ONLINE: Ukrajina předložila Rusům plám trvalé mírové dohody. A černý den ruského letectva

Británie poskytne Ukrajině půjčku ve výši 2,26 miliardy liber (68,5 miliardy korun) v rámci ohlášeného balíku skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7, který má být kryt výnosy ze zmrazených ruských aktiv. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Britský ministr obrany John Healey uvedl, že peníze mají sloužit výhradně na vyzbrojení ukrajinské armády.

„I ve třetím roce ruské agresivní války zůstává podpora napadené Ukrajiny klíčovou prioritou nově zvoleného Evropského parlamentu. Mám velkou radost z dnes schválené půjčky pro Ukrajinu, která bude financována zmrazenými ruskými aktivy," řekla k půjčce Ukrajině europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti), která na jejím návrhu pracovala. 

“Doplňuje dohodnutou částku na úrovni zemí G7, a tedy není nutné, aby ho Rada schvalovala jednomyslně. Díky tomu se elegantně vyhneme vydíracím praktikám maďarského premiéra Viktora Orbána, které pravidelně vídáme při každém schvalování evropské pomoci Ukrajině,” dodala Gregorová.

Europoslanci schválili poskytnutí půjčky Ukrajině ve výši až 35 miliard eur. Splátky mají hradit výnosy ze zmrazeného ruského státního majetku. 

Podle materiálů Evropské komise Ukrajina, která se brání ruské invazi, bude moci použít prostředky na pokrytí okamžitých potřeb i na rekonstrukci. Pomoc je součástí dohody zemí skupiny G7 na poskytnutí Ukrajině prostředků ve výši až 50 miliard dolarů prostřednictvím půjček krytých výnosy ze zmrazeného ruského majetku.

Zvážíme dodávky zbraní na Ukrajinu, uvedla jihokorejská vláda. Jižní Korea může zvážit přímé dodávky zbraní Kyjevu jako součást opatření proti zesilující vojenské spolupráci Ruska se Severní Koreou. Podle agentury Reuters to dnes uvedla kancelář jihokorejského prezidenta. Soul tvrdí, že Pchjongjang vyslal do Ruska vojáky, aby bojovali na Ukrajině na straně Moskvy.

Zástupce poradce jihokorejského prezidenta pro národní bezpečnost Kim Te-hjo uvedl, že se připravují diplomatická, ekonomická a vojenská opatření s ohledem na různé scénáře vojenské spolupráce mezi Pchjongjangem a Moskvou, včetně poskytnutí smrtících zbraní Ukrajině v případě zhoršení situace.

„V rámci postupných scénářů bychom zvážili dodávky zbraní pro obranné účely, a pokud by se zdálo, že zacházejí příliš daleko, mohli bychom zvážit i ofenzivní použití,“ řekl vysoce postavený činitel kanceláře prezidenta Jun Suk-jola.

Význam Ruska na trhu Evropské unie se zkapalněným zemním plynem (LNG) se zvyšuje, i když region zvažuje, jak dodávky z této země omezit. Za devět měsíců letošního roku podíl Ruska na dovozu LNG do EU stoupl na 20 procent, zatímco ve stejném období loni činil 14 procent. Celková poptávka po LNG ale klesla. Ve své zprávě to dnes uvedla Agentura EU pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER).

Růst upozorňuje na energetickou bilanci Evropy více než dva roky po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, která vyvolala krizi v dodávkách plynu. Rusko už sice není hlavním dodavatelem plynu do EU, neboť většina dodávek potrubím je zastavena či přerušena, LNG z Ruska ale zůstává důležitou součástí energetické bezpečnosti Evropy.

V Uzbekistánu dnes jednal ministr zahraničí Jan Lipavský. Při přednášce v Taštentu mluvil o ruské agresi vůči Ukrajině a jejích důsledcích pro bezpečnost, jak ministr uvedl na sociální síti X. V Uzbekistánu se Lipavský setká s ministrem zahraničí Bachtijorem Saidovem, přijme ho též místopředseda vlády pro ekonomické záležitosti Džamšíd Chodjajev. Český ministr zahraničí navštívil Uzbekistán poprvé od roku 1995. 

