ONLINE: Oděsa a Charkov pod palbou, Rusové poslali rakety a drony na obytnou zónu

Vážení čtenáři, děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství. Pro dnešek se s vámi loučíme a přejeme dobrou noc. 

Způsobilí ke službě mohou být podle ukrajinského ministerstva obrany i lidé s vážnými nemocemi, například s cukrovkou či s HIV.  Kvůli novým změnám v legislativě pacienta s „omezenou způsobilostí“ znovu přezkoumá lékařská komise. Informuje o tom server unian. 

„Člověk může být plně fit nebo například způsobilý pro službu ve vyšších vojenských vzdělávacích institucích, ve zdravotnických jednotkách, v podpůrných službách, logistice,“ zdůraznila ředitelka odboru zdravotní péče ministerstva obrany Oksana Sukhoruková. 

Vysvětlila také, že komise nebude stanovovat diagnózu, ale pouze zjistí, zdali je pacient schopný služby. „Pokud mluvíme o diabetu, jde-li o mírný stupeň, který lze vyvážit stravou, životním stylem, pak je tento člověk fit. Pokud má člověk mírný nebo středně těžký diabetes, pak může být v určitých případech způsobilý pro službu. Pokud má těžký stupeň cukrovky, znamená to, že je nezpůsobilý k výkonu služby,“ řekla. U HIV podotkla, že lidé s touto diagnózou nejsou hrozbou pro společnost. „Jsou to lidé, stejně jako my,“ zdůraznila s tím, že pokud jsou takoví pacienti bezpříznakoví a léčí se, je možné, aby byli povolání do služby. 

USA přemístí na Ukrajinu pokročilé útočné drony se střelnými zbraněmi na palubě, uvádí TV Nexta na sociální síti X. 

Feloni Aero oznámilo spuštění své nejnovější řady ozbrojených dronů zaměřených na posílení obranyschopnosti Ukrajiny, uvádí Defense Industry Europe. Feloni Aero nabídne Ukrajině drony nesoucí na palubě 5,56mm kulomet, stejně jako rakety a pokročilé sledovací zařízení.

OBRAZEM: Odstraňování následků po ostřelování v Charkově

Skupina ruských lékařů v otevřeném dopise požaduje osvobození své sedmašedesátileté kolegyně, dětské lékařky Naděždy Bujanovové, která je od 26. dubna ve vyšetřovací vazbě. Je obviněna z šíření lživých informací o ruských ozbrojených silách; za „lživé“ přitom ruské úřady označují veškeré informace, které nejsou v souladu s oficiální verzí Moskvy o válce rozpoutané před více než dvěma lety proti Ukrajině. O případu dnes informovala ruská média, podle kterých lékařce hrozí až deset let vězení. Pokyn k jejímu stíhání dal podle tisku jeden z blízkých spolupracovníků prezidenta Vladimira Putina.

Zprvu se otevřený dopis šířil přes sociální síť Telegram pouze mezi zdravotníky, ale později se objevil na veřejnosti. K večeru bylo pod ním už 2000 podpisů, a to nejen od lékařů, napsal Kommersant. O tři hodiny dříve server RBK psal, že pod dopis se podepsalo 150 lékařů.

„Dětská lékařka Bujanovová byla uvězněna po udání. Uvěznili ji bez možnosti, aby se ohradila proti obviňujícím tvrzením. Je odbornice, jakých je nedostatek. Jako dětská lékařka 40 let pomáhá nejmenším pacientům. Ale zavřeli ji kvůli jedinému udání v podobě videa, dokonce nebylo ani zapotřebí trestní oznámení od udavačky,“ citoval deník z dopisu. Lékaři také požadují, aby vyšetřovatelé vysvětlili, proč vyšetřování, zahájené v únoru, trvá tak dlouho.

V bojích na Ukrajině od začátku ruské invaze v únoru 2022 zahynulo okolo 150.000 ruských vojáků. V dnes zveřejněném rozhovoru s nezávislým ruským listem Novaja Gazeta Jevropa to řekl francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné. Neupřesnil ale, na čem tento údaj zakládá.

„Vojenské selhání Ruska už nastalo. Odhadujeme ruské vojenské ztráty na 500.000 včetně 150.000 mrtvých,“ uvedl Séjourné. „K čemu to všechno je? Dá se to shrnout dvěma slovy: k ničemu,“ řekl ministr země, která spolu s dalšími západními státy diplomaticky, vojensky i finančně podporuje Kyjev.

