ONLINE: Rusové odmítli bezpodmínečné příměří. Od Ukrajiny dostali seznam unesených dětí

Na podporu zdravotnických projektů na Ukrajině vláda uvolnila 20 milionů korun v rámci programu Medevac. Pomohou s vybavením nemocnic pečujících o raněné z konfliktu s Ruskem či rehabilitacemi onkologických pacientů. O souhlasu kabinetu informovalo ministerstvo vnitra, které program spravuje.

„Ukrajinské zdravotnictví je extrémně zatížené následky ruské válečné agrese. Proto podpoříme aktivity na vybavení zatížených nemocnic, které léči raněné, obnovu zdravotnického systému, ale třeba i na rehabilitaci onkologických pacientů,“ uvedl v tiskové zprávě ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Členské státy EU dnes formálně schválily poskytnutí půjčky Ukrajině ve výši až 35 miliard eur ( (884 miliard korun). Splátky mají být hrazeny z výnosů ze zmrazeného ruského majetku. O ukončení takzvané písemné procedury informovalo na sociální síti X maďarské předsednictví v Radě EU.

„Po úspěšném uzavření písemné procedury dnes Rada EU přijala balíček finanční pomoci Ukrajině, včetně mimořádného úvěru na makrofinanční pomoc (MFA) ve výši až 35 miliard eur a mechanismu úvěrové spolupráce, který podpoří Ukrajinu při splácení půjček až 45 miliard eur poskytnutých EU a partnery z G7,“ uvedlo maďarské předsednictví.

Ruské ministerstvo zahraničí a summit zemí BRICS, který se koná v ruské Kazani, se staly terčem masivních kybernetických útoků. Podle ruské státní agentury TASS to dnes oznámili vysoce postavení ruští činitelé, podle nichž jsou útoky prováděny ze zahraničí.

„Dnes ráno začal masivní kybernetický útok ze zahraničí na infrastrukturu oficiálních webových stránek, portálu ruského ministerstva zahraničí,“ uvedla mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová s tím, že útok nejspíše souvisí se summitem BRICS, který Rusko nyní pořádá.

Jihokorejci protestují proti rozhodnutí své vlády dodat Ukrajině smrtící zbraně. Podívejte se na nové snímky.

Státy NATO mají „důkazy o rozmístění severokorejských jednotek v Rusku. Pokud by tyto jednotky byly určeny k bojům na Ukrajině, znamenalo by to významnou eskalaci severokorejské podpory nezákonné války vedené Ruskem,“ uvedla mluvčí NATO Farah Dakhlallahová.

Severní Korea vyslala do Ruska dalších 1500 svých vojáků, uvedl dnes šéf jihokorejské zpravodajské služby Čo Te-Jong. O stejném počtu mužů, kteří z KLDR dorazili do Moskvy, hovořila jihokorejská rozvědka už minulý týden. Podobně se dnes vyjádřil i americký ministr obrany Lloyd Austin. 

Šéf Pentagonu, který dnes jedná v Římě, uvedl, že existují důkazy o tom, že severokorejské jednotky byly v Rusku. „Co tam přesně dělají? To ještě uvidíme,“ řekl podle listu The Washington Post.

Rusko a Írán brzy podepíší dohodu o strategickém partnerství, řekl ruský prezident Vladimir Putin k dnešní schůzce se svým íránským protějškem Masúdem Pezeškjánem na summitu rozvíjejících se ekonomik BRICS v Kazani.

Írán vystupuje jako spojenec Moskvy v ruské agresi proti Ukrajině. Ruským vojskům mimo jiné dodal drony Šáhed, používané k útokům na Ukrajinu. Rusko na oplátku začalo podle médií Íránu poskytovat moderní systémy protivzdušné obrany a připustilo, že s Teheránem spolupracuje i „v těch nejcitlivějších oblastech“.

„Brzy budeme moci dosažené výsledky upevnit novou velkou mezinárodní smlouvou o komplexním strategickém partnerství mezi Ruskem a Íránem,“ řekl Putin s tím, že s Pezeškjánem chce dnes jednat také o situaci na Blízkém východě, v Sýrii a v Zakavkazsku.

Čínský prezident Si Ťin-pching dnes na summitu BRICS v ruské Kazani vyzval k deeskalaci bojů na Ukrajině. Indický premiér Nárendra Módí se vyslovil pro diplomatické řešení konfliktu. Obě země přitom ale dosud odmítají odsoudit Rusko za invazi na Ukrajinu, píší agentury.

