V Česku hrozí propouštění: Jaké chyby lidé dělají při snaze o rekvalifikaci a jak jim předejít

Trh práce zažívá další náročné období. Covidová pandemie přinesla řadu změn, rok 2022 pak otřesy vlivem války na Ukrajině, rostoucí inflace a zdražování všeho kolem nás. Dražší vstupy či energie mají dopad na řadu zaměstnavatelů – a tak dochází a bude docházet k úsporám. A to i v rámci nákladů na samotné zaměstnance. Řada firem v Česku i ve světě ohlásila propouštění.

„Propouštění v současné době hrozí. Firmy se budou muset potýkat s rostoucími náklady zejména na energie, ale i na vstupy pro svou výrobu. Na druhé straně budou mít problém s odbytem zboží, to všechno povede k horším hospodářským výsledkům,“ potvrdil Blesk Zprávám ekonom Lukáš Kovanda.

Nejvíc se to bude týkat energeticky náročných odvětví, jako jsou sklárny, ocelárny, slévárny, těžký průmysl či výroba hnojiv. Pak jsou podle něj ohrožené všechny firmy, které mají nízké marže a je pro ně ohrožující každé navýšení právě za energie. V krajním případě by podle něj míra nezaměstnanosti mohla vystoupit až k pěti procentům.

„To je úroveň nezaměstnanosti, kterou tu lidé nepamatují řadu let, od roku 2014 nezaměstnanost stagnovala nebo klesala, byla na rekordně nízkých úrovních. V příštím roce by ale lidé mohli po 10 letech pocítit, co to znamená žít v době zvyšující se míry nezaměstnanosti,“ dodal Kovanda.

Vedle rizika ztráty zaměstnání podle něj nadále porostou ceny, i když ne tak dramaticky jako letos. Zatím není možné říct, kolik firem se k propouštění uchýlilo už teď. 

Při pohledu na stranu zaměstnanců, které může stihnout propuštění – jak se s nenadálou situací vyrovnat v případě, že poptávka na trhu práce nebude valná či odpovídající představám a možnostem uplatnění jednotlivce? Jako jedno z možných řešení složité situace se jeví rekvalifikace. Ale i ta má svá úskalí a hrozí při snaze o ni chyby. Jak tedy postupovat v ideálním případě?

Neutrácejte zbytečně! Kurzy může uhradit Úřad práce

Rekvalifikační kurzy si můžete hradit sami, za určitých okolností za vás však může kompletní kurzovné zaplatit Úřad práce. Pokud se rozhodnete pro druhou možnost, můžete dost výrazně ušetřit. Některé z kurzů totiž vyjdou i na víc než 30 000 Kč. Pokud si zájemce kurz platí sám, nesetká se s mnoha překážkami. V případě výběru hrazení kurzovného Úřadem práce je však třeba splňovat předem stanovené podmínky.

V případě, že chce člověk uhradit náklady na rekvalifikační kurz Úřadem práce, musí být předně v dané instituci veden jako uchazeč či zájemce o zaměstnání. Další podmínkou je mít odpovídající předpoklady k absolvování kurzu – například patřičnou úroveň vzdělání či související dovednosti. Dále rekvalifikace musí být potřebná, což znamená, že dosavadní kvalifikace žadatele mu neumožňuje najít pracovní pozici. Samozřejmostí je pak zdravotní způsobilost. V neposlední řadě by daná rekvalifikace měla splňovat i kritérium účelnosti, absolvent kurzu by měl tedy mít reálnou šanci v daném oboru najít uplatnění.

Méně peněz pro nezaměstnané? Jurečka chce změnit podporu. Ekonomové: Je na čase

Tím však předpoklady stanovené úřadem nekončí. Od Úřadu práce je totiž třeba absolvování daného přeškolení doporučit a uzavřít s vámi smlouvu. Pak je potřeba si pečlivě zjistit, zda zvládnete daný kurz zdárně dokončit, pokud se vám to totiž z jiných než závažných nepovede, bude nutné uhradit náklady na něj v plné výši. Finálně je ale třeba uvědomit si, že na zaplacení nákladů úřadem nevzniká nikdy právní nárok, při splnění všech podmínek se však zpravidla není nutné příliš obávat.