Ruský deník Kommersant publikoval detaily útoku na Kerčský (Krymský) most 8. října 2022. Spiklenci výbušninu schovali do nákladu fólií, který převážel nevědomky ruský šofér. “Ukázalo se, že k odpálení důležité ruské dopravní tepny bylo použito improvizované výbušné zařízení o síle odpovídající 10 tunám TNT. Jeho základem nebyla průmyslová výbušnina, ale tuhé raketové palivo ukryté v rolích polyethylenové fólie, které explodovalo od výbuchu plastitu na určitém místě trasy," píše deník. Rozbuška, rovněž ukrytá pod fólií, byla spuštěna signálem GPS v okamžiku průjezdu předem určeným bodem na trase.

Detektivové s pomocí tajné služby FSB a vojenských operativců dospěli k závěru, že organizátorem trestného činu byl šéf Služby bezpečnosti Ukrajiny Vasyl Maljuk. Teroristickou skupinu, která měla za úkol zničit Krymský most, podle vyšetřování řídil od března 2022, kdy byl ještě náměstkem šéfa.

Počet dětí ukrajinských uprchlíků v českých školách se od začátku tohoto školního roku zvýšil o tři procenta na celkových 49.539. Nejvyšší nárůst lze podle ministerstva školství pozorovat v mateřských školách, a to zvýšení o 23 procent. Ve středních školách pak jde o nárůst 9,8 procenta, uvedlo ministerstvo.

Většina dětí ukrajinských uprchlíků se podle resortu vzdělává ve veřejných školách, tedy těch, které zřizují kraje či obce. Tvoří více než 96 procent všech. Nejvíce těchto dětí se vzdělává ve školách v Praze a ve Středočeském kraji. Naopak nejméně jich chodí do škol v Olomouckém a Zlínském kraji.

V mateřských školách bylo na začátku tohoto školního roku podle ministerstva školství 5697 dětí ukrajinských uprchlíků. Podle průzkumu k 10. dubnu se jejich počet zvýšil na 7005. Ve středních školách se podle jarního sběru dat vzdělává 5346 uprchlických žáků z Ukrajiny, asi o 480 více než na začátku školního roku. V základních školách včetně přípravných tříd počet těchto dětí poklesl o 330, tedy zhruba o jedno procento, na 37.099 žáků. Počet těchto žáků se snížil i v konzervatořích, a to asi o šest procent na 89.

Ruské letectvo dnes opět bombardovalo druhé největší ukrajinské město Charkov. Po výbuchu klouzavé bomby přišla o život starší žena, dva senioři utrpěli zranění, ale bilance nemusí být konečná - další lidé mohou být pod troskami poničených domů, které nyní záchranáři prohledávají, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na šéfa oblastní správy Oleha Syněhubova a starostu Ihora Terechova.

Ruské bombardování poničilo několik objektů, v jednom podle gubernátora vypukl požár. Střepiny zasáhly také projíždějící tramvaj s cestující, ale nikdo nebyl zraněn.

Chargé d´affaires ruského velvyslanectví, který byl předvolán na německé ministerstvo zahraničí, „kategoricky odmítl obvinění ze zapojení ruských státních struktur do uvedeného případu a činnosti skupiny ART28 obecně jako nedoložený a neopodstatněný“, uvedlo ruské velvyslanectví v Berlíně podle agentury TASS. „Demarši německého ministerstva zahraničí pokládáme za další nikoliv přátelský krok, který má podnítit v Německu protiruské nálady a vést k další destrukci rusko-německých vztahů,“ dodalo velvyslanectví.

Ruská armáda letos na Ukrajině dobyla území o rozloze 547 kilometrů čtverečních, řekl dnes podle agentur ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Tvrdil také, že ukrajinské jednotky ustupují po celé délce fronty. Toto vyjádření nelze v podmínkách válečného konfliktu ověřit.

„Uskupení ruské armády pokračují v prolamování systému opěrných bodů nepřítele podél celé linie dotyku,“ prohlásil ministr podle agentury Interfax na schůzce vedení resortu obrany. Ukrajinské jednotky jsou podle něho nuceny opouštět pozice a ustupovat.

Šojgu řekl, že za poslední dva týdny ruská armáda dobyla tři obce v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny: Novobachmutivku, Semenivku a Berdyči. Zmíněných 547 kilometrů čtverečních získaného ukrajinského představuje o něco více než je rozloha českého hlavního města. Praha se rozkládá na 496 kilometrech čtverečních.