„Ukrajinská krize se vleče. Musíme dodržovat tyto tři zásady: žádné rozšiřování bojišť, žádná eskalace bojů a žádné provokace z obou stran, aby se situace co nejrychleji uklidnila,“ řekl podle agentury AFP čínský prezident.

„Podporujeme dialog a diplomacii, ne válku,“ uvedl podle agentury AP Módí s tím, že je Indie ochotna sehrát jakoukoliv roli na podporu míru a stability.

Německé státní zastupitelství obžalovalo Rusa z vraždy dvou ukrajinských vojáků, kteří se v bavorském Murnau am Staffelsee zotavovali z válečných zranění. Podle prokuratury byl důvodem letošních vražd nožem vypjatý ruský nacionalismus obžalovaného a spory o válku na Ukrajině.

Sedmapadesátiletý obžalovaný, který v Německu žije od začátku 90. let, podle obžaloby ukrajinské vojáky ve věku 23 a 36 let zabil v dubnu poblíž nákupního centra ve 12tisícovém Murnau. Jeho činu předcházel spor o situaci na Ukrajině, po němž se podle prokuratury Rus cítil „raněn ve své národní hrdosti“.

„Jako stoupenec přehnaného ruského nacionalismu bezvýhradně podporuje ruskou agresivní válku proti Ukrajině,“ uvedlo státní zastupitelství, podle něhož se trojice zběžně znala a před vraždou spolu pila alkohol. Soud v Mnichově, kde je Rus ve vazbě, teď musí rozhodnout, jestli zahájí proces.

Prioritou navržené šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové bude posílení bezpečnosti a obrany Evropské unie. Chce se ale rovněž zabývat naléhavými globálními problémy, jako je ruská válka proti Ukrajině. Bývalá estonská premiérka to napsala v odpovědích na dotazy europoslanců. Všechny navržené členy Evropské komise, kromě její šéfky Ursuly von der Leyenové, nyní čekají veřejná slyšení před jednotlivými výbory EP, která budou probíhat od 4. listopadu. Kallasová, která má být zároveň výkonnou místopředsedkyní EK, před europoslance předstoupí až poslední den, v úterý 12. listopadu.

„V násilném, nestabilním a nebezpečném světě, kde jsou demokracie, právní stát a lidská práva neustále ohroženy, musí hrát Evropská unie mimořádně důležitou roli bojovníka za tyto hodnoty a ochránce mezinárodního řádu,“ napsala Kallasová v odpovědích, které mají celkem 21 stránek. 

Ruská vojska na východě Ukrajiny dobyla obce Serebrjanka u Bachmutu a Mykolajivka u Kramatorska v Doněcké oblasti, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany.

Více než tři desítky zemí vyjádřily přání připojit se ke skupině rozvíjejících se ekonomik BRICS, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin na summitu organizace v Kazani. Uvedl, že skupina při vrcholné schůzce bude jednat o svém rozšíření, které by se ale nemělo projevit ve snížení efektivity uskupení.

„Bezpochyby by nebylo správné ignorovat bezprecedentní zájem zemí globálního Jihu a Východu o posílení kontaktů s BRICS. Přitom je nezbytné zachovat rovnováhu a nepřipustit snížení efektivity BRICS,“ řekl Putin podle ruské státní agentury TASS na úvod dnešního jednání.

Gruzínské úřady zadržely česko-britského novináře Raye Baseleye, který se pravidelně věnuje situaci na Ukrajině i v Gruzii. Informoval o tom dnes web CNN Prima News. Mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake ČTK sdělil, že se velvyslanectví v Tbilisi případu věnuje. Konzulka mimo jiné odeslala na gruzínské ministerstvo zahraničí oficiální nótu s žádostí o současné místo pobytu Baseleye a o důvod jeho zadržení a odepření vstupu do země.

Baseley, který spolupracuje například s webem Forum24, o svém zadržení informoval v úterý na síti X. „Dnes v 19:30 (gruzínského času) mi bylo odepřeno vstoupit do Gruzie bez zdůvodnění či dalšího vysvětlení. Je to nepřijatelné. Ani místní pohraniční stráž neví, proč mi nebyl dovolen vstup,“ uvedl.

Za poslední den ztratil protivník 1460 lidí, 9 tanků, 30 obrněných vozidel, 85 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

„Moldavsko je Evropa. Tentokrát vám to, Rusáci, nevyšlo,“ glosuje Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, moldavské referendum o směřování k Evropské unii ve svém pravidelném hlášení o radiační situaci na Ukrajině (zůstává normální).

Ruská obrana během noci zničila 14 ukrajinských bezpilotních letounů, čtyři nad Rostovskou oblasti a deset nad anektovaným Krymem, jakož i čtyři ukrajinské námořní drony, tedy bezposádková dálkově ovládaná plavidla, plující ke Krymu, oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany bez dalších podrobností.

Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 57 z 81 nepřátelských dronů typu Šáhed, které Rusko proti Ukrajině vypustilo. Dalších 15 ruských dronů se zřítilo, uvedlo dnes ráno ukrajinské letectvo.

Generální tajemník OSN António Guterres se má ve čtvrtek setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, přicestoval do Kazaně na summit rozvíjejících se ekonomik BRICS. Guterres má s Putinem na první schůzce od dubna 2022 jednat o situaci na Ukrajině, která třetím rokem čelí ruské agresi, a o vývoji na Blízkém východě.

V Kazani se od úterka koná třídenní summit mezivládní organizace BRICS, která je považována za konkurenta skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7. BRICS sdružuje Brazílii, Rusko, Indii, Čínu, Jihoafrickou republiku a od letoška další země, včetně Íránu či Spojených arabských emirátů. Do Kazaně podle médií dorazili vůdci desítek zemí, což podle komentátorů svědčí o neúspěchu západních snah o izolaci Ruska.

Česko podle premiéra Petra Fialy (ODS) naplní do konce roku cíl dodat ve své iniciativě Ukrajině 500 000 kusů velkorážové munice. Dodávky by pak měly pokračovat kontinuálně, řekl Fiala v rozhovoru s ČTK. Vyslovil se pro další vojenskou podporu Ruskem napadené země, která musí zahrnovat i pomoc s energiemi přes letošní zimu, protože Rusko útočí zcela záměrně na energetickou infrastrukturu.

Počet obyvatel Ukrajiny se od začátku rozsáhlé ruské invaze v roce 2022 snížil o deset milionů, tedy asi o čtvrtinu. Podle agentury Reuters to dnes uvedla představitelka OSN Florence Bauerová, podle níž stojí za úbytkem populace útěk uprchlíků z vlasti před boji, prudce klesající porodnost a válečná úmrtí.

„Porodnost prudce poklesla a v současné době se pohybuje kolem jednoho dítěte na ženu, což je jedna z nejnižších hodnot na světě,“ uvedla na tiskové konferenci v Ženevě Bauerová z Populačního fondu OSN (UNFPA), kde vede sekci pro východní Evropu. K udržení stabilní populace je podle Reuters zapotřebí porodnost 2,1 dětí na ženu.

Zákon zřejmě prodlouží možnost snížit daňový základ u daně z příjmů u jednotlivců i firem až o 30 procent o poskytnuté dary na zákonem stanovené účely. Počítá s tím pozměňovací návrh k takzvanému Lex Ukrajina, který především upravuje prodlužování dočasné ochrany uprchlíků z Ukrajiny. Návrh prodlužuje i daňové úlevy související s podporou Ukrajiny a ukrajinských uprchlíků před válkou. Počítá s tím pozměňovací návrh poslance ODS Vojtěcha Munzara obsažený v usnesení sněmovního bezpečnostního výboru.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Sněmovna zřejmě schválí novelu o mechanismu prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou agresí v souladu s EU. Ti z nich, kteří by se rozhodli v Česku usadit, jsou ekonomicky soběstační a ochranu nepotřebují, by mohli nově využít možnosti zvláštního dlouhodobého pobytu. Normu dnes poslanci poslali do závěrečného kola projednávání. Koaliční poslanci navrhli předlohu doplnit o nový trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc, za niž by měl hrozit jeden rok až 15 let vězení.

Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství věnované válce na Ukrajině. Pokračovat budeme zase zítra, prozatím přejeme dobrou noc. 

Šéf polské diplomacie dnes řekl, že prokuratura přišla „se silnými důkazy“ o tom, že v Polsku se stal pokus o diverzní akci, za kterým byly cizí tajné služby. Jistý občan Ukrajiny se podle Sikorského přiznal, že ve Vratislavi na příkaz Ruska chystal žhářský útok. Polsko ví o dalších ruských plánech na takové útoky, uvedl šéf polské diplomacie.

S varováním v reakci na uzavření ruského konzulátu v Poznani přišla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Zacharovová, která Polsku slíbila „bolestnou odpověď“.

Magazín Newsweek dnes s odvoláním na jihokorejské představitele napsal, že KLDR do Vladivostoku na východě asijské části Ruska už v září vyslala své vojenské piloty. To může souviset s výcvikem Severokorejců na ruské vojenské letouny, které Rusko KLDR dodalo. Podle Newsweeku nelze rovněž vyloučit, že Rusko, které má nedostatek pilotů, požádalo KLDR o výpomoc.