Tričko za stovku minulostí? Zdraží i džíny či ubrusy, cena bavlny vystřelila nahoru
Mimořádné drahé energie, bydlení, stavební materiál, benzin a teď si k tomu připočtěte i oblečení. Také cena toho, co na sebe oblékáme, zřejmě brzy rapidně vyskočí nahoru. Bavlna, klíčová surovina, ze které se vyrábí nejpoužívanější oděvní materiál na světě, se tento týden obchodovala za nejvyšší částky za posledních 10 let. Řetězce se navíc potýkají s pokračující logistickou krizí, kdy dostat oblečení z Asie, kde se nachází většina fabrik, se stává skoro nadlidským úkonem. To vše nevyhnutelně povede k tomu, že cenovky na kalhotách a tričkách, ale i dalších produktech, se zvýší.
Bavlna patří mezi nejstarší suroviny, které lidstvo používá. V jádru nejde o nic jiného, než vlákna získávaná z rostliny bavlnovníku, ze kterých se utká příze a následně látka. Existuje několik druhů a kvalit bavlny, v zásadě ale platí, že tento materiál je relativně levný, odolný a dobře se s ním pracuje, takže má široké užití v oděvním průmyslu. Vyrábí se z něj trička, mikiny, šaty, sukně, košile, bavlna je i základem pro džínovinu (denim). A také ji často obsahuje ložní prádlo, utěrky, ručníky, ubrusy, závěsy… bez bavlny by současný svět těžko fungoval.
Látka si drží svůj prim i přesto, že se v posledních letech objevily na trhu levnější syntetické náhražky jako polyester. Umělé materiály totiž nejsou příliš po srsti lidem hledícím na ochranu životního prostředí, polyester patří mezi největší současné zdroje mikroplastů. Bavlna jako taková tyto problémy nemá, snad jen, že ne vždy se pěstuje šetrně.
Její produkce v současné době zaměstnává zhruba 200 milionů lidí. Největšími pěstitelskými zeměmi jsou Čína a Indie následované USA a Brazílií, samotná produkce oblečení ale ve většině případů probíhá v Asii. Z této skladby zemí se odvíjí, proč cena bavlny v současnosti tak roste.
Největší zdražení za 10 let
Jednak úrodu v Americe letos zdecimovaly vlny veder a sucha, přičemž Amerika je největší světový exportér suroviny. „Je tu nedostatek. Období výsadby neprobíhalo tak dobře,“ uvedl pro televizi CNN analytik Robert Yawger ze společnosti Mizuho Securities.
Zároveň se země musí potýkat se specifickou situací. Minulá administrativa Donalda Trumpa uvalila embargo na dovoz bavlněných produktů z čínského regionu Sin-ťiang, odkud většina čínské bavlny pochází. Sin-ťiang je oblast obývaná populací Ujgurů, muslimskou menšinou, kterou čínská vláda systematicky utlačuje. Amerika embargo uvalila právě kvůli podezření z porušení lidských práv a současný prezident Joe Biden jej nechal v účinnosti. Podle analytiků citovaných CNN to vedlo k tomu, že některé čínské společnosti teď nakupují americkou bavlnu, aby mohly své oblečení vyvážet do USA, jenže její množství je omezené.
Zároveň špatné počasí postihlo i Indii, další pěstitelskou velmoc, a stále probíhá logistická krize, kdy lodní doprava z Asie funguje zpomaleně, nebo zdražila natolik, že se nevyplatí. Když se k tomu přidají obavy investorů, to vše vedlo k tomu, že cena bavlny na burze tento týden vyskočila na 1,09 dolarů za libru, což je nejvíce od září 2011. Jen za poslední dva týdny nárůst činil 22 procent.
Jaký to bude mít důsledek? Oblečení zdraží, jak podotýká ekonom Lukáš Kovanda. „Rostoucí cena bavlny snižuje marže výrobcům kalhot, triček a dalších oděvů, jako je Levi Strauss, kteří tak dříve či později půjdou s cenou nahoru. Při pokračování zdražování bavlny, které nelze vyloučit, musí i český zákazník počítat s tím, že si brzy třeba za džíny připlatí desítky procent,“ konstatuje odborník.
Temné časy pro oděvní řetězce
Cenovky budou muset obchody zvýšit i proto, že logistická krize zasahuje nejen přepravu bavlny, ale i hotového zboží. Trvá navíc tak dlouho, že některé firmy se rozhodly výhledově produkci přesunout z Asie blíž do Evropy a USA.
Například skupina Benetton plánuje posílit výrobu v Srbsku, na Krétě a v Turecku, aby mohla aktivity v Asii utlumit na půlku. „Je to strategické rozhodnutí, jak mít větší kontrolu nad produkčním řetězcem a náklady na dopravu,“ sdělil agentuře Reuters výkonný ředitel společnosti Massimo Renon. „Přepravní kontejner, který dříve stál 1200-1500 dolarů, dnes stojí 10 000-15 000 dolarů, a to ani není jisté, kdy přijde,“ doplnil.
Na asijské výrobě je závislý také řetězec H&M, zhruba ze 70 procent. Nebo teniskové impérium Nike, jehož produkce se z velké části nachází ve Vietnamu. Firma již na konci září avizovala, že kvůli logistickým problémům očekává během vánoční sezóny zpožděné dodávky, a že hledá nové způsoby, jak zboží přepravovat. To samé uvedl další řetězec Gap – chce se spolehnout hlavně na leteckou dopravu.
Letecká doprava je až osmkrát draží než lodní, v současnosti ale firmy často nemají na vybranou, pokud chtějí alespoň nějakou spolehlivost v dodávkách. Když se to každopádně připojí k rostoucím cenám bavlny a inflaci, ceny oblečení porostou téměř s jistotou. Inflace v Česku v srpnu zrychlila na 4,1 procenta, nejvíce od listopadu 2008. Data za září zatím nejsou k dispozici.
Tak jestli jste jel z vojny před 50 lety, budete v tom fešák