Smršť kolem Klempíře u Motoristů: Komu prospěje? A překvapivé hodnocení politologů
Český textař, zpěvák a kreativec Oto Klempíř oznámil kandidaturu jako nestraník za Motoristy v nadcházejících sněmovních volbách. A spustila se mela: nejen emotivní vzkazy od fanoušků skupiny J.A.R., kterou v listopadu 1989 spoluzakládal, ale též přímo vyhazov z oné kapely. Pro ochotu občanů vstupovat do politiky to není úplně šťastné, míní oslovení politologové. Může ale tah Klempířem zachránit preference Motoristů?
Politolog Milan Školník má za to, že „z hlediska politického marketingu se o špatný tah nejednalo“. „Do čela kandidátek musíte ideálně dávat mediálně známé lidi, jiní nezaujmou,“ vysvětlil expert, proč má Klempíře za zajímavou volbu. Že vše, co se strhlo okolo vyhazovu Klempíře z J.A.R., může mít pro Klempířovu kandidaturu v konečném důsledku pozitivní efekt a to ve smyslu i negativní publicita je publicita, se domnívá i další oslovený expert, politolog Lukáš Valeš.
„Půjde ale spíše o desetiny procent, než že by to byla záchytná síť, která vytáhne stranu nad 5% hranici nutnou pro vstup do Sněmovny,“ řekl Valeš. Ten má za paradoxní, že zatímco přiznaná spolupráce s StB Klempířovi u občanů prošla, „stal vyděděncem proto, že plní v nadsázce řečeno občanskou povinnost“.
„Neměli bychom to právo nikomu ubírat, ale pokud vstupujete do politické arény, do toho veřejného prostoru, tak samozřejmě musíte počítat s tím, že někomu se to nebude líbit, a může to mít všelijaké dopady,“ doplnil pro Blesk Školník, podle kterého kandidující musí umět přijímat rány. Že by umělci ale měli být striktně apolitičtí, považuje za nesmysl – ostatně potřebují se ve své tvorbě vyjadřovat i k současnému dění.
„Místo toho, abychom byli rádi, že někdo je ochoten kandidovat, což je vždycky sázka do loterie, tak se na něj udělá hon,“ doplnil Valeš s tím, že Motoristé jsou demokratickým subjektem. Umělec může kandidovat jako každý jiný, domnívá se politolog, byť by dle něj měli znát určitou míru, kdy už nezatahovat své politické názory do svých koncertů či představení. Míní však, že Klempíř kráčet po této tenké linii dokázal.
Kapela J.A.R. se přitom ústy svého klávesisty Romana Holého na svých účtech na sociálních sítích vyjádřila, že rozchod s Klempířem by nastal, i kdyby kandidoval za jakýkoliv jiný subjekt. Zároveň ale členové kapely přiznávají, že s Motoristy nijak nesympatizují.
Může se stát inspirací?
Podle Školníka je možné, že Klempířův případ může odradit další lidi od politické kandidatury. „Situace je ale může i naopak motivovat, když Klempíř obstojí,“ domnívá se. Že i pro zajeté strany může být problém sehnat osobnosti, protože se lidé nechtějí špinit politikou, není v českém politickém prostředí žádným tajemstvím.
Valeš si všímá toho, že pod příspěvky na sociálních sítích mnozí fanoušci kapely obviňovali frontmana z ideové zrady. „Přitom malý stát, po kterém my nic nechceme, ale zároveň vyžadujeme, aby ani on nic nechtěl po nás, aby nám dal pokoj, to je Klempířovo celoživotní heslo,“ uvedl. „Klempíř je názorově konzistentní, nemění svoje názory ze dne na den, což jsou přesně ty typy lidí, které bychom v politice nutně potřebovali,“ míní Valeš.
Oba politologové se pak shodnou, že je nutno striktně rozdělovat mezi tím, když se umělec nechá najmout, aby pro politika například moderoval debatu, jako to třeba v poslední době vidíme u herečky Ivy Pazderkové, která provádí debatami občanů s premiérem Petrem Fialou, a situací, kdy vstupuje do politiky sám za sebe. „Lékař si také nevybírá pacienta, kterého léčí,“ uvedl Školník.
