Samoživitelka Klára z jižních Čech o hubené pomoci státu: Záchranou jsou sousedé na vsi
Koronakrize s pár výjimkami postihla většinu odvětví v Česku. Tisíce lidí přišly o práci nebo možnost nárazového přivýdělku, na kterém jsou většinou existenčně závislí. Jednou z nejrizikovějších a nejpostiženějších skupin jsou matky a otcové, kteří jsou na své děti sami. Bez práce, bez dalších rodinných příslušníků, bez prostředků. Úřady práce z kapacitních důvodů nestíhají přidělovat žadatelům o práci termíny schůzek a ti tak čekají na další šanci na zaměstnání i tři měsíce. Jako Klára z Jihočeského kraje.
Samoživitelka a kosmetička Klára z Českobudějovicka je v důsledku vládních opatření nezaměstnaná a odkázaná na dávky. „Musím vyjít s devíti tisíci na měsíc. Naštěstí bydlím na vesnici, kde si se sousedy vzájemně vypomůžeme. Kdybych byla ve městě, netuším, jak bych situaci zvládla,“ říká Blesk Zprávám.
Stát Kláře měsíčně přispívá zhruba tři tisíce korun, přičemž částka se každé tři měsíce přehodnocuje. „Dostávám to, co by mi vypočítali za normální situace. Zavřené obchody mi ale znemožňují i nákup levného nebo použitého oblečení pro děti. Ty totiž rostou mrknutím oka a nové oděvy z e-shopů si dovolit nemůžu,“ dodává.
Dalších šest tisíc korun pak posílá otec sedmileté dcery, se kterou od prvního roku nežije ve společné domácnosti. Dcera v září nastoupila do prvního ročníku základní školy, což představovalo další vydatný výdaj za školní potřeby a pomůcky. „Otec se nad rámec výživného na mimořádných výdajích nijak nepodílí,“ vypočítává Klára.
Ministerstvo školství sice uvolnilo dotace pro školy, za které se měly nakoupit pomůcky zejména pro potřeby povinné distanční výuky sociálně znevýhodněných rodin. Notebooky nebo tablety měly být potřebným žákům zapůjčeny na základě smlouvy. Ne každý se to ale dozvěděl. „O možnosti si zařízení půjčit vím jen z doslechu. Naše škola ji nenabízí. Postavili nás před hotovou věc. Vím o případech, kdy v rodinách s více dětmi není možné výuku provádět. A my, jako rodiče, to z papíru nemůžeme zvládnout,“ uvádí matka samoživitelka.
Kláře situaci neulehčuje ani nárazově měnící se omezení spojená se školní docházkou. Ta se od září změnila pro první a druhé ročníky základních škol opakovaně. Děti nejdřív do školy v září nastoupily, v říjnu musely přejít na distanční výuku, od listopadu do školy dál chodí.
Školy obdržely od ministerstva školství finanční prostředky pro nákup potřebného zařízení se zpožděním a notebooky nestihly objednat tak, aby je mohly rodinám poskytnout. Tiskové oddělení ministerstva školství na dotaz Blesk Zpráv problém přesměrovalo na obce a kraje s tím, že je kompetencí škol a jejich zřizovatelů podmínky pro výuku zajistit. Jenže absence žáka se může počítat jako neomluvená hodina a podnět k ohlášení na OSPOD.
Úřad práce nestíhá, stěžuje si Klára
Klára je v evidenci Úřadu práce. Ten jí od října neudělil termín na schůzku k projednání možného zaměstnání. Podle pracovnice Úřadu Práce v Českých Budějovicích schůzky momentálně z kapacitních důvodů není možné uskutečňovat. Je tedy jakožto čerstvě certifikovaná kosmetička na volné noze bez práce.
„V okolí pracují všichni na dvanáctihodinové směny, a to si nemůžu dovolit. Děti v družině se musí kvůli opatřením střídat a o dceru se nemá v mojí nepřítomnosti kdo starat,“ popisuje samoživitelka. Proto vítá pomoc charit, které jí již v první vlně pandemie na jaře pomohly zasláním trvanlivých potravin.
Bývalý číšník Marek má strach z postihu
V problémech můžou být ale i bývalí partneři samoživitelů. Číšník Marek z Prahy, který z důvodu vládních opatření přišel o práci, se například obává případného trestu. Úřadům totiž není schopný doložit změnu své finanční situace tak, aby mohl platit nižší než původně stanovené výživné.
„Dříve jsem byl schopný fungovat jako otec i na dálku. Vím, že se situace dá nějak řešit, ale ve všech předpisech a žádostech se neorientuji. Každý mě s dotazem pošle k někomu dalšímu, a to pořád dokola,“ říká Marek Blesk Zprávám. Velká část jeho výplaty, cca 75 %, se totiž skládá z tzv. tipů, tedy toho, co mu zákazníci nechávají nad rámec útraty. Proto momentálně není schopný částku, na jejíž výši se s matkou svého syna dohodl v době, kdy fungoval klasicky, hradit.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) sice prosadila zákon o náhradě výživného do tří tisíc korun při zanedbání vyživovací povinnosti, ten ale přijde v platnost až v červenci 2021. Ti, kteří mají soudem povinnost vyměřenou, jsou při jejím neplnění trestně stíháni. Policejní statistika ale v počtu hlášení zmíněných přečinů ukazuje za rok 2020 mírný pokles. Nárůst se očekává v březnu letošního roku.
Žádosti o dávky a elektronické podání
Jednou z pomocí, kterou stát poskytuje, je Mimořádná okamžitá pomoc (MOP COVID-19) . Ta slouží k úhradě základních životních potřeb, jakými jsou potraviny nebo náklady spojené s bydlením. Neslouží ale například k nákupu léků. Vyplácí se jednou na celou domácnost. Tisková mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková uvedla, že od 1. 3. 2020 prostřednictvím MOP vyplatila 2500 příspěvků v průměrné výši 11 tisíc korun, tj. necelých 30 milionů korun. Dalšími dávkami jsou příspěvky na bydlení, živobytí a ošetřovné. O drtivou většinu lze díky digitalizaci úřadů požádat online. V době pandemie koronaviru jako podpis postačí scan nebo fotografie dokladu totožnosti.
Článek je vymyšlený pro lidi.. pokud je od října v evidenci předpokládám že pobírá podporu v nezamestnanosti, ke který si může požádat o další příspěvky a určitě by dohromady měla víc peněz než je 9000.. a hlavně schůzky v Cb jsou zrušeny z bezpečnostních důvodu a ne z kapacitních.. je to nesmysl