Systém pro vyřizování důchodů v Česku dosloužil. Je z 80. let a rozumí mu jen hrstka ajťáků

Už několik měsíců se v pravidelných intervalech objevují informace o tom, jak ČSSZ nestíhá v zákonné lhůtě vyřizovat žádosti o důchody. Nával odstartoval loni na podzim, kdy ministerstvo práce a sociálních věcí upozornilo na výhodnost předčasných penzí. Tato výhodnost od října kvůli nedávné novele zákona o důchodovém pojištění skončí, avšak její schválení znamenalo, že v posledních týdnech opět počet žádostí narostl.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) tak varoval, že znovu zřejmě dojde k prodlevám. „S vysokou pravděpodobností budeme u některých žadatelů vyřizovat žádosti se zpožděním. Naprostou většinu ale vyřídíme v zákonné lhůtě 90 dnů,“ uvedl na začátku září.

Počet zaměstnanců, kteří v ČSSZ agendu řeší, se přitom zvýšil. Úředníci ale nejsou jediným důvodem, proč vyřizování žádostí při náporu drhne. Problémem je i IT systém, který ČSSZ pro toto vyřizování používá – je velmi starý a už ho nelze předělat do efektivnější podoby. Digitalizace, o které Jurečka neustále mluví, s ním jednoduše není možná.

Rozšířenější, než se zdá

Systém totiž pochází z 80. let minulého století a je založený na programovacím jazyku cobol, což je jazyk, o kterém se dnešní studenti IT dozvídají maximálně v hodinách historie.

Cobol byl poprvé představen v roce 1959, daleko před vznikem internetu, kdy počítače byly velké jako celé sály a fungovaly na děrné štítky. Ve své době představoval malou revoluci. Dokázal fungovat na strojích od různých výrobců, to do té doby bylo nevídané, a také byl srozumitelný, takže se rychle uchytil. Není divu, že když o něco později státy a bankovní instituce začaly tvořit své IT infrastruktury, sahaly právě po cobolu.

Průměrné důchody mužů a žen: Rozdíl se snížil už na 13 procent, seniorky berou o 2500 Kč méně

Dnes už je cobol překonaný a existují efektivnější programovací jazyky. Jenže právě proto, že byl tak populární v době, kdy začínal rozmach počítačů, zůstává i v dnes zakořeněný v řadě systémů, a to i těch kritických. ČSSZ není zdaleka jedinou institucí, která s ním pracuje, podle agentury Reuters jej ještě v roce 2017 používalo 43 procent světových bankovních institucí. Také například americký systém nezaměstnanosti stále běží v cobolu.

Změnit celý IT systém u tak obřích institucí není nic jednoduchého. Například když se do toho pustila Australská centrální banka, trvalo jí to 5 let a proces vyšel na 750 milionů dolarů. Programy založené na cobolu dosud více méně vyhovovaly, takže bylo jednoduší je udržovat, než se trápit s jejich nahrazováním.

Tento přístup ale postupně naráží na své limity. Zmíněné programy už často nelze rozvíjet tak, aby vyhovovaly moderním požadavkům, a navíc vymírají programátoři, kteří by vůbec cobolu rozuměli. Mladí ajťáci nemají žádnou motivaci učit se obstarožní programovací jazyk, tudíž většina programátorů, kteří se o systémy s cobolem starají, je v důchodovém věku.

První etapa projektu snad už brzy

Právě tyto dva aspekty teď řeší ČSSZ. „Pro nás je klíčové, abychom co nejdříve nahradili náš 40 let starý systém, ve kterém se programuje v jazyce cobol. Máme na to už jen velmi malou skupinu zaměstnanců, nikdo jiný nám to dneska programovat v podstatě není schopen. Je to velmi nepříjemné. Bohužel jsme v situaci, kdy se historicky příliš mnoho času nevěnoval tomu, aby se ten systém vyměnil,“ uvedl v květnu ve sněmovním sociálním výboru šéf správy František Boháček. Podle něj by nový systém zrychlil vyřizování žádostí o důchody.

Už v roce 2021 Boháček o výměně komunikoval s Vládním zmocněncem pro informační technologie a digitalizaci Vladimírem Dzurillou. Vznikl záměr, ve kterém ČSSZ více rozvedla, proč se programu, který zprovoznila v 80. letech minulého století, chce zbavit.

„Architektura současného řešení neumožňuje, aby ČSSZ efektivně zajistila podmínky pro další významné rozšiřování digitalizace při provádění důchodových agend. ČSSZ postupně ztrácí schopnost dlouhodobě rozvíjet stávající programové vybavení (SDA) (…) řešení je z velké části založené na režimu zpracování v dávkách a zdrojovém kódu vytvořeném v dialektu jazyka cobol, který ovládá jen omezený počet odborníků,“ stálo v popisu.

Důchodci si od ledna polepší o 360 korun, schválila vláda. Kývla na revoluci v občankách či záchranu Terezína

„Řešení neodpovídá současným trendům digitalizace státní správy a také požadavkům vyplývajícím z plánu rozvoje eGovernmentu v ČR. Proto je nezbytné zajištění moderní aplikační a technologické podpory výkonu důchodové agendy včetně správy nárokových podkladů jako celku,“ bylo zde dále uvedeno.

Od té doby se vyměnila vláda a kabinet Petra Fialy (ODS) pozici, kterou vykonával Dzurilla, zrušila. Veškerou agendu převzal místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Ten sice o systému důchodů příliš nemluví, záměr pořízení nového systému ale trvá.

„První etapa projektu Elektronizace důchodových agend (EDA) je ve fázi, kdy se aktuálně řeší zajištění financování projektu,“ uvedla pro Blesk Zprávy mluvčí správy Jitka Drmolová. Podle ní je financování projektu plánováno z Národního plánu obnovy (NPO), nemělo by tak být ohroženo současnými škrty ve státní sféře.

„Definitivní potvrzení možnosti financování z NPO by mělo být k dispozici do konce roku 2023. Jakmile bude vyhlášena příslušná výzva, rozběhne se samotná realizace první etapy projektu,“ dodala Drmolová. Podle dřívějšího vyjádření Boháčka by projekt měl trvat deset let.