ONLINE: Oděsa a Charkov pod palbou, Rusové poslali rakety a drony na obytnou zónu

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od sobotního rána.

"Myslím, že sdílíme názor, že válku na Ukrajině je nutné zastavit a že Putin nemůže zvítězit," řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před jednáním s někdejším šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Po rozhovoru řekl, že jeho cílem je spravedlivý mír a že je nutné vyvinout tlak na Putina, aby válku zastavil.

 Novináři z mezinárodní skupiny médií, ve které byla i německá stanice ZDF či rakouský deník Der Standard, objevili na sociální síti Telegram profil nabízející peníze za sabotáže prováděné v Pobaltí. Píše to dnes deník Le Monde. Profil se propagoval na kanále Grey Zone, který má blízko k ruské žoldnéřské Wagnerově skupině. Podle zdrojů z tajných služeb se Rusko tímto způsobem snaží rekrutovat lidi pro záškodnické aktivity na západ od svých hranic.

Novináři se vydávali za mladého ruskojazyčného Estonce, který si chce rychle vydělat peníze. Kontaktovali proto profil Privet Bot, který se propagoval na Telegramu i dalších sociálních sítích a zaměřoval se na prorusky smýšlející uživatele. V rámci komunikace profil nabízel smyšlenému Estonci peníze za útoky na armádní objekty či techniku a až 10.000 dolarů (220.000 korun) za zabití "fašisty", čímž zřejmě profil mínil odpůrce Ruska.

Americký exprezident a kandidát republikánů do Bílého Domu Donald Trump po dnešním setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským uvedl, že, pokud se dostane znovu k moci, bude chtít vyřešit válku na Ukrajině spravedlivou dohodou. Podle tiskových agentur řekl, že chce na tom pracovat s Ruskem a s Ukrajinou. Zelenskyj uvedl, že se s Trumpem shodne v názoru, že válka musí skončit a že Putin nemůže vyhrát.

"Tato válka se nikdy neměla stát, ale vyřešíme ji," uvedl podle agentury AFP Trump po jednání se Zelenským. Dodal, že chce dojednat "spravedlivou dohodu pro všechny".

Záchranáři našli tělo ženy pod troskami zasažené budovy ve městě Kryvyj Rih, napsal na sociální síti šéf oblastní správy Serhij Lysak s tím, že pátrání po dalších pohřešovaných pokračuje. Ukrajinská média s odkazem na místní vojenskou správu odpoledne informovala, že záchranáři vytáhli ze sutin další dvě těla, mrtvého muže a ženu. Dříve Lysak uvedl, že zranění utrpělo pět lidí, přičemž dva ranění museli být hospitalizováni, a že se pátrá po čtyřech nezvěstných. Ruská raketa podle ukrajinských médií zasáhla policejní velitelství.

Soud v druhém největším ruském městě Petrohradě dnes odsoudil ke čtyřem rokům ve vězeňském táboře ruského důstojníka v záloze Sergeje Lincova, který v rozhovoru poskytnutém stanici BBC hovořil o zklamání, jaké zažil v ruské armádě.

Soud uznal bývalého vojáka vinným "z šíření lživých informací kvůli politické nenávisti vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a vůči Rusům, kteří podporují válku proti Ukrajině", napsal server Mediazona. Čtyřicetiletý Lincov u soudu přiznal vinu a vyjádřil lítost.

Soud v druhém největším ruském městě Petrohradě dnes odsoudil ke čtyřem rokům ve vězeňském táboře ruského důstojníka v záloze Sergeje Lincova, který v rozhovoru poskytnutém stanici BBC hovořil o zklamání, jaké zažil v ruské armádě.

Soud uznal bývalého vojáka vinným "z šíření lživých informací kvůli politické nenávisti vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a vůči Rusům, kteří podporují válku proti Ukrajině", napsal server Mediazona. Čtyřicetiletý Lincov u soudu přiznal vinu a vyjádřil lítost.

Za lživé pokládají ruské úřady veškeré informace, které jsou v rozporu s oficiální verzí Moskvy. Přísné postihy schválili ruští zákonodárci krátce po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Režim se tak podle opozice a nezávislých médií snaží umlčet veškerou kritiku, protesty a nesouhlas s válkou, rozpoutanou na Putinův rozkaz.

