ONLINE: Oděsa a Charkov pod palbou, Rusové poslali rakety a drony na obytnou zónu

Ruský prezident Vladimir Putin eskaluje napětí ve válce na Ukrajině, konflikt se změnil z regionálního na mezinárodní. Po jednání s kolegy z Francie, Británie, Polska a Itálie to dnes na tiskové konferenci řekl německý ministr obrany Boris Pistorius. K jednání se na dálku připojil také ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov, kterého jeho evropští kolegové ujistili o další podpoře v obraně proti ruské agresi.

Podle Pistoriuse ministři jednali o další podpoře Ukrajiny, především jejího zbrojního průmyslu, ale i o prohloubení vzájemné spolupráce, například při výrobě či nákupu zbrojních systémů. Pistorius řekl, že evropské země si uvědomují, že se „určité věci změní“, až do funkce v lednu nastoupí nový americký prezident Donald Trump.

Putin podle německého ministra obrany eskaluje napětí na Ukrajině a změnil regionální konflikt na konflikt mezinárodní, mimo jiné tím, že do bojů zapojil severokorejské vojáky. Ukrajina musí být schopna jednat „z pozice síly“, dodal Pistorius.

Počet lidí, kteří utrpěli zranění při ruském vzdušném úderu na druhé největší ukrajinské město Charkov, se vyšplhal na 23. Uvedl to na telegramu šéf Charkovské oblasti Oleh Syněhubov, podle něhož je 14 lidí hospitalizovaných. Ruské útoky hlásí úřady i v dalších městech, například v Oděse, kde je podle nich 11 zraněných.

Ukrajinska pravda  informovala o pěti zraněných po ruském dronovém útoku, který zasáhl distribuci humanitární pomoci v obci Solončaky v Mykolajivské oblasti. „Pět lidí utrpělo zranění, včetně členů humanitární mise i místních obyvatel,“ uvedl oblastní šéf Vitalij Kim. Při útoku bezpilotního letounu na město Nikopol v Dněpropetrovské oblasti dnes odpoledne utrpěli zranění dva lidé, napsal zpravodajský web.

Soud v ruském Volgogradu poslal na 13,5 roku do vězení Nikitu Žuravela, kterému už dříve jiný soud vyměřil 3,5 roku za mřížemi kvůli spálení koránu. Dvacetiletý muž stanul před soudem znovu kvůli obvinění z vlastizrady, protože podle prokuratury předával ukrajinské tajné službě SBU utajované informace. Informoval o tom dnes server Meduza. 

Žuravel podle vyšetřovatelů loni v březnu zaslal ukrajinské tajné službě SBU video s informacemi o vojenských přesunech. Mimo jiné natočil vlak převážející vojenskou techniku anebo prý poskytl údaje o pohybu služebního vozu jedné vojenské jednotky. Soud se tímto případem začal zabývat v polovině listopadu, podotkl server Kommersant. Stanovisko Žuravela není z dostupných informací jasné. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovořil pomocí videokonference s vrchním velitelem ukrajinských vojsk Olexandrem Syrským o situaci na frontě. „Nejsložitější situace zůstává v Doněcké oblasti, zejména na kurachovském směru, kde probíhá úsilí o posílení našich pozic,“ uvedl prezidenta na síti X. 

Řeč přišla i na operaci na území nepřátelského Ruska. „Pokud jde o Kurskou operaci, naši bojovníci brání své pozice a způsobují ruské armádě značné ztráty. Naším cílem v této oblasti je maximálně zničit ruský vojenský potenciál v blízkosti hranic,“ doplnil Zelenskyj s tím, že děkuje všem svým vojákům, mužstvu i důstojníkům. 

Generální tajemník OSN António Guterres dnes odsoudil přetrvávající hrozbu nášlapných min, píší agentury. Ocenil práci na odstraňování a likvidaci min po celém světě. „Hrozba však přetrvává,“ uvedl generální tajemník OSN ve zprávě. Podle něj hrozbu představuje „obnovené používání protipěchotních min některými stranami úmluvy, jakož i zpoždění některých stran při plnění závazků tyto zbraně zničit.“

Guterres vyzval 164 signatářů úmluvy, mezi něž patří Ukrajina, ale nikoli Rusko nebo Spojené státy, aby plnili své povinnosti a úmluvu respektovali. Úmluva byla podepsána v roce 1997 a vstoupila v platnost v roce 1999. Guterresův projev přednesla náměstkyně generálního tajemníka OSN Armida Alisjahbanaová.

Podle francouzského deníku Le Monde obnovila Francie společně s Velkou Británií rozhovory směřující k možnému vyslání vojenských jednotek na podporu Ukrajiny. „S vyhlídkou na americký odklon od Kyjeva v důsledku návratu Donalda Trumpa do Bílého domu Paříž a Londýn nevylučují, že povedou koalici na Ukrajině za podmínek, které budou teprve upřesněny,“ sdělil deník na základě informací svých důvěryhodných zdrojů. 

