Japonci propadli kuřeti na paprice. Šéfkuchař české ambasády v Tokiu o nebývalém úspěchu
Na řízek a bramborový salát se právě chystá většina Čechů. A kdo ví, možná mu jednou propadnou i Japonci. Ti totiž díky českému velvyslanectví v Tokiu v poslední době objevují atraktivitu českého jídla. Velvyslanectví pravidelně pořádá kurzy vaření české kuchyně a naposledy se mu povedl diplomatický majstrštyk – vyjednalo, aby se české kuře na paprice objevilo na menu oblíbeného japonského restauračního řetězce Matsuya. „Ohlasy místních byly neuvěřitelně pozitivní,“ líčí pro Blesk šéfkuchař českého velvyslanectví v Tokiu Leoš Kastl, který pokrm upravil tak, aby japonským chutím vyhovoval. Jak ale říká, český základ receptu zůstal zachován. A odhalil, proč Japoncům chutnala i koprovka či svíčková.
O jakou akci velvyslanectví šlo, že její součástí byla tvorba českého pokrmu?
Velvyslanectví České republiky v Tokiu se rozhodlo spojit síly s jedním z nejvýznamnějších řetězců restaurací v Japonsku, společností Matsuya, a prostřednictvím její sítě provozoven zprostředkovat japonským zákazníkům ochutnávku české gastronomie. Matsuya má v Japonsku dlouholetou tradici a platí za solidního prodejce kvalitních pokrmů za dostupné ceny. Je proto oblíbená napříč společností a s jejími restauracemi se lze setkat po celé zemi. Má rovněž velkou sledovanost na sociálních sítích. Velvyslanectví tak mohlo díky tomuto projektu oslovit široké spektrum obyvatelstva v Japonsku.
Proč volba padla zrovna na kuře na paprice?
V japonské kuchyni se vůbec nepoužívají suroviny tolik typické pro tu naši českou a v očích Japonců se zdá být exotická. Z předešlých pozitivních zkušeností servírování českých pokrmů Japoncům na českém velvyslanectví v Tokiu vycházely nejlépe pokrmy na smetanovém základu, ať klasická svíčková s knedlíkem, koprovka, nebo třeba kulajda. Restaurace Matsuya je známá servírováním stylu „Donburi“ což v japonštině označuje misku s rýží překrytou jinou pochutinou. V našem případě padla tedy volba na kuře na paprice, které má smetanovou omáčku a v Japonsku je téměř nikdo nezná. Většinou je v povědomí již zmíněná svíčková nebo guláš.
Pokrm jste musel pro japonské strávníky upravit. Jak?
Realizaci projektu kuřete na paprice předcházelo mnoho měsíců práce a příprav. Nejprve jsme zástupce společnosti Matsuya přivítali na našem velvyslanectví, na obědě, v rámci něhož se podávalo kuře na paprice dle tradiční české receptury. Následně jsme hlavnímu kuchaři sítě, jenž rozhoduje o recepturách, podle nichž se bude, či nebude v provozovnách vařit, poskytli recept. Kuchaři recept vyzkoušeli a pozvali pro změnu zástupce našeho velvyslanectví na ochutnávku do sídla společnosti. Byly připraveny tři varianty, které jsme měli za úkol zhodnotit a okomentovat. Během ochutnávky jsme diskutovali o vhodných úpravách tak, aby výsledný pokrm více vyhovoval japonským chutím, ale aby zároveň podstata a hlavní rysy receptu zůstaly zachovány.
Kuře na paprice nakonec nabízelo 60 poboček řetězce Matsuya. Zvládl řetězec tvorbu pokrmu bez problémů? Respektive narazili jste na nějaké překážky?
Díky naší společné přípravě, která trvala bezmála sedm měsíců, se tvorba pokrmu odehrála bez jakýchkoliv potíží. Pokrm byl podáván v setu s rýží a miso polévkou a sklidil mezi zákazníky zasloužený úspěch. Prodej doprovázela kampaň na sociálních sítích zaměřená na prezentaci české gastronomie a kultury a výrazně se do ní zapojili zejména Japonci, kteří se řadí k fanouškům a podporovatelům České republiky. Matsuya také vytvořila vizuální podobu reklamních plakátů, které prodej doprovázely – vyobrazena na nich byla dívčí postava v moravském kroji nesoucí českou vlajku a panorama sestavené z významných českých budov.
Jaké byly ohlasy místních? Co na pokrm říkali?
Ohlasy místních byly neuvěřitelně pozitivní. Ještě než byl prodej kuřete na paprice oficiálně zahájen, společnost Matsuya na svých sociálních sítích oznámila, že se chystá spolupráce s naším velvyslanectvím. Na sítích se začaly v podstatě okamžitě množit komentáře ohledně tipů, o který pokrm by se mohlo jednat (někdo se trefil, jindy zase padaly vcelku „nápadité“ myšlenky, jako například rýže s knedlíky). Pisatelé ale také sdíleli svoje zážitky z návštěvy České republiky či jiné osobní zkušenosti například s českou kulturou či uměním a vyjadřovali radost z možnosti setkat se opět s něčím českým v Japonsku. Později sdíleli fotografie z návštěvy restaurací a ochutnávky kuřete na paprice – to vše vytvořilo na sítích velmi pozitivní atmosféru.
Plánuje velvyslanectví další podobné gastronomické aktivity?
Tato aktivita byla součástí ekonomické a především zemědělské diplomacie, v rámci níž naše velvyslanectví pomáhá pronikat českým zemědělským a potravinářským výrobkům, ale rovněž surovinám či technologiím na japonský trh. Snaží se také propagovat českou gastronomii a posilovat tak značku a povědomí o Česku coby zemi kvalitních potravin a zemědělských produktů. V lednu například plánujeme akci na propagaci českých a moravských vín v Japonsku, v rámci níž budeme rovněž demonstrovat párování těchto vín s japonskou kuchyní. Ukážeme ale opět něco i z české gastronomie. V uplynulém roce jsme také pořádali kurzy vaření české kuchyně či semináře o českém chmelu a pivu.
Houskac je jen objemové krmivo, ale doktoři to jistí, co?