ONLINE: Ukrajina předložila Rusům plám trvalé mírové dohody. A černý den ruského letectva

Ukrajina je první zemí na světě, proti které byla použita mezikontinentální balistická raketa (ICBM), uvedlo 21. listopadu ukrajinské Centrum strategické komunikace (Stratcom). „Uděláme vše pro to, aby se na Rusko v dějinách vzpomínalo jen kvůli jeho zločinům,“ uvedl Stratcom v prohlášení.

Nejmenovaní američtí činitelé britské stanici BBC a americké televizi CBS řekli, že ruská armáda skutečně odpálila proti Ukrajině balistickou raketu. Nebyla ovšem mezikontinentální, ale středního doletu. 

Mluvčí francouzského ministerstva zahraničí Christophe Lemoine podle agentury AFP řekl, že pokud by se potvrdilo, že Rusko ICBM odpálilo, šlo by o „pokračování eskalačního chování Ruska“. Zároveň zdůraznil, že Paříž v tuto chvíli nemá potvrzeno, že by Rusko takovou raketu použilo.

Ukrajinský parlament schválil návrh zákona, který poprvé umožní dezertérům vrátit se a pokračovat ve službě v armádě. Smlouvy těchto vojáků budou nadále platné, pokud se dobrovolně rozhodnou vrátit ke svým jednotkám. Legislativa, kterou podpořilo 253 zákonodárců, rovněž zajistí obnovení příslušných plateb a hrazení sociálního zabezpečení.

Obrazem: Vojáci 1. ukrajinského samostatného mechanizovaného praporu „Da Vinciho vlci“ pojmenovaného po Dmytrovi Kocjubailovi, volací znak Da Vinci, stojí čestnou stráž u jeho hrobu během slavnostního otevření Kocjubailova pomníku v Kyjevě.

Ukrajina je na „95 %“ připravena obnovit komerční lety, klíčovým faktorem zůstává zajištění bezpečnosti cestujících, uvedl ministr pro místní rozvoj Oleksij Kuleba.

Počet zraněných po ruském útoku na město Kryvyj Rih vzrostl na 26, informoval gubernátor Serhij Lysak.

Pokud se potvrdí, že Rusko na Ukrajinu zaútočilo mezikontinentální balistickou raketou (ICBM), bude to podle Evropské unie nová eskalace konfliktu. Británie by to vnímala jako další potvrzení ruské bezohlednosti. Informují o tom dnes agentury AFP a Reuters.

„Samozřejmě sledujeme zprávy o tom, že Rusko použilo mezikontinentální balistickou raketu proti jednomu nebo více cílům na Ukrajině,“ uvedl Peter Stano, který je mluvčím šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella. „Je jasné, že takový útok by znamenal novou eskalaci ze strany (ruského prezidenta Vladimira) Putina,“ dodal.

Dodávky elektrické energie ze Slovenska na Ukrajinu letos výrazně stouply, vyplývá z údajů provozovatele slovenské přenosové soustavy SEPS. Energetickou infrastrukturu na Ukrajině od začátku ruské vojenské invaze z února 2022 vážně poškodily ruské údery. Čistý vývoz elektřiny ve směru ze Slovenska na Ukrajinu v prvních třech čtvrtletích letošního roku stoupl na 1,9 terawatthodiny. Dosáhl tím téměř pětinásobku objemu proti stejnému období loni.

Právě prodej elektřiny či humanitární dodávky označuje nynější slovenská vláda za formu pomoci Ukrajině. Kabinet premiéra Roberta Fica totiž po loňském nástupu do úřadu zastavil vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob.

Ruské nasazení mezikontinentální balistické rakety (ICBM) proti Dnipru ukazuje, že ruský prezident Vladimir Putin „využívá Ukrajinu jako cvičiště“, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Dnes (21. listopadu) na území Ukrajiny dopadla nová ruská raketa. Všechny její vlastnosti - rychlost, výška - ukazují, že šlo o mezikontinentální balistickou raketu. Probíhá analýza,“ uvedl Zelenskyj ve videoposelství na Telegramu.