Severoatlantická aliance v příštím roce ve Finsku nedaleko ruských hranic zřídí nové velitelství, jehož úkolem bude řídit operace pozemních sil aliance v severní Evropě v případě vojenského konfliktu. Podle agentury Reuters to dnes oznámil finský ministr obrany Antti Häkkänen.

„Dnes ráno jsem se rozhodl, že navrhneme NATO zřídit velitelství...v Mikkeli,“ uvedl Häkkänen s odkazem na město na jihovýchodě Finska, které leží asi dvě hodiny cesty autem od ruských hranic. Členské státy aliance vyjádřily už dopředu souhlas s tímto krokem.

Velitelství bude mít zpočátku roční rozpočet 8,5 milionu eur (214 milionů Kč) a bude na něm působit několik desítek vojáků z různých zemí.

Finsko stejně jako sousední Švédsko do NATO vstoupilo v reakci na ruskou válku proti Ukrajině.

Zhruba dvě třetiny uprchlíků z Ukrajiny plánují zůstat v Česku i po skončení dočasné ochrany. Je to zhruba o 20 procent více než před rokem. S trvalým návratem na Ukrajinu po skončení války počítá přibližně pětina ze zaregistrovaných uprchlíků. Vyplývá to z průzkumu, který pro ministerstvo vnitra zpracovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR. Ministerstvo dnes sdělilo, že k prodloužení dočasné ochrany se letos registrovalo 320.304 Ukrajinců a že tři pětiny z nich byly ženy.

Z dotázaných lidí odpovědělo 28 procent, že chce „určitě“ zůstat v Česku, dalších 38 procent volilo odpověď „spíše ano“. Pro návrat do vlasti se najisto vyslovilo 12 procent, dalších deset se spíše chce vrátit. Zbývající respondenti nejsou rozhodnutí nebo nechtěli odpovědět.

Ruská vojska obsadila obec Marynivka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. Agentura Reuters k tomu poznamenala, že zprávu nebyla schopna nezávisle ověřit, ale že ruské síly v posledních týdnech urychlily svůj postup v Doněcké oblasti, kde okupovaly řadu boji obvykle zcela zničených měst a vesnic.

Ve své svodce ruské ministerstvo zmínilo také dobytí města Ukrajinsk. Jeho ovládnutí oznámil Ruskem dosazený náčelník okupované části Doněcké oblasti Denis Pušilin ve středu.

Maďarsko se vždy brání proti agresorovi, činilo tak v minulosti a udělá to i v současnosti a budoucnu, prohlásil dnes v pravidelném rozhlasovém vystoupení maďarský premiér Viktor Orbán podle agentury MTI. Jako chybu šéf vlády odmítl nejednoznačná vyjádření svého blízkého spolupracovníka a jmenovce Balázse Orbána ohledně obrany země před Ruskem. Premiérův poradce dal ve středu najevo, že po lekci z potlačeného povstání z roku 1956 by Maďarsko v případě ruské invaze patrně nekladlo odpor, jak už třetím rokem činí Ukrajina.

„Maďarsko se vždy brání. Jak se bránilo v minulosti, tak by tak učinilo i dnes a bude tak činit i v budoucnu, všemi možnými prostředky, přesně tak, jak to všem Maďarům nařizuje ústava,“ řekl Orbán veřejnoprávní stanici Kossuth Radio v odpovědi na otázku, zda výroky Balázse Orbána naznačovaly, že Maďarsko se bránit nebude.

U moskevského městského soudu dnes začal proces s dvaasedmdesátiletým penzistou z amerického státu Michigan. Americký důchodce je obžalován, že jako žoldnéř bojoval v ozbrojeném konfliktu na straně Ukrajiny. V případě odsouzení mu hrozí až 15 let vězení, napsala ruská státní agentura RIA Novosti. Západní agentury jméno obžalovaného přepsaly z ruštiny jako Stefana Hubbarda, resp. Stephena Jamese Hubbarda.

Ruská agentura neuvedla, kde a kdy byl Američan zadržen, jen napsala, že na Ukrajinu se přestěhoval v roce 2014 a že jej k soudu předvedla vojenská policie. Prokurátorka požádala soud, aby obžalovaného vzal na půl roku do vazby kvůli obavě, že by mohl bránit objasnění případu a dále se věnovat "zločinné činnosti". Soud žádosti vyhověl.

Rumunský vzdušný prostor pravděpodobně narušil na méně než tři minuty ruský dron při nočním útoku na sousední Ukrajinu, uvedlo ráno rumunské ministerstvo obrany. Čtyři rumunské nálet sledovaly ze vzduchu, rumunší vojáci pátrali po případných troskách dronu, dodalo ministerstvo podle agentury Reuters.