Další z výhod rekvalifikace zajišťované Úřadem práce je nárok na podporu během přeučování. Ten by měl být ve výši 60 % průměrné čisté měsíční mzdy, kterou žadatel dostával při výkonu předchozího zaměstnání. Pokud uchazeč vykonával samostatnou výdělečnou činnost, bude mu poskytnuta podpora stanovená procentní sazbou z posledního vyměřovacího základu v rozhodném období, který je přepočten na 1 kalendářní měsíc. Na podporu při rekvalifikaci nemají nárok osoby pobírající starobní důchod.

Vyhneme se chození na úřad?

Zvýšenou pozornost by zájemci o rekvalifikaci měli věnovat novému projektu Ministerstva práce a sociálních věcí s pracovním názvem iRekvalifikace, který by měl do budoucna výrazně usnadnit výběr kurzů i jejich průběh. „Pod pracovním názvem iRekvalifikace jsme od dubna letošního roku pracovali na vývoji tzv. e-shopu rekvalifikací a vzdělávacích kurzů. Dolaďujeme poslední fáze a pokud všechno dobře půjde, očekáváme spuštění e-shopu v první polovině ledna 2023,“ sdělila Blesku mluvčí MPSV Eva Davidová.

Ministerstvo tak vůbec poprvé bude mít online nabídku propojenou s aplikací, díky které budou moci klienti Úřadu práce vyřešit vše potřebné týkající se rekvalifikací online z pohodlí domova. „Kurzy budou nabízet jak akreditovaní vzdělavatelé dle §108 zákona o zaměstnanosti, ale nově umožníme nabízet také digitální vzdělávací kurzy takovým vzdělavatelům, kteří sice nemají akreditované kurzy, ale splní předem dané podmínky,“ vysvětlila mluvčí.

„Kurzy mohou probíhat prezenčně, kombinovaně i zcela online, minimální délka kurzu je 16 hodin. Pro klienty bude velká část kurzů zdarma, u kurzů digitálních jim Úřad práce přispěje až 82 % z celkové částky (max. však do 50 tis.), vše za předpokladu, že splnili základní podmínky jako například docházku nebo získání osvědčení. V současnosti pracujeme též na webových stránkách, kde budeme v příštím roce postupně zveřejňovat všechny informace, sledujte proto prosím portál MPSV,“ upozornila Davidová.

Nejčastější chyby a rady pro zájemce

V souvislosti s rekvalifikaci může dojít k tomu, že se uchazeči či zájemci dopustí chyby, jejímž následkem jim například úřadem nemusí být uhrazeno  kurzovné. Na co byste při hledání rekvaifikačního kurzu měli myslet, Blesku sdělila mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Eva Davidová a náměstkyně pro řízení sekce zaměstnanosti Kateřina Štěpánková. Popsaly i složitou situaci během koronavirové pandemie.

Poznamenala nějak koronavirová pandemie počet zájemců o rekvalifikaci? Našli případně pak všichni (nebo alespoň výrazná většina) uplatnění na trhu práce?

Z důvodu zamezení šíření nemoci covid-19 byla vládou a Ministerstvem zdravotnictví v období pandemie přijímána opatření, která se týkala mimo jiné i přímého zákazu realizace mimoškolního vzdělávání, kdy rekvalifikace a další vzdělávací kurzy nemohly být realizovány. Vlivem těchto okolností počet zájemců a účastníků rekvalifikací poklesl. Teprve po rozvolnění opatření postupně rostl také počet lidí, kteří měli o rekvalifikace zájem. Zjevným záměrem všech rekvalifikací je pochopitelně zvyšovat možnosti uplatnění na trhu práce, což se průběžně daří.