Na Ukrajinu by své jednotky mohla poslat Jižní Korea. Ta totiž zvažuje, že by do boje poslala speciální delegaci monitorující možné nasazení severokorejských vojáků. Informuje o tom agentura Yonhap. Soul varoval před zapojením Severokorejců do války po boku ruské armády opakovaně a je připravený učinit odvetná opatření.

Jihokorejské bezpečnostní složky už dřív uvedly, že KLDR minulý měsíc do Ruska vyslala 1500 vojáků. Podle šéfa Severoatlantické aliance Marka Rutteho by zapojení Severní Koreje do rusko-ukrajinské války bylo zásadní eskalací konfliktu. Moskva jejich nasazení na Ukrajině popírá.

Reuters: Ruská média chválí Trumpa, Kreml je k němu a Harrisové chladný. Ruští představitelé, kteří mají blízko k prezidentu Vladimiru Putinovi, tvrdí, že je v konečném důsledku jedno, zda americké prezidentské volby 5. listopadu vyhraje republikán Donald Trump nebo demokratka Kamala Harrisová. Ruská státní televize ve svém vysílání o amerických prezidentských volbách však silně straní exprezidentovi Trumpovi, píše agentura Reuters.

Ruský První kanál tento měsíc odvysílal záběry, na nichž miliardář Elon Musk a americký moderátor Tucker Carlson kritizují viceprezidentku Harrisovou. Vzápětí stanice zveřejnila sérii videí, které popsala jako přešlapy demokratické kandidátky. Stejná reportáž přitom vykreslila Trumpa a jeho volebního partnera J.D. Vance jako sebevědomé politiky, kteří mají zdravý rozum, pokud například jde o transgenderovou politiku či migraci, ale kteří čelí "zlým silám", což dokládají dva pokusy o atentát na bývalou hlavu státu.

Francouzské ministerstvo obrany vyzvalo k projednání rozmístění „nejaderných odstrašujících sil“ na Ukrajině. Francouzský ministr obrany Sebastien Lecornu řekl, že je nutné projednat rozmístění „nejaderných odstrašujících sil“ na Ukrajině, aby bylo možné zachovat záruky příměří po mírové dohodě.

„Představte si příměří nebo mírovou smlouvu. Uvědomíte si, že otázka rozmístění nejaderných odstrašujících sil na Ukrajině, aby bylo možné odrazit novou hrozbu z Ruska, je zjevně otázkou, kterou je již třeba řešit,“ řekl na kanálu LCI. Bylo to v reakci na „vítězný plán“ Volodymyra Zelenského, který navrhoval rozmístění cizích nejaderných odstrašujících sil na ukrajinském území. První bod Zelenského plánu – pozvání země do NATO – podporovala už dříve i Francie, proti tomu se ale postavily USA a Německo.

Jeden z útoků na Rusko způsobil trápení vedení podniku na výrobu elektroniky Kremnij El v Brjansku na západě Ruska. To uvedlo, že po útoku ukrajinských dronů v závodě vznikly požáry, podle serveru Meduza, který dodal, že Kremnij El je jedním z největších ruských závodů na výrobu elektroniky, využívané ve vojenském průmyslu.

Summit zemí BRICS dnes začíná v Rusku a někteří členové oznámili, že v Moskvě budou chybět. Srbský prezident Aleksandar Vučić nepřijede na summit, bude ho zastupovat vicepremiér Aleksandar Vulin, napsal na svém webu list Kommersant. Ruský deník připomněl, že ve dnech 23. a 24. října má být v Bělehradu na návštěvě polský premiér Donald Tusk.

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva také zrušil cestu na summit do Ruska poté, co si v sobotu doma při nehodě poranil hlavu. Informoval o tom zpravodajský server BBC News. BRICS je uskupení velkých rozvíjejících se zemí včetně Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jihoafrické republiky.

