„Nebude cukroví a možná ani bramborový salát.“ Samoživitelky se na chudé Vánoce netěší

Vendula žije sama s dcerami tři roky. Starší dcera (12) už je samostatnější, s mladší (4) je to náročnější. Na zkrácený úvazek pracuje v call centru, po práci vyzvedává mladší dceru ze školky. „Zdražování se mě hodně dotklo, nejvíc ceny potravin, které stouply minimálně na dvojnásobek. Dřív jsem se naučila nakoupit za určitou částku základní potraviny. Za 200 korun jsem navařila na několik dnů, teď za stejné suroviny zaplatím 500,“ řekla Blesk Zprávám.

Žije od výplaty k výplatě, šetřit moc nemůže. Do obchodu nikdy nechodí bez seznamu potravin spolu s jejich cenami, který si předem pečlivě promyslí. Stejně jako to, co bude z nakoupených surovin vařit. „Vždycky také počítám, kolik za jaké jídlo utratím a kolik si toho ještě můžu dovolit koupit. Když se dostanu třeba na 400, tak nic víc neberu.“

Vánoce jsou pro ni jako pro samoživitelku náročné. „Kupuju maličkosti do 100 nebo do 200 korun, třeba už v srpnu něco koupím v Pepcu, pomohl mi i Klub svobodných matek. Oproti loňsku je to ale horší, nemůžeme moc ani péct," popsala.

Co se týče cukroví, udělá jen linecké z těsta za 40 korun, které budou dcerky vykrajovat, aby pocítily aspoň nějakou vánoční atmosféru. „Máslo si kupovat nemůžu, musíme vyjít s určitou částkou a stoly se tak u nás prohýbat nebudou,“ dodala Vendula.

Vánoční večeře se děsí, starší dcera se sice těší na salát, majonéza ale stojí 50 korun, bude tedy záležet na akcích. Možná budou mít jen brambory a kuřecí řízek, který je ze všech možností nejlevnější. Alespoň stromeček naštěstí koupila už loni.

„Musím tedy říct, že letos jsou Vánoce o dost chudší než loni. To jsem udělala aspoň chlebíčky, ty letos nebudou.“

„Na Vánoce se netěším. Po Novém roce opět zdraží školní obědy, budu muset vzít druhou práci“

Se starší dcerou současnou situaci probírá hodně, podle Venduly pro to má velké pochopení. „Je šťastná, že pod stromečkem bude aspoň něco, a na Vánoce se těší. Já se ale na Vánoce netěším, jakmile přijde prosinec, tak se těším spíš na to, až to bude za mnou.“

Naštěstí má fixní smlouvu na energie, která bude platit až do roku 2024. Zálohy má teď dvojnásobně vyšší. Pobírá sice přídavky na dítě, na příspěvek na bydlení ale nemá nárok, protože bydlí v městském bytě. Náklady na život ji měsíčně vyjdou asi na 10 tisíc, když se něco děje, tak na 14 tisíc.

Momentálně si starší dcera přeje jet na první lyžařský kurz, naštěstí ho Vendula může hradit na splátky a pomůže i babička. Výbavu si půjčí v půjčovně. Než pojede, snad se příspěvek na děti zvýší. Po Novém roce navíc podraží i obědy ve škole a ve školce. Už teď místo 800 korun měsíčně ve školce platí za stravu 1200 Kč. Aby to zvládla, nastoupí Vendula do druhé práce.

Doufá, že se v roce 2023 zdražování už výrazně nezhorší. „Takhle už je to opravdu hraniční. Dřív jsem holkám mohla koupit mandarinky, občas čokoládu, to už teď nejde. Hodně mi ale pomáhají organizace pro samoživitelky, jako je Klub svobodných matek, dřív mi pomohly sehnat i ledničku a pračku. Sama jsem začínala od nuly, zažila i azylový dům,“ vzpomínala.

Ježíšek bude chudší, řada rodin se musí uskromnit: Expertka radí, jak to sdělit dětem

Vánoce nyní řeší také maminka samoživitelka Nikola. Exmanžela si sice vzala z lásky, už dva měsíce po svatbě se ale objevily dvoumilionové dluhy. V dalších letech přišli o střechu nad hlavou a přestěhovali se do domku, který jim sice padal na hlavu, chtěli ho ale opravit. Muž se k tomu ale neměl a nakonec přestal chodit i do práce.

„Všechno jsem táhla já, insolvenci, školu a jídlo. Sama jsem ale nemocná, mám po třech operacích mozku, letos v dubnu jsem navíc dostala zánět slepého střeva. A zatímco jsem byla v nemocnici, muže zajímalo jen to, kde mám kreditní kartu a jak moc je natankované auto,“ řekla Blesk Zprávám Nikola.

