Dav při útoku na ambasádu Francie skandoval Putinovo jméno. A první foto svrženého prezidenta Nigeru

V neděli stoupenci junty pochodovali ulicemi hlavního města Niamey s ruskými vlajkami a skandovali protifrancouzská hesla a jméno ruského prezidenta Vladimira Putina. Nakonec zapálili dveře francouzské ambasády, než je rozehnaly bezpečnostní složky.

Dnes čadská prezidentská kancelář zveřejnila snímek prozatimního prezidenta Čadu Mahamata Idrisse Débyho s Bazoumem. Jedná se o první fotografii prezidenta od jeho odstavení od moci. Na snímku se usmívá. Déby do Nigeru podle čadské vlády přicestoval v sobotu, aby „zjistil, čím může přispět k řešení krize“. Setkal se také s vůdcem puče generálem Abdourahamanem Tianim.

Znepokojený Kreml

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes podle agentury AFP označil situaci v Nigeru za „důvod k vážnému znepokojení“ a vyzval k obnovení pořádku a ke „zdrženlivosti na všech stranách“.

Mluvčí německého ministerstva zahraničí dnes podle agentury Reuters prohlásil, že situace v Nigeru je napjatá a stále existuje možnost, že převrat bude neúspěšný. Podle německých ministerstev zahraničí a obrany Berlín v tomto okamžiku neplánuje evakuaci německých občanů ani vojáků z Nigeru.

Puč odsoudili Britové

Také Velká Británie odsoudila pokusy o podkopání demokracie, míru a stability v Nigeru, kde se odehrál vojenský puč, a uvedla, že Spojené království stojí na straně zemí Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) v jejich snaze obnovit stabilitu Nigeru, napsala agentura Reuters s odvoláním na prohlášení britské vlády.

„Velká Británie je oddaným partnerem demokraticky zvolené vlády Nigeru a vyzývá k okamžitému navrácení prezidenta Mohammeda Bazouma do funkce, aby se obnovil ústavní pořádek,“ dodalo prohlášení.

Společenství ECOWAS v neděli v reakci na puč přerušilo vztahy s Nigerem a schválilo použití síly, pokud nebude svržený prezident Mohamed Bazoum do týdne navrácen do funkce, uvedla agentura AP. Agentura AFP rozhodnutí označila za týdenní ultimátum pro vojenskou juntu. Uskupení o tom rozhodlo na mimořádně svolaném summitu v nigerijské Abuji.

Po vojenském puči v pátek převzal moc výbor vedený generálem Tianim, který svrhl demokraticky zvoleného prezidenta Bazouma, jenž Nigeru vládl od dubna 2021. Historii země provází od získání nezávislosti na Francii v roce 1960 státní převraty a četné pokusy o puč.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell v sobotu oznámil, že Evropská unie kvůli převratu pozastavila finanční podporu a bezpečnostní spolupráci s Nigerem. Rozvojovou a další finanční pomoc Nigeru v sobotu pozastavila také Paříž.

Pučisté obvinili Francii

Pučisté v Nigeru poté obvinili Francii z toho, že chce v zemi vojensky zasáhnout, aby osvobodila svrženého prezidenta Bazouma, píše agentura AFP. Podle vojáků obdržela Francie od svržené vlády povolení provést v Nigeru nálety.

Junta již dříve cizí země varovala, aby se puč nepokoušely překazit. Z plánování vojenského zásahu Francii v projevu ve státní televizi nařkl plukovník Amadou Abdramane, jeden ze strůjců převratu. Dodal, že příslušné povolení podepsal ministr zahraničí Hassoumi Massoudou. S tím se agentuře Reuters nepodařilo spojit.

Francie, někdejší koloniální vládce Nigeru, převrat odsoudila a vyzvala k návratu prezidenta Bazouma do funkce. Žádný záměr zasáhnout vojensky ale nesdělila.