Rozsah území, kde se odehrává válečný konflikt, ve světě za poslední tři roky vzrostl o 65 procent, což odpovídá téměř dvojnásobku rozlohy Indie. Uvádí to zpráva londýnské analytické společnosti Verisk Maplecroft, která vyhodnocuje intenzitu konfliktů ve světě. Hlavními ohnisky bojů jsou nyní Ukrajina a Blízký východ, avšak největší nárůst zaznamenaly státy v Africe.

Ozbrojené boje, které v poslední době vypukly, mají dalekosáhlé dopady na obchod, ekonomický růst a na potravinovou bezpečnost, sdělil serveru The Guardian Hugo Brenan z Verisk Maplecroft. Ruská agrese na Ukrajině tak například narušila dodávky obilí do Afriky a na Blízký východ. Podobně ovlivňují potravinovou bezpečnost i jemenští povstalci Húsíové, kteří útočí na obchodní lodě v Rudém moři.

Severní Korea a Rusko se tento týden při jednáních na vysoké úrovni dohodly na rozšíření hospodářské spolupráce. Uvedla to dnes severokorejská oficiální tisková agentura KCNA. Podrobnosti dohody, kterou ve středu podepsali vysocí obchodní představitelé KLDR a ruská delegace vedená ruským ministrem přírodních zdrojů Alexandrem Kozlovem, ale podle agentury AP neuvedla. Ruská tisková agentura TASS v úterý uvedla, že představitelé se po předchozím kole rozhovorů dohodli na zvýšení počtu charterových letů na podporu cestovního ruchu.

Při nočním ruském útoku na Kryvyj Rih bylo zraněno 15 lidí. Devět lidí bylo hospitalizováno, včetně 24leté ženy a 17letého chlapce. Dalším obětem, včetně 32letého muže a 16letého chlapce, byla na místě poskytnuta lékařská pomoc, uvedl guvernér Serhij Lysak.

Mezikontinentální balistická raketa, kterou Rusko zaútočilo na ukrajinské Dnipro, nenesla jadernou hlavici, napsala agentura AFP. „Je jasné...že Rusové odstranili jaderné hlavice z rakety a odpálili ji buď jako neaktivní raketu bez jakéhokoli nákladu, nebo možná s nějakou konvenční hlavicí,“ řekl televizi CNN Malcolm Davis z Australského institutu strategické politiky.

Humanitární dávku pobírá zhruba 92.000 z 380.000 uprchlíků z Ukrajiny. Podporu dostávají zejména zranitelné osoby, mezi nimi převažují děti. Ve Sněmovně to dnes řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nezaměstnaných je podle něho přes 10.000 ukrajinských běženců s dočasnou ochranou, naopak více než 150.000 z nich pracuje. Příjmy související s pobytem uprchlíků v Česku podle Jurečky začaly převyšovat celkové výdaje na pomoc Ukrajině a Ukrajincům v polovině loňska.

„V žádné jiné zemi Evropské unie nemáme tak extrémní vysoký podíl lidí, kteří přišli za poslední tři roky z Ukrajiny a byli v takové míře zapojeni do trhu práce,“ uvedl ministr. V české ekonomice podle něho existují sektory, které by měly bez ukrajinských pracovníků problémy

Maďarsko v obavách z eskalace války mezi Ruskem a Ukrajinou umístí v severovýchodní části země systém protivzdušné obrany. Uvedl to maďarský ministr obrany Kristóf Szalay-Bobrovniczky, a to v reakci na rostoucí napětí v souvislosti s oznámením, že Spojené státy povolily Ukrajině mířit střely dlouhého doletu do ruského týlu, informuje dnes agentura Reuters. 

„Abychom se připravili na všechny možnosti, nařídil jsem umístit nedávno zakoupené systémy vzdušné kontroly a obrany a s nimi spojené kapacity na severovýchod,“ oznámil Szalay-Bobrovniczky, podle něhož je riziko eskalace konfliktu „větší než kdy dříve“. Maďarsko na severovýchodě sousedí s Ukrajinou, ministr ovšem nespecifikoval, kde přesně mají obranná zařízení stát.

Polsko během nočních ruských útoků na Ukrajinu znovu nechalo odstartovat stíhačky, aby chránily jeho vzdušný prostor. Do stavu nejvyšší pohotovosti byly uvedeny i pozemní protiletadlové a radarové systémy.

