ONLINE: Rusové odmítli bezpodmínečné příměří. Od Ukrajiny dostali seznam unesených dětí

 Policie dopadla aktivistu Jaroslava Popelku, který si má odpykat dva měsíce odnětí svobody v souvislosti s výzvou ke stržení ukrajinské vlajky z Národního muzea. Uvedla to dnes Česká televize (ČT). Pátrání po muži vyhlásili policisté poté, co nenastoupil do vězení. V databázi hledaných lidí byl od srpna.

„Odsouzený J. P. byl na základě příkazu k dodání do výkonu trestu dodán Policií ČR do výkonu trestu,“ sdělila na dotaz ČT mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1 Eva Švíglerová.

Popelka vyzýval ke stržení ukrajinské vlaky loni v březnu na protivládní demonstraci v Praze. Soudy mu za podněcování uložily vedle čtyřměsíčního podmíněného trestu také zákaz pobytu na území hlavního města, a to na rok a půl. Tento zákaz porušil, za což ho soudy letos v červnu poslaly na dva měsíce do vězení.

Zelenskyj o mírovém plánu

„Většina bodů z plánu závisí vyloženě na něm (Bidenovi). Na dalších spojencích také, ale jsou v něm určité body, které závisí na dobré vůli a podpoře ze strany Spojených států,“ řekl dnes. O svých záměrech chce ve Spojených státech, kam pojede příští týden, mluvit také s oběma prezidentskými kandidáty, tedy viceprezidentkou Kamalou Harrisovou a exprezidentem Donaldem Trumpem.

Agentura Reuters podotýká, že Zelenskyj sice pravidelně informuje, že na plánu dál pracuje, ale o jeho obsahu toho zatím moc neprozradil.

„Celý plán závisí na rychlých rozhodnutích našich partnerů. Plán závisí na rozhodnutích, která by měla padnout mezi říjnem a prosincem, aniž by tento proces nabíral zpoždění,“ řekl ukrajinský prezident.  Plán podle Zelenského počítá s posílením Ukrajiny a natolik silným „psychologickým“ dopadem na Rusko, že se Moskva rozhodne válku ukončit diplomatickou cestou.

Ukrajinský mírový plán týkající se války proti Rusku závisí na rychlých rozhodnutích, která spojenci Ukrajiny udělají ještě letos, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou v Kyjevě. Ukrajina se přes dva a půl roku brání ruské agresi, její možnosti na bojišti však do velké míry závisí na dodávkách zbraní a další pomoci ze Západu.

Zelenskyj nedávno řekl, že mírový plán nebo také plán vítězství chce ještě tento měsíc představit americkému prezidentovi Joeu Bidenovi, seznámit s ním chce i oba americké prezidentské kandidáty, tedy viceprezidentku Kamalu Harissovou a exprezidenta Donalda Trumpa. Plán podle Zelenského počítá s posílením Ukrajiny a natolik silným "psychologickým" dopadem na Rusko, že se Moskva rozhodne válku ukončit diplomatickou cestou.

EU poskytne Ukrajině půjčku až 35 miliard eur v rámci úvěrové pomoci od G7 využívající zmrazená ruská aktiva. Oznámila to šéfka EK von der Leyenová na návštěvě v ukrajinském Kyjevě. 

Ruské vojenské velení očekávalo ukrajinský vpád do Kurské oblasti a měsíce pracovalo na plánech, jak mu zabránit. Vyplývá to ze souboru dokumentů, které ukrajinští vojáci nalezli v opuštěných ruských pozicích v tomto regionu, píše britský The Guardian. Podotýká, že pravost dokumentů nebylo možné nezávisle potvrdit, ale že nesou znaky typické pro komunikaci uvnitř ruské armády. Ukrajina se od února 2022 brání ruské ozbrojené agresi, její síly v srpnu v překvapivé operaci ovládly část ruské Kurské oblasti, kterou dosud drží.

Tamní ruské jednotky ukrajinský vpád zastihl nepřipravené. U hranic působili špatně vycvičení vojáci, podle informací médií často mladí muži na základní vojenské službě. To, že ruská armáda podle dokumentů tušila, že se něco takového může stát, ve světle událostí z minulého měsíce znamená další ránu pro její beztak poškozenou reputaci, píše The Guardian.

Německo překonalo nedostatek ruského plynu a je připraveno na zimu, říká ministr hospodářství Robert Habeck a dodal, že Německo už ruský plyn nepotřebuje.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v Kyjevě vzdala hold padlým obráncům Ukrajiny za posledních 10 let.