Není to první incident tohoto druhu. Rumunské ministerstvo obrany také 8. září uvedlo, že hledá možné trosky dronu, který v noci narušil rumunský vzdušný prostor při ruském útoku na Ukrajinu. Stejnou noc ruský dron narušil také vzdušný prostor Lotyšska, kde se zřítil, informovalo lotyšské ministerstvo obrany.

Tři lidé přišli o život a nejméně 11 bylo zraněno při ranním ruském dronovém útoku na přístav Izmajil v Oděské oblasti, oznámil šéf oděské oblastní správy Oleh Kiper na sociálních sítích. Útok podle něj ve městě způsobil také několik požárů, se kterými se už hasiči dokázali vypořádat. Ukrajinské letectvo hlásí, že protivzdušná obrana sestřelila 24 z 32 útočných dronů, které Rusko vypustilo během noci proti ukrajinským městům; jeden dron zaletěl podle letectva do Rumunska. Izmajil leží u hranic s touto členskou zemí Severoatlantické aliance a Evropské unie. Rusové podle letectva také zaútočili raketou Iskander a dvěma leteckými raketami Ch-22.

Bývalý americký prezident Donald Trump oznámil, že se dnes dopoledne v New Yorku setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který je ve Spojených státech. Informovaly o tom světové agentury. Ukrajinský lídr ve čtvrtek jednal se svým americkým protějškem Joem Bidenem i viceprezidentkou USA Kamalou Harrisovou. Jeho setkání s Trumpem bylo předmětem spekulací.

„Jak víte, prezident Zelenskyj mne požádal o setkání,“ řekl Trump novinářům v New Yorku a dodal, že se s ukrajinským prezidentem sejde v 9:45 newyorského času (15:45 SELČ) v mrakodrapu Trump Tower. Agentura Reuters přitom s odvoláním na své zdroje ve středu psala, že očekávaná schůzka Zelenského s Trumpem se zřejmě neuskuteční. Trump v ten den ukrajinského prezidenta ostře kritizoval.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Návrhy, aby se Ukrajina vzdala velké části svého území, jsou nepřijatelné a nebezpečné - navrhují kapitulaci, nikoliv mír. Při setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským to dnes v Bílém domě prohlásila americká viceprezidentka a demokratická kandidátka pro listopadové prezidentské volby v USA Kamala Harrisová. Varovala také, že pokud svět nechá agresory brát si beztrestně cizí půdu, ruský prezident Vladimir Putin by se příště mohl zaměřit na Polsko či na pobaltské státy, píše agentura Reuters.

„V mé zemi jsou lidé, kteří by donutili Ukrajinu, aby se vzdala velké části svého suverénního území, kteří by požadovali, aby se Ukrajina prohlásila za neutrální,“ řekla Harrisová. „Tyto návrhy jsou stejné jako ty Putinovy, a nejsou to mírové návrhy. Jsou to návrhy na kapitulaci,“ řekla viceprezidentka podle agentury AFP v narážce na republikánského exprezidenta Donalda Trumpa, jenž bude v listopadových volbách jejím soupeřem. Trump o den dříve ostře kritizoval Zelenského, protože podle něj odmítá uzavřít dohodu, jež by vedla k ukončení ruské války proti Ukrajině.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od pátečního rána.

Polský soud dnes shledal vinným jednoho Ukrajince a jednoho Bělorusa ze špionáže ve prospěch Ruska. Dostali tresty odnětí svobody a peněžité tresty. Oba byli členy organizované skupiny, píše agentura Reuters.

V rámci vyšetřování aktivit špionážní skupiny, která se mimo jiné zaměřovala na získávání informací o přepravě vojenského materiálu pro Ukrajinu, zadržela polská kontrarozvědka (ABW) 16 lidí původem z Běloruska, Ukrajiny a Ruska. Oba odsouzení, kteří mezi ně patřili, jsou ve vazbě od března 2023.

