Ekonom pro Blesk: Jak dopadla válka v Izraeli na českou ekonomiku? Černý scénář pořád hrozí

Když 7. října Hamás podnikl brutální útok na Izrael, celý svět se otřásl. Jednak ze zvěrstev, kterých teroristé byli schopni, a jednak z důsledků, které konflikt v nestabilním regionu mohl přinést. Přicházely i takové zprávy, že v případě rozšíření války může nastat globální recese – před tím varoval například Bloomberg Economics.

„Napětí v regionu, které vzniklo po útoku hnutí Hamás na Izrael, mohlo mít hned od začátku dva možné vývoje: lokální konflikt, který by se podobal obdobnému střetu jako v roce 2014, nebo rozšířenější s angažováním hnutí Hizballáh z Libanonu a výrazným zapojením Íránu,“ konstatuje hlavní ekonom komoditní společnosti Argos Capital Kryštof Míšek a připomíná, že Írán má s Izraelem dlouhodobě napjaté vztahy.

Podle něj se zatím odehrává první scénář, kdy se další země neúčastní a boje zůstávají mezi Hamásem a Izraelem. Dopad na světovou ekonomiku je tak minimální. „Tomu odpovídá rovněž příznivý dopad na ceny ropy, které klesají z cen na úrovni 90 USD za barel americké ropy (po útoku na Izrael) až k 75 USD v těchto dnech. Ceny benzínu v domácí ekonomice to reflektují a dostávají se hlouběji pod 40 Kč za litr směrem k 38 Kč za nejčastěji spotřebovávaný Natural 95,“ popisuje Míšek, který působil i v Asociaci pro mezinárodní otázky (AMO).

Region bohatý na „černé zlato“

Zapojení Íránu je největší hrozbou, to by pak podle ekonoma mohl přijít silný nabídkový šok na energetickém trhu. „Ceny energií byly vždy citlivé na politické napětí na Blízkém východě, který se pyšní největším ropným bohatstvím na světě. Právě zde se odehrává třetina veškerého světového obchodu s ‚černým zlatem‘ po moři,“ upozorňuje s tím, že ropné šoky se odehrály v 70. letech minulého století.

V případě, že by k účasti Íránu skutečně došlo, mohl by nastat tento sled situací: „Pokud dojde k náhlému snížení nabídky energetických komodit, může to způsobit rychlý nárůst cen energie. To má přímý vliv na spotřebitele a domácnosti, které musí platit více za elektřinu, plyn a paliva. Spotřebitelům se snižuje koupěschopnost, podniky zdražují a propouštějí,“ nastiňuje Míšek.

Hizballáh vede Nasralláh: Dostanou zbraně od wagnerovců a zapojí se do války po boku Hamásu?

Vlády by v takovém případě čelily tlaku na zavedení opatření ke zmírnění dopadů šoků na trhu s energiemi. „To může zahrnovat snižování daní na energie, poskytování finanční pomoci domácnostem atd. Ve výsledku se dále zvedá rozpočtový deficit,“ líčí ekonom. Reagovat by musely i centrální banky zvyšováním úrokových sazeb, aby snížily inflaci, což by vedlo ke snížení investiční aktivity v ekonomice. Odtud už není daleko, aby ekonomika upadla do zmíněné recese.

Podle Míška tento scénář zatím není pravděpodobný. „Ale vyloučit ho zcela nelze, minimálně dokud bude probíhat vojenská ofenzíva ze strany Izraele v Pásmu Gazy,“ varuje ekonom.

Černá můra: Plyn dražší o 34 procent

I investiční banka Goldman Sachs si myslí, že ještě nemusí být vyhráno. Ve svém komentáři ze začátku listopadu podobně jako Míšek uvedla, že válka v Izraeli může v eurozóně snížit objem obchodu a zvýšit ceny energií, pokud se konflikt rozšíří.

V Izraeli se válčí už měsíc: Na Václavském náměstí se sešly stovky lidí, které připomněly oběti

„Nejdůležitějším a potenciálně nejvíce zásadním způsobem, jakým by se napětí mohlo přenést do evropské ekonomiky, je skrze trh s ropou a zemním plynem,“ říká banka. Jako nejhorší možnost vidí růst cen ropy Brent o 9 procent a zemního plynu o 34 procent. Česko je na dovozu surové ropy a zemního plynu závislé.

Stále víc peněz jde do bezpečnosti

Konflikt má nicméně jeden dlouhodobý ekonomický dopad, který sice na první pohled nemusí být tak zřetelný, ale je jisté, že k němu dochází - zvyšování veřejných výdajů směrem ke zbrojnímu průmyslu. Nejde jen o Izrael, podíl na tom má také válka na Ukrajině. Vlády vydávají stále více prostředků na bezpečnost.

„V ČR se v příštích letech poprvé od vstupu do NATO přiblížíme 2procentnímu závazku veřejných výdajů v poměru k HDP (160 miliard Kč v roce 2024), tyto výdaje pak nutně vytěsňují jiné potřebné rozpočtové položky (infastruktura, platy, školství apod.),“ konstatuje Míšek. Zvlášť zástupci školství jsou aktuálně v Česku velmi nespokojení, kvůli plánovaným vládním škrtům  vyhlásili na 27.11 celodenní stávku.