Anna (70) se nakazila žloutenkou u gynekologa: Virus jí přivodil i nádor

Paní Anna si není jistá, kde a kdy se hepatitidou typu C nakazila. Zjistila to náhodou, při darování krve. Předtím si stěžovala na vleklou únavu, přesto nepřestávala pracovat jako strojařka.

„Volali mi, že moje krev je špatná, nic víc,“ vypráví paní Anna, a když pátrala po zdroji nákazy, nenapadlo ji nic jiného, než zavedení antikoncepce DANA, jak se říkalo nitroděložnímu tělísku.

„Bylo mi pak špatně, bolel mě podbřišek a lékař mi řekl, že je DANA špatně zavedená. O mnoho let později jsem se dozvěděla, že i pár dalších pacientek, které dostaly DANU od stejného gynekologa, bylo také nakažených žloutenkou,“ řekla paní Anna Blesk Zprávám.

Cirhóza jater a nádor

Zástupkyně přednosty pro klinickou hepatologii MUDr. Soňa Fraňková, Ph.D. z Kliniky hepatogastroenterologie IKEM potvrzuje, že je možné, že právě při tomto zákroku se žena nakazila.

„Když se o hepatitidě v sedmdesátých a osmdesátých letech nevědělo, provádělo se tu velké množství invazivních zákroků a pomůcky nebyly na jedno použití a ne všechno se dobře sterilizovalo,“ uvádí MUDr. Fraňková důvody možné nákazy u paní Anny.

Anna podstoupila několikrát starou nespecifickou léčbu. Bohužel bez úspěchu. „Touto léčbou se vyléčilo 40-50 % pacientů. U zbytku onemocnění pokračovalo a došlo až k závažným komplikacím, což byla cirhóza jater,“ popisuje MUDr. Fraňková.

U paní Anny se pak objevil malý nádor, který vznikl v cirhotických játrech. Podstoupila sice v roce 2007 transplantaci, ale virus byl natolik agresivní, že infikoval i transplantovaná játra.

Paní Anna definitivně vyhrála boj se žloutenkou až v roce 2015 s příchodem nových léků. Podle MUDr. Fraňkové byla jednou z prvních pacientek, která nové léky dostala. A do tří měsíců byla zdravá.

Nyní se paní Anna těší z velké rodiny. Všechny svoje zdravotní zážitky má spojené právě se svojí rodinou. Během důležitých milníků, jako byla transplantace a nasazení nové léčby, se jí totiž narodila vnoučata.

Onemocnění z transfuze před rokem 1992

Hepatitida C je infekční zánětlivé onemocnění jater. Přenáší se krví, pohlavním stykem a z matky na dítě při porodu. V současnosti je největší riziko nákazy při nitrožilní aplikaci drog.

Zvláštní rizikovou skupinou jsou také lidé, kteří dostali krevní transfuzi před rokem 1992, kdy virus hepatitidy C ještě nebyl objeven a krev se na ni netestovala. I přestože onemocnění může probíhat roky s minimálními příznaky, hepatitida typu C svým nositelům téměř ve všech případech přivodí fibrózu a cirhózu jater. Nejzávažnějšími komplikacemi jsou ale selhání a nádory jater, které bez včasné transplantace mohou vést až ke smrti.

„To, že jsme dostali krevní transfuzi, při operaci nebo při porodu, si málokdo pamatuje. Ale i po více než třiceti letech můžeme mít na tento okamžik památku, a to hepatitidu C,“ říká MUDr. Soňa Fraňková. Právě tito pacienti přicházejí k léčbě velmi pozdě, často již s pokročilou jaterní cirhózou.

Kdo by měl podstoupit testy?

Hledat osoby s hepatitidou C v běžné populaci je složité. Důležité je zaměřit se na lidi s vyšším rizikem infekce. Na přítomnost viru žloutenky typu C by se podle lékařů měli testovat všichni pacienti s cukrovkou druhého typu. Virus hepatitidy typu C vzniku cukrovky napomáhá.

Odborníci rovněž navrhují, aby testy na žloutenku typu C podstupovaly vedle diabetiků také všechny těhotné ženy. Nyní se na nemoc testují například lidé s chronickým onemocněním ledvin, vězni či uživatelé drog. Lékaři však testování doporučují mimo jiné i lidem s amatérsky provedeným tetováním a piercingem, osobám, a těm, kteří měli pohlavní styk s neznámou osobou. Podle lékařů z IKEM je v Česku ročně diagnostikováno asi 1000 nových případů hepatitidy C.

Daria (30) onemocněla žloutenkou typu C v těhotenství: Nemoc se může přenést i na dítě

Léčba až půl milionu

Od roku 2014 jsou v Česku k dispozici přímo působící antivirotika, která se podávají ve formě tablet. Léčivo, které musí pacient brát osm až 12 týdnů, nemá na rozdíl od dřívějších preparátů podle Fraňkové téměř žádné vedlejší účinky. Podáváním nových léků se podle expertů vyléčí přes 95 procent pacientů, dřívější metody léčení, které navíc mnohdy provázely chřipkové příznaky a únava, vedly k vyléčení asi u poloviny pacientů. V IKEM novými léky ve formě tablet podle ředitele nemocnice Michala Stiborka dosud vyléčili asi 1700 pacientů. Léčba jednoho pacienta podle něj stojí asi půl milionu korun.

WHO: Největší zdravotní hrozba v Evropě

Po celém světě se se žloutenkou třetího typu potýká asi 56 milionů lidí, většina z nich žije v rozvinutých západních zemích. O své diagnóze přitom podle lékařů ví asi 21 procent z nich, nejčastěji nejsou diagnostikovaní lidé užívající drogy. Infekce žloutenky je v západních zemích nejčastější příčinou cirhózy jater. Podle prognóz se cirhóza jater do 20 let rozvine až u 30 procent osob, které trpí chronickou hepatitidou. V Evropě kvůli cirhóze ročně zemře až 170.000 lidí, Evropská unie a Světová zdravotnická organizace proto považují žloutenku třetího typu za jednu z největších zdravotních hrozeb v současné Evropě.