Ivana (40) má nádor, prodělala šest operací: Vím, že se nevyléčím. Chci ale zůstat dlouho naživu

„Je zázrak, že tu vlastně ještě jsem,“ konstatuje Ivana, která se dozvěděla v 35 letech, že má rakovinu tlustého střeva s metastázami.

Přesto má úsměv na tváři a říká: „Rakovina mě naučila vděčnosti, zejména za obyčejné věci. Že mohu ráno vstát z postele, že si mohu dát nějaké jídlo, že si mohu vypít čaj s citronem a medem a vím, jak chutná,“ svěřila se Blesk Zprávám statečná žena, která přijela do Prahy na historicky první konferenci Onko Pacient 2023. Zde se sešla celá řada kapacit z oboru, aby přednesli nejnovější poznatky o léčbě a výzkumu rakoviny.

Ivanu zajímaly právě novinky o léčbě. „Vyplatí se hledat na vlastní pěst informace, které se jen tak člověk nedozví a neočekávat od lékaře zázraky ve stylu „já jsem teď tady a vy mě musíte vyléčit“. Je dobré se opravdu aktivně zajímat o to, co já bych ještě mohla udělat pro svůj zdravotní stav,“ radí Ivana.

Jí samotné se právě hledání dalších možností léčby vyplatilo. Narazila totiž na personalizovanou léčbu, kvůli které přicestovala do Česka. Na Slovensku se totiž podle ní touto metodou tak často neléčí.

Statisíce lidí ročně zemřou na rakovinu. Pozor na alkohol, varoval důrazně onkolog Hajdúch

Ivana: Moje nemoc se nedá vyléčit

Pak se Ivana rozpovídá, jak se před pěti lety dozvěděla, že má nádor.

„Neměli jsme rakovinu v rodině, necítila jsem téměř žádné příznaky. Později jsem ale zvracela a udělala se mi na břiše boule,“  říká Ivana s tím, že po sdělení diagnózy byla celý rok ve strašném šoku.

„Člověk si uvědomuje, že každou chvíli může zemřít. Moje nemoc se totiž nedá úplně vyléčit, jde jen o to udržet mě co nejdéle naživu. Už nyní je zázrak, že žiju,“ zopakuje statečná žena. Po diagnóze následovaly chemoterapie, šest operací, a pak již zmíněná léčba v Česku. Každému dojde, že pro mladou ženu to bylo celé velmi náročné, nejen psychicky, ale i fyzicky.

Jak se sděluje závažná diagnóza?

Jak by se mělo vlastně postupovat při sdělení závažné diagnózy pacientovi? Podle MUDr. Igora Kisse z Masarykova onkologického ústavu existují doporučené způsoby, přesto záleží hlavně na lékaři.

„Informace by měla být pacientovi sdělována v soukromém prostoru, ideálně v rámci ambulance a lékař by měl počítat s časovým prostorem na dotazy. Není nic horšího, než když oznámíte pacientovi v pátek odpoledne, že má rakovinu a dodáte, že zbytek mu sdělíte v pondělí,“ řekl Blesk Zprávám lékař s tím, že pacient by měl přijít raději s doprovodem. 

„V řadě případů se stává, že jakmile se pacient dozví, že má nádorové onemocnění, tak vypne a nevnímá. Příbuzní a přátelé jsou s ním schopni po sdělení diagnózy komunikovat,“ dodává MUDr. Kiss.

Podle něj by hlavně měl pacient přesně vědět, o jaký typ nádorového onemocnění se jedná a jaký bude postup, tedy stanovení klinického stadia. „Ideální je, aby se rovnou začala plánovat vyšetření, která jsou potřeba. Zároveň je třeba vysvětlit, co pacienta ještě čeká,“ dodává onkolog.

Léčba je individuální, podle závažnosti onemocnění. Jak ale říká MUDr. Kiss, je lepší, pokud pacient spolupracuje a snaží se být pozitivně naladěný a snaží se žít jako předtím, pokud to léčba dovolí.

HPV, žloutenka či žaludeční vředy? Onkolog Hajdúch varuje: Rakovinu způsobují i infekce

Rakovina neznamená hned smrt

S tím souhlasí i Ivana.

„Pacient by měl být aktivní, starat se o správnou životosprávu, o pohyb, cvičení, a hlavně o to, aby měl v životě pozitivní zážitky, aby se měl nač těšit. To je to, co mi pomáhá vše zvládat,“ přiznává Ivana.

Všem, kteří se dozví nepříjemnou diagnózu, vzkazuje: Rakovina se nerovná konec světa a nemusí znamenat rovnou smrt.

To potvrzuje i MUDr. Kiss, který ale zároveň nabádá, aby lidé nezanedbávali prevenci: „Rakovina nerovná se okamžitě smrt. 90 % pacientů se vyléčí, pokud je nádor zachycen v raném stadiu. Naše zdravotnictví a léčebné postupy jsou na výborné úrovni.“

Ivana ví, že se již nevyléčí. „Už o to nejde, ale jde o to, mě udržet co nejdéle při životě. Přeju si, abych vydržela dlouho bez nějakých těžkostí,“ uzavírá.