Klíšťata roznášejí alfa-gal syndrom, případů ve světě přibývá. Hrozí i v Česku?

Alfa-gal syndrom je alergie tak neobvyklá, že ji mnoho lékařů nedokáže diagnostikovat, píše americký deník New York Post. Podle deníku se tato závažná alergie v poslední době ukázala být hrozbou v americkém okrese Suffolk na Long Islandu. Alergii způsobují americká klíšťata. Hrozí, že se podobně jako invazivní komáři či sršně dostanou do Evropy?

Za šířením klíšťat stojí v USA jeleni, jejichž populace se prudce navýšila. „Kdekoli je mnoho jelenů, tam je také mnoho amerických klíšťat,“ řekla doktorka Erin McGinteeová, členka zdravotní rady okresu Suffolk. „Jsou velkým problémem. Nemají žádné predátory a jsou živnou půdou pro klíšťata.“

Nebezpečná sršeň asijská už je kousek od Česka. Teplo ji může dostat i k nám

Alfa-gal syndrom (AGS) se šíří kousnutím od klíštěte amerického, kterému se kvůli bílé tečce na štítu někdy přezdívá klíště osamělé hvězdy, jež má ve znaku Texas, rovněž místo hojného výskytu klíšťat. Způsobuje silné reakce lidí na červené maso a mléčné výrobky. Lékařka, která alergii dostala, deníku popsala, jak na ni přišla. Po večeři, ke které měla maso, se u ní začaly objevovat příznaky. „Přibližně o hodinu později se u mě objevila svědivá vyrážka. Bylo mi to podezřelé, protože o klíšťatech něco málo vím. A asi před měsícem mě kouslo klíště americké,“ řekla žena.

Poté si zašla k lékaři a ten potvrdil její podezření. „Byla jsem na krevních testech a ty se prokázaly jako pozitivní,“ dodala.

A jak se něco takového stane? „Jedná se o situaci, kdy je do těla člověka vpraven spolu se slinami klíštěte takzvaný alfa-gal (tedy antigen, který se běžně v našem těle nevyskytuje, ale je běžně přítomen v mase většiny savců), který může vyvolat imunitní reakci člověka. Pokud člověk plus mínus ve stejné době sní větší množství takzvaného červeného masa (například hovězí, zvěřina a podobně), může dojít ve výjimečných případech k tzv. zkřížené reakci mezi alfa-galem ze slin klíšťat a z masa projevující se nevolnostmi, bolením břicha a podobně,“ vysvětlil Blesk Zprávám parazitolog doc. RNDr. Jan Votýpka, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Alergie není příliš dobře známá, často zůstává nediagnostikována, takže v  populaci může být případů více než 450 000, což je číslo, které odhaduje americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Organizace navíc v nedávném průzkumu zjistila, že mezi 1 500 dotazovanými lékaři bylo „42 procent, kteří o alfa-gal syndromu nevěděli, a dalších 35 procent si nebylo jistých svou schopností diagnostikovat či léčit pacienty s AGS“.

„Omezené znalosti o AGS jsou znepokojivé, zejména proto, že počet podezřelých případů roste a očekává se, že se rozšíří výskyt klíšťat primárně spojených s tímto stavem,“ píše se ve zprávě CDC.

Jaké jsou příznaky?

U některých lidí tedy kousnutí klíštěte spouští reakci imunitního systému na maso savců, jako je hovězí, vepřové, srnčí/jelení, králičí nebo jehněčí. Nicméně může způsobit reakci i při pozření jiných potravin, které pocházejí od savců, včetně mléčných výrobků. Rybí, kuřecí a krůtí maso reakci nezpůsobují a pro lidi s AGS jsou bezpečné.

Mezi příznaky alfa-gal alergie patří svědění, šupinatá kůže, sípání či dušnost, bolesti žaludku, průjem, zvracení a otok rtů, obličeje, jazyka a hrdla. V nejhorších případech může dojít k anafylaxi, kdy se jedná o život ohrožující stav, jehož příčinou je ve většině případů právě prudká reakce organismu na kontakt s látkou vyvolávající alergii.

Nebezpečná americká klíšťata se vyskytují v jihovýchodní části USA. Populace klíštěte však roste a hygienici se domnívají, že by se mohlo dále šířit.

Profesor Richard Wall z Bristolské univerzity vysvětlil, kdy je nejvyšší pravděpodobnost, že klíště kousne. „V předchozích letech jsme neviděli, že by kousala v zimě, vrchol byl na jaře, v létě nic a pak menší nárůst na podzim, ale nyní s klimatickými změnami vidíme, že koušou po celou zimu, a vidíme ten nárůst. Riziko kousnutí je tedy nyní poměrně běžné během celé sezóny,“ řekl Wall.

Na AGS v současnosti neexistuje žádný lék a lidé s touto alergií se musí vyhýbat všem potravinám, které by mohly způsobit alergickou reakci. Na otázku, zdali se mohou obtíže opakovat, odpověděl parazitolog Votýpka: „Pravděpodobně ano, pokud dojde opět k podobné situaci, to znamená sání klíštěte a pojídání červeného masa, a následně může po nějakou dobu působit problémy pojídání masa i bez sání klíštěte. Nicméně na základě dosavadních zkušeností se zdá, že problémy většinou časem odezní.“

9 mýtů o klíšťatech, kterým přeje počasí: Ochrání před nimi vitamin B a pivo? Stačí na ně olej?

Hrozí alergie i v Česku?

V Evropě se alfa-gal syndrom v poslední době častěji vyskytuje ve Velké Británii, jak upozornilo zpravodajství Sky News. Tam ale alfa-gal syndrom nemá zdaleka tolik lidí jako v USA, přesto jedno mají společné – nedostatečnou zdravotní péči. Lidé musí čekat i více než šest měsíců na návštěvu lékaře. Může za to nedostatek specialistů i nárůst alergií, a to například alergií způsobených vakcínou na covid-19.

Klíšťata americká se naštěstí v České republice ani v Evropě nevyskytují, a tudíž se s nimi nemůžeme setkat ani v oblíbených dovolenkových destinacích Čechů. Nicméně alfa-gal syndrom mohou teoreticky způsobovat i jiné druhy klíšťat. „Na otázku zda se alfa-gal vyskytuje i ve slinách klíšťat obecných, tedy nejběžnějších klíšťat na území České republiky, lze sice odpovědět, že ano, nicméně v menší míře než u klíšťat amerických (Amblyomma americanum), u kterých byl tento fenomén popsán a studován,“ řekl Blesk Zprávám Votýpka.