Méně peněz pro nezaměstnané? Jurečka chce změnit podporu. Ekonomové: Je na čase

Podle Národní ekonomické rady vlády (NERV) je stávající podoba podpory nejen výraznou zátěží pro již tak silně napjatý státní rozpočet, ale zároveň i nedostatečně motivuje občany, kteří ji pobírají, k hledání nového pracovního úvazku. Přesná podpora úpravy zatím není ani zdaleka jasná, rada však navrhla hned několik možných řešení, která by měla vést k snížení výdajů a zrychlení procesu hledání zaměstnání.

Návrhy úprav podpory v nezaměstnanosti podle NERV:

• Snižování délky podpory: Například snížení o 1-2 měsíce v každé věkové skupině, respektive min. ve skupině do 50 let věku.
• Snížení procentuální složky: Můžeme snižovat paušálně (např. na 60 % první dva měsíce, další dva na 45 % a po zbytek nezaměstnanosti na 40 %), respektive diskriminovat čas (70 % první dva měsíce, zbytek významně snížit).
• Změna koncepce: Další možností je také přesunout odpovědnost na stranu zaměstnavatele, který je první tři měsíce povinen vyplácet odstupné. V tomto případě by se tato povinnost mohla prodloužit s přihlédnutím k pobírání podpory (jde sice o snížení flexibility na trhu práce, ale pokud bude kurzarbeit, dalo/mělo by se to nějak propojit).

Budou Češi platit vyšší daně? Ekonom o situaci kolem rozpočtu: „Škrty je možné najít“

Jurečka: Opatření nelze dělat tupými škrty, musíme myslet na ty zranitelné

„Víme, že v této situaci nemůžeme opatření dělat tupými škrty, ale opravdu dobře domýšlet dopady na sociálně zranitelné skupiny, domácnosti, obyvatele,“ uvedl 2. listopadu po setkání s radou ministr Jurečka. „Pracujeme na tom návrhu a chci, abychom jej dokázali uvést v účinnost třeba v průběhu prvního pololetí příštího roku,“ dodal s tím, že hlavním cílem bude, aby si lidé hledali práci skutečně rychle.

„Šlo o to otevřít debatu a následně v tom pokračovat. Nyní se bude pokračovat na politické úrovni, vydefinují se témata, která jsou více či méně průchodná. Potom dostaneme materiál zpátky a budeme pracovat na konkrétnu,“ zhodnotil bezprostřední plán řešení úprav koordinátor NERV Jan Procházka.

Expert: I čtyřnásobná nezaměstnanost by byla nízká, náklady však mohou narůst

Podle hlavního ekonoma investiční skupiny Natland Petra Bartoně není lepší chvíle na úpravu podoby podpory v nezaměstnanosti než právě nyní. „Vzhledem k tomu, jak u nás dobře funguje pracovní trh a že ho máme spíše přehřátý, tak je principiálně potřeba upravit tu podporu v nezaměstnanosti nyní. Ta doporučení snížit podporu vychází z toho, že kdy jindy ji nějak zrekonstruovat než teď, když nedocházejí peníze. Protože když je dostatek peněz, tak jako nikdo nemá tu politickou vůli něco s tím udělat. Ale když to neuděláte teďka, tak zkuste v moment, kdy začne růst nezaměstnanost, snižovat podporu. To nemá šanci prosadit žádná vláda,“ sdělil Blesk Zprávám.

Ekonomové varovali u Moravce: Daně porostou, schodek bude příští rok výrazně nad 300 miliardami

I přes obavy řady občanů z možných sociálních dopadů úpravy podle Bartoně strach ze zhoršení finanční situace není na místě. „Lidi mají strach, že to jako bude mít sociální dopad a podobně, ale nemá. Ta podpora v nezaměstnanosti není jedinou podporou pro nezaměstnaného člověka, ta má být skutečně jenom pokrytím té doby, než si najde tu práci. Pokud je však chudý kvůli tomu, že nemá dlouhodobě práci, tak čerpá ty ostatní dávky.“ Nezaměstnanecká dávka podle něj má být čistě motivační, což v současnosti bohužel zcela nesplňuje.

