České hospody zoufají: Klesly jim tržby, mohly za to i povodně. Zdraží pivo a obědy?

Podle Vladimíra Sirotka, ředitele rozvoje produktu a služeb ve společnosti Dotykačka ČR, která dodává platební terminály restauracím, se stále více ukazuje, že zásadní pro gastronomii je počasí. „Opravdu každým tím měsícem se nám potvrzuje, že počasí je nejlepším marketingovým ředitelem gastronomie,“ podotkl Sirotek.

Tržby restaurací totiž přesně kopírují to, jak je venku. Hned začátek roku byl poznamenaný absencí zimy v tom smyslu, že na horách nebyl dostatek sněhu. Hotely, které jsou závislé na sezonních hostech, zely prázdnotou. Hned v lednu tržby meziročně klesly o 5 procent.

Japonci propadli kuřeti na paprice. Šéfkuchař české ambasády v Tokiu o nebývalém úspěchu

Další příklad – v červenci loni vydatně pršelo, lidé raději zůstali doma. Tržby hospodám klesly o 3 procenta. Avšak v srpnu se vyjasnilo a tržby vyrostly o tři procenta. Největší skok se ale odehrál na podzim. „Když bychom se podívali na závěr roku 2024, tak ten byl určitě typický a charakteristický tím, že gastro, ale nejenom gastro, celou Českou republiku, ovlivnily zářijové povodně. Gastro se z toho v určitých regionech nevzpamatovalo ani v říjnu,“ uvedl Sirotek. Pokles tržeb v povodňovém září byl o celých 12 procent.

Jídelny frčí, noční kluby vůbec

Neplatí nicméně, že všem druhům podniků se daří stejně. Jsou takové, kterým tržby dlouhodobě rostou. Patří mezi ně kavárny, jež podle Sirotka mají „nejlepší náběh a stabilně rostou o 4 až 5 procent“. Důvod? Nejméně je ovlivňuje počasí. A také se naučily mít velmi širokou nabídku, pivem, vínem a míchanými drinky počínaje, polévkami a vařenými jídly konče.

Také se daří prémiovým restauracím, kam typicky musíte mít rezervaci, protože nabízejí výjimečný zážitek a nachází se ve velkých městech nebo turistických destinacích. Ty rostly o 8 procent.

Je kapr přežitek a český chlebíček unikát? Historik řekl, proč nejluxusnější jídlo bohatých byla »břečka«

Dále Čechy táhnou jídelny, které mají otevřeno jen přes obědy a zajišťují i rozvozy nebo umožňují odnos jídla v krabičkách. Růst jídelen je podle Sirotka překvapivý, vysvětluje si to podprůměrnou cenou v těchto podnicích.  „Zatímco obědy v rámci restaurací a hospod klesají, tak zde asi dochází k určitému přelivu. To znamená, že host je možná tažen hledat, kde je nabídka co nejlevnější,“ spekuluje nad náhlým úspěchem tohoto typu stravování předseda sekce gastronomie Hospodářské komory Luboš Kastner.

Na opačném pólu podle Sirotka jsou podniky zaměřené na noční život, tedy kluby nebo diskotéky. „V průběhu roku jsme viděli, zejména v první polovině roku, poklesy klidně i o 20-25 procent,“ uvádí zástupce Dotykačky. Propad je podle něj daný tím, že tyto provozovny omezují otevírací dobu, už tak často nepořádají hromadné akce a nastupující generace obecně tolik noční podniky nevyhledává. Často jí stačí dát si několik drinků v kavárně a pak dál nepokračovat.

Velké zdražování se nečeká

Hledání co nejnižší ceny zřejmě souvisí s tím, že podniky zdražovaly – ostatně vše v Česku vlivem vysoké inflace zdražilo. „Lidé chodí méně a utrácí za méně položek,“ říká Sirotek. Za posledních pět let se podle něj ceny v gastronomickém segmentu zvedly o 46 procent. Znatelný skok se odehrál například na přelomu roku 2023 a 2024, kdy začalo platit nové DPH a nová spotřební daň.

Výhled pro letošek je ale podle Sirotka relativně optimistický. Inflace je teď jedna z nejnižších za poslední čtyři roky a zástupce Dotykačky očekává, že inflace v gastronomii bude v lednu okolo 3 procent (loni to bylo 7-8 procent).

Co se týče jednotlivých položek, loni zdražily v průměru o 2 procenta. Pivo teď stojí v průměru 56,2 korun, káva 57 korun, vodka 55,3 korun, řízek 179 korun, guláš 175 korun, pizza 176 korun a burger 204 korun. Mezi prosincem 2024 a lednem 2025 se ceny prakticky nehnuly.

„Je vidět, že se mění spotřebitel, ať už z pohledu toho, jaké provozovny a kdy je navštěvuje, anebo z toho pohledu, co si u nich dává (…) ta data ukazují to, že spotřebitel, když jde, si dává něco dražšího a dává si to méně často a dává si méně těch komplementárních produktů,“ uzavírá Sirotek.

Nevidí příliš naději proto, aby se vzpamatovaly noční provozovny, gasto podniky by se ale tržbami měly dostat na pozitivní nulu. Lidé sice nezačali hospody navštěvovat více, jsou ale ochotni zkoušet nové věci a připlatit si za výjimečné jídlo. To Kastner se netají určitým pesimismem, drobný očekávaný růst podle něj ještě není důvod k radosti. Celý sektor se podle něj potýká s velkými problémy a rok 2025 bude z jeho pohledu zlomový.