Stanjura ukázal první verzi rozpočtu: Česku ordinuje v roce 2023 schodek 270 miliard
Schodek státního rozpočtu by příští rok mohl dosáhnout 270 miliard Kč. Vyplývá to z prvního návrhu rozpočtu, který připravilo ministerstvo financí na rok 2023. Návrh počítá s příjmy 1,749 bilionu Kč a výdaji 2,019 bilionu Kč. Ministerstvo financí (MF) o tom dnes informovalo ČTK. Proti vládou schválené novele rozpočtu na tento rok je deficit nižší o 60 miliard Kč.
„Státní rozpočet se musí popasovat s nárůstem cen ve formě pomoci občanům a firmám a zvýšenými výdaji na posílení obranyschopnosti země a zajištění dodávek energií. Současně ale nechceme rezignovat na návrat k fiskální disciplíně,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Ve srovnání s původně schváleným státním rozpočtem pro rok 2022 tak navržený rozpočet 2023 pracuje s příjmy vyššími o 136,3 miliardy Kč, výdaji vyššími o 126,3 miliardy Kč a nižším odhadovaným schodkem o deset miliard Kč.
Ve střednědobém výhledu MF navrhuje schodek rozpočtu 250 miliard Kč pro rok 2024 a 230 miliard Kč v roce 2025. Vláda se bude návrhem zabývat na svých zářijových jednáních, konečné parametry rozpočtu se tak ještě mohou změnit. Schválit a odeslat do Sněmovny ho kabinet musí do 30. září.
Na příjmové straně rozpočtu 2023 jsou hlavními změnami o 54,6 miliardy Kč vyšší odhadované příjmy z DPH díky ekonomickému růstu a zvyšovaní spotřebitelských cen. O 35 miliard Kč pak příští rok MF očekává vyšší inkaso na dani z příjmů právnických osob a o 25,1 miliardy Kč více na dani z příjmů fyzických osob. O 3,6 miliardy Kč vyšší inkaso předpokládá příští rok také u spotřebních daní.
Na výdajové straně rozpočtu na rok 2023 jsou hlavními změnami zhruba o 104 miliard Kč vyšší výdaje na mimořádné valorizace důchodů a rostoucí sociální dávky pro ohrožené skupiny obyvatel. Další hlavní dodatečnou výdajovou položkou je téměř 21 miliard Kč navíc na modernizaci Armády ČR a rozvoj obranných schopností v kontextu pokračující války na Ukrajině.
Resort obrany tak bude v příštím roce hospodařit s celkovou částkou rovných 110 miliard Kč a poměr jeho výdajů k HDP tak v roce 2023 vzroste na 1,5 procenta z letošních 1,3 procenta. Dodatečným výdajem rozpočtu také bude deset miliard Kč navíc do systému veřejného zdravotního pojištění formou zvýšených plateb za státní pojištěnce.
V navrženém rozpočtu na příští rok dále rostou také náklady na obsluhu státního dluhu. Kvůli významnému nárůstu dluhu o 825,5 miliard Kč v minulých dvou letech musely být celkové výdaje kapitoly státního dluhu posíleny na 65 miliard Kč, uvedlo ministerstvo.
„Volební rok 2021 v podání hnutí ANO, ve kterém již většina evropských zemí tahala za brzdu, se Česko zadlužovalo vůbec nejrychleji v celé Evropě, jak nedávno potvrdil i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ),“ řekl dnes Stanjura. Podle bývalé ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) Česko loni muselo řešit dopady největší zdravotnické krize v novodobé historii, sdělila dříve ČTK. Schillerová míní, že veřejné finance díky konsolidaci, kterou provedla minulá vláda, byly a jsou v evropském kontextu ve velice dobrém stavu.
Deficit veřejných financí by měl podle posledních prognóz MF dosáhnout v příštím roce 3,8 procenta HDP a v dalších letech klesat na 2,6 procenta HDP v roce 2024, respektive až na 2,3 procenta HDP na konci volebního období v roce 2025.
Pro někoho jednoduché,ale to by jsme museli mít naší vládu.Tato, slouží někomu jinému, jak to vypadá.