Polsko by rádo vidělo celý mírový plán ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, o kterém mluvil v posledních dnech. Ten by měl mít pět bodů, nicméně Polsko si stěžuje, že není mezi zeměmi, které mají doposud přístup k celému textu.

Nálet ukrajinských dronů poškodil dva lihovary v Tulské oblasti, ležící jižně od Moskvy, oznámil během noci na dnešek gubernátor ruského regionu Dmitrij Miljajev. Ukrajinské drony také zasáhly chemičku v Tambovské oblasti a průmyslový podnik ve Voroněžské oblasti, informovaly místní úřady podle agentury TASS. Ruská protivzdušná obrana během noci zničila 18 ukrajinských dronů, tvrdí ruské ministerstvo obrany.

Nejméně tři lidé, včetně jednoho dítěte, přišli o život v důsledku náletu ruských dronů na město Sumy na severovýchodu Ukrajiny, ohlásila oblastní vojenská správa na sociální síti. Uvedla rovněž, že během noci ukrajinská protivzdušná obrana nad regionech sestřelila 25 nepřátelských dronů typu Šáhed.

Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách operativně ověřit z nezávislých zdrojů.

Ukrajinská média dříve hlásila, že nepřátelský nálet si vyžádal neupřesněný počet obětí mezi civilisty. Záchranáři hledají lidi pod troskami zasažených obytných domů.

Evropští poslanci budou dnes na plenární schůzi ve Štrasburku hlasovat o půjčce Ukrajině v objemu až 35 miliard eur (884 miliard korun). Evropská komise půjčku připravila v rámci dohody skupiny zemí G7, které chtějí Kyjevu poskytnout až 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun) krytých výnosy ze zmrazeného ruského státního majetku. Europoslanci budou také debatovat o situaci v Libanonu či o návrhu unijního rozpočtu na příští rok.

Evropská komise připravila návrh na takzvanou makrofinanční asistenci Ukrajině, která spočívá v poskytnutí půjčky ve výši až 35 miliard eur. Peníze bude moci Kyjev použít na své nejnaléhavější potřeby, například na rekonstrukci či nákup zbraní a vojenského materiálu. Komise by chtěla, aby prostředky mohla Ukrajina začít čerpat již letos či nejpozději v příštím roce.

Nálet ukrajinských dronů poškodil dva lihovary v Tulské oblasti, ležící jižně od Moskvy, oznámil během noci na dnešek gubernátor ruského regionu Dmitrij Miljajev. Oba závody, ve městě Jefremov a v obci Lužkovskij, jsou od sebe vzdáleny asi 150 kilometrů, napsal server BBC News.

Nálet se podle gubernátora obešel bez obětí a raněných. „Situace je pod kontrolou,“ ujistil na sociální síti.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Vedení podniku na výrobu elektroniky Kremnij El v Brjansku na západě Ruska uvedlo, že po útoku ukrajinských dronů v závodě vznikly požáry, uvedl server Meduza a dodal, že Kremnij El je jedním z největších ruských závodů na výrobu elektroniky, využívané ve vojenském průmyslu. Podnik v Brjansku, který leží asi 400 kilometrů jihozápadně od Moskvy, se stal terčem ukrajinských dronů už loni v srpnu a září.

„Noční teroristický útok“ přerušil zásobování elektřinou, poškodil speciální energetická zařízení a přerušil výrobní řetězce, uvedlo vedení firmy. „Všichni se ze všech sil podílejí na odstranění následků výbuchů a požárů,“ uvedlo a zdůraznilo, že hlavním úkolem je co nejrychleji obnovit výrobu. Ale to nezávisí jen na továrně, problémem prý bude pořízení náhradních dílů k poškozeném technologickému zařízení a k energetické infrastruktuře, připustil generální ředitel Oleg Dancev.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Tři lidé přišli o život a 16 dalších utrpělo zranění, když ruská armáda dnes ráno zaútočila na Záporoží, uvedl Ivan Fedorov, šéf vojenské správy Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny; původně informoval o dvou obětech, později však informoval, že v nemocnici podlehla zraněním 44letá žena. Už dříve uvedl, že poškozených je více než 30 domů. Záporoží leží nedaleko frontové linie a terčem ruských útoků je v poslední době často.

