty, tedy viceprezidentkou Kamalou Harrisovou a exprezidentem Donaldem Trumpem.

Agentura Reuters podotýká, že Zelenskyj sice pravidelně informuje, že na plánu dál pracuje, ale o jeho obsahu toho zatím moc neprozradil.

„Celý plán závisí na rychlých rozhodnutích našich partnerů. Plán závisí na rozhodnutích, která by měla padnout mezi říjnem a prosincem, aniž by tento proces nabíral zpoždění,“ řekl ukrajinský prezident.  Plán podle Zelenského počítá s posílením Ukrajiny a natolik silným „psychologickým“ dopadem na Rusko, že se Moskva rozhodne válku ukončit diplomatickou cestou.

Ukrajinský mírový plán týkající se války proti Rusku závisí na rychlých rozhodnutích, která spojenci Ukrajiny udělají ještě letos, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou v Kyjevě. Ukrajina se přes dva a půl roku brání ruské agresi, její možnosti na bojišti však do velké míry závisí na dodávkách zbraní a další pomoci ze Západu.

Zelenskyj nedávno řekl, že mírový plán nebo také plán vítězství chce ještě tento měsíc představit americkému prezidentovi Joeu Bidenovi, seznámit s ním chce i oba americké prezidentské kandidáty, tedy viceprezidentku Kamalu Harissovou a exprezidenta Donalda Trumpa. Plán podle Zelenského počítá s posílením Ukrajiny a natolik silným "psychologickým" dopadem na Rusko, že se Moskva rozhodne válku ukončit diplomatickou cestou.

EU poskytne Ukrajině půjčku až 35 miliard eur v rámci úvěrové pomoci od G7 využívající zmrazená ruská aktiva. Oznámila to šéfka EK von der Leyenová na návštěvě v ukrajinském Kyjevě. 

Ruské vojenské velení očekávalo ukrajinský vpád do Kurské oblasti a měsíce pracovalo na plánech, jak mu zabránit. Vyplývá to ze souboru dokumentů, které ukrajinští vojáci nalezli v opuštěných ruských pozicích v tomto regionu, píše britský The Guardian. Podotýká, že pravost dokumentů nebylo možné nezávisle potvrdit, ale že nesou znaky typické pro komunikaci uvnitř ruské armády. Ukrajina se od února 2022 brání ruské ozbrojené agresi, její síly v srpnu v překvapivé operaci ovládly část ruské Kurské oblasti, kterou dosud drží.

Tamní ruské jednotky ukrajinský vpád zastihl nepřipravené. U hranic působili špatně vycvičení vojáci, podle informací médií často mladí muži na základní vojenské službě. To, že ruská armáda podle dokumentů tušila, že se něco takového může stát, ve světle událostí z minulého měsíce znamená další ránu pro její beztak poškozenou reputaci, píše The Guardian.

Německo překonalo nedostatek ruského plynu a je připraveno na zimu, říká ministr hospodářství Robert Habeck a dodal, že Německo už ruský plyn nepotřebuje.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v Kyjevě vzdala hold padlým obráncům Ukrajiny za posledních 10 let.

Rusko v noci na dnešek na Ukrajinu zaútočilo s využitím 70 dronů, informovalo ráno ukrajinské letectvo. Protivzdušná obrana 61 bezpilotních letounů zneškodnila, sestřelila také jednu ruskou řízenou střelu. V Kyjevě varování před hrozbou dronového útoku platilo i ráno, kdy tam vlakem z Polska přijela předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Úlomky sestřeleného dronu v jedné vsi v západoukrajinské Lvovské oblasti zasáhly zemědělské družstvo, kde začalo hořet, informoval Maksym Kozyckyj, šéf regionální vojenské správy. Hasiči požár uhasili. Zničená jsou tři auta, z toho dvě nákladní, v budovách patřících statku jsou vyražená okna. Nikomu se nic nestalo. Úlomky sestřelených dronů způsobily požáry také na dvou místech v Čerkarské oblasti na jih od Kyjeva. Hořelo v lese.

Letecký poplach platil v noci ve více než polovině ze 24 ukrajinských oblastí.

Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek zneškodnila 61 ze 70 ruských útočných dronů, uvedlo ukrajinské letectvo.

V Kyjevě je předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, setká se mimo jiné s prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Tématem rozhovorů před blížící se zimou je hlavně pomoc bránící se zemi s jejími energetickými potřebami.