Bartoň zároveň dodal, že osekání nezaměstnanecké dávky je i pojistkou do budoucna pro případ, že by narostl počet lidí hledajících práci. „Není vyloučeno, že i když se ztrojnásobí počet nezaměstnaných, tak pořád ještě budeme mít relativně nízkou nezaměstnanost. Výdaje pak nebudou 10 miliard, ale bude to 30 miliard. A může to být i víc, protože začnou o práci přicházet třeba i movitější.“ Snížení podpory by však člověk hledající práci neměl příliš zaznamenat. Skutečně chudí lidé pak mají podle něj nárok na dávky jiného druhu. „Trojnásobná až čtyřnásobná nezaměstnanost proti dnešku není nic katastrofálního ve srovnání s tím, na co je zvyklá západní Evropa. Ty náklady pak ale mohou skutečně narůst,“ doplnil Bartoň.

Po zdražování přijde i propouštění. Nedá se mu zabránit, říká ekonom Kovanda

Nezaměstnanost v ČR v číslech:

• Nezaměstnaných ve věku 50 let a více je 36,6 %.
• Nezaměstnaných v produktivním věku 25-39 let je 27,55 %.
• Nejpočetněji zastoupenou skupinou je kohorta 55-59 let.
• 37,66 % nezaměstnaných je s délkou 0-3 měsíce.
• 67,20 % nezaměstnaných má podporu pod 10 500 Kč.
• 21,66 % nezaměstnaných má podporu pod existenční minimum. (Údaje z dokumentu k návrhům NERV na snížení výdajů veřejných rozpočtů v ČR.)

Podporu pobírají hlavně padesátníci

V současné době podporu v nezaměstnanosti pobírají nejvíce lidé ve věku mezi 55 a 59 lety. Za poslední dekádu stát na zmíněnou podporu nejvíce vydal v roce 2020, konkrétně přes 10,5 miliardy. Vyšší výdaje v tomto roce však lze přičíst na vrub zejména koronavirové pandemii, která výrazně zasáhla celosvětovou ekonomiku, narostl tak logicky i počet nezaměstnaných. V letošním roce mezi lednem a říjnem výdaje výrazně klesly – činily přibližně „pouhých“ 8,3 miliard Kč. Nejméně se na podpoře v nezaměstnanosti vydalo v roce 2018, tehdy šlo asi o 7,5 miliard Kč.

Nárok na podporu v nezaměstnanosti momentálně mají osoby, které kvůli ztrátě práce přišly o svůj pravidelný příjem a zaregistrovaly se na Úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání. Další důležitou podmínkou je pak minimálně dvanáctiměsíční doba důchodového pojištění během posledních dvou let. V případě předchozího zaměstnání se však bere ohled i na tzv. náhradní dobu zaměstnání, pod kterou spadá např. pobírání invalidního důchodu 3. stupně, osobní péče o dítě do věku 4 let či příprava zdravotně postiženého člověka k výkonu práce.

Momentální délka podpory v nezaměstnanosti a její výše:

• 5 měsíců u uchazečů o zaměstnání do 50 let věku
• 8 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 50 a do 55 let věku
• 11 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 55 let věku
• Podpora v nezaměstnanosti je první dva měsíce 65 % předchozího průměrného měsíčního čistého výdělku, pro OSVČ je to 65 % vyměřovacího základu na důchodové pojištění, přepočteného na měsíc. Další dva měsíce je to 50 % a zbývající dobu 45 % čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.(Údaje z dokumentu k návrhům NERV na snížení výdajů veřejných rozpočtů v ČR)

Nezaměstnanost v Česku nepatrně vzrostla. Volných míst je přitom přes 300 tisíc

Ekonom: Tři měsíce jsou na hledání práce ideální. Změny musí příjít příští rok

Podle hlavního ekonoma společnosti BH Securities Štěpána Křečka budou úspory ze snížení podpory v nezaměstnanosti jako takové spíše minimální. Výrazněji by se to však mohlo projevit na dani z příjmu a pojištění, jelikož lidé budou mít tendenci netrávit na podpoře tolik času. Zároveň Blesk Zprávám sdělil, že pro vládu ideální období k provedení velkých změn nastane během příštího roku.

Vzhledem k vysokým výdajům ze státního rozpočtu v tomto roce doporučila Národní ekonomická rada vlády (NERV) mimo jiných opatření i snížení podpory v nezaměstnanosti. Roční výdaje za tuto formu dávek však dosahovaly v posledním desetiletí maximální částky okolo 10 miliard Kč. Myslíte si, že jde o opatření, jehož zavedením by se dalo nějak výrazněji ušetřit?

