ONLINE: Ukrajina předložila Rusům plám trvalé mírové dohody. A černý den ruského letectva

Podle norského ministerstva zahraničních věcí Norsko v rámci svého širšího plánu pomoci zvýšilo celkovou podporu pro ukrajinský energetický sektor na 3 miliardy NOK.

Podpora Ukrajiny není podle nového generálního tajemníka NATO Marka Rutteho charitou, je to investice do naší vlastní bezpečnosti. Rutte to dnes řekl na závěr dvoudenního jednání ministrů obrany Severoatlantické aliance, kterému jako nový šéf NATO poprvé předsedal. Všichni v NATO podle něj vědí, že se Ukrajina stane členem aliance. Kdy by se tak mohlo stát, ale nezmínil.

Šéf NATO se vyjádřil i k informacím, že na Ukrajině po boku Ruska bojují severokorejští vojáci. Severoatlantická aliance podle něj v tuto chvíli přítomnost armády KLDR v oblasti nemůže potvrdit. V souvislosti s tímto tématem je ale NATO v blízkém kontaktu s představiteli Jižní Koreje a dění detailně sleduje. Zástupce Jižní Koreje byl ve čtvrtek i na jednání v sídle NATO spolu s dalšími partnery aliance z Indo-Pacifiku, což je s Austrálií, Japonskem a Novým Zélandem.

Německo bude Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak to bude potřeba. V prohlášení před jednáním s americkým prezidentem Joem Bidenem to dnes prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Dodal, že se ruský prezident Vladimir Putin ve svých válečných plánech přepočítal, a slíbil, že NATO bude chránit každý centimetr území svých členů. Biden poděkoval Německu za jeho podporu Ukrajiny a vyzval Berlín, aby se nadále snažil dodržet cíl NATO a investovat do obrany nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně.

Nábor do armády se podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky nedaří tak, jak by armáda potřebovala, letošní čísla nejsou dobrá. Řehka to dnes řekl novinářům po zahájení pražské výstavy Dvacet let od zrušení povinné vojenské služby v našich zemích, přesná čísla neuvedl.

Resort obrany měl podle zprávy ministerstva obrany počátkem letošního roku 27.826 vojáků z povolání a 4266 členů aktivních záloh. Podle strategických plánů by do roku 2030 chtěla mít armáda 30.000 vojáků z povolání a 10.000 příslušníků aktivních záloh.

Severní Korea vyšle do války na Ukrajině 12.000 vojáků na pomoc ruské armádě

1500 už jich do Ruska odjelo, tvrdí podle médií jihokorejská rozvědka. Podle agentury Reuters přesun příslušníků severokorejských speciálních sil začal 8. října. Podle agentury AFP už KLDR vyslala lodí do ruského Vladivostoku první kontingent o síle 1500 vojáků. Jednotky obdržely ruské uniformy, ruské zbraně a falešné ruské průkazy totožnosti, napsal Reuters s odvoláním na NIS. Jižní Korea údajně při identifikaci severokorejského vojáka nasazeného pro pomoc Rusku použila technologie umělé inteligence pro rozpoznávání obličeje.

Spojené státy a Německo musejí pokračovat v podpoře Ukrajiny tak dlouho, dokud Ruskem napadená země nezvítězí a nedosáhne spravedlivého a udržitelného míru. Na slavnostní ceremonii v sídle německých prezidentů v Berlíně to dnes řekl americký prezident Joe Biden. Německý prezident Frank-Walter Steinemier Bidenovi poděkoval za „vůdčí roli“ v pomoci Ukrajině i za podporu přátelství mezi USA a Německem, které má podle něj existenční význam.

„Nesmíme polevit, nesmíme projevit únavu,“ řekl Biden v projevu k podpoře Ukrajiny, která se už třetím rokem brání ruské invazi. „Musíme pokračovat, dokud Ukrajina nezvítězí a nedosáhne spravedlivého a udržitelného míru,“ dodal. Podle něj je společným úkolem USA a Německa obrana svobody a demokracie, o než se v současnosti bojuje hlavně na Ukrajině.

Nynější vláda podle premiéra Petra Fialy (ODS) čelila výzvám jako žádná jiná v moderní historii, ale při pohledu zpět lze konstatovat, že uspěla

Fiala připomněl, že vláda čelila energetické či migrační krizi způsobené ruskou invazí na Ukrajinu, bojovala s inflací a zdědila vysoké deficity rozpočtu. „Nikdo jiný v moderní historii ČR se nepotýkal s takovým koktejlem problémů a výzev,“ uvedl. Dodal, že když se na poslední roky ohlédne, může s klidem prohlásit, že vláda uspěla. Fakticky se zbavila závislosti na Rusku, energetika se mění před očima, migrační vlnu z Ukrajiny se podařilo převrátit ve prospěch ČR, zmínil.