Když byla s apendicitidou v nemocnici, syn (11) měl narozeniny, které však jeho otec a Nikolin tehdejší manžel neřešil. Když se pak vrátila z nemocnice domů, muž proti ní i malému bezdůvodně vztáhl ruku. Sbalila sebe i syna a odešli.

Nejdřív bydlela u kamaráda, pak jí známý půjčil na kauci na vlastní menší byt. Splácet mu to ale mohla až v prosinci, protože až tehdy jí přišel první příspěvek na bydlení, přestože si o něj žádala už v létě.

Příspěvek na bydlení si Nikola musela vyhádat, přišel o 4 měsíce později

Příspěvek byl sám o sobě problém. V prosinci musela na úřadu práce udělat zle, protože jí stále nepřišel. „Řekla jsem paní, ať mi dá svojí adresu, že se tam nastěhuju, protože nemám nic. Najednou to bylo do týdne vyřešené, paní vadilo, že na ni křičím. Ale kvůli tomu, že jsem nájem zaplatila později, už teď vím, že od srpna nebudeme mít kde bydlet,“ popsala Nikola.

Od té doby, co se odstěhovali od bývalého muže, syn začal prospívat ve škole. Dřív propadal, teď měl jen jednu pětku z písemky jen kvůli tomu, že ji psal hned po nemoci.

Stejně jako Vendule jí pomohly nadace jako Klub svobodných matek, Fandi mámám nebo Patron dětí, který klukovi pomohl zaplatit lyžařský kurz. Nikola přiznává, že se naučila nebát si říct o pomoc.

„Chtělo se mi brečet, když jsem v peněžence měla poslední stovku, musela jsem se ale zvednout a jít do práce, aby syn viděl, že jinak nebudou peníze na jídlo. Byly dny, kdy jsem na chléb neměla, naučila jsem se ale požádat o podporu rodinu nebo přátele. Jsem ve spěchu kvůli práci a malému, takže ani nestíhám brečet. Syn mi však dodává sílu. Stačí se večer podívat do dětské postele. Je to neskutečný životní náboj,“ svěřila se.

Předvánoční šílenství v Česku: Hlava na hlavě v obchoďácích. Prodejci hlásí tučné tržby

S chlapcem svou finanční situaci řeší. „Říká mi: Maminko, mám v kasičce tolik korun, chci si ale vydělat ještě tolik, takže pomůžu s úklidem, abych dostal korunky. A jindy řekne: Maminko, už nemáš peníze na chlebíček, tady máš z kasičky a až ti přijde výplata, tak mi je tam vrátíš,“ popsala Nikola.

Prakticky nekupuje věci sobě, ale jen synovi. Pomáhají zákaznické karty nebo „swapování“, tedy výměna jejích věcí za jiné. Pozor si ale dává na akce v supermarketech, ne vždy jsou podle ní důvěryhodné.

Chlapeček už dva roky snil o výletu na Karlštejn. Místo hloupostí mu každý Nikolin kamarád přispěl do kasičky 200 korun, jako dárkový poukaz také dostal vstupenku a mohli jet. Jindy dostal z druhé ruky od známých nepoužívaný telefon, když se mu rozbil ten jeho. „Dárcům“ to klučík oplácí malými dárky, vyrábí jim z provázků náramky a příspěvky, o Vánocích pletené skřítky.

V Česku hrozí propouštění: Jaké chyby lidé dělají při snaze o rekvalifikaci a jak jim předejít

Vánoce se Nikola chystá trávit ještě s další samoživitelkou a jejíma dvěma synky. Tato rodina bydlí na bytě Armády spásy, proto přijdou k naší respondentce. Druhá maminka dostala brambory, zeleninu a salátový základ z potravinové banky, Nikola sežene rybu a maso na řízky. Koupily jen trochu cukroví od onkologicky nemocné paní, aby jí tím zároveň přispěly – děti na to stejně nejsou zvyklé a pečení by se nevyplatilo.

Nikoly syn si k Vánocům dlouho přál koloběžku, stačila by mu nějaká za 4 tisíce. Naštěstí se o tom dozvěděl její známý, který ji kdysi pořizoval svému klukovi, ten už ji však nevyužívá. Jedenáctiletý chlapec tak letos bude mít radost z ještě mnohem lepší koloběžky.

Maminka si mezitím dodělává přes úřad práce rekvalifikační kurz. Její sestře to pomohlo k tomu, aby se stala účetní. A pomáhá jí také papír s cíli, který má vyvěšený na dveřích. „První cíl, pořád se smát. Druhý: Řádně platit dluhy a plnit synovi polovinu přání. Třetí cíl: Mít se dobře. Další cíl byl letos nová skříň. Pomohla mi nadace a já cíl mohla škrtnout a napsat nový. A hlavně musím být soběstačná,“ zakončila Nikola.