Co se týče té podpory v nezaměstnanosti jako takové, tak tam, kdyby se to omezilo, tak se ušetří opravdu maximálně jednotky miliard, spíše méně. Takže není to o té úspoře na té podpoře nezaměstnanosti jako takové. Ale je potřeba si vždycky uvědomit, že člověk, který čerpá podporu v nezaměstnanosti, tak má o něco menší motivaci si rychle najít nějakou jinou práci, protože třeba předtím dlouze pracoval a chce si trošku odpočinout. A když pobírá nějaké peníze od státu, tak nespěchá zas tolik na to, aby si tu práci našel. Každý měsíc, kdy pobírá tu podporu v nezaměstnanosti, tak nejenom, tedy, že dostává peníze a od státu, ale on samozřejmě neodvádí peníze státu, které by odváděl, kdyby byl zaměstnaný. Tam by pak samozřejmě platil daň z příjmu, sociální a zdravotní, a to bohužel tedy tyto odvody pak chybí. Takže ve chvíli, kdyby se docílilo toho, že lidé budou kratší dobu na té podpoře v nezaměstnanosti a rychle se budou vracet zpátky do práce, tak sice na té podpoře v nezaměstnanosti by se tolik neušetřilo na těch výdajích, ale zároveň by se třeba získaly nějaké peníze navíc, které by se vybraly do systému, že by lidé právě dřív začali odvádět.

Většina lidí podle všeho najde novou práci při pobírání podpory v nezaměstnanosti do tří měsíců, tedy nejpozději dva měsíce před uplynutím toho maxima pro osoby mladší 50 let. Řekl byste, že při snížení podpory by se ten proces výrazněji urychlil?

Myslím si, že ne. Skutečně jsme teďka zaplaťpánbůh v situaci, že v České republice je pořád dostatek volných pracovních míst, že se ta práce hledá relativně pořád dobře. Není to o tom, že by tady práce nebyla a měli jsme vysokou nezaměstnanost, naopak máme nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii. Řekl bych, že si člověk musí po tom, co ukončí zaměstnání, taky trošku pročistit hlavu a zjistit, jaké nároky se na něj kladou. Musí si oběhat úřady, a jestliže zpravidla do tří měsíců najde nové zaměstnání, tak si myslím, že to o moc rychleji udělat nejde. Byla by chyba, kdyby zase lidé za každou cenu si co nejrychleji chtěli najít zaměstnání a nastupovali by do prací, které by pro ně nebyly ideální. Ať už by mohly být špatně finančně ohodnocené, nebo by tam prostě nevydrželi, protože to neodpovídá jejich představám. Myslím si, zvládnout to do tří měsíců je vlastně dobrá lhůta a může to umožnit i to, že si lidé vlastně můžou vybrat mezi více možnostmi a rozhodnout se pro to, čemu se chtějí věnovat. A pak, když si dobře vyberou, tak je samozřejmě velká pravděpodobnost, že v té práci zůstanou delší dobu.

Daňový „fičák“, pozdější důchod i odložené školné. NERV nese vládě seznam rad na snížení schodku

Ministr práce a sociálních věcí Jurečka prý plánuje tento krok uskutečnit pravděpodobně v polovině příštího roku. Je to podle vás dobré načasování?

Já jsem obecně přesvědčen, že jestli ta současná vláda bude chtít zavádět nějaké změny, tak nejpříhodnější okamžik bude příští rok. Ten příští rok umožní, aby změny byly zavedeny a ještě se nějak projevily v rámci tohoto volebního období. Pokud by se ty změny zaváděly v dalších letech, tak už to bude krátce před volbami, a to politici většinou ztrácí odvahu provádět změny a pak už se jich zas tolik nekoná. Takže to vypadá, že ten příští rok bude rokem změn, kdy, pokud politici najdou odvahu, tak ještě mohou dokázat něco většího prosadit. Jestliže ten příští rok nevyužijí, tak pak už těch příležitostí bude v tomto volebním období málo a spíše si myslím, že přejdou do takového módu, že se budou chtít zalíbit voličům, aby byli znovu zvoleni.