Německý kancléř Olaf Scholz na tiskové konferenci po svém znovuzvolení volebním lídrem SPD zopakoval, že Ukrajina se může spolehnout na německou podporu při obraně proti ruské agresi. Zároveň potvrdil, že se nic nemění na jeho rozhodnutí nedodat Kyjevu rakety s plochou dráhou letu Taurus.

„Cílem útoku byl ropný sklad společnosti Kaluganěftěprodukt, která se podílí na podpoře ruské ozbrojené agrese proti Ukrajině,“ uvedl k dnešnímu požáru v ruské Kalužské oblasti nejmenovaný ukrajinský zdroj podle AFP.

Ukrajinský generální štáb později na telegramu oznámil, že Ukrajinci podnikli vzdušné údery na řadu ruských cílů v Kalužské, Brjanské a Kurské oblasti. „Je potvrzeno úspěšné zničení ropného skladu v Kalužské oblasti. Výsledky bojových prací na dalších objektech se upřesňují,“ uvedlo velení ukrajinských ozbrojených sil.

Podle šéfa Vojenského výboru NATO Roba Bauera se kvalita ruských pozemních sil od invaze na Ukrajinu v únoru 2022 zhoršila. I tak by ale podle něj aliance měla přehodnotit závazek svých členských států investovat do obrany 2 % HDP. Dle jeho názoru nebudou dvě procenta stačit. 

„Celkové procento, které je nutné k uskutečnění nových plánů, je mnohem blíže ke třem procentům HDP než ke dvěma,“ řekl Bauer. „Očekávám, že za nové administrativy (amerického prezidenta Donalda) Trumpa budou výrazně intenzivnější diskuze o tom, kolik musí Evropa a Kanada utratit,“ poznamenal.

Rusové opět udeřili na rezidenční zónu na Ukrajině – v Oděse takto ničili domovy dalším obyvatelům, jak ukazují fotografie Státní služby pro mimořádné situace (DSNS).

Ruské pozemní síly jsou větší než před invazí na Ukrajinu v roce 2022, ale jejich kvalita se snížila, prohlásil  šéf Vojenského výboru NATO Rob Bauer. Státy Severoatlantické aliance podle něj budou muset na obranu vydávat více než v roce 2014 dohodnutá dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), částka se bude blížit spíše ke třem procentům. 

Polští zemědělci do 10. prosince přerušili protest na hraničním přechodu s Ukrajinou Medyka-Šehyni, informovala polská média a ukrajinská pohraniční stráž. Internetový server polské rozhlasové stanice RMF FM v neděli napsal, že zemědělci protest přerušili poté, co se za nimi vydal ministr zemědělství Czeslaw Siekierski a slíbil jim, že do 10. prosince odpoví na jejich požadavky.

„V současné chvíli protestující přerušili protest. Vozidla všech kategorií v tomto místě projíždějí v obvyklém režimu,“ cituje ruskojazyčný servis BBC ukrajinskou pohraniční stráž.

Rolníci při protestu, který zahájili v sobotu, nepouštěli do Polska kamiony přijíždějící z Ukrajiny. Nákladní auta odjíždějící z Polska nechávali projet po jednom za hodinu. Na osobní vozidla, autobusy, kamiony s humanitární pomocí a vojenské konvoje se žádná omezení nevztahovala.

Nejméně 19 lidí utrpělo zranění při dalším ruském vzdušném úderu na druhé největší ukrajinské město Charkov. Uvedl to dnes ráno starosta města Ihor Terechov na platformě Telegram. Invazní síly podle něj zasáhly centrální část Charkova, pravděpodobně použily střelu S-400. Moskva se k informacím nevyjádřila.

Exploze zahřměla v Charkově dnes ráno, uvedl server Ukrajinska pravda. „Zásah v centrální části města, oblasti s hustou obytnou zástavbou. Dopadlo to do dvorů, kolem kterých jsou vícepodlažní budovy. Hořely hospodářské stavby a auta. Na místě pracují všechny příslušné služby a dobrovolníci,“ uvedl Terechov, který postupně informoval o narůstajícím počtu zraněných civilistů.

Za poslední den ztratil protivník 1610 lidí, 6 tanků, 27 obrněných vozidel, 114 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

Proruský vojenský analytik Roman Aljochin na telegramu uvedl, že Kurská oblast byla v noci terčem „masivního útoku střelami zahraniční výroby“.

Ruské síly zajaly britského žoldnéře bojujícího po boku ukrajinské armády v západoruské Kurské oblasti, kterou částečně kontrolují ukrajinské síly. Ruské státní agentuře RIA Novosti to řekl bezpečnostní zdroj.

„Žoldnéř z Velké Británie, který si říká James Scott Rhys Anderson, byl zajat. Nyní podává důkazy,“ řekl ruský zdroj tiskové agentuře, která informaci přinesla v neděli.

Na neoficiálních ruských proválečných telegramových kanálech bylo v neděli zveřejněno video, v němž mladý vousatý muž ve vojenském oblečení a patrně s rukama spoutanýma za zády anglicky říká, že se jmenuje James Scott Rhys Anderson a že v minulosti sloužil v britské armádě.

