Ačkoliv je září, teploty jsou stále příznivé a zvou do přírody. Nakazit se lymskou boreliozou či klíšťovou encefalitidou můžete i nyní, proto je dobré se po procházce, odpočinku v parku či práci na zahrádce raději prohlédnout a přisáté klíště co nejdříve odstranit. Odborníci upozorňují, že lidé se stále drží mýtů, které o klíšťatech kolují, např. že pivo klíšťata odpuzuje. Pravda je, že by vám nepomohla ani basa piva. Jaké jsou další mýty a kde je pravda?
9 mýtů o klíšťatech, kterým přeje počasí: Ochrání před nimi vitamin B a pivo? Stačí na ně olej?
1.V případě nákazy, nasadí lékaři antibiotika
Toto je mýtus!
Fakt: Antibiotika fungují jen na lymskou boreliózu
Přes všechna upozornění a vysvětlování odborníků je v Česku stále 51 % lidí mylně přesvědčeno, že klíšťovou encefalitidu je možné léčit antibiotiky, případně jinou specifickou léčbou. Antibiotika jsou přitom spojena s lymskou boreliózou, tedy bakteriálním onemocněním.
„Proti nákaze klíšťovou encefalitidou je účinné jedině očkování. Je to nejspolehlivější metoda, jak se vyhnout riziku prodělání nemoci a trvalým následkům včetně ochrnutí,“ říká MUDr. Dita Smíšková z Kliniky infekčních nemocí, Nemocnice Na Bulovce. Očkování není nijak finančně náročné – pro lidi nad 50 let je plně hrazené ze zdravotního pojištění a ostatním přispívají pojišťovny. Vzhledem k tomu, že v posledních letech byla více než třetina případů obou nemocí zaznamenána od září do prosince, vyplatí se zahájit očkovací proces i teď.
2.Vitamin B a pivo odpuzují klíšťata
To je mýtus!
Fakt: Ani basa piva vás nezachrání
Mnoho lidí věří, že vyšší příjem vitaminu B odrazuje klíšťata a jiný hmyz a jako prevence proti nemocem, jež přenášejí, to postačí. Vitaminy skupiny B jsou pro lidský organismus nezbytné a mají mnoho prokazatelných zdravotních účinků. Odpuzující účinek vitaminu B na hmyz ale nikdy prokázán nebyl. Dvojité dávky ani zvýšená konzumace piva vás před nimi neochrání.
3.Náramky a repelenty z lékárny postačí
To je mýtus!
Fakt: Samotný repelent nestačí
Repelenty jsou vhodný způsob, jak se před hmyzem chránit. Je třeba mít na paměti, že účinek repelentu netrvá věčně a nástřik je třeba pravidelně opakovat. Podle informací ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) platí, že pokud je u přípravku uvedeno dávkování a doba účinku na komáry, je třeba počítat s tím, že v případě klíšťat bude účinnost přibližně poloviční. SZÚ také na popud veřejnosti kontroloval účinnost repelentních náramků. Ze čtyř náhodně vybraných repelentních náramků neposkytoval ochranu ani jeden. Pozor na to, co používáte.
4.Domácí repelenty pomohou!
Opět mýtus!
Fakt: Proti nemocem přenášeným klíšťaty neochrání
Samostatnou kapitolou jsou podomácku vyrobené repelenty, masti a postřiky z různých bylinek, které mají odpuzovat hmyz a klíšťata. Můžete najít recepty z rozmarýnu a vinného octa, z vody a citrusů, z Alpy a hřebíčku a mnoho dalších. Na rozdíl od repelentů zakoupených v lékárně od nich nelze očekávat dostatečnou ochranu, i kdybyste se v nich vykoupali.
5.Krevní skupina A je pro klíšťata přitažlivá
Mýtus!
Fakt: Polovina populace v Česku má skupinu A
Na internetu lze najít články, které říkají, že lidé, které nakazilo klíště lymskou boreliózou či klíšťovou encefalitidou, měli častěji krevní skupinu A. Jenomže v České republice má asi polovina lidí krevní skupinu A (40–45 %). Je pochopitelné, že i mezi lidmi, kteří prošli nemocemi přenášenými klíšťaty, bude větší výskyt lidí s „áčkem“. Mít konkrétní krevní skupinu neznamená nic.
