Čtvrtek 23. května 2024
Svátek slaví Vladimír, zítra Jana
Oblačno, déšť 21°C

Co by Češi měli jíst, aby pomohli sobě i přírodě. Nutriční epidemioložka: Nemusí to být drahé

Autor: Markéta Mikešová - 
21. dubna 2024
18:21

Životní prostředí kolem nás není ve formě. Podle Světového fondu na ochranu přírody (WWF) za to může mimo jiné způsob, jakým se stravujeme. Pokud se máme vyvarovat maléru, bude třeba upravit to, co jíme. Jenže jak? Ochránci zcela poprvé přišli s doporučeními vytvořenými na míru Čechům, která zohledňují to, jak tu lidé žijí a kolik za jídlo utrácejí. Nová dieta, která je šetrná k přírodě, podle nich nestojí více než ta současná. Ani nezakazuje maso. Více pro Blesk Zprávy prozradila nutriční epidemioložka Eliška Selinger, která se na tvorbě doporučení podílela.

Podle Lenky Fryčové, vedoucí českého zastoupení WWF, má struktura našeho stravování na klima a životní prostřední zásadní vliv. Jen si to příliš mnoho lidí neuvědomuje, protože efekty jsou většinou velmi skryté. „Třetina emisí skleníkových plynů, zhruba 30 procent, vzniká v souvislosti s potravinovými systémy,“ konstatuje Fryčová.

Problémů vidí více, zmiňuje například nerovnováhu evropského obchodu s potravinami. „My jsme zvyklí na to, že máme přebytky v obchodu s potravinami. Ale pravda je taková, že Evropa v podstatě vyjídá svět,“ upozorňuje s tím, že zatímco mnoho Evropanů trpí obezitou, jinde na světě lidé hladoví. „My nutričně vyčerpáváme zdroje z ostatního světa, zatímco máme finanční přebytky ze zpracovaných produktů, které potom exportujeme,“ říká Fryčová.

Těchto vysoce zpracovaných produktů jíme u nás moc. Především příliš mnoho masa, což se projevuje i na našem zdraví. „Živočišná produkce má větší dopad na životní prostředí a klima, než rostlina, a to bez ohledu na to, jak je vyprodukovaná,“ vysvětluje ochránkyně, ačkoliv uznává, že dopady jsou různé podle toho, jak chovy vypadají. Všechny chovy ale podle ní v konečném důsledku vycházejí hůře než rostliny.

Zmiňuje v této souvislosti fakt, že dvě třetiny obilovin, které jsou v Evropské unii vypěstované, jdou na krmivo hospodářských zvířat. Těchto obilovin, ani jiných druhů produkce, navíc není příliš mnoho druhů. Sedmdesát pět procent světových zásob potravin zahrnuje pouze dvanáct druhů plodin a pět druhů zvířat.

„Teď se to všechno unifikuje. Tím se celá produkce stává zranitelnější. Potřebujeme více chemie a kruh se roztáčí. Takže zase to, jak jíme, malá pestrost, se potom odráží i v celkové biologické rozmanitosti, ale i stabilitě krajiny,“ popisuje Fryčová. Naplno se to projevuje i v Česku, kde zmínila například snižující se počty zajíců či ptactva ve volné přírodě. Přitom 80 procent plochy Česka funguje jako dodavatel dřeva nebo zemědělské produkce, takže stabilita krajiny je pro nás ekonomicky velmi podstatná.

Češi jsou stále tlustější

Nabízí se otázka, co s tím. Zamysleli se nad ní i ochránci, kteří zhodnotili, že není reálné, aby všichni Češi náhle přestali jíst maso a další živočišné produkty. To by nedávalo smysl z mnoha důvodů.

Místo toho se WWF rozhodl připravit nový princip stravování, který pro Čechy bude reálný. V první řadě – nebude dražší než současná dieta Čechů. V druhé řadě – bude zohledňovat naše kulturní zvyklosti. A hlavně – nebude nic přikazovat a bude respektovat to, jaký je životní styl a možnosti každého jedince. I malé zlepšení současných stravovacích návyků se počítá.