Nejméně tři lidé zahynuli a další dva utrpěli zranění při ruském ostřelování měst Myrnohrad a Kurachove v Doněcké oblasti na východě země, napsal na sociální síti šéf oblastní správy Vadym Filaškin, podle kterého se Rusko snaží celý region vymazat z povrchu zemského.

Leopard 2A4 střílí na konvoj ruských obrněných vozidel, který se snažil zaútočit na pozice ve směru na město Kurachovo.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.

Ruský pilot Dmitrij Golenkov, kterého ukrajinské úřady spojují s útoky na civilní cíle, zemřel po sérii zranění hlavy, a to zřejmě kladivem. Dnes o tom informovala ukrajinská vojenská rozvědka HUR; avšak k odpovědnosti se nepřihlásila.

Ukrajinské tajné služby už dříve uvedly, že Golenkov se v červnu 2022 zapojil do raketového útoku na nákupní středisko Amstor v ukrajinském Kremenčuku, při kterém zahynulo 22 lidí a desítky dalších utrpěly zranění. Odpovědnost mu Ukrajina připisuje také za útok na obytný dům ve východoukrajinském Dnipru, který si vyžádal 46 obětí včetně šesti dětí.

Golenkovovo tělo leželo v jabloňovém sadu v Suponěvu v Brjanské oblasti, uvedla rozvědka. Na síti Telegram HUR zveřejnila i fotografie, které označila za pilotovu mrtvolu. Golenkov podle ukrajinských úřadů sloužil jako náčelník štábu perutě letecké skupiny 52. pluku bombardovacího letectva. Ten má základnu na vojenském letišti Šajkovka, kde jsou rozmístěny i nadzvukové strategické bombardéry Tu-22M3, které Rusko k úderům na Ukrajině používá.

Bombardované Záporoží: Záchranáři odklízejí trosky po ruském nočním útoku klouzavými bombami.

Snímek Válečný zpravodaj režijní dvojice Benjamin Tuček a David Čálek vyhrál cenu pro nejlepší dokument na Mezinárodním filmovém festivalu ve Varšavě. Dokument ukazující prostřednictvím reportéra Martina Dorazína běžný život obyčejných lidí dlouhodobě vystavených dopadům války na Ukrajině se tento týden představí na festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava. V tuzemských kinech bude uveden od 31. října. 

„Vůbec jsme nečekali, že na A-festivalu, který je ve stejné kategorii prestiže jako festivaly Karlovy Vary, Berlinale či Benátky, bychom mohli doufat ve víc než jen účast. To, že jsme zvítězili a dostali hlavní cenu za dokumentární film, nás doslova rozsekalo,“ řekl Čálek.

„Je to pro nás skvělá zpráva, že téma rezonuje u zahraničního publika, které nezná reportéra Martina Dorazína, a vnímá mluvené slovo jen přes anglické titulky. A právě zvuková stopa hraje u tohoto filmu první housle. O to více doufáme, že si náš film najde své diváky i v Čechách a na Slovensku,“ doplnil.

Spojené státy poskytnou Ukrajině další balík vojenské pomoci v hodnotě 400 milionů dolarů (9,3 miliardy korun). Dnes to během návštěvy Kyjeva oznámil americký ministr obrany Lloyd Austin, píší agentury Reuters a Unian. Washington poskytne Ukrajině munici, obrněná vozidla a protitankové zbraně.

Austin řekl, že Spojené státy budou pokračovat v pomoci Kyjevu podle dvoustranné bezpečnostní dohody, kterou prezidenti Joe Biden a Volodymyr Zelenskyj podepsali letos v březnu.