6.Na mě klíšťata nejdou
Mýtus!
Fakt: O klíštěti často ani nevíte
Klíště má více vývojových stadií (vajíčko, larva, nymfa, dospělec) a člověk se může stát hostitelem kteréhokoliv stadia.
„Dospělá samice hledá delší dobu vhodné místo k přisání, navíc je i nápadnější, a proto je častěji odhalena ještě před samotným přisáním. Larvy přece jen trochu více preferují menší hostitele, byť na lidech sají rovněž. Nejčastěji je ale člověk napadán nymfami v porovnání s ostatními stadii,“ varuje parazitolog doc. RNDr. Jan Votýpka, Ph.D. z Katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty UK. Právě nymfy jsou z hlediska přenosu klíšťové encefalitidy i lymské boreliózy nejnebezpečnější, protože jsou malé a lehko přehlédnutelné. Někdy odpadnou samy bez povšimnutí, a proto se zdá, že na někoho klíšťata nejdou.
7.To musel být komár
Fakt: Komár nepřenáší boreliózu ani encefalitidu
Ve světě je považován komár za jednoho z nejnebezpečnějších členovců, zodpovědného například za přenos malárie, japonské encefalitidy, dirofilariózy, žluté zimnice, viru dengue, viru zika nebo například horečky chikungunya. V České republice jsou komáři spíše otravní než nebezpeční. Komár saje krev pár vteřin a k přenosu klíšťové encefalitidy na člověka dochází řádově do 2 hodin po zakousnutí. U lymské boreliózy je to až po 24 hodinách.
8.Klíště je nutné zakapat olejem nebo potřít krémem
Pozor, tento mýtus je nebezpečný!
Fakt: Klíště udusíte a urychlíte přenos nemoci
Myslíte si, že potření olejem nebo krémem je záruka, že se klíště samo po chvíli pustí? Tímto krokem jen urychlíte přenos bakterií a virů, které může klíště přenášet. Nejlepší je použít pinzetu bez ostrých konců, abyste klíště neutrhli, a jemným trpělivým vikláním ho vytahovat. Nakonec místo potřete dezinfekcí nebo čirým alkoholem.
9.Červená skvrna s bledým středem se neobjevila, vše je v pořádku
Další mýtus!
Fakt: Skvrna se objevuje jen někdy. Nepřítomnost nic nedokazuje
Mezinárodní průzkum z roku 2022, který probíhal i v České republice, ukázal, že 64 % dotázaných mylně spojuje červenou skvrnou s bledým středem s klíšťovou encefalitidou. Ve skutečnosti to bývá příznak lymské boreliózy, který se ale objevuje jen v necelé polovině případů. Nepřítomnost skvrny není záruka, že nemáte lymskou boreliózu. První projevy onemocnění připomínají chřipku, a pokud se neobjevila ona skvrna ani si nepamatujete přisáté klíště, je velice těžké nemoc diagnostikovat a včas nasadit antibiotika.
Video Jak správně vytáhnout klíště.Video se připravuje ...
Klíšťovou encefalitidu jsem prodělala před třemi roky a nepřála bych jí ani největšímu nepříteli. Měsíc jsem byla mimo sebe, nic si nepamatuji, měla jsem velmi těžký průběh, rodina už byla lékaři srozuměna, že mám namále. Jedna lékařka, kterou si pamatuji jako záchranný bod, mi vyjednala intenzivní rehabilitaci v jednom špičkovém rehabilitačním zařízení. A tam mě z toho za 3 měsíce v rámci možností dostali. Bylo to v době covidu, cvičení 5x denně s rouškami a bez návštěv. Domů jsem se sice vracela jako troska o 15 kg lehčí s chodítkem, ale naštěstí asi díky pevné vůli jsem už přes někdy šílenou únavu zdravá - aspoň myslím.
Na netu jsme četla zkušenosti lidí s tímto neřádem a někteří píší, že i po vakcinaci onemocněli, ale to jsou spíš výjimky. Tyhle zkušenosti většinou lidi přesvědčí se nechat naočkovat, mí známí se nechali naočkovat všichni, když mě viděli a slyšeli.