Rusko v noci na dnešek na Ukrajinu zaútočilo s využitím 70 dronů, informovalo ráno ukrajinské letectvo. Protivzdušná obrana 61 bezpilotních letounů zneškodnila, sestřelila také jednu ruskou řízenou střelu. V Kyjevě varování před hrozbou dronového útoku platilo i ráno, kdy tam vlakem z Polska přijela předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Úlomky sestřeleného dronu v jedné vsi v západoukrajinské Lvovské oblasti zasáhly zemědělské družstvo, kde začalo hořet, informoval Maksym Kozyckyj, šéf regionální vojenské správy. Hasiči požár uhasili. Zničená jsou tři auta, z toho dvě nákladní, v budovách patřících statku jsou vyražená okna. Nikomu se nic nestalo. Úlomky sestřelených dronů způsobily požáry také na dvou místech v Čerkarské oblasti na jih od Kyjeva. Hořelo v lese.

Letecký poplach platil v noci ve více než polovině ze 24 ukrajinských oblastí.

Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek zneškodnila 61 ze 70 ruských útočných dronů, uvedlo ukrajinské letectvo.

V Kyjevě je předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, setká se mimo jiné s prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Tématem rozhovorů před blížící se zimou je hlavně pomoc bránící se zemi s jejími energetickými potřebami.

V okolí Kyjeva hoří

Úřady v Kyjevě dnes lidem doporučily, aby kvůli špatné kvalitě ovzduší nevětrali a omezili pobyt venku. V okolí ukrajinského hlavního města hoří lesní požáry, informuje Rádio Svoboda na svých internetových stránkách.

Požáry jsou například v okolí města Vyšhorod sousedícího na severu s Kyjevem.

Ukrajinské ministerstvo životního prostředí ve čtvrtek informovalo, že v zemi v těchto dnech hoří 19 lesních požárů, z toho 16 velkých. Zasaženo je více než 2600 hektarů lesa.

Ministerstvo podotklo, že v okolí Kyjeva požáry vznikly kvůli nedbalosti lidí. „Ve většině případů požáry způsobují běžní lidé, kteří vypalují suché porosty na zahradách, oheň se pak ale rozšíří do lesa,“ vysvětlil úřad.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová dorazila na avizovanou návštěvu Kyjeva.

My 8th visit to Kyiv comes as the
heating season starts soon, and Russia keeps targeting energy infrastructure.

We will help Ukraine in its brave efforts.

I come here to discuss Europe’s support.

From winter preparedness to defence, to accession and progress on the G7 loans. pic.twitter.com/kxxWFA7eA0

— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) September 20, 2024

Rumunské prezidentské volby by nyní v prvním kole těsně vyhrál bývalý rumunský ministr zahraničí a exnáměstek generálního tajemníka NATO Mircea Geoana před sociálnědemokratickým (PSD) premiérem Marcelem Ciolacuem. Vyplývá to z průzkumu společnosti INSCOP Research, uvedla agentura Reuters. První kolo voleb rumunské hlavy státu se uskuteční 24. listopadu, pravděpodobné druhé pak 8. prosince.

Reuters podotýká, že prezidentské pravomoci zahrnují dohled nad zahraniční politikou, a nový prezident tak bude hrát zásadní roli v rumunském závazku podporovat Ukrajinu.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se za týden ve Washingtonu setká s americkým prezidentem Joem Bidenem a viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Napsala to dnes agentura AP, podle níž s nimi chce jednat mimo jiné o možnosti používat americké zbraně k útokům do hloubi ruského území. Bidenova administrativa to zatím nepovolila. Podle AFP má v plánu i setkání s Donaldem Trumpem.

„Těším se, že příští týden v Bílém domě uvítám svého přítele, ukrajinského prezidenta Zelenského,“ napsal dnes Biden na X. „Během jeho návštěvy potvrdím americký závazek podporovat Ukrajinu při obraně její svobody a nezávislosti.“

Ukrajinská ofenzíva do ruské Kurské oblasti přiměla Moskvu přesunout do tohoto regionu kolem 40 000 vojáků, uvedl dnes prezident Volodymyr Zelenskyj. K situaci na východě Ukrajiny řekl, že se armádě povedlo snížit útočný potenciál ruských invazních jednotek v ukrajinské Doněcké oblasti, ale situace tam zůstává extrémně složitá.

„Každý den se odehrávají těžké boje ve směru na Kurachove a Pokrovsk. Ale děláme maximum pro odolnost našich bojových brigád,“ uvedl ve svém pravidelném večerním projevu Zelenskyj. „A odděleně: operace v Kurské oblasti. Tímto směrem už bylo odkloněno asi 40 000 ruských vojáků. Naše aktivní akce pokračují,“ doplnil.