Česko zaznamenává zvýšené aktivity Ruska v oblasti kyberútoků a kyberšpionáže již delší dobu, registruje vyšší desítky útoků na infrastrukturu. Na možné cíle však ČR důsledně dohlíží a například s Německem si denně vyměňuje informace. O většině hrozeb se veřejnost nedozví, jsou zlikvidovány již v počátcích. Novinářům to dnes po setkání s německou ministryní vnitra Nancy Faeserovou řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

„Pokud se podíváme na ministerstvo vnitra, tak různé útoky na naše složky nebo na naše systémy jako takové jsou v různé míře na denní bázi,“ uvedl ministr.

Některé české instituce byly od loňského roku cílem útoků zneužívajících do té doby neznámou zranitelnost aplikace Microsoft Outlook. Způsob a jejich zaměření odpovídaly profilu aktivit skupiny APT28, která je spojována s ruskou vojenskou tajnou službou GRU, uvedlo ministerstvo zahraničí na základě informací zpravodajských služeb. Česko s mezinárodními partnery zásadně odsoudilo aktivity skupiny APT28, jež podle úřadu dlouhodobě provádí kyberšpionážní kampaň v evropských zemích.

„Česko je opakovanými kybernetickými útoky státních aktérů znepokojeno. Jsme odhodláni na toto neakceptovatelné jednání důrazně reagovat společně s evropskými i mezinárodními partnery,“ uvedlo ministerstvo. Vyzvalo Ruskou federaci, aby těchto aktivit zanechala.

Dotčené subjekty podle úřadu obdržely technická doporučení a nabídku na spolupráci na zvýšení bezpečnostních opatření. Skupiny APT28 se týkala i operace Dying Ember, kterou v lednu vedly Spojené státy. O zapojení Česka do operace informoval v únoru premiér Petr Fiala (ODS).

„Podařílo se odhalit skupinu APT28 stojící za kybernetickými útoky na ČR! Je nutné vyslat jasný signál nejen Rusku, ale i ostatním potenciálním útočníkům, že kybernetické útoky namířené proti ČR jsou zcela nepřípustné,“ tweetuje Národní  úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).

Ruská plynárenská společnost Gazprom Export požádala ruský arbitrážní soud, aby zakázal české energetické skupině ČEZ pokračovat v řízení u mezinárodního arbitrážního soudu v Ženevě. Informovala o tom dnes ruská tisková agentura TASS. Gazprom Export je exportní divizí ruské státní plynárenské firmy Gazprom.

ČEZ loni v únoru zahájil proti Gazpromu v Ženevě arbitrážní řízení z důvodu krácení dohodnutých dodávek plynu, od ruského podniku žádá náhradu škody za více než miliardu korun. Situace kolem obchodu s plynem se zkomplikovala, když ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí.

Německo si kvůli kybernetickým útokům, které spojuje s Ruskem, předvolalo ruského velvyslance v zemi, prohlásil mluvčí ministerstva zahraničí Christian Wagner. Německo zároveň vyzvalo Moskvu, aby s takovými výpady přestala, uvedl vládní mluvčí Wolfgang Büchner. Spolkové ministerstvo vnitra uvedlo, že útoky nemířily jen proti vládní sociální demokracii (SPD), ale také proti německým firmám v oblasti logistiky, zbrojení, letectví a výpočetní techniky.

Mluvčí ministerstva vnitra Maximilian Kall řekl, že Berlín ruské kybernetické útoky spojuje s německou podporou Ukrajiny. Německo poskytuje Ruskem napadené zemi druhou největší zbrojní pomoc po Spojených státech. Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová, která se dnes v Praze setkala s českým kolegou Vítem Rakušanem, prohlásila, že Berlín bude Ukrajinu dále podporovat. „Zastrašit Ruskem se nenecháme,“ řekla.

Za poslední den ztratil protivník 1270 lidí, 22 tanků, 33 obrněných vozidel, 19 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit. V rámci letišncíh jarních dní jsou to ztráty nadprůměrné.

Ruská tajná služba FSB tvrdí, že „zneškodnila“ sabotéra ukrajinské vojenské rozvědky, jenž přijel přes Litvu do Ruska páchat „teroristické útoky“ na vojenská a energetická zařízení v Moskevské a Leningradské oblasti. Napsala to dnes agentura TASS. Podle agentury Reuters FSB uvedla, že muže zabila. Kyjev se k případu dosud nevyjádřil.

Občan Ruské federace narozený v roce 1976 na příkaz ukrajinské vojenské rozvědky HUR plánoval sérii teroristických útoků na ruském území, tvrdí tiskové oddělení FSB. Ruští agenti ho prý objevili ve skrýši v Leningradské oblasti. „Při zatýkání kladl ozbrojený odpor pomocí střelných zbraní a byl zneškodněn,“ dodala ruská tajná služba.