Obrazem: Ukrajinská armáda v Doněcké oblasti

Slovenská policie zřídila zvláštní vyšetřovací tým, který prozkoumá okolnosti darování vojenského materiálu Ukrajině v předchozím volebním období. Novinářům to dnes řekl slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Slovensko po ruské invazi do sousední země v únoru 2022 předalo Kyjevu například různé typy vojenské techniky, nynější kabinet premiéra Roberta Fica tyto dodávky ze státních zásob zastavil.

„Musí být vyvozena i trestněprávní odpovědnost za bezprecedentní odzbrojení armády Slovenské republiky a ohrožení bezpečnosti všech lidí na Slovensku,“ uvedl Šutaj Eštok na tiskové konferenci.

Mezikontinentální balistická raketa, kterou v noci na dnešek zaútočilo Rusko na Ukrajinu, mířila podle ukrajinské armády na město Dnipro na východě země. Informuje o tom agentura AP. Podle serveru BBC News je to ve válce, která trvá už třetím rokem, poprvé, co Rusko tento typ zbraně nasadilo.

AP poznamenává, že zatím není není jasné, o jaký druh rakety přesně šlo. Není ani zřejmé, jestli střela odpálená z ruské Astrachaňské oblasti způsobila nějaké škody. Podobné zbraně mohou útočit na cíle vzdálené i několik tisíc kilometrů.

Americká základna protivzdušné obrany v Polsku je už dlouho seznamu prioritních cílů ruské armády, prohlásila dnes podle agentury TASS mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Základna, jejíž existence prý vede ke zvýšení úrovně jaderného nebezpečí, podle ní může být zasažena novými ruskými zbraněmi.

„Vzhledem k povaze hrozeb, které představuje tento druh západních vojenských objektů, se základna protiraketové obrany v Polsku již dávno zařadila na seznam prioritních cílů pro potenciální zničení, což může být v případě potřeby zajištěno širokou škálou nejnovějších zbraní,“ prohlásila mluvčí.

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová se v době své vlády snažila bránit rychlému vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance, protože se už tehdy obávala vojenské reakce Ruska. Politička, která stála v čele německé vlády 16 let, to napsala ve svých memoárech, z nichž dnes před vydáním citoval německý deník Die Zeit.

Kniha Freiheit. Erinnerungen 1954 - 2021 (Svoboda. Vzpomínky 1954 - 2021) vyjde až příští úterý, a to ve 30 zemích světa. Merkelová ve vzpomínkách podle agentury DPA popisuje mimo jiné setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem či bývalým a příštím americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Největší ukrajinská soukromá energetická společnost DTEK informovala o nouzovém přerušení dodávek elektřiny v oblastech Kyjeva, Oděsy, Dněpropetrovsku a Doněcku. Úřady v ukrajinské metropoli plánují obnovit přerušené dodávky elektřiny domácnostem v ranních hodinách, uvedla agentura Reuters.

Ruské síly v noci na dnešek útočily raketami na Dněpropetrovskou a Záporožskou oblast i na několik dalších míst a použily i balistickou střelu. S odvoláním na ukrajinské vzdušné síly o tom informují tiskové agentury. Ukrajinské letectvo hlásí sestřelení šesti raket. Podle ukrajinské agentury Ukrinform jsou částečně přerušeny dodávky elektřiny ze Záporožské jaderné elektrárny. Podle dněpropetrovského gubernátora Serhije Lysaka způsobily údery dva požáry ve městě Dnipro, kde zasáhly průmyslový závod a rehabilitační středisko.

Takto mají vypadat předpokládané ruské ztráty k dnešnímu dni podle Kyjeva. Čísla nezle nezávisle ověřit.

These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of Nov. 21, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/RItVxAMxNK

— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) November 21, 2024

Mezi smlouvami, které by dnes měla česká Poslanecká sněmovna schvalovat, je dohoda s Ukrajinou o policejní spolupráci. Podle vlády má usnadnit spolupráci v potírání trestné činnosti. Policie obou zemí by například mohly zakládat společné týmy a vysílat styčné důstojníky.