Umělce-politiky známe
Otázkou dle Školníka je, proč oznámení kandidatury budí vášně zrovna u Klempíře. „Proč to nebudí vášně třeba u jiných lidí?“ uvedl politolog řečnicky. Zdůraznil, že „každý občan ČR má samozřejmě právo kandidovat“ do zastupitelských úřadů, pokud splňuje dané podmínky.
O umělce, kteří se vrhli na politiku, není v polistopadové historii naší země nouze. Namátkou: Scenárista a dramaturg David Smoljak, úřadující senátor. Herec a režisér Tomáš Töpfer, taktéž úřadující senátor. Filmový a divadelní herec Vítězslav Jandák, někdejší poslanec a ministr. Spisovatel a herec Martin Stropnický, někdejší poslanec a ministr zahraničí a obrany.
Nemluvě o době po změně režimu, kdy se do čela demokratické republiky dostaly osobnosti jako Milan Uhde, Rudolf Hrušínský či Daniela Kolářová. „Řada z těch, kteří přinesli demokracii, nebo byli jejími tvářemi, přece byli umělci a my jako republika bychom s tím tedy měli mít zkušenost,“ míní Školník. Podle Valeše se rozdíl nachází v tom, že zatímco tehdy „šlo o všechno, nyní demokratický charakter státu ohrožen není“, a tak může kandidatura působit méně oprávněně.
Nijak netradiční není ani podpora politikům od různých osobností veřejného života. Zřejmě nejčastěji se s ní setkáváme u prezidentských voleb, které jsou silně osobnostní. Například v roce 2018, kdy proti sobě stáli Miloš Zeman a Jiří Drahoš, se za kandidáty sešikovaly řady umělců: Drahoše podporoval například Jiří Bartoška, Jiří Lábus, Milan Šteindler nebo Bolek Polívka, za Zemana se pak postavili například Michal David, Daniel Hůlka, Zdeněk Troška či Helena Vondráčková.
Kandidáti, kteří nedostali prostor?
Snaha navázat na úspěch v loňských evropských volbách se zatím v předvolebních preferencích strany Petra Macinky, dlouholetého spolupracovníka emeritního prezidenta Václava Klause, neodráží. I proto v polovině července proběhl v Olomouci krizový sněm strany, na kterém její předseda sdělil, že strana nevzkvétá.
Vinu Macinka připsal mimo jiné dění okolo jejich nejviditelnější tváře, europoslance Filipa Turka, který se v poslední době potýkal s několika skandály. Byť Motoristé představovali co několik týdnů některého ze svých krajských lídrů – mimo Klempíře například bývalá nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká či ekonom Vladimír Pikora –, ti na sebe nedokázali strhnout pozornost od médii propíraných kauz jako rychlá jízda či údajné týrání partnerky, kterých se měl dopustit »čestný prezident« Motoristů Turek.
Ostatně s touto myšlenkou kritizoval Motoristy nedávno právě i někdejší prezident Klaus, který zároveň uvedl, že jsou mu na dnešní politické mapě nejblíže. „Nepodařilo se prostě ukázat daleko více tváří těch Motoristů, kterých tam určitě je nenulový počet. To je podle mě hendikep,“ řekl Klaus v XTV.
Valeš míní, že „Macinka udělal kardinální chybu, když se rozešel s Přísahou Roberta Šlachty, se kterou kandidovali Motoristé společně do eurovoleb, už na podzim roku 2024“. „Jedna věc je, když měli jednu celorepublikovou kandidátku o necelých 30 lidech, zcela jiná situace pak je, když opravdu potřebujete mít nominanty pro 14 krajů. Přes 200 lidí, kteří za vás kandidují,“ uvedl Valeš.
Obdobně to vidí i Školník. Platí dle něj pravidlo tří P: program, peníze a persony. Zatímco u programu oceňuje alespoň to, že ho Motoristé na rozdíl od jiných stran již představili, a peníze by neviděl jako takový problém, vnímá, že kandidátů, které chtějí jít do nejistého podniku, kdy strana nemá dle průzkumů jisté, že se do dolní komory Parlamentu dostane, není příliš mnoho.
lepší než SPD a Stačilo