Česko a Jižní Korea vnímají jako největší nebezpečí pro světovou bezpečnost Rusko a jeho rostoucí spolupráci se Severní Koreou, Čínou nebo Íránem. Po dnešním jednání s jihokorejským protějškem Jun Sok-jolem v Praze to řekl český prezident Petr Pavel. Spolupráce mezi zeměmi se podle něj promítá do mezilidských vztahů, turistiky, ekonomiky, vědy, techniky i bezpečnosti.

Ruské síly dnes zasáhly domov důchodců ve městě Sumy na severovýchodě Ukrajiny. Zabit byl jeden člověk a dalších nejméně 12 lidí utrpělo zranění, informovalo ukrajinské ministerstvo vnitra. Čtyřiasedmdesátiletá žena zemřela a dvě další, obě ve věku 67 let, byly předtím zraněny v důsledku čtyř nočních ruských útoků naváděnými bombami KAB na místa v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny. Na sociálních sítích to uvedl šéf tamní oblastní správy Ivan Fedorov.

Podívejte se na nové snímky ze Sumské oblasti, kde se lidé museli evakuovat kvůli intenzivním ruským útokům.

Německý ministr obrany Boris Pistorius dnes oznámil další zbrojní pomoc Ukrajině, tentokrát za 1,4 miliardy eur (35 miliard Kč). Informuje o tom agentura DPA, podle níž by země, která už více než dva a půl roku čelí ruské agresi, měla pomoc obdržet ještě letos.

Ukrajinský parlament dnes schválil přejmenování více než 300 obcí, jejichž názvy mají spojitost s Ruskem nebo někdejším Sovětským svazem. Informuje o tom ukrajinský server The Kyiv Independent.

Západ by měl povolit Ukrajině vyslat střely dlouhého doletu na vojenské cíle na ruském území, aby umožnil efektivnější obranu proti ruské agresi. Shodli se na tom dnes poslanci Evropského parlamentu (EP) v usnesení přijatém výraznou většinou hlasů. 

Českých europoslanců se hlasování zúčastnilo 15 z 20 (Česko má sice 21 europoslanců, ale Martin Hlaváček z hnutí ANO se mandátu vzdal a nový europoslanec zatím na jeho místo nenastoupil, protože procedury EP trvají delší dobu). Rezoluci podpořilo osm z nich - Ondřej Krutílek, Alexandr Vondra a Veronika Vrecionová (ODS) z konzervativní frakce ECR, Jan Farský (STAN), Danuše Nerudová (STAN), Ondřej Kolář (TOP 09) a Luděk Niedermayer (TOP 09) z frakce Evropské lidové strany (EPP) a pirátská europoslankyně Markéta Gregorová. Čtyři čeští europoslanci byli proti - Ivan David (SPD) z frakce Evropa suverénních národů (ESN), Ondřej Dostál a Kateřina Konečná z koalice Stačilo!, kteří jsou nezařazenými poslanci, a Filip Turek z Přísahy a Motoristů (frakce Patrioti pro Evropu). Jeho kolegyně Nikola Bartůšek rovněž z Přísahy a Motoristů (frakce Patrioti pro Evropu) a také Jana Nagyová a Jaroslava Pokorná Jermanová z hnutí ANO (frakce Patrioti pro Evropu) se hlasování zdržely. Hlasování se neúčastnil Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL (frakce EPP) a z ANO (Patrioti pro Evropu) Jaroslav Bžoch, Ondřej Knotek, Ondřej Kovařík a Klára Dostálová.

Ruská armáda loni obdržela zhruba 140 000 dronů ruské výroby a letos Rusko plánuje jejich výrobu téměř zdesetinásobit; armádě jich tak dodá bezmála 1,4 milionu. Oznámil to dnes podle agentury Reuters ruský prezident Vladimir Putin.

„Dohromady bylo v roce 2023 ozbrojeným silám dodáno asi 140 000 bezpilotních prostředků různých typů. V tomto roce je plánováno výrazné zvýšení produkce dronů, abych byl přesný téměř desetinásobné,“ uvedl Putin na zasedání vojensko-průmyslové komise.

Šéf ruské Státní dumy, což je dolní parlamentní komora, dnes v reakci na krok EP varoval, že ukrajinské útoky západními zbraněmi na Rusko by vedly ke „globální válce za použití jaderných zbraní“. Šéf Dumy Volodin je blízkým spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.