Jak děravý je vládní deštník proti drahotě? Sociolog o tom, koho krize v Česku nejvíce drtí

Jakých chyb se z vaší zkušenosti lidé, kteří stojí o rekvalifikaci, nejčastěji dopouštějí?

Nejčastější chybou je, když zájemce o zaměstnání nebo uchazeč o zaměstnání absolvuje rekvalifikaci a teprve následně žádá Úřad práce o úhradu ceny. Důležité je nejprve s Úřadem práce zájem o rekvalifikaci projednat a teprve po schválení je možné, při úspěšném absolvování rekvalifikace, její cenu rekvalifikačnímu zařízení ze strany Úřadu práce uhradit.

Další častou chybou je, že se lidé při výběru rekvalifikace nezajímají o vstupní požadavky, které musí splnit, aby do rekvalifikace mohli nastoupit. Vstupní požadavky určují přímo rekvalifikační zařízení, a pokud je zájemce nesplňuje, nemůže se rekvalifikace účastnit. Proto je potřeba při výběru rekvalifikačního kurzu věnovat pozornost i vstupním požadavkům. V praxi se vyskytují také případy, kdy má o rekvalifikaci zájem člověk, který není veden v evidenci zájemců o zaměstnání nebo v evidenci uchazečů o zaměstnání. Jednou z podmínek pro účast v rekvalifikaci nebo pro uhrazení její ceny ale je, aby osoba byla buď zájemcem, nebo uchazečem o zaměstnání.

Setkáváme se i s tím, že lidé nerozlišují rozdíl mezi zabezpečovanou rekvalifikací a zvolenou rekvalifikací. Zabezpečovanou rekvalifikaci zajišťuje Úřad práce. To znamená, že se společně se zájemcem nebo uchazečem o zaměstnání domluví, jaká rekvalifikace by pro jeho budoucí pracovní uplatnění byla vhodná, také najde rekvalifikační zařízení, u kterého klient rekvalifikaci absolvuje. Klient se nemusí o nic starat. Namísto toho u zvolené rekvalifikace si sám klient vybírá její zaměření a zařízení, u kterého zvolenou rekvalifikaci bude dělat. Ale i v tomto případě je nutné, aby svůj zájem s Úřadem práce nejprve projednal, a po schválení může na rekvalifikaci nastoupit.

Děje se často, že ztratí v určité fázi motivaci?

Lidé, kteří se chtějí skutečně vzdělávat a rekvalifikace jim má pomoci při změně stávající práce nebo při hledání nového zaměstnání, se svého rozhodnutí drží a motivaci neztrácejí. Může se ale stát, že jsou kurzy naplněné účastníky a musí si počkat na další volný termín. Ani tato situace je však zpravidla neodradí.

Co byste v současnosti čtenářům, kteří stojí o rekvalifikaci, poradila?

Důležité je, aby se při výběru rekvalifikace věnovala pozornost jejímu zaměření, tj. na jakou pracovní činnost se bude klient rekvalifikovat a jestli s pomocí rekvalifikace získá znalosti a dovednosti, které potřebuje pro nové pracovní uplatnění. Určitě je potřeba se zajímat o vstupní požadavky, zda je splňuji a můžu se tak rekvalifikace účastnit.

U zvolené rekvalifikace, kterou si zájemce nebo uchazeč o zaměstnání hledá sám a sám si vybírá i rekvalifikační zařízení, u kterého bude kurz dělat, je třeba nejprve zájem o kurz projednat na Úřadu práce a mít od úřadu potvrzení, že po úspěšném absolvování rekvalifikace uhradí jeho cenu. Pokud má klient Úřadu práce zájem o nějakou rekvalifikaci nebo by se rád nějaké zúčastnil, aby tak zlepšil svou šanci najít novou práci, ale neví si rady se zaměřením, je důležité, aby se nebál svůj zájem o účast v rekvalifikaci komunikovat přímo s Úřadem práce, který mu poradí.