Ruské síly pokračují v postupu na Pokrovsk, který je důležitou logistickou základnou a dopravním uzlem. „Pokud nezemřou oni, zemře místo toho naše pěchota. Nikdy jsem si nemyslel, že budu rád, když někoho zabiju, ale nenávidím je,“ řekl o Rusech major Oleksandr Fanagej. Jaké jsou boje a věří Ukrajinci ještě ve vítězství? Celý článek čtěte ZDE

Prezident Petr Pavel dnes v zaplněné aule Chicagské univerzity hovořil o ruské agresi na Ukrajině, o důležitosti Severoatlantické aliance i o fungování Visegrádské skupiny (V4 - Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko). Svým vystoupením zároveň na škole zahájil cyklus přednášek věnovaný odkazu Václava Havla.

Pavel ve svém vystoupení na téma Výzvy a příležitosti transatlantické vazby vyzdvihl mimo jiné nutnost většího převzetí odpovědnosti evropských zemí v rámci NATO. „Spojené státy potřebují rovnocenného partnera," řekl. Situace se podle něj lepší, což je vidět například na tom, že Česko a další země letos dostojí svému závazku vydávat na obranu minimálně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).

Zatímco Evropa zvyšuje svou snahu, je podle Pavla v zájmu USA, aby Ukrajina a Evropa nepadly za oběť ruské agrese. „Ruské vítězství by bylo zásadním neúspěchem pro demokratický svět," prohlásil. Na vystoupení českého prezidenta navázala debata se studenty, kteří se zajímali především o válku na Ukrajině.

Maďarsko by v případě ruské invaze patrně nekladlo odpor, řekl ve středu Balázs Orbán, blízký spolupracovník maďarského ministerského předsedy Viktora Orbána. Dnes o tom informuje agentura APA nebo server Politico. Výrok premiérova politického poradce kritizuje maďarská opozice.

"Každá země má právo rozhodovat o svém vlastním osudu a lídři za to přebírají odpovědnost," řekl Balázs Orbán v podcastu na portálu Mandiner, který má blízko k vládě. Tento politik z vládnoucí strany Fidesz, který není s premiérem příbuzný, uvedl, že kdyby se Maďarsku stalo totéž co Ukrajině, přepadené v únoru 2022 Ruskem, nepustilo by se do boje proti agresorovi.

Ruské úřady předaly Ukrajině devět dětí a mladistvých, informovala dnes zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová. Návrat dětí pomohl zprostředkovat Katar, uvádí server The Moscow Times.

"Jde o o osm chlapců ve věku od 12 do 17 let a jednu 17letou dívku," uvedla Lvovová-Bělovová. Většina z nich podle ní žila v Rusku s příbuznými, zejména prarodiči. Tak to bylo i v případě 17leté dívky, která žila s babičkou na Krymu, ale přála si, aby mohla být sloučena se svou matkou v Kyjevě. Rusko Krym anektovalo v roce 2014.

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena není nadšená z takzvaného plánu vítězství ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, napsal s odkazem na americké a evropské činitele deník The Wall Street Journal (WSJ). Bílý dům podle nich plán považuje jen za rozšířenou žádost o další zbraně a zrušení zákazu útočit západními zbraněmi na ruské území. "Nejsem z toho nadšený, není tam nic moc nového," řekl jeden z nejmenovaných představitelů.

Rusko v noci na dnešek opět masivně zaútočilo na ukrajinský energetický systém, uvedl ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Údery podle něj cílily zejména na tři zařízení elektrické přenosové soustavy. Ukrajinský energetický systém nicméně dál funguje, kvůli útokům nejsou plánované žádné nouzové výpadky, dodal ministerský předseda.

Evropská unie rázně odmítá ruské jaderné hrozby v podobě úpravy nukleární doktríny země útočící na Ukrajinu. Prohlásil to dnes mluvčí unijní diplomacie v reakci na středeční slova ruského prezidenta Vladimira Putina o možnosti použití jaderného arzenálu v případě ruského napadení konvenčními zbraněmi. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes prohlásil, že vyjádření o změnách doktríny bylo jasným signálem pro Západ, informovaly tiskové agentury. Moskvu dnes před změnou přístupu varoval polský prezident Andrzej Duda.

Putin na středečním zasedání ruské bezpečnostní rady na téma jaderného odstrašování navrhl provést změny v ruské jaderné doktríně. Moskva podle návrhu změn bude považovat útok ze strany jakéhokoli nejaderného státu, ale s účastí nebo podporou jaderného státu, za jejich společný útok na Rusko. Země si v takovém případě vyhrazuje právo použít jaderné zbraně i v případě masivního útoku konvenčními zbraněmi, pokud ohrozí bezpečnost Ruska, dodal Putin.