Přibývá spál a angín: Nedostatek penicilinu nahrává odolným bakteriím, varují experti

Angín i spál je více - proč?

Že je letošní rok výskytem běžných streptokokových infekcí jako angína, spála nebo spálová angína výjimečný, potvrzuje i MUDr. Aleš Chrdle, primář infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice: „Porovnali jsme období ledna až května letošního roku se stejným obdobím v roce 2022. Počet streptokokových infekcí zachycený v naší nemocnici byl letos téměř šestinásobný. V letošním roce je počet případů výrazně vyšší, než jsme byli zvyklí vidět v předcovidových letech.“

S celkovým počtem infekcí pak podle primáře Chrdleho přibývá i vážných případů, jejichž léčba je delší a náročnější. Vyšší výskyt streptokokových onemocnění však podle něj nemá jedinou příčinu.

„Jedním z důvodů může být snížení imunity v populaci vlivem pandemie covid-19. Pak je nutné zohlednit odolnost bakterií proti antibiotické léčbě. A v neposlední řadě to může mít na svědomí i vyšší virulence samotných streptokoků, tedy jejich schopnost nakazit člověka a vyvolat infekci,“ vysvětluje prof. MUDr. Milan Kolář, Ph.D., mikrobiolog a děkan Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Větší výskyt nespojuje pouze s nedostatkem penicilinu, ale přiznává, že absence tohoto léku mnohdy léčbu komplikuje. „Obecně máme antibiotik dostatek, ale ne odpovídajících druhů. Náhrady penicilinu mají mnohdy širší spektrum účinku a kromě streptokoka odstraní i další bakterie, které jsou naopak prospěšné a tvoří naši přirozenou mikrobiotu. A to pak může negativně ovlivnit naši imunitu a odolnost vůči budoucím infekcím,“ říká profesor Kolář.

Nadužívání antibiotik: Stálý problém

V případě streptokokových infekcí je použití antibiotik často nezbytné. Lékaři ovšem varují před jejich nadužíváním. „Naprosto zásadní je správná diagnostika, protože se stále stává, že lékaři předepisují antibiotika i na virové infekce. Po potvrzení bakteriální nákazy by léčba měla být co nejkratší a s maximální možnou dávkou,“ říká MUDr. Václava Adámková, Ph.D., primářka mikrobiologie a antibiotického centra Všeobecné fakultní nemocnice.

Nedostatek penicilinu podle ní zvyšuje riziko rozvoje rezistentních bakterií. „Nasazení antibiotik se širším spektrem účinku tak nahrává vzniku odolných druhů, které se následně mohou šířit. V tomto je penicilin opravdu nenahraditelný, jelikož má minimum nežádoucích účinků jak pro pacienta, tak pro samotné prostředí a neselektuje tolik odolné bakterie,“ popisuje MUDr. Adámková.

Antibiotika jsou léky, díky nimž se zásadně změnila léčba infekčních nemocí. Mezi jejich běžné příčiny patří bakterie nebo viry. Zjednodušeně řečeno, antibiotika má smysl indikovat v případě infekce bakteriálního původu, což rozhodně není chřipka nebo běžná nemoc z nachlazení, kterou si zkrátka musíme jen „vyležet“ bez antibiotik.

Rozdíly mezi viry a bakteriemi

„Viry jsou nebuněčné organismy, samy o sobě nejsou schopné růst ani se množit. Potřebují k tomu hostitele, tedy nás. Poté, co proniknou do buněk, stanou se jejich součástí. Proto je docela náročné zacílit na ně léky. Musíme spoléhat na naši imunitu, kterou někdy můžeme podpořit očkováním či „antivirotiky“. Úlevu mohou přinést i některé léky snižující projevy infekce. Bakterie jsou naprosto jiná kategorie,“ vysvětluje MUDr. Jan Strojil, Ph.D., lékař a klinický farmakolog z FN Olomouc.

Bakterie řadíme mezi živé jednobuněčné organismy. Umí se samy rozmnožovat. Jsou poměrně odolné. Některé z nich jsou pro nás prospěšné, jiné ovšem mohou způsobovat nebezpečné infekce. „S léčbou bakteriálních infekcí nám významně pomáhají antibiotika. Využíváme toho, že struktura bakterií a našich buněk je odlišná. Antibiotika pak cíleně působí právě na bakterie,“ pokračuje lékař.

Bakteriální infekce, které můžeme léčit antibiotiky:

•  Angína
• Spála
• Tuberkulóza
• Meningitida
• Černý kašel
• Tetanus
• Břišní tyfus
• Lymská borelióza
• Salmonelóza
• Cholera
• Mor
• Kapavka
• Syfilis

Pro boj s těmito infekcemi jsou antibiotika velmi důležitá, protože dokážou škodlivé organismy rozpoznat a zničit nebo zabránit jejich dalšímu šíření. Proti některým z nich je samozřejmě vhodné i očkování.

„Nicméně ne všechna bakteriální onemocnění je nutné hned léčit antibiotiky. S některými si naše tělo poradí i bez nich,“ doplňuje odborník.

Virové infekce, na které antibiotika nezabírají:

• Chřipka
• Rýma
• Bronchitida
• Laryngitida
• Virová hepatitida
• AIDS
• Spalničky
• Covid-19
• Ebola
• Klíšťová encefalitida
• Mononukleóza
• Neštovice
• Rotavirová průjmová onemocnění

„Pro tyto nemoci je zatím nutná především imunitní reakce našeho těla. Tu lze podpořit očkováním, pokud existuje, nebo mohou v některých případech pomoci antivirotika. Úlevu mohou přinést také některé léky, které sice infekci neléčí, ale snižují její projevy, jako jsou bolesti, horečka, kašel apod. (např. paracetamol, ibuprofen),“ dodává MUDr. Jan Strojil, Ph.D., lékař a klinický farmakolog z FN Olomouc.

Boj o chybějící antibiotika v praxi: Jak to vidí lékárny, praktik z malého města a pediatrička?

Experti: Vývoj nových antibiotik je třeba

Experti se shodují, že i nadále je nutný vývoj nových antibiotických léků, nicméně farmaceutické firmy se do něj příliš „nehrnou“. Antibiotika přitom Světová zdravotnická organizace WHO označuje za klíčové léky a doporučuje, kam by se měl vývoj ubírat. „Problém spočívá v tom, že farmaceutická firma na vývoj nového antibiotika vynakládá obrovské prostředky, bakterie si na lék ovšem může vytvořit rezistenci během krátké doby, a prakticky jej tím znehodnotí. Pak výrazně klesá motivace se o něco takového pokoušet,“ říká Kolář.

Antibiotika jsou podle něj však natolik životně důležité léky, že by organizace jako EU nebo i jednotlivé státy měly uvažovat o investicích do jejich vývoje a výroby a definovat programy, které pomohou udržet účinnost stávajících antibiotik.