Plata od vajíček už můžete házet do papíru. A co zrcadla? Návod na správné recyklování

U ruliček od toaletního papíru a plat od vajec skutečně dříve platilo, že je nebylo možné dál recyklovat, už z jednoho recyklovaného papíru vyrobené byly, nemohlo se s nimi tedy pracovat dál. Lidé je museli házet do směsného odpadu. To už ovšem neplatí. Zhruba od loňského roku je možné v Česku dál pracovat i s tímto typem papíru a tak jej lidé mohou házet do modré popelnice.

„Ruličky od toaletního papíru nebo plata od vajec doporučujeme třídit do modrého kontejneru, jelikož moderní technologie se neustále vyvíjí a momentálně si s nimi zpracovatelé, v množství běžně se vyskytujícím v tříděném sběru, umí poradit. Papírny zpracovávají ruličky od toaletního papíru a obaly od vajíček do méně kvalitních druhů papíru. Recyklační proces papíru může proběhnout průměrně 5–7 krát,“ upozornila na facebooku společnost Eko-kom.

Nebude kam vyvézt ani kelímky od jogurtu? Plastům řekla ne další země, Čech vidí příležitost

Takže i rulička může být dál užitečná. „Z méně kvalitního vytříděného papíru, tedy z papíru s krátkými vlákny, se v recyklačním procesu vyrábí výrobky jako například toaletní papír, ubrousky nebo kuchyňské utěrky. Starý papír, který už dál recyklovat nelze, se využívá jako alternativní palivo nebo jako tepelná izolace,“ pokračovala společnost.

Další možností u plat od vajec, jak jim prodloužit životnost, je donést je chovatelům drůbeže. Budou za to rádi, jelikož plat nikdy není dost a navíc se nijak zvlášť po jednom použití neničí. Oslovit tyto chovatele můžete třeba na farmářských trzích.

Plato s vajíčky (ilustrační foto) | Profimedia.cz

Další časté pomýlení se týká zrcadel. Když se člověku rozbije, nebo jen vyměňuje staré za nové, logicky by se nabízela varianta hodit ho do popelnice se sklem. To je ale chyba. Zrcadla do skla nepatří, protože mají z jedné strany hliníkový nátěr, ty hodně staré stříbrný. V každém případě to není sklo určené pro bílou nebo zelenou popelnici a patří do směsného odpadu, ideálně ale do sběrného dvora.

Kuriozita v Karviné: Páv Karel chodí každý den do optiky a prohlíží se tam v zrcadlech

To samé platí u autoskel, což opět není čisté sklo v pravém slova smyslu. Když se vám náhodou rozbije, vezměte vysypané kusy do autoservisu, kde vědí, jak s takovým sklem nakládat. Je to nejjednodušší řešení. Pokud by taková varianta nebyla možná, volte směsný odpad. Ale určitě jej neházejte do bílé či zelené popelnice.

Co se týče tabulového skla v oknech, to už do speciálně určené popelnice může. Nicméně patří primárně do zelené, nikoliv bílé popelnice. Není nutné jej předem rozbíjet na menší kusy, recyklační proces si s ním poradí. Nicméně pokud je tabulového skla větší množství, je opět lepší volit sběrný dvůr.

Do popelnic na sklo také nepatří keramika nebo porcelán.

Rozbité autosklo nepatří do kontejneru pro sklo (ilustrační foto) | Policie ČR

I plast má své zástupce, u kterých se lidé často matou. Například obalový polystyren patří jednoznačně do žluté popelnice na plast. Pokud jde o stavební polystyren, ten bude lepší odvézt do sběrného dvora.

Když pak zůstaneme u zástupců, které najdeme při rekonstrukci domů, staré tapety nepatří do popelnice na papír. Mají na sobě lepidla a další chemikálie (nebo omítku), takže nejsou vhodné pro další zpracování. Patří do sběrného dvora, stejně jako linoleum, se kterým se jinak vypořádat nedá.

Stavební polystyren patří do sběrného dvora (ilustrační foto) | Foto: archiv Blesku

Celá jedna kategorie jsou obaly od jídla. V zásadě u nich platí, že mohou být recyklovány podle toho, jak moc jsou znečistěné potravinami, se kterými byly dodány. Polystyrenové krabičky, mikrotenové sáčky a plastové příbory můžeme hodit do žluté popelnice, pokud jsou dostatečně čisté. Jinými slovy pokud jste z nich jedli mastnou rajčatovou omáčku, buď krabičku budete muset důkladně umýt, nebo hodit do směsného odpadu.

To samé platí u kelímků u jogurtů, měly by být důkladně vyjedené, pak není nutné je nijak zvlášť vymývat a rovnou můžou putovat do žluté popelnice. PET lahve a další plastové lahve se také nemusí vymývat zevnitř, nicméně musí být prázdné. U krabic od pizzy pak záleží, jak moc je mastná, ale protože většinou mastná je, tak by měla putovat do směsného odpadu.

U krabice na pizzu záleží, jak moc je mastná (ilustrační foto) | profimedia.cz

Stále častější věc, u které může panovat chaos, jsou bioplasty, ze kterých se vyrábí třeba ekologičtější krabičky na jídlo nebo pytlíky. Byť mají v názvu plast, do žluté popelnice nepatří. Dokonce pokud tam skončí, dokážou celou várku odpadu znehodnotit, nesprávné vyhození bioplastu (na biologické bázi) tak může způsobit velký problém. Obvykle by správně měl putovat do směsného odpadu.

Každý druhý kelímek na jogurt je jedovatý, odhalil výzkum. Bioplast také nepotěšil

Odlišné je to u bioplastů, u kterých je deklarovaná tzv. biodegradabilita. S nimi se dá počítat, že se do několika týdnů rozloží, mohou tak být odhozeny do kompostu. Opět ale platí, že ne všechny biodegradabilní bioplasty jsou kompostovatelné, kompostovatelnost musí mít uvedenou.

Samozřejmě problém vzniká, když člověk předem neví, jakou bioplastovou krabičku v restauraci dostane, takže ani neví, kam ji má vyhodit. Problematika bioplastů se teprve vyvíjí, včetně toho, jak s nimi budeme nakládat.

Popelnice na bioodpad (ilustrační foto) | Pražské služby