FSB dále tvrdí, že muž prošel diverzním výcvikem v Litvě. Údajný sabotér podle ruské tajné služby přijel letos v březnu z Litvy, kde prý před tím studoval používání výbušných a ručních zbraní, napsal nezávislý server Meduza.

„Pokud se válka (na Ukrajině) protáhne do roku 2025, pak úroveň výdajů na armádu z let 2023 až 2024 nebude dostatečná a bude třeba ji zvýšit,“ řekl maďarský premiér Viktor Orbán. Loni Maďarsko vydalo na obranu přes 2,4 procenta, tedy více než dvě procenta stanovená dohodou států NATO. Orbán dodal, že vláda pak bude mít méně prostředků na jiné účely.

„Budeme dávat tři miliardy liber každý rok tak dlouho, jak dlouho to bude nutné,“ uvedl šéf britské diplomacie v Kyjevě a dodal, že některé poskytnuté vojenské vybavení mířilo na Ukrajinu v době, kdy tam byl na své návštěvě.

Cameron též prohlásil, že Ukrajina má právo používat zbraně poskytnuté Londýnem i k úderům na cíle v Rusku. Je na rozhodnutí Kyjeva, jestli tak učiní. „Ukrajina má toto právo. Stejně jako Rusko útočí uvnitř Ukrajiny. Lze docela dobře pochopit, proč má Ukrajina potřebu zajistit, že se brání,“ uvedl britský ministr, jenž se během návštěvy Kyjeva setkal se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou a prezidentem Volodymyrem Zelenským. Jednalo se o druhou cestu bývalého premiéra na Ukrajinu od chvíle, kdy se loni v listopadu ujal vedení ministerstva zahraničí.

Britský expremiér a nynější ministr zahraničí David Cameron ve čtvrtek navštívil Kyjev. Jeho protějšek Dmytro Kuleba ho vzal mj. ke chrámu svatého Michaela, kde je na zdi památník padlých vojáků. Vedle na náměstí si tam pak Cameron prohlédl ukázky zničených ruských vojenských vozidel.

Tento víkend pravoslavní křesťané slaví Velikonoce. V Kyjevě budou posílena bezpečnostní opatření, píše The Kyiv Independent. Místní úřady vyzývají obyvatele, aby kvůli obavám o bezpečnost sledovali bohoslužbu raději online než v kostele, uvádí se v prohlášení městské vojenské správy.

Serhij Popko, náčelník Kyjevské městské vojenské správy (KMVA), zdůraznil možnost zvýšeného počtu raketových provokací ze strany ruské armády při takových příležitostech. „Nezapomínejte, že země je ve válce,“ uvedl prostřednictvím Telegramu. „Dokonce i v takové světlé dny oslav můžeme od agresora očekávat zlé skutky - hrozba raketových útoků nebyla zrušena.“

Dobré ráno, vážení čtenáři,

Oleh, šéf technického oddělení ukrajinské elektrárny, která se opakovaně stala terčem ruského útoku, má jasnou odpověď na otázku, co těžce zkoušený ukrajinský energetický sektor nejvíce potřebuje: „Patrioty.“ Ukrajinští energetici se snaží opravovat škody způsobené zesilujícími ruskými vzdušnými útoky, jejichž účelem je zdemolovat ukrajinskou energetickou infrastrukturu, podkopat ekonomiku a podlomit morálku společnosti. Obávají se, že nezvládnou zemi připravit na zimu, pokud spojenci Kyjevu nedodají systémy protivzdušné obrany, jako jsou americké Patrioty, které by pomohly překazit snahy Rusů napáchat další škody na beztak poničených elektrárnách, napsala agentura AP.

Spojené státy nějaké systémy Patriot Ukrajině dodaly a před několika dny po naléhavých prosbách ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského oznámily, že pošlou další.

„Rakety udeří rychle. Opravy trvají dlouho,“ poznamenal Oleh. V elektrárně, která patří společnosti DTEK, největšímu soukromému dodavateli elektrické energie na Ukrajině, po nedávném raketovém útoku v jedné části zůstal nepořádek tvořený rozbitým sklem, roztlučenými cihlami a zkroucenými kusy kovu. Tato uhelná elektrárna je jedním ze čtyř podniků patřících DTEK, které byly při útoku zasaženy. Místo, kde se elektrárna nachází, technické podrobnosti škod a plná jména zaměstnanců nelze z bezpečnostních důvodů zveřejnit. Během návštěvy elektrárny pracovníci státní služby pro mimořádné události v helmách a s jistícími úvazky šplhali po zkroucené střeše obří budovy, hodnotili rozsah škod a občas odhazovali kusy trosek.