Výsledkem má být takové stravování, které bude produkovat méně emisí a zároveň zlepší zdraví lidí. „Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi je Česká republika charakteristická vysokým podílem preventabilní a léčitelné úmrtnosti. Míra nadváhy a obezity, která by mohla sloužit jako ukazatel neoptimálního příjmu živin v populaci, neustále ve všech věkových skupinách roste,“ varuje fond a vyjmenovává, k jakým problém přemíra tuku v těle může vést – kardiovaskulární a metabolická onemocnění, 13 druhů zhoubných nádorů…

Expertka: Mýtus drahé zdravé stravy

Na tvorbě doporučení se podílela nutriční epidemioložka Eliška Selinger z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. „Veškerá ta udržitelná strava se řídí podobnými principy. Jeden princip je zvětšení množství podílu rostlinných potravin, to znamená, my bychom měli jíst denně minimálně 500 gramů ovoce a zeleniny. I třeba z toho zdravotního úhlu pohledu. Takže přidat na zelenině, na ovoci, co to jde a co se nám do toho jídelníčku podaří dostat,“ vysvětluje pro Blesk Zprávy, v čem nový jídelníček spočívá.

Druhý princip je snížení konzumace masa, hlavně červeného a zpracovaného. „Tam ta výměna probíhá za jiné potraviny, které obsahují bílkoviny. Patří tam třeba i kuře, ale ještě raději bychom viděli větší podíl luštěnin, které jsou také zdrojem bílkovin a zároveň obsahují vlákninu, nejsou většinou ani finančně náročné, takže to je něco, co, myslím, že může zvládnout udělat každý z nás,“ popisuje expertka s tím, že si máme najít způsoby, jak nám luštěniny chutnají. Třeba v pomazánkách, nebo guláši.

Doporučený jídelníček pro Čechy, který je šetrný k planetě Doporučený jídelníček pro Čechy, který je šetrný k planetě | WWF

„No a pak samozřejmě obecným principem je i snížení konzumace přidaného cukru, zejména skrze vysoce průmyslově zpracované produkty,“ říká Selinger.

Dieta tak, jak je napočítaná, je udělána tak, aby nebyla dražší. „On je to trošku mýtus. Lidé mají pocit, že zdravá strava obecně, nejen ta udržitelná, musí být automaticky drahá. Protože si představí, že musí nakupovat nějaké speciální druhy potravin, které se těžko shání v nějakém menším obchodu, ale to vůbec není pravda. Je to o tom, že když budu šetřit na masu, tak si třeba jednou za čas koupím nějaké kvalitnější a vyměním to za ty luštěniny, které jsou velmi levné v obecné rovině,“ radí expertka.

Doporučené stravování počítá s lehce méně než poloviční konzumací masa, než jsou Češi zvyklí. Zvyšuje ale příjem vajec a také ryb. S těmi je ale trochu problém. „Intenzivní rybolov mořských ryb není úplně přátelský k životnímu prostředí. Takže i když třeba z toho zdravotního hlediska tučné mořské ryby jsou naopak ty lepší, protože mají omega-3 mastné kyseliny a vitamin D, tak zase z toho environmentálního jsou lepší ty sladkovodní,“ hodnotí Selinger.

U zeleniny a ovoce pak radí – netřeba se příliš stresovat. Zásadní je prostě ho jíst, i kdyby to mělo být rajče z dovozu v lednu. Kdo má možnost, může zvolit sezónní a lokální produkci, bude to i chutnat lépe. Ale uhlíková stopa ovoce a zeleniny ze zahraničí je stále výrazně menší než u masa.

Co se týče olejů, nutriční epidemioložka doporučuje řepkový. „Ten snese i vyšší teploty, takže na vaření je úplně nejlepší. Dokonce je lepší i než slunečnicový, má trošku lepší složení těch mastných kyselin,“ říká. Na studenou kuchyni doporučuje olivový olej.

Uživatel_5766095 ( 21. dubna 2024 18:42 )

Kilo fazolí, čočky stojí kolem 100Kč, kilo hrachu kolem 80Kč. Kilo vepřového jde koupit za 90Kč a nenadýmá vás skleníkovým plynem.

Zobrazit celou diskusi