Setkáním s prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem dnes zahájil americký prezident Joe Biden program své návštěvy Německa. Odpoledne se v Berlíně setká také s kancléřem Olafem Scholzem, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a britským premiérem Keirem Starmerem. Hlavním tématem jejich jednání by měla být další podpora Ukrajiny, která se brání ruské agresi, ale zřejmě i vývoj na Blízkém východě po zabití šéfa palestinské teroristické organizace Hamás Jahjáa Sinvára.

Podle údajů ukrajinského ministerstva obrany přišlo Rusko od začítku invaze již o více než 675 000 vojáků.

Dva ruští občané čelí obvinění za šíření letáků skupiny Wagner Group v Krakově. Okresní soud v Krakově zahájil proces se dvěma ruskými občany, Andrejem G. a Alexejem T., kteří byli údajně najati skupinou Wagner Group, aby v polském Krakově roznášeli letáky vyzývající ke vstupu do této organizace.

Čelí obviněním souvisejícím s napomáháním zahraniční rozvědce a zapojením do mezinárodní ozbrojené skupiny, která má v úmyslu páchat teroristické činy.

Dva drony podle ukrajinského letectva odletěly nad území Běloruska a kolem 07:45 SELČ bylo deset ruských bezpilotních letounů stále v ukrajinském vzdušném prostoru.

"Ruské síly podnikly jeden z nejmasivnějších dronových útoků na civilní obyvatelstvo a infrastrukturu Ukrajiny," uvedla dnes ráno podle ruskojazyčného servisu BBC městská vojenská správa v Kyjevě. Všechny bezpilotní letouny mířící na hlavní město protivzdušná obrana podle ní zneškodnila.

Podobně rozsáhlý dronový útok jako v noci na dnešek Ukrajina zažila i v noci na čtvrtek.

Rusko v noci na dnešek vyslalo nad ukrajinské území 135 dronů, z toho 80 jich zneškodnila protivzdušná obrana, uvedlo ukrajinské letectvo.

Velitelství ruských strategických jaderných sil provádí v Tverské oblasti na západě země inspekci, její součástí jsou i manévry a rozmístění odpalovacích zařízení mezikontinentálních střel Jars. Dnes o tom informovala agentura Reuters.

Posádky mobilních raketových systémů budou mimo jiné nacvičovat rozptylování jednotek, změny polních pozic a bojové zabezpečení, uvedla ruské ministerstvo obrany. 

Dobré ráno, po čtvrtečním příletu dnes americký prezident Joe Biden zahájí oficiální část své návštěvy Německa. Dopoledne se setká s prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem, odpoledne má na programu jednání s kancléřem Olafem Scholzem. Spolu s ním se zúčastní také rozhovoru s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a britským premiérem Keirem Starmerem. Hlavním tématem jednání by měla být Ukrajina a její další podpora v obraně proti ruské agresi.

Drazí čtenáři, pro tuto chvíli se online zpravodajství k Ukrajině odmlčí. Pokračuje zase od rána, přejeme dobrou noc.

„V Bruselu jsem navštívil ukrajinské bojovníky, kteří se léčií v jedné z vojenských nemocnic. Byli zraněni při obraně Ukrajiny v Doněcké oblasti. S chlapci jsem hovořil a předal jim státní vyznamenání,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Jsem našim bojovníkům vděčný za to, že brání Ukrajinu. Jsme na naše hrdiny hrdí.“

Stát neplánuje dokončení hloubkového pyrotechnického průzkumu v okolí muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku. Obce by si ho měly zadat a zaplatit samy, uvedl dnes Český rozhlas (ČRo). Starostové dotčených obcí s tím ale nesouhlasí, podle nich je to jednoznačně záležitost státu. Na chybějící hloubkový průzkum za hranicemi areálu přitom dlouhodobě poukazují. Představitelé vlád ho při návštěvě Vrbětic vždy slibovali. Letos v dubnu o něm hovořil také prezident Petr Pavel.

Výbuchy muničních skladů si před deseti lety vyžádaly dvě oběti. Policie považuje za prokázané, že je uskutečnili příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. Policisté a hasiči při likvidačních pracích po výbuších zajišťovali v areálu pyrotechnický sběr munice a jejích částí. Hloubkovým pyrotechnickým průzkumem do 50 centimetrů pod povrchem prověřili odborníci jen nejexponovanější místa, třeba v okolí vybuchlých skladů.

Ukrajina bude členem NATO, není o tom pochyb, prohlásil dnes v Bruselu generální tajemník aliance Mark Rutte. Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi vzkázal, že Severoatlantická aliance neztratí odhodlání a bude pokračovat v podpoře Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na společné tiskové konferenci vyjádřil přesvědčení, že si Ukrajina zaslouží stát se členem NATO.

„Ukrajina bude v NATO... než se to stane, postaráme se o to, aby měla všechno, co potřebuje k vítězství,“ řekl Rutte, podle něhož aliance s Ukrajinou spolupracuje na tom, aby jí byla stále blíže. Zelenskyj zase poznamenal, že je potřeba udělat všechno pro to, aby se jeho země součástí aliance stala.

