ONLINE: Rusové odmítli bezpodmínečné příměří. Od Ukrajiny dostali seznam unesených dětí

Ukrajinské ozbrojené síly poprvé zaútočily britskou střelou s plochou dráhou letu Storm Shadow do hloubi Ruska, uvedla dnes agentura Bloomberg s odvoláním na nejmenovaného západního představitele. Británie podle tohoto anonymního zdroje povolila Kyjevu použít střely na ruském území v reakci na nasazení severokorejských vojáků v Kurské oblasti na západě Ruska, kde od počátku srpna bojují ukrajinské jednotky.

Stalo se tak den poté, co Ukrajina podle médií a ruského ministerstva obrany poprvé použila americké rakety ATACMS k úderům v ruském vnitrozemí. Kyjev tuto informaci oficiálně nepotvrdil. Takové použití Spojenými státy dodaných střel umožnil Bílý dům po měsících váhání teprve před několika dny.

Plán misí české armády v zahraničí v příštích dvou letech, který počítá s posílením české účasti na obraně východního křídla NATO, dnes Senát schválil. Pro hlasovalo 67 ze 74 přítomných členů horní parlamentní komory. Sněmovna potřebný souhlas vyslovila v úterý.

Celkem by v cizině mohlo podle plánu v příštím roce sloužit až 2666 českých vojáků, o rok později až 2571 vojáků. Na východním křídle NATO, které dlouhodobě posiluje kvůli ruské agresi proti Ukrajině, by mohlo být nasazeno až 2000 českých vojáků, což je o 800 víc než nyní.

Česká a ukrajinská policie budou moci lépe spolupracovat v boji proti trestné činnosti. Budou moci například zakládat společné týmy a vysílat vzájemně styčné důstojníky. Umožní jim to nová smlouva mezi oběma zeměmi, kterou dnes schválil Senát. Sněmovna by mohla souhlas doplnit na nynější schůzi.

Vzájemnou spolupráci dosud upravuje dohoda z roku 1997, která je podle vlády zastaralá. Nová smlouva upravuje i působení týmů pro identifikaci obětí například v důsledku útoku. Nová úmluva je podle vlády potřebná mimo jiné kvůli zvýšenému počtu Ukrajinců v Česku v důsledku ruské agrese.

Prezident Středoafrické republiky Faustin-Archange Touadéra a jeho ruský protějšek Vladimir Putin dnes telefonicky jednali o posílení bezpečnostní spolupráce obou zemí a o boji proti terorismu v africkém státě, informuje agentura AFP.

„Ruská strana potvrdila svou ochotu pokračovat v pomoci Středoafrické republice v oblasti posilování národního hospodářství a suverenity a bezpečnosti země,“ uvedl Kreml v prohlášení. Oba činitelé také mluvili o boji proti teroristické hrozbě a zajištění stability v africké zemi, kde přes deset let trvá občanská válka.

Sněmovna dnes nedokončila závěrečné schvalování novely o dalším prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Předloha předpokládá, že ti z nich, kteří by se rozhodli v Česku usadit a ochranu nepotřebují, by mohli nově využít zvláštní dlouhodobý pobyt.

Poslanci opozičního hnutí ANO zpochybňovali v debatě pozměňovací návrhy o novém způsobu posuzování zdravotního postižení ukrajinských běženců a o uzákonění nového trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc. Schvalování předlohy by mělo pokračovat v pátek.

Ruský parlament dnes schválil zákon, který zakazuje propagaci života bez potomků. V zemi, která se i kvůli své agresi na Ukrajině potýká s úbytkem mladých lidí, budou za zveřejňování zmínek o spokojeném životě bezdětných dospělých hrozit vysoké pokuty, napsala agentura AFP. Zákonodárci rovněž přijali normu zakazující adopci dětí lidmi ze zemí umožňujících změnu pohlaví.

Rusko v posledních letech zvýraznilo snahu bránit šíření liberálních společenských hodnot prosazujících se v západních zemích; režim v Moskvě tyto hodnoty označuje za úpadkové.

Ruská vojska dobyla další vesnici na východě Ukrajiny, Illinku v Doněcké oblasti, tvrdí Moskva. O okupaci této obce ležící bezprostředně u města Kurachove informovali ukrajinští analytici z projektu DeepState před týdnem, ale dobytí obce Rusy ukrajinský generální štáb následně popřel.

Severní Korea nedávno dodala Rusku další dělostřelecké systémy, uvedla dnes s odvoláním na jihokorejské tajné služby agentura AP. Děje se tak podle ní v době, kdy severokorejské oddíly začaly bojovat po boku Rusů proti Ukrajincům.

Severní Korea poskytla Rusku samohybná děla ráže 170 milimetrů a raketomety ráže 240 milimetrů, uvedly jihokorejské tajné služby na uzavřeném jednání jihokorejského parlamentu. Jelikož ruská armáda takovými zbraněmi nedisponuje, je podle tajných služeb pravděpodobné, že Severní Korea vyslala do Ruska i experty, kteří by zajistili výcvik ruských vojáků.

Povolení používat americké rakety s dlouhým doletem při útocích na cíle v Rusku, které Ukrajina dostala, není správné. Prohlásil to turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který se obává zhoršení konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, píší dnes agentury. Ukrajinská média v úterý uvedla, že Kyjev poprvé použil americké rakety ATACMS k útoku na arzenál v hloubi Ruska.

„Nepovažujeme toto rozhodnutí za správné,“ řekl Erdogan novinářům při návratu ze summitu zemí skupiny G20 v Brazílii. Podle něj se jedná o velkou chybu.

Válka Ruska proti Ukrajině je i ekologickou katastrofou, poukázala na klimatické konferenci OSN COP29 v Baku ukrajinská ministryně životního prostředí. Vyjednávači na konferenci se mezitím pracně pokoušejí dosáhnout dohody o zvýšení finančních příspěvků bohatých států chudým zemím, zatímco drahota v Baku podle tisku způsobuje, že nedostupnou se pro ty nejchudší stává i sama účast na konferenci.

Kromě desítek tisíc mrtvých, zničených měst a vsí a milionů uprchlíků způsobilo 1000 dnů války Ruska proti Ukrajině také velké škody na přírodě a ovzduší, uvedla ukrajinská ministryně Svitlana Hrynčuková. Upozornila, že škody na životním prostředí způsobené vojenskými operacemi se odhadují na 71 miliard amerických dolarů (asi 1,7 bilionu Kč). Ostřelování a lesní požáry uvolnily do ovzduší dalších 180 milionů tun oxidu uhličitého, který jako skleníkový plyn poškozuje klima. Válka zničila kolem tří milionů hektarů lesa (asi 30 000 kilometrů čtverečních) a 139 000 kilometrů čtverečních je zamořeno minami a nevybuchlou municí.

Rusko navzdory obchodnímu sporu s rakouskou energetickou společností OMV pokračuje ve stabilních dodávkách zemního plynu přes území Ukrajiny do Evropské unie. S odkazem na data ruské plynárenské společnosti Gazprom to dnes uvedla agentura Reuters. Beze změn jsou i denní objemy plynu určeného k dodávkám do Rakouska přes území Slovenska.

Rusko tvrdí, že v noci na dnešek sestřelilo 44 ukrajinských dronů v příhraničních regionech, z toho 20 nad Novgorodskou oblastí na severozápadě Ruska. Informovalo o tom dnes podle agentury Reuters ruské ministerstvo obrany. Dalších šest zničených dronů hlásí Samarská oblast. Ukrajinské úřady zase uvedly, že ukrajinská protivzdušná obrana se brzy ráno pokoušela odrazit vzdušný útok na Kyjev. Velvyslanectví USA v ukrajinské metropoli dnes oznámilo, že dostalo informaci o možném velkém vzdušném útoku a bylo uzavřeno.

Končící americký prezident Joe Biden povolil dodávky protipěchotních min Ukrajině. Moskvou napadené zemi mají pomoci dosáhnout efektivnější obrany a zpomalit ruský postup, uvedl deník The Washington Post.

Dobré ráno, Dánsko dosud předalo Ukrajině šest stíhaček F-16, dalších 13 poskytne ve dvou dalších částech dodávky. Dnes to na tiskové konferenci v Kyjevě podle listu Ukrajinska pravda prohlásila dánská premiérka Mette Frederiksenová. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen už dříve řekl, že druhá dodávka letounů by mohla následovat do konce roku.

Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství týkající se války na Ukrajině. Další informace zde naleznete zase od zítřejšího rána, prozatím přejeme dobrou noc. 

Obrazem: Příslušníci ukrajinského dělostřelectva v Doněcké oblasti

„Česká republika by se měla zcela zbavit závislosti na dodávkách ruské ropy od července 2025. To by mělo začít fungovat prodloužení ropovodu TAL, který vede z italského Terstu přes Rakousko do Bavorska. Nejpravděpodobnějším mixem, který by měl takzvaně těžkou sirnou ruskou ropu nahradit, bude směs rop z Iráku a z jihoamerické Guyany,“ řekl dnes v Plzni na diskusi o Rusku z cyklu ministerstva zahraničí zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.

„Stále platí, že rozšíření ropovodu TAL-PLUS bude hotové na konci roku 2024 a během první poloviny příštího roku bychom měli projít kolaudací tohoto ropovodu. Smlouvy, které má současný vlastník rafinérií u nás, polský PKN Orlen, na dodávky ruské ropy končí v červnu příštího roku, čili od července 2025 bychom neměli brát žádnou ruskou ropu,“ řekl.

V několika ruských městech dnes lidé dali najevo svůj nesouhlas s invazí na Ukrajinu, kterou Rusko zahájilo před 1000 dny. Protestní akci nazvanou 1000 dnů války svolalo hnutí Zelená stužka.

V Jekatěrinburgu, Uljanovsku, Permu, Južno-Sachalinsku i jinde lidé na protest proti válce na Ukrajině nosili po dvou karafiátech převázaných zelenou stužkou.

Na Ukrajině si připomínají začátek války – od vniknutí ruských vojsk uběhlo 1000 dní. V Kyjevě se mimo jiné lidé schází u pietních míst a zapalují svíčky za zesnulé a raněné. 

Příští rok rozhodne, zda válku rozpoutanou Kremlem vyhraje Rusko, nebo Ukrajina, prohlásil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v ukrajinském parlamentu. Země se brání ruské agresi již 1000 dnů a na ukrajinské odolnosti podle prezidenta závisí osud celého národa, protože Rusko chce Ukrajinu zničit bez ohledu na ztráty. Zelenskyj vybídl Ukrajince, aby nečekali zázrak od nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, ale aby každý den ze všech sil usilovali o vítězství.

„Rusko chce zničit náš stát, naše lidi. Zničit naši odolnost. Ukrajinská odolnost v této válce, od Kupjanska přes Pokrovsk až po Záporoží, může zajistit základní předpoklady pro spravedlivé ukončení této války,“ zdůraznil Zelenskyj podle agentury Unian. Na ukrajinské odolnosti závisí i osud Evropy, aby všichni lidé mohli žít svobodně, a ne v područí diktátora. „Je to bitva nejen o Pokrovsk, Kupjansk či jakékoliv jiné ukrajinské město, městečko nebo ves. Je to bitva o celou Ukrajinu, o celou Evropu, je to bitva o pořádek, anebo chaos v celém světě,“ řekl.

Když bude Rusko na Ukrajině úspěšné, zaplatí za to EU mnohem více, než kolik nyní dává na vojenskou pomoc. Po skončení dnešního jednání unijních ministrů obrany v Bruselu to uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Evropská unie podle něj musí vyslat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi jasný signál, že není rozdělená a že bude Ukrajinu i nadále podporovat. Česko na jednání, kterého se zúčastnil i nový generální tajemník NATO Mark Rutte, zastupovala ministryně obrany Jana Černochová.

Dnes oznámená změna ruské jaderné doktríny není pro Spojené státy překvapením a Washington se nechystá v reakci na ni měnit svou jadernou politiku, uvedl dnes Bílý dům. Hrozba použitím jaderných zbraní ze strany Moskvy je podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella naprosto nezodpovědná, citovala jej agentura AFP.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes svým výnosem potvrdil novou ruskou doktrínu jaderného odstrašování, rozšiřující výčet možností, kdy Moskva může použít jaderné zbraně. Už v září přitom Kreml varoval, že podle nové doktríny by Moskva mohla použít jaderné zbraně v případě „rozsáhlého napadení“ konvenčními zbraněmi ze strany nejaderné země podporované jadernou mocností, což by Rusko považovalo za společný útok. Doktrína umožňuje jadernou odvetu v případě použití západních konvenčních raket Ukrajinou proti Rusku, potvrdil dnes Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.

Bezpečnostní situace v ČR se podle čtyř pětin Čechů kvůli válce na Ukrajině zhoršila, dvě třetiny lidí mají obavy z rozšíření konfliktu za ukrajinské hranice. Více než polovina občanů ale není ochotna Česko v případě napadení bránit. Vyplývá to ze zářijového průzkumu agentury NMS Market Research pro Paměť národa. ČTK jeho výsledky poskytla Alžběta Chrobáková, mluvčí organizace Post Bellum, která projekt Paměť národa spravuje.

Podle průzkumu 67 procent dotázaných věří, že bezpečnost ČR zvyšuje členství v NATO, a dvě třetiny Čechů se domnívají, že aliance v případě napadení Česka zasáhne na jeho obranu.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová navštívila dětskou nemocnici v Kyjevě.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.