Podle agentury Reuters, která pravost nahrávky zatím nemohla ověřit, není jasné, kdy bylo video pořízeno. Britské ministerstvo zahraničí zatím na žádost o vyjádření nereagovalo.

Trocha finesy ve válkou zmítané zemi: dvanáct Ukrajinců z Mariupolu, města zničeného bombami, se chystá vrátit do vlasti s gastronomickou municí v kufrech. Získali ji během kurzu u michelinského šéfkuchaře Thierryho Marxe v Toulouse na jihu Francie, píše agentura AFP.

„Gastronomie je jediný opravdový způsob jak vybudovat vzájemnou důvěru. Síla takové vazby je důležitá a ještě důležitější v zemi zmítané válkou,“ říká Marx v kuchyni jednoho z deseti školicích institutů s názvem Cuisine, mode d’emploi (Kuchyně, návod k použití), které ve Francii založil. Slouží podle něj těm, kteří v životě neměli moc úspěchu.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Trosky ze sestřelených dronů způsobily požár v průmyslovém areálu ve městě Kaluga zhruba 200 kilometrů na jihozápad od Moskvy. Tři bezpilotní letouny zničila na okraji Kalugy protivzdušná obrana, napsal dnes brzy ráno gubernátor Kalužské oblasti Vladislav Šapša na platformě Telegram. Zraněn podle něj nikdo nebyl. Gubernátor Kurské oblasti Alexej Smirnov dnes oznámil, že ruská protivzdušná obrana nad regionem sestřelila sedm ukrajinských střel.

Gubernátor Šapša neupřesnil, jaký objekt v Kaluze se vznítil. Trosky údajně dopadly do areálu průmyslového podniku a způsobily požár.

Ruské systémy protivzdušné obrany v noci na dnešek zničily sedm ukrajinských střel nad Kurskou oblastí, oznámil gubernátor oblasti, která sousedí s Ukrajinou a jejíž malou část ukrajinské síly kontrolují. Smirnov dále uvedl, že jednotky protivzdušné obrany rovněž zničily sedm ukrajinských dronů. Další podrobnosti nesdělil.

Vážení čtenáři,

pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Již nyní existují systémy protivzdušné obrany, které mohou úspěšně likvidovat rakety – jako nová ruská balistická raketa středního doletu Oreshnik, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Rusko tuto zbraň poprvé použilo při útoku na Dnipro 21. listopadu. Krátce poté ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že „v současné době neexistují žádné způsoby, jak této raketě čelit“.

Mike Waltz, nominovaný na post poradce pro národní bezpečnost nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, prohlásil, že válka mezi Ruskem a Ukrajinou musí být „zodpovědně ukončena“.

Waltz se stejně jako Trump vyjádřil skepticky k pokračující americké vojenské pomoci Ukrajině. Jako poradce pro národní bezpečnost bude hrát klíčovou roli v Trumpově deklarovaném plánu na dosažení konce války. „Zvolený prezident byl velmi znepokojen eskalací a tím, kam to všechno směřuje. Musíme to zodpovědně ukončit,“ řekl Waltz v rozhovoru pro Fox News.

Rusko brzy jmenuje nového velvyslance ve Washingtonu. Bude jím Alexander Darčijev, nynější šéf odboru Severní Ameriky na ruském ministerstvu zahraničí. Uvedl to dnes ruský list Kommersant s odvoláním na tři nejmenované zdroje.

Pokud bude Darčijev potvrzen, ujme se funkce v době, kdy jsou podle ruských a amerických diplomatů vztahy mezi oběma zeměmi nejhorší od kubánské krize v roce 1962 kvůli válce na Ukrajině. Tento měsíc se navíc vztahy dále zhoršily kvůli tomu, že Ukrajina použila americké a britské rakety k úderům na ruské území a Rusko představilo novou doktrínu jaderného odstrašování rozšiřující výčet možností, kdy Moskva může použít jaderné zbraně.

Do Ruskem okupovaných oblastí Ukrajiny se již vrátilo asi 150 000 vnitřně vysídlených osob, uvedl zákonodárce Maksym Tkačenko v rozhovoru pro zpravodajský portál Ukrinform zveřejněném 24. listopadu.

Na Ukrajině je v současné době registrováno téměř 5 milionů vnitřně vysídlených osob, z toho 3,6 milionu uprchlo nebo bylo nuceno opustit své domovy po začátku ruské invaze v únoru 2022, uvádí ministerstvo sociálních věcí.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan hovořil po telefonu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Mezi témata jednání patřila dvoustranná spolupráce v obchodu a hospodářství, Turecko chce rozšířit obchod mezi Ankarou a Moskvou. Dotkli se však i řady mezinárodních témat. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na prohlášení kanceláře tureckého prezidenta.

„Prezident Erdogan prohlásil, že jeho cílem je zvýšit spolupráci mezi Tureckem a Ruskem v řadě oblastí, zejména rozšířit objem obchodu,“ uvedla turecká strana. Erdogan také v rozhovoru potvrdil závazek Turecka řešit regionální napětí a podporovat mírové iniciativy, napsala turecká média. Obě země oznámily, že se příslušné rezorty sejdou, aby tyto cíle posunuly.