Ficovi jsem dnes řekl hodně věcí, uvedl Zelenskyj. Bratislava by měla Ukrajině pomáhat, jinak pocítí, co jí může Putin způsobit, míní prezident.

Ruské úřady přitvrdily podmínky, které musí splnit zahraniční společnosti při odchodu z Ruska: prodraží se jim příspěvek do ruského rozpočtu a také budou muset svá ruská aktiva prodávat ještě s větší slevou než dosud, uvedl dnes ruský ministr financí Anton Siluanov. Příspěvek do státního rozpočtu se zvyšuje z 15 na 35 procent z částky dohodnuté při transakci, přičemž při prodeji musí z tržní ceny slevit tři pětiny, a ne polovinu jako dosud.

Přitvrzení podmínek pro odchod z Ruska se týká firem ze zemí, které Rusko označuje za nikoliv přátelské, tedy ze Západu. Stovky západních firem opustily podnikání v Rusku poté, co Rusko v únoru 2022 rozpoutalo válku proti Ukrajině.

„Z 15 na 25 procent (se zvětšuje jednorázová platba), plus pět procent za jeden rok a dalších pět procent za další, a tak to celkem dělá 35 procent. A sleva se zvětšuje z 50 na 60 procent,“ řekl ministr agentuře Interfax.

„Jde o výzvu opravdu masivních rozměrů,“ řekl ukrajinský premiér Denys Šmyhal na konferenci ve švýcarském Lausanne. „Vyzývám civilizovaný svět, aby zvýšil podporu Ukrajiny v odstraňování min,“ uvedl. Ukrajina si podle něho vytyčila za cíl vyčistit své území od min do roku 2033, ale potřebuje pomoci zejména s výcvikem 10 000 hledačů min a sestavováním přístrojů, které terén dokážou vyčistit stokrát rychleji než lidé.

Švýcarsko pořádá konferenci, které se účastní zástupci 50 zemí a jedná se na ní o podpoře odminování Ukrajiny. To podle studie Světové banky vyjde na 34,6 miliardy dolarů (806,6 miliardy korun). Odstranění min je považováno za kriticky důležité pro zvýšení ukrajinské zemědělské produkce a pro návrat milionů Ukrajinců, kteří z vlasti odešli v důsledku ruské invaze.

Podle mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině miny připravily o život 399 civilistů, dalších 915 zranily. Zástupce Rozvojového programu OSN na Ukrajině Jaco Cilliers řekl agentuře Reuters, že v této zemi viděl bomby ukryté uvnitř plyšových medvídků nebo krabiček se sladkostmi.

Evropská rada vyzvala k rychlému posílení vojenské podpory Ukrajině, vyplývá ze závěrů summitu. Důležité je rovněž navýšení podpory pro ukrajinský obranný průmysl.

Český premiér Petr Fiala na sociální síti X napsal, že se s dánskou premiérkou a šéfem nizozemské vlády dohodli na další podpoře evropského i ukrajinského obranného průmyslu a na pokračování dodávek munice na Ukrajinu také v roce 2025, aby se země dokázala i nadále bránit ruské agresi.

„Vyzýváme k tomu i další státy. Je to v zájmu bezpečnosti celé Evropy,“ dodal předseda české vlády. Fiala se dnes se svými partnery setkává v Bruselu na summitu EU, kde své evropské partnery dopoledne oslovil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Právě on západní spojence bránící se země opakovaně a důrazně žádá o pokračování dodávek zbraní a munice.

Česká muniční iniciativa pro Ukrajinu se nesmí zastavit na konci roku a musí pokračovat i v roce 2025. Ve společném prohlášení to dnes uvedli český premiér Petr Fiala, dánská premiérka Mette Frederiksenová a nizozemský premiér Dick Schoof. Do iniciativy dosud zapojilo 18 zemí, 15 z nich již splnilo své sliby a přispělo. Znamená to, že financí je dostatek na to, aby do konce roku mohlo být na Ukrajinu, která se brání ruské ozbrojené agresi, dodáno 500 000 kusů munice.

Premiér Fiala na odpoledním briefingu s českými novináři debatu s prezidentem Ukrajiny Zelenským označil za dobrou, povzbudivou a věcnou. „Samozřejmě že cesta k tomu řešení, které bychom si všichni přáli, a to je dlouhodobý mír při všech garancích pro Ukrajinu, tak ta cesta k tomu je ještě daleká,“ uvedl.

„Důležité také bylo, že členské státy, lídři zastoupení v Evropské radě podporují Ukrajinu, a hledáme cesty, jak tuto podporu ještě posílit, ať již finanční, vojenskou, diplomatickou. Samozřejmě před námi je velká výzva, a to je podpora Ukrajiny v zimních měsících, včetně pomoci s obnovou energetické infrastruktury, na jejíž zničení se Rusko soustředí,“ podotkl premiér.