Češi nad 50 let jsou na ocet: U pohovoru může být přítěží i nemoc a moc zkušeností, míní experti

Do důchodu jim zbývá i více jak deset let, zkušenosti i chuť pracovat mají, přesto je na řadě míst nechtějí. Čechů starších 50 let bez zaměstnání bylo podle dat ke konci letošního září 94 841, což je více jak třetina všech uchazečů, kteří jsou vedeni na úřadu práce.

„V meziročním srovnání poklesl podíl nezaměstnaných osob ve věkové skupině do 29 let, naopak se zvýšil podíl osob v kategorii 50 plus. V případě této skupiny uchazečů o zaměstnání došlo k nárůstu o 2,5 procentního bodu (ale v absolutním vyjádření jde o pokles o 1 568 osob),“ upozorňuje Blesk Zprávy mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková. .

Jak upozorňuje nejen samotný úřad práce, ale také analýza projektu Neviditelní, valná většina těchto uchazečů hledá práci jen s obtížemi a na pohovorech se setkávají s diskriminací. „Z analýzy Neviditelní, společného projektu CETA, Spotřebitelského fóra a Provident Financial vyplývá, že až 77 400 z nich má problém sehnat zaměstnání, přestože o něj stojí,“ uvádí autoři analýzy.

„Chtějí mladý kolektiv“

Problémy při hledání práce Blesk Zprávám potvrdila i Alena (58), která zažila desítky neúspěšných pohovorů. „Těžko se umisťují i lidi nad 35 let. Už když mi bylo nad 40, tak jsem měla problém. I tehdy to bylo diskriminační. Například když jsem chtěla jít pracovat do lékárny jako dermokosmetická poradkyně, tak tehdy „přimhouřili oko“ jenom proto, že jsem měla nějaké zkušenosti. Chtěli ale mladé ženy,“ popsala Blesk Zprávám.

Alena obešla za svůj život několik pozic i oborů. Po svém zaměstnání v lékárně, kde musela odejít kvůli velkému pracovnímu tlaku, už jen stále hledá. „Při sdílení zkušeností jsem narazila na takový trend. Velmi často se v inzerátech dočtete, že hledají mladého člověka do mladého kolektivu. Často v nich narážím i na automatické tykání: Přidej se k nám,“ popisuje dále žena, která se setkala na pohovorech i s nepříjemnými poznámkami typu: Co byste ve vašem věku chtěla. 

Politické vábničky versus realita: Co trápí české obce, kde se lidem žije „papírově“ nejhůř?

Podle zakladatele neziskové organizace Genixa pomáhající lidem hledat zaměstnání a CEO Goodcall Milana Nováka se takové inzeráty opravdu objevují. „Bohužel je to nešvar, který má i diskriminační důsledky. Takto napsaný inzerát je považován jako diskriminační, ale občas se opravdu v pracovních inzerátech toto spojení objevuje,“ upozorňuje Blesk Zprávy.

„Jsem ale rád, že zaměstnavatelé s vysokými etickými standardy tato označení nepoužívají. Navíc v dnešní době, kdy je opravdu velký nedostatek zaměstnanců a demografická křivka ukazuje na stárnoucí populaci v produktivním věku, si řada firem uvědomuje, že na mladých kolektivech nelze postavit dlouhodobý udržitelný růst firmy,“ dodává Novák.

Starý a málo, nebo moc zkušený

Vedle hledání mladších lidí se mohou starší uchazeči setkávat s rozličnými důvody, proč je do firmy nechtějí přijmout. „Stále převládá pocit, že lidé 50+ a 60+ jsou méně flexibilní, nepracují s technologiemi, nehovoří cizími jazyky atd. Realita je ale jiná. Do těchto věkových kategorií dnes vstupují velmi kompetentní lidé s životními zkušenostmi, které jsou často nenahraditelné,“ zmiňuje jeden z nich Novák. 

Navíc podle Úřadu práce ČR existuje řada nástrojů, jak člověka „doučit“ všem náležitostem. „Rekvalifikace jsou důležitým nástrojem Aktivní politiky zaměstnanosti, kterým Úřad práce ČR finančně podporuje nejen uchazeče, ale také zájemce o zaměstnání. K 30. 9. 2021 se jich účastnilo 1296 uchazečů nebo zájemců o zaměstnání. Celkem od začátku letošního roku na rekvalifikace nastoupilo 7413 uchazečů a zájemců o zaměstnání. Nejčastěji realizovanou rekvalifikací jsou kurzy zaměřené na získání řidičských průkazů včetně profesní způsobilosti, kurzy pro pracovníky v sociální oblasti a kurzy orientované na osobní služby,“ vypočítává Beránková.

Změnu oboru nejvíce využívají lidé s výučním listem, základním vzdělání a vzděláním s maturitou. Z hlediska věku pak převažují účastníci nad 50 let.

Překážkou z druhé strany spektra je pak až moc zkušeností. „Nejčastějším odmítnutím starších ročníků je jejich „překvalifikovanost“.  Často slyší, že jsou na pozici příliš zkušení,“ uvádí Novák, který dodává, že přitom právě nabrané zkušenosti mohou firmě a „mladému kolektivu“ nejvíce přispět. Stejně tak pomáhá týmu i diverzita. 

Češi si nejméně váží uklízeček a dělníků. Nízkou prestiž má i sekretářka, tvrdí průzkum

Existují také časté obavy ze zdravotního stavu uchazeče. „Zaměstnavatelé v souvislosti s obavami spojenými se vyšším věkem zaměstnanců mohou dávat přednost jiným uchazečům o zaměstnání. Přitom jde často o lidi, kteří mají bohaté životní a profesní zkušenosti, mají odrostlé děti, a tudíž mohou věnovat své práci mnohem více času,“ uvádí mluvčí Úřadu práce ČR a v podobné to vidí i projekt Neviditelní či i samotná uchazečka Alena.

„I přes veškeré snahy ze strany Úřadu práce ČR pomoci lidem vyššího věku na trh práce může být překážkou také jejich zdravotní omezení. Výsledkem je pak kumulace několika handicapů, a tím pádem mnohem nižší šance na získání zaměstnání,“ míní Kateřina Beránková.

Alena pro Blesk Zprávy zmiňuje, že i ona se jednu dobu potýkala se zdravotními obtížemi, po rekonvalescenci ale nemá žádný problém s prací. Neschopnost ji ale ubrala čas, kdy mohla být součástí pracovního trhu. Teď je ale zdravá a navíc má již odrostlé děti a vnoučata a nic ji pracovat nebrání. „Myslím si, že člověk, který celý život někde pracoval, ať už v jednom oboru nebo v padesáti, speciálně, když už má odrostlé děti, tak je ochotný pro firmu něco udělat,“ konstatovala.

Beránková nicméně připomíná, že každý uchazeč má za sebou svůj individuální příběh a často tak zaměstnání hledají podle svého zdravotního stavu a možností. Mohou být totiž zatížení i péčí o blízkou osobu. Tito lidé neváhají přijmout zaměstnání také na dobu určitou, někteří preferují zkrácený úvazek. 

„Češi se za prací neradi stěhují“

Někdy hraje roli i neochota uchazeče za prací dojíždět. „Pro Čechy je typická nízká ochota cestovat nebo se stěhovat za prací. Souvisí to se silnými vazbami na domov, okolí a společenské vztahy v místě bydliště. Roli hraje i vlastní bydlení, které se lidem neopouští tak snadno, jako například nájemní byt. Tato ochota slábne ještě s narůstajícím věkem, kdy právě skupina 50+ zažívá významné problémy spojené s nedobrovolnou nezaměstnaností a té ať již ekonomické nebo psychologické,“ popisuje další z faktorů Aleš Rod z Centra ekonomických analýz, CETA prostřednictvím projektu Neviditelní. 

I přes velký psychický tlak by uchazeč neměl ztrácet naději, jak se shodují odborníci. Neziskové organizace, ale i stát nabízí spoustu